Napoleon Bonaparte 1769 - 1821.

Prezentace na téma: "Napoleon Bonaparte 1769 - 1821."— Transkript prezentace:

1 Napoleon Bonaparte

2 Mládí Jeden z největších vojevůdců v historii lidstva se narodil 1769 v Ajacciu na Korsice rodičům Carlu a Leticii Buonaparte. Korsika jen krátce před jeho narozením přešla pod správu Francie.

3 Mládí Rodiče Carlo a Letizia Bonapartovi měli osm dětí.
Napoleonovi sourozenci – 4 bratři a 3 sestry se podíleli na jeho moci a slávě jako panovníci v jím ovládaných zemích.

4 Mládí Nejstarší bratr Josef byl španělským králem, mladší Louis králem holandským a nejmladší bratr Jerome byl králem Vestfálského království s hlavním městem Kassel.

5 Mládí Sestra Elisa byla velkovévodkyní toskánskou, další sestra Paulina vévodkyní parmskou a nejmladší Karolína královnou neapolskou.

6 Mládí Vzdělání získal Napoleon na vojenské škole v Brienne-le-Chateau a posléze na elitní École Militaire v Paříži. Jeho studijní výsledky byly dost různorodé. Vynikající výsledky dosahoval v matematice. V latině a francouzštině byl žákem podprůměrným. Z dějepisu ho nejvíce zaujali Alexandr Makedonský a Julius Caesar.

7 Mládí V 16 letech se N. stal důstojníkem, o rok později byl již poručíkem dělostřelectva. K dělostřelectvu byl přijat pro svoje vynikající znalosti matematiky. Není bez zajímavosti, že původně měl být N.námořním důstojníkem, což ovšem odmítala jeho matka, která v této době jíž byla vdovou. Počítalo se s tím,že N.se po smrti otce stane hlavou rodiny. Staral se proto např. o svého mladšího bratra Louise.

8 Mládí Výbuch revoluce v r.1789 N.přivítal, odmítal ale chaos a násilí, které ji doprovázely. Od začáku se hlásil k myšlenkám jakobínů a republiky, psal politická prohlášení a letáky. Jeho prvním politickým cílem bylo osvobození Korsiky z francouzské nadvlády, tato vize však neměla naději na úspěch. Proto se N.vrátil do Francie a začal dělat kariéru v armádě, která v té době trpěla nedostatkem důstojníků.

9 Mládí Rozhodující zlom v životě mladého důstojníka byl jeho významný podíl na dobytí jihofrancouzského města Toulonu, který byl v rukou revoluci nepřátelských roajalistů, podporovaných britskými námořníky. Za tento čin se stal N. ve 24 letech brigádním generálem. V této době se také přátelil s bratrem Maximiliena Robespierra Augustinem. Za to byl také po svržení jakobínské diktatury krátce uvězněn. Brzy byl sice propuštěn, ale jeho závratná vojenská kariéra opět visela na vlásku.

10 Vojenská kariéra Aby zachránil svou vojenskou kariéru, odcestoval N.do Paříže a nabídl své služby nové vládě. Jeho naděje vzrostly, když v říjnu 1795 v Paříži vypuklo roajalistické povstání. Na žádost vlády N.povstání nemilosrdně potlačil. Za to byl jmenován tentokrát již divizním generálem.

11 Soukromý život V této době vstupuje do N.života významná osoba – jeho budoucí žena Joséphine de Beauharnais. Josefína byla o šest let starší než N., byla vdovou po důstojníkovi, popraveném v době revolučního teroru a měla již dvě děti.

12 Josefína Beauharnais Josefína byla krásná žena a N.se do ní hluboce zamiloval. J.vedla v Paříži nákladný život a v době seznámení se s N.měla velké dluhy a finanční potíže.

