Kvantitativní metody výzkumu v praxi

Prezentace na téma: "Kvantitativní metody výzkumu v praxi"— Transkript prezentace:

1 Kvantitativní metody výzkumu v praxi
UK FHS Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích (ZS 2013) Kvantitativní metody výzkumu v praxi 1. Úvod do problematiky Jiří Šafr jiri.safr(AT)seznam.cz Poslední aktualizace 1/10/2014 (7/3/2014; 3/10/2013)

2 Organizační záležitosti kurzu
Kurz KMVP má vlastní webovou stránku O heslo do naskenovanou literaturu v pdf si lze napsat Podrobnější informace naléznete také na stránkách HiSO (kurz Základy /Design kvantitativního sociologického výzkumu (ZKSV)) Komunikace em: Subject: KMVP: Novák projekt Podrobně viz

3 Struktura Cíl kurzu Co je výzkum Epistemologické problémy
Dvě metody poznání Kvantitativní a kvalitativní výzkumná strategie Limity sociálněvědního výzkumu Základní pojmy Kroky kvantitativního výzkumu a postup výzkumníka Základní techniky sběru dat Koncept standardizace Strategie v kvantitativním výzkumu (research design) Základní modely uspořádání výběrového šetření Logika kvantitativního výzkumu Výzkumný problém / otázka (příklady) Konceptualizace a operacionalizace Hypotézy Výzkumný projekt KMVP část 1

4 Cíl kurzu KMVP (od ZS 2013) Naučit se myslet v proměnných a jejich vzájemných vztazích Pochopit a prakticky umět: Definování výzkumné otázky a hypotézy Ověření hypotézy → proměnné (převod na „čísla“ a vztahy mezi nimi) → Analýza dat K tomu potřebujeme Operacionalizaci (→ jak změříme proměnné) Populace a výběr reprezentativního vzorku z ní → sběr dat KMVP část 1

5 Cíl kurzu je naučit přípravu výzkumu typu SURVEY
Co je Survey? Metoda standardizovaného získávání informací z reprezentativního vzorku případů/ jednotlivců umožňující zobecnění na celou populaci Ale nejde jen o „dotazníkové šetření“, tj. způsob sběru dat ale také o podobu dat: strukturovaná data nejčastěji v podobě „případy x vlastnosti–proměnné“ (viz dále) a metodu analýzy (důraz na rozlišení podstatných rozdílů či vztahů od těch nahodile naměřených → model elaborace) Funkcí Survey je: popsat vlastnosti sady případů pochopit příčiny jevů (pomocí sledování variance mezi případy ve sledovaném znaku a hledání souvislostí s jinými znaky) KMVP část 1 Zdroj: podle [de Vaus 1986; Scheuren 2004]

6 Datová matice: proměnná x případy (variable by case matrix)
Datová matice obsahující proměnné (empiricky měřené indikátory jevů) je základem k ověřování hypotéz v analýze (či popisu sociální reality). Poznámka: existuje i jiná podoba dat – relační: případy x případy (v sociometrii/analýze sociálních sítí). KMVP část 1

7 Případy (respondenti)
Datová matice Případy (respondenti) Proměnná Hodnoty KMVP část 1

8 O čem kurz není, čeho se vyvarovat → a na co místo toho budeme klást důraz
hypotézy prvního řádu (o nich výuka KMVP není) → hypotézy 2.řádu (o vztazích) a nebo smysluplné explorativní otázky projekt a nic než projekt (povídání co by se dělalo za 1.,2.,3…) → proměnné, vztahy a simulace sběru dat, jejich transformace a analýzy na zjednodušené úloze „rozdávání“ dotazníků → zacílení a segmentace populace, sampling příliš jednoduché uspořádání výzkumu (design) ála anketa, např. neadekvátní usuzování na změnu (retrospektiva) → design „před/po“ KMVP část 1

9 K čemu bychom měli směřovat?
Myšlení v proměnných, tedy „číslech“ a vztazích mezi nimi, výzkumné otázky Skepse k možnostem měření → citlivost na koncepty a operacionalizaci (vědomí ohrožení validity v KV) Jasně zacílené výzkumné otázky a úsporný nástroj sběru dat (minimalistický přesto operacionálně sofistikovaný dotazník) Přemýšlení o designu–strategii výzkumu (možnosti a meze zvoleného designu, metody sběru dat, cílová populace, sampling) Praktické zkušenosti při vytváření dotazníku Transformace „otázek v dotazníku na proměnné“ (datová matice) Náznak postupu analýzy při ověřování hypotézy (princip třídění dat 2. stupně) KMVP část 1

