Starověká Indie.

Prezentace na téma: "Starověká Indie."— Transkript prezentace:

1 Starověká Indie

2 Zeměpisné podmínky Výhodné přírodní podmínky v okolí řek Indus (dala jméno oblasti) a Ganga Na severu tvoří přirozenou hranicí pohoří Himaláj Na jihu Indický oceán Oblast ležela mezi velkými starověkými civilizacemi – Mezopotámií a Čínou

3 Harappská kultura V době 3200 – 1700 p.K. vznikla v této oblasti vyspělá civilizace. Hlavní města se nazývala Harappa (dala název celé civilizaci) a Mohendžo-Daro.

4 Harappská kultura Města této civilizace byla pečlivě plánována.
Pravoúhlé ulice byly 9 – 14 m široké. Domy byly stavěny z pálených cihel.

5 Harappská kultura Domy byly vybaveny takovými vymoženostmi jako jsou například koupelny a klozety napojenými na dokonale propracovaný kanalizační systém.

6 Harappská kultura Ve městech žilo až 30 000 obyvatel.
Ve městech nebyly nalezeny žádné paláce nebo chrámy. Největšími nalezenými budovami jsou ústřední sýpka se systémem větracích průduchů a hala s nejasným účelem a rozměry 70 x 24 metrů.

7 Harappská kultura Uprostřed města se nachází uměle navršený pahorek, na němž není umístěn chrám, palác nebo pevnost (jak je to obvyklé u jiných starověkých civilizací), ale bazén.

8 Harappská kultura

9 Písmo Do současné doby se nedochovala žádná psaná literatura této kultury. To však neznamená, že její příslušníci neuměli číst a psát. Zejména na různých pečetidlech se do dnešních dnů dochovala řada většinou kratších nápisů. Jejich luštění je značně problematické, jelikož se přesně neví, k jaké jazykové skupině Harappané patřili.

10 Náboženství Také o náboženství této civilizace se mnoho neví.
Jedna z teorií předpokládá uctívání bohyně Matky symbolizující plodnost.

11 Zemědělství Civilizace musela mít vyspělé zemědělství, aby uživila tisíce obyvatel ve městech. Používali jednoduchý pluh tažený zvířaty. Rozšířeno bylo závlahové zemědělství. Hlavní plodinou byla pšenice. Dále se pěstovalo žito, luštěniny, bavlna a len.

12 Harappská civilizace

13 Harappská civilizace

14 Harappská civilizace

15 Harappská civilizace

16 Zánik kultury Jak náhle civilizace ve 3.tisíciletí p.K. vznikla, tak rychle po cca 700 letech zanikla. Města byla z neznámých důvodů opuštěna, nezachovaly se ani žádné monumentální stavby, protože zde ani žádné nebyly. Pohřební zvyklosti svědčily o tom, že v této civilizaci nebyly velké společenské rozdíly.

17 Zánik kultury Nejpravděpodobnější příčiny zániku civilizace byly klimatické změny. Několik staletí trvající závlahové zemědělství způsobovalo vysoušení části zemědělské půdy. K tomu mohla přispět i velká spotřeba dřeva a odlesnění území. Škody na vegetaci způsoboval intenzivní chov ovcí a koz pro maso. Zánik pak mohly urychlit i útoky okolních kmenů a národů, které lákalo bohatství měst.

18 Klimatické změny Harappská civilizace pravděpodobně zanikla v důsledku devastace životního prostředí. Myslíte, že se lidstvo z této historie poučilo?

19 Klimatické změny

20 Árjové Okolo poloviny 2. tisíciletí př. n. l. vpadly do oblasti indoevropské kmenů, které se nazývaly Árjové (Arya). Vpadli do Indie přes horské průsmyky na severozápadě a podrobili si velkou část Indického subkontinentu. Zda byla harappská kultura těmito bojovnými nájezdníky zničena nebo došlo k vzájemnému splynutí, zůstává nejasné. Část původního obyvatelstva uprchla na sever, zatímco ostatní splynuli jako zemědělci s árjskými dobyvateli.

21 Árjové Slovo Árijci bylo před celkem nedávnou dobou zneužito.
Tímto slovem označovali nacističtí ideologové v době Hitlerova vládnutí v Německu lidi nadřazené rasy (hlavně v protikladu s „podřadnými rasami“ Židů, Romů, černochů atd. Myslíš si, že kvalita člověka záleží na jeho barvě pleti či náboženském vyznání?

22 Rasismus Nacionální socialisté ve jménu své zrůdné ideologie povraždili miliony nevinných žen, mužů a dětí. Ještě dnes však mnozí lidé zapomínají na tyto hrůzy a znovu oživují zavrženíhodné ideologie. Co si o tom myslíš Ty?

23 Árjové Nová indická civilizace byla rozdělena do společenských skupin, které se od sebe přísně oddělovaly.Nazývaly se varny (= barvy): Kněží zvaní brahmáni měli nejvyšší postavení. Bojovníci zvaní kšatrijové byli světští vládci a vojáci. Rolníci, řemeslníci a obchodníci zvaní vaišjové byli nejpočetnější a „živili“ společnost. „Nedotknutelní“ šúdrové byli potomky podrobeného obyvatelstva a měli prakticky postavení otroků. Indická společnost si velké společenské rozdíly zachovávala ještě donedávna, skupinám lidí se říkalo KASTY.

24 Védy Starověká indická civilizace vytvořila jedny z nejstarších literárních památek zvaných VÉDY. Byly psány indoevropským jazykem (zvaným sanskrt), existuje společný význam se slovem VĚDENÍ.

25 Védy Védy byly oslavné básně věnované bohům. Předávaly se nejprve ústně prostřednictvím kněží – brahmánů.

26 Náboženství Védy stály na počátku typicky indického náboženství zvaném HINDUISMUS. Hinduisté věří v tzv. reinkarnaci neboli převtělování, tedy že po smrti se člověk znovu narodí v jiné podobě (příp. i jako zvíře). Hinduisté vyznávají různé bohy, např. Brahma, Višnu, Šiva, Lakšmí (bohyně) aj. Další velká náboženství v této oblasti jsou BUDHISMUS a ISLÁM.

27 Opakování Kolem kterých řek vznikaly nejstarší indické civilizace?
Čím se vyznačovala města harappské kultury?

28 Opakování Proč zanikla harappská civilizace? Kdo byli Árjové?