13 Josefína Beauharnais N.za svou ženu (sňatek v březnu 1795) zaplatil dluhy, ona jej – člověka z nevýznamných šlechtických kruhů – uvedla do pařížské společnosti, seznámila s mnoha důležitými lidmi a pomohla mu tak překonat společenskou bariéru. Zajímavostí je, že J.se narodila a dětství prožila ve francouzské kolonii Martinik, kde její rodina vlastnila plantáže s cukrovou třtinou. Na plantážích pracovali otroci. Po vypuknutí revoluce bylo novou vládou zrušeno otroctví. Když se pak k moci dostal Napoleon, nechal na popud Josefíny otroctví v koloniích znovu obnovit. Definitivně bylo otroctví ve Francii zrušeno až r.1848.

14 Josefína Beauharnais Manželství Napoleona a Josefíny ale moc šťastné nebylo. J.byla po boku Napoleona v r.1804 korunována za francouzskou císařovnu, manželství ale zůstalo bezdětné. Pro pokračování Napoleonovské dynastie bylo potřeba mužského potomka. Tak bylo manželství v r.1810 dle nového zákoníku, zavedeného také Napoleonem rozvedeno. Josefína pak dožívala s tučným odstupným v ústraní, nevzdala se ale nákladného společenského života. Zemřela r.1814 na prochladnutí.

15 Napoleonovy nevlastní děti
Děti Josefíny z prvního manželství Eugen a Hortensie rozšířily řady N.rodinného klanu. Eugen bojoval po boku N.v mnoha bitvách a dožil v klidu v Bavorsku jako zeť bavorského krále. Dcera Hortensie se provdala za N.mladšího bratra Louise a stala se po jeho boku holandskou královnou. Jejich syn Ludvík Napoleon se později pod jménem Napoleon III. stal francouzským císařem a vládl až do r.1871.

16 Vojenská kariéra V r.1796 převzal N.velení tzv.italské armády, která bojovala na severu Itálie. Armáda byla v žalostném stavu – bez výzbroje, výstroje a žoldu a s podlomenou morálkou. Z této armády dokázal N.brzy vybudovat bojeschopné vojsko, hlavně díky své přesvědčivosti, materiálním zabezpečením a příslibem kořisti v případě úspěchu. Začal tu např. vydávat první armádní noviny.

17 Úspěchy v Itálii Do r.1797 se N.podařilo porazit rakouská a sardinská vojska v několika bitvách a získat pro Francii nová území v severní Itálii včetně Benátska, Istrie a Dalmácie. Územní zisky pro Francii potvrdil mír uzavřený v říjnu 1797 v Campo Formio. Napoleonova popularita a politická moc neustále vzrůstaly.

18 Egyptské tažení První z neúspěšných N.tažení bylo v jeho dobrodružství v Egyptě. Aby zvýšil svou popularitu, navrhl francouzské vládě Direktoriu napadnout Egypt, ve snaze odříznout odvěkého rivala Francie Anglii od bohaté kolonie Indie. Egypt byl v této době součástí turecké osmanské říše.Turecko tak rozšířilo řady francouzských nepřátel. Francouzská vojska se na jaře vylodila v Egyptě a dosáhla dílčích vítězství nad zdejšími vojsky. Katastrofou pro expedici byla námořní bitva u Abukiru, kde britská flotila pod vedením admirála Horatia Nelsona zničila francouzské expediční loďstvo a odřízlo tím pozemní vojska od cesty do vlasti.

19 Egyptské tažení Francouzská vojska v Egyptě trpěla únavou, tropickými nemocemi a útoky domorodců, kteří je považovali za nevěřící vetřelce. V samotné Francii mezitím hrozil nový útok koaličních vojsk a prohlubovaly se politické neshody uvnitř vlády Direktoria. N.tak ponechal své vojsko v Egyptě svému osudu a vrátil se zpět do Francie, aby tu zasáhl do vnitropolitických rozbrojů ve svůj prospěch.

20 Egyptské tažení Již od mládí obdivoval N.osobnost Alexandra Velikého a po jeho vzoru přibral na výpravu do Egypta skupinu vědců a archeologů. Těm se pak podařilo objevit tu tzv. Rosettskou desku – kamennou stélu s identickým textem v písmu hieratickém, hieroglyfickém a v řečtině.

21 Egyptské tažení V r.1822 se pak pomocí studia nápisů podařilo Francouzi Jean-François Champollionovi rozluštit hieroglyfické písmo.

22 Vzestup politické moci
V listopadu 1799 vzrostla nespokojenost francouzského lidu s neschopnou vládou tzv.Direktoria.Sílilo volání po vládě tzv.pevné ruky. Nespokojenci v parlamentu svrhli vládu a vytvořili tzv.konzulát – vládu tří konzulů. Prvním konzulem se stal Napoleon Bonaparte a brzy se stal prakticky jediným vládcem Francie.

23 První konzul V prosinci 1799 nechal N.pravděpodobně zmanipulovaným lidovým hlasováním schválit novou ústavu, která mu osobně zaručovala velké pravomoci – mohl např.iniciovat zákony a jmenovat ministry a vysoké úředníky. Pravomoci parlamentu byly naopak omezeny. Byla tak potvrzena fakticky N.diktatura – to vše v době, kdy mu bylo teprve 30 let.

24 První konzul Před novým vládcem stálo mnoho úkolů. Země byla rozvrácena dlouhou válkou s koaličními státy, revolučním chaosem a stále hrozilo nebezpečí zprava od roajalistů – přívrženců krále a starých pořádků. To vše N.postupně překonával např.upevněním centrální moci, ozdravením financí měnovou reformou a vytvořením Národní banky. Země však stále čelila útokům cizích vojsk – hlavně v nově dobytých územích severní Itálie.

25 První konzul Rok 1800 byl opět ve znamení válečných úspěchů N.armády.
Při tažení do severní Itálie se N.inspiroval pochodem Hanibala přes Alpy a vydal se proti nepříteli stejnou cestou. Podobné však bylo i velké utrpení vojska při tomto pochodu a nemalé ztráty na životech a zdraví vojáků.

26 První konzul N.přechod Alp zpodobňují dva rozdílné obrazy. Prohlédni se je a zkus je okomentovat.

27 První konzul N. vojenské úspěchy vedly koaliční státy k uzavření míru s Francií. V únoru 1801 byl v Luneville uzavřen mír s Rakouskem,v říjnu následoval mír s Ruskem, v Amiensu byl v březnu 1802 uzavřen mír s Anglií.

28 Doživotní konzul Úspěchy na poli vnitro- i zahraničně politickém přinesly N.definitivní upevnění moci. Nové lidové hlasování již jednoznačně zajistilo N.funkci konzula jako doživotní titul.Mohl si také sám vybrat svého nástupce, což byl krok k obnovení monarchie.

29 Doživotní konzul N.v sobě nikdy nezapřel vojáka. Přes uzavření míru s koaličními státy pokračovala francouzská vojska ve výbojích v Itálii, prosazoval se vliv Francie v Holandsku i jiných státech říše, což brzy vedlo k obnovení nepřátelství s Anglií. N.také stále pomýšlel na přímou invazi do ostrovní Anglie.

30 Napoleon císařem V prosinci 1804 se N.stává oficiálně francouzským císařem.Ceremoniálu se účastnil římský papež, ale císařskou korunu si N.nasadil na hlavu sám. Vzápětí takto sám korunoval i svou ženu Josefínu. Zajímavostí je, že aktu se nezúčastnila N.matka Letizia, právě kvůli Josefíně, kterou tchýně neměla v lásce.

31 Císařská korunovace

32 Císařství Napoleonova korunovace znamenala konec francouzské republiky. Završila se tím pohnutá, více než desetiletá etapa v dějinách Francie, kterou nazýváme Velkou francouzskou revolucí. Neznamenalo to ovšem konec všem výdobytkům revoluce. Zachovalo se odstranění feudálních privilegií, rovnost občanů před zákonem, které později potvrdil i nový Občanský zákoník, vydaný Napoleonem.