10 Logika empirického výzkumu v sociologii

11 Proč vůbec dělat sociologický výzkum?
KMVP část 1

12 „Empirický“ výzkum Organizovaný, systematický a logický proces zkoumání využívající empirických dat Založený na zkušenosti nebo pozorování světa Cíl: získat data – pozorovatelné informace o světě a některých jeho aspektech KMVP část 1

13 Co je výzkum? – konkrétně
výzkum (survey) = „metoda získávání informací ze vzorku individuí“ pomocí níž můžeme získat informaci (usuzovat na) o postojích, preferencích, potřebách, očekáváních či chování v celé (či v kvalitativní strategii určité) populaci. výběr (vzorek) = část populace (census = šetření celé populace) není vybrán jen nahodile ani čistě na základě ochoty respondentů spolupracovat individuum → výběr (vzorek) → populace V kvantitativním výzkumu je informace sbírána nějakým standardizovaným způsobem Jednotka analýzy - studovat můžeme i „ne-lidské“ populace, např. objekty (média, výtvory) KMVP část 1

14 Co můžeme zjišťovat v kvantitativní strategii?
Dva základní okruhy zjišťování: názory a postoje (např. volební preference, spokojenost se službou) faktuální charakteristiky, chování (např. zdraví, bydlení, výdaje) Problémy: Způsob, jakým klademe otázku může ovlivnit výsledek Nonresponse – ne všichni ze vzorku odpovídají (nenáhodné vychýlení) KMVP část 1

15 Specifika zkoumání sociálního světa
Komplexita sociální reality Nelze ji zkoumat v rámci „přirozených systémů“ Lidé svůj svět interpretují (dávají mu smysl) Výzkumník je součástí zkoumaného světa Nelze provést experiment Většinu jevů zkoumáme nepřímo KMVP část 1

16 Základní epistemologické problémy
redukce transformace informací KMVP část 1

17 Transformace informací
Nečiníme přímé závěry z analýzy reality, ale na základě jejího záznamu či popisu. To vede k Redukci: počtu indikátorů (proměnných) počtu sledovaných vztahů mezi nimi populace→vzorek časového kontinua na popis několika časových bodů Redukovaná analýza reality vede k závěrům pravděpodobnostního charakteru. KMVP část 1

18 Limity výzkumu Závěry mohou být obvykle platné jen pro prostředí, ze kterého jsme sebrali naše data. Strategie získání dat – způsob jak budou data shromažďována – může silně ovlivnit kvalitu dat. Kvalita dat je hlavní determinantou důvěryhodnosti výsledků. KMVP část 1

19 Základní techniky sběru dat
Pozorování Zúčastněné Nezúčastněné Rozhovor Standardizovaný (face-to-face nebo telefonický) = dotazník Nestandardizovaný nebo polostandardizovaný Skupinový (focus groups) Písemné dotazování Dotazníky (NE Ankety!) Poštou rozesílané dotazníky Deníky Analýza dokumentů Sekundární analýza dat Studium osobních dokumentů Obsahová analýza Každá stopa lidské činnosti KMVP část 1

20 Dotazování namísto přímého pozorování
V sociologickém výzkumu většinou nesledujeme samotný studovaný jev, ale pouze jeho indikátory. Pouze při technice přímého pozorování, jej-li studovaným jevem chování, jsme schopni sledovat studovaný jev přímo. nepřímé měření zvyšuje riziko zkreslení KMVP část 1

21 Dvě metody poznání

22 Dva základní způsoby produkce poznatků
Dedukce Od obecného k jednotlivému Vychází z teorie nebo obecně formulovaného problému Technika pro aplikování teorie – testování hypotéz Indukce Od jednotlivého k obecnému Pozorování, pátrání po pravidelnostech v realitě Technika pro generování teorie KMVP část 1

23 Sbíráme jen data, která potřebujeme k testování hypotézy
Dedukce Teorie Sbíráme jen data, která potřebujeme k testování hypotézy Hypotézy Vzorek Sběr dat Analýza Přijetí nebo zamítnutí hypotézy (ověření teorie) KMVP část 1

24 Nové hypotézy nebo teorie
Indukce Sociální problém Terénní výzkum Nové hypotézy nebo teorie Vzorek Interpretace Sběr dat Analýza Operace jsou navzájem provázány, probíhají současně KMVP část 1