33 Císařství Po upevnění moci pokračoval A. v reformách a stabilizaci země. Úspěšně se reformoval zastaralý systém školství a nefungující systém státní správy. Tyto reformy provázelo vydání „Code Civil“ (monarchisty nazývaného „Code Napoleon“), tj. občanský zákoník, který převzal některé zásady římského práva a svým přístupem k „občanu“ a zákonům ovlivnil přístup evropského práva dodnes.

34 Císařství R.1805 byl ve znamení další války s koaličními státy. Proti Francii stál odvěký rival Anglie, podporovaná Rakouskem, Ruskem, Švédskem a Neapolskem. Na straně Francie stály menší německé státy Bádensko, Würtembersko a Bavorsko. N.vážně připravoval invazi do ostrovní Anglie, koalice jej však předešla útokem Rakouska ve střední Evropě. Tam nyní N.soustředil pohyb svých vojsk.

35 Válečné tažení Na podzim 1805 stála N.vojska před branami Vídně.Město se Francouzům nakonec vzdalo bez boje. Rozhodující střetnutí mezi Francií, Rakouskem a Ruskem se pak vzápětí odehrálo na Moravě, nedaleko Brna, u malého městečka Slavkova. Koalici nepomohlo ani vítězství Angličanů nad Francouzi v námořní bitvě u Trafalgaru.

36 Bitva u Trafalgaru V námořní bitvě u Trafalagaru bylo francouzské námořní loďstvo poraženo, padl v ní ale slavný britský admirál Horatio Nelson.

37 Bitva u Slavkova Bitva se odehrála a vstoupila do dějin jako bitva tří císařů. Těmito císaři byli Napoleon Bonaparte, rakouský císař František a ruský car Alexandr. Na francouzské straně bylo asi vojáků, koalice čítala dohromady asi mužů.

38 Bitva u Slavkova Několik dnů před bitvou pobýval N.v Brně.Přijel sem již a ubytoval se v dnešním Místodržitelském paláci.Další vysocí důstojníci pak bydleli ve šlechtických palácích, nižší důstojníci a vojáci se pak rozptýlili po domech brněnských měšťanů.

39 Bitva u Slavkova V Brně N.pobyl asi 10 dní.Těsně před bitvou se odebral k vojsku, kde také strávil noc z 1.na 2.12. Ráno tak mohl obdivovat proslulý východ slunce nad slavkovským bojištěm, na který vzpomínal až do smrti.

40 Bitva u Slavkova zapadlo slunce kolem čtvrté hodiny odpolední.To již byla bitva dobojována. Na bitevním poli zůstalo na 8200 mrtvých Francouzů a asi padlých spojenců.

41 Bitva u Slavkova Bitvu dodnes připomínají různé památky v okolí Brna. Znáš některé?

42 Po bitvě byl v dnešní Bratislavě zvané tehdy Pressburg (Prešpurk) podepsán tzv.Bratislavský (Prešpurský) mír.Rakousko přišlo o řadu území v Itálii a v říši, která de facto také přestala existovat. Na jejím území vznikaly německé státy podřízené Napoleonovi, které se pak označovaly jako Rýnský spolek. zanikla i oficiálně Svatá říše římská založená již v 10.století a poslední její císař František II. se vzdal titulu a vládl nadále jako František I. – císař rakouský.

43 Válečné úspěchy Ani v následujících letech boje neutichly.Již v r.1806 v bitvách u Jeny a Auerstedtu porazil N.vojsko pruské a obsadil Berlín.

44 Válečné úspěchy V r.1807 pobýval N. v Polsku, již dříve rozděleném mezi Prusko, Rusko a Rakousko. Po dalších vítězstvích nad spojenými vojsky rusko – pruskými bylo tzv.Tylžským mírem obnoveno Varšavské velkovévodství. V Polsku tak byl N.vnímán jako osvoboditel země z cizí nadvlády.

45 Na vrcholu moci Po r.1807 se N.stal prakticky vládcem celé kontinentální Evropy.Do zemí,které mu byly podřízeny, dosazoval své rozvětvené příbuzenstvo či oddané přívržence. Stále však vzdorovala Anglie, která těžila ze své ostrovní polohy, silné námořní armády a ekonomické převahy. N.se snažil podlomit ekonomickou sílu Anglie zavedením tzv.kontinentální blokády – násilným bojkotem dovozu anglického zboží do Evropy. Kontinentální blokáda však byla evropskými státy k nelibosti N. soustavně narušována.

46 Na vrcholu moci S rostoucí mocí rostla také N.pýcha a sebevědomí.Začal se stále více chovat jako samolibý samovládce a monarcha. Byla umlčována jakákoliv kritika jeho osobnosti, nepohodlní lidé ztráceli své funkce. Obnovoval se vliv představitelů starého královského režimu. Prostí Francouzi, prodchnutí ideály revoluce, sledovali tyto N.tendence s nechutí a rostoucí nespokojeností.

47 Na vrcholu moci Další země, které N.získal do svého vlivu, byly Španělsko a Portugalsko. Španělským králem se stal N. bratr Josef. V zemi pak vypukla proti Francouzům partyzánská válka, se kterou si N. nedokázal nikdy poradit. Docházelo opět ke zbytečným obětem na životech. I v mnoha dalších zemích sílil odpor proti faktické francouzské okupaci.

48 Na vrcholu moci V této situaci se znovu pokusilo vzdorovat N. Rakousko.Po dílčím vítězství v bitvě u Aspernu v květnu 1809, kde byla N.vojska poprve poražena, však vzápětí utrpěli Rakušané drtivou porážku v bitvě u Wagramu

49 Na vrcholu moci Rakousko ztratilo další území ve prospěch Francie a jejích spojenců. Obě země pak dokonce uzavřely vzájemné vojenské spojenectví. Na potvrzení spojenectví se uskutečnil sňatek napoleona s dcerou Františka I. Marií Louisou. R.1811 se jim narodil syn Napoleon František Josef Karel Bonaparte – budoucí Napoleon II.

50 Napoleon II. Tento syn N.a rakouské princezny měl poněkud rozporuplný osud. Ač byl po abdikaci otce r.1814 provolán jeho nástupcem Napoleonem II.,nikdy se císařem nestal, na francouzský trůn se vrátil zástupce Bourbonů. Mladý Napoleon se pak stal vévodou v nově vytvořeném vévodství zákupském v Čechách.

51 Napoleon II. Zákupské vévodství (něm. Reichstadt) existovalo jen po dobu 1818 – 1832. Sám Napoleon II., zvaný též Orlík, se do Zákup v životě nepodíval.

52 Napoleon II. Orlík pak dožíval na rakouském dvoře v přepychu, ale v zapomnění dějin. Spřátelil se úzce se svou tetou Sofií, matkou budoucího císaře Františka Josefa a zlé jazyky šeptaly, že její mladší syn Ferdinand Maxmilián, budoucí mexický císař, byl ve skutečnosti synem Napoleona II. Sám Napoleon II.Orlík se dožil pouhých 21 let, kdy podlehl tuberkulóze. Rakev s ostatky byla pohřbena ve Vídni. V r.1940 byla na příkaz Adolfa Hitlera převezena do Paříže a pohřbena vedle sarkofágu otce. Co však Hitler nevěděl, srdce a vnitřnosti zesnulých Habsburků byly pohřbívány mimo hlavní rakve. Ty tak zůstaly ve Vídni.

53 Na vrcholu moci Mezitím se znovu stupňovalo napětí mezi Francií a Ruskem, které z ekonomických důvodů stále porušovalo tzv. kontinentální blokádu. N.se proto rozhodl k vojenské výpravě do Ruska. Vytvořila se tzv.Velká armáda, v níž byli kromě Francouzů i vojáci z jiných spřátelených zemí. Tato doposud největší armáda čítala přes 600 tisíc mužů. N. ovšem netušil, že touto výpravou se vydává vstříc svému konci.

54 Ruské tažení V létě 1812 Velká armáda překročila hranice Ruska. N.byl přesvědčen o brzkém vítězství svých vojsk. Nepočítal ovšem s překvapivou taktikou soupeře. Ruská vojska před Francouzi ustupovala do nitra své veliké země. Za ustupujícími zůstávala tzv.spálená země – byly zničeny všechny zásoby, které by mohly posloužit postupujícímu nepříteli. Francouzi a jejich spojenci začali trpět nedostatečným zásobováním a vyčerpávajícímu pochodu v nehostinné cizí zemi.

55 Ruské tažení V září 1812 byla konečně svedena větší bitva u městečka Borodina před Moskvou.Skončila těsným vítězstvím Francie, stála ale na 80 tisíc mrtvých na obou stranách. Konečné vítězství ale N.nepřinesla.

56 Ruské tažení Francouzská vojska vstoupila do Moskvy – město však opustilo obyvatelstvo a většina domů byla majiteli úmyslně zapálena. „Vítězné“ armádě tak chyběly zásoby, vojáci strádali hladem a nemocemi. Po několika dnech dal N.povel k ústupu. Armáda se vracela zpustošeným územím a utrpěla další ztráty.Houfy zubožených vojáků se pak staly snadnou kořistí útočících ruských partyzánských jednotek.

57 Ruské tažení Sám N.své vojsko ponechal svému osudu a vrátil se předčasně do Francie. V prosinci 1812 překročilo rusko-pruskou hranici pouhých 18tisíc vyčerpaných mužů.

58 Začátek konce N.porážky v Rusku okamžitě využili jeho protivníci k novému odporu. S narychlo vybudovanou novou armádou musel N.čelit bojům s Pruskem, Ruskem a posléze i Rakouskem. Rozhodující střet se odehrál v říjnu 1813 v takzvané bitvě národů u Lipska.

59 Bitva u Lipska Této největší dosavadní bitvy dějin se zúčastnilo na 520tisíc mužů dvanácti národností. Bitva stála život na 115tisíc vojáků. N.utrpěl v bitvě zdrcující porážku. O sto let později byl na jejím místě vztyčen památník.

60 Napoleonův pád Porážka u Lipska vzedmula v Evropě vlnu odporu proti N.,opouštěli ho i blízcí spolupracovníci.Přesto se N.podařilo ještě v několika dílčích střetnutích nad svými protivníky zvítězit.Již se mu však nedostávalo podpory a nových vojáků. V dubnu 1814 se vzdal trůnu ve prospěch svého syna, spojenci, kteří již vpochodovali do Paříže, však žádali N.bezpodmínečné odstoupení. 12.dubna se definitivně vzdává trůnu a odchází do vyhnanství na ostrov Elba.

61 Vyhnanství na Elbě V květnu 1814 se N.stává „císařem“ na Elbě – státečku s 10tisíci obyvatel a tisícovkou vojáků.Touha po návratu k moci ho stále neopouštěla.

62 Vyhnanství na Elbě N.ještě všichni přívrženci neopustili.Měl síť agentů, kteří jej zásobovali zprávami o vzrůstající nespokojenosti Francouzů s návratem krále – mladšího bratra popraveného Ludvíka XVI., který vládl pod jménem Ludvík XVIII. Napoleon začal tajně připravovat svůj comback.

63 Stodenní císařství N.uprchl z Elby a se skupinou nejvěrnějších se vylodil na francouzském území. Vojáci, kteří jej měli zastavit, se přidali na jeho stranu. Ludvík XVIII.uprchl z Paříže. N.během krátké doby vytvořil armádu o 125tisíc mužů.

64 Waterloo se odehrála osudová bitva u belgického městečka Waterloo. Štěstí se tentokrát otočilo k N.zády a jeho odhodlané vojsko bylo poraženo. Bitvy se na obou stranách zúčastnilo na 200tisíc mužů.Padlo téměř 70tisíc.

65 Waterloo Co znamená, když se dnes řekne: „To bylo ale Waterloo?“
Jak tomu říkáme v češtině? V místě bitvy je dnes památník.

66 Definitivní konec N.definitině ztrácí veškerou moc a je poslán do vyhnanství na ostrov sv.Heleny v Atlantiku. Zde žil ještě šest let obklopen nejbližšími věrnými a nepřátelsky naladěnými britskými vojáky a úředníky.

67 Konec vojevůdce N.zdravotní stav se neustále zhoršoval.
zemřel, pravděpodobně na rakovinu žaludku – nemoc,na kterou kdysi zemřel i jeho otec. Nikdy se nepotvrdilo podezření, že byl otráven arsénem. Tělo bylo nejprve pohřbeno na ostrově. R.1840 bylo exhumováno a převezeno do Paříže. N.ostatky dnes spočívají na čestném místě v pařížské Invalidovně.

68 Mylná legenda o Napoleonově výšce
Navzdory tradičnímu zobrazení Napoleona Bonaparte není pravdou, že byl nějak zvláště malý. Po jeho smrti v roce 1821 byla zaznamenána jeho výška - 5 stop a dva palce. Šlo však o v té době používané palce francouzské, v přepočtu na palce britské jeho výška činila 5 stop a 6,5 palce. Napoleon tedy byl vysoký 168 centimetrů, byl tedy vyšší než průměrný Francouz 19. století. Ke špatným převodům se ještě přidal nesprávný výklad Napoleonovy francouzské přezdívky „Le petit caporal“. Nefrankofonní země překládají petit jednoduše jako malý, ačkoliv přezdívka vznikla na základě Napoleonova úzkého přátelství se svými vojáky. A nakonec, Napoleon býval vždy obklopen svou elitní gardou, jejíž členové vždy měli minimálně šest stop.

69 Nakonec několik N.citátů
Slaboši čekají na příležitost, silní ji vytvářejí. Živý pěšák je víc než mrtvý generál. Komu je horko, ať si rozepne kabát. Armáda beranů, kterou vede lev, je silnější, než armáda lvů, kterou vede beran. Génius umí vytěžit maximum ze svých příležitostí.

70 Nakonec několik N.citátů
Kulka, která mě má zabít, nebyla ještě ulita. Jen blázen dělá stejnou chybu dvakrát. V politice není hloupost handicap. Nemožné - to slovo najdeš jen ve slovníku hlupáků. Na světě jsou dvě mocnosti: meč a duch. Duch vždycky zvítězil nad mečem.

71 Nakonec několik N.citátů
Dělá-li soupeř chybu, netřeba ho rušit. Odvaž se a pak se uvidí. Naše největší sláva nespočívá v tom, že nikdy nepadneme, ale v tom, že po každém pádu znovu vstaneme. Srdce státníka musí být v jeho hlavě. Nejlepším prostředkem, jak dodržet slovo, je - nikdy ho nedávat.

72 Nakonec několik N.citátů
Za kolektivní zločiny není odpovědný nikdo. Jsou pomluvy, před kterými i nevinní ztratí odvahu. Pořádek - to je velké blaho lidstva. Stačí říct bojoval jsem u Slavkova a každý musí odpovědět - hle, hrdina!

73 Nakonec několik N.citátů
Chcete-li, aby vám lidé věřili, musíte učinit pravdu neuvěřitelnou. Lež není k ničemu, protože neoklame než jednou. Pro mě je nesmrtelnost duše památka, kterou zanecháváme v paměti lidí. Tisíce květů uplynou, než okolnosti vynesou z davu muže, který sehraje na jevišti dějin podobné divadlo, jako já.

74 Děkuji za pozornost!