25 Indukce Sbíráme „všechna data“ a snažíme se v nich nalézt struktury a pravidelnosti Využití: když předem nevíme, které proměnné jsou pro zkoumaný problém relevantní Nejde o ověřování teorie, ale její vytváření KMVP část 1

26 Volba výzkumné strategie
Deduktivní způsob poznání Testování hypotéz „myšlení v proměnných“ Kvantitativní výzkumná strategie Experiment, korelační šetření,… Induktivní způsob poznání Vhled do co největšího množství dimenzí daného problému Kvalitativní výzkumná strategie případová studie, zúčastněné pozorování, etnometodologie, zakotvená teorie, biografická metoda,… KMVP část 1

27 Volba výzkumné strategie
Žádná není lepší nebo horší, obě jsou potřebné, obě mají silné a slabé stránky Ideální v kombinaci (smíšený výzkum) Vnitřní logika, kterou se studie bude řídit, aby dala odpověď na výzkumné otázky Volba tedy závisí na výzkumné otázce a zdrojích, které má výzkumník k dispozici Nejdříve se soustředíme na to, co chceme nalézt Pak volíme výzkumnou strategii (jak bude výzkum prováděn) KMVP část 1

28 Volba výzkumné strategie (kvalitat. vs. kvantit
Volba výzkumné strategie (kvalitat. vs. kvantit.) na základě výzkumných otázek a typu požadovaných závěrů Chceme-li standardizované pozorování, kvantifikovat vztahy mezi proměnnými, popsat variabilitu, reprezentativnost vzhledem k populaci → kvantitativní strategie Chceme-li studovat fenomén/situaci podrobně, holisticky, v kontextu, se zaměřením na interpretaci, na procesy a porozumění aktérům → kvalitativní strategie KMVP část 1

29 Kvantitativní x kvalitativní výzkum
Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum Čísla Slova Pohled výzkumníka Pohledy účastníků „Distancovaný“ výzkumník „Blízký“ výzkumník Testování teorie Generování teorie Zachycení momentální situace Zachycení procesů Strukturovaný Nestrukturovaný Generalizace Porozumění kontextu „Tvrdá,“ reliabilní data Bohatá data jdoucí do hloubky Makro úroveň Mikro úroveň Chování Významy Umělé prostředí Přirozené prostředí KMVP část 1

30 Příklad volby výzkumné strategie
Oblast výzkumu Užívání (ilegálních) drog Výzkumné téma Vhodné pro kvantitativní strategii výzkumu Četnost výskytu uživatelů drog v různých věkových / vzdělanostních skupinách nebo regionech Faktory ovlivňující vznik drogové závislosti nebo úspěšnost léčby Vhodné pro kvalitativní strategii výzkumu Subkultura uživatelů drog v Praze Prožívání závislosti KMVP část 1

31 Kvantitativní výzkumná strategie

32 Cíle výzkumu 1. Explorace – průzkum počáteční, hrubé porozumění nějakému jevu 2. Deskripce – popis přesné měření a popis vlastností populace nebo jevu → Jak, kolik, kde? 3. Explanace – vysvětlení odhalení a popis vztahů mezi různými aspekty sledovaného jevu → Proč, za jakých podmínek? KMVP část 1

33 Základní pojmy kvantitativní strategie
respondent populace výběr – výběrový soubor reprezentativita proměnná – znak výzkumný problém KMVP část 1

34 Model výzkumného procesu
Literatura Preempirická fáze Téma / problém + účel Výzkumné otázky / hypotézy Oblast výzkumu Design Kontext Sběr a analýza dat Odpověď na otázky, závěrečná zpráva KMVP část 1

35 Kroky kvantitativního výzkumu
1. Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému. → výzkumná otázka 2. Formulace teoretické hypotézy. (→ studium, rozvaha) 3. Formulace souboru pracovních hypotéz. 4. Rozhodnutí o populaci a vzorku (design → segmentace). 5. Pilotní studie – seznámení se s problematikou v terénu. 6. Rozhodnutí o technice sběru informací (design → uspořádání výzkumu (např. před/po změně)). 7. Konstrukce nástrojů pro tento sběr. 8. Předvýzkum, pre-test nástroje (dotazníku). 9. Sběr dat + jejich příprava pro analýzu. 10. Analýza dat. 11. Interpretace, závěry, teoretické zobecnění. Zdroj: upraveno/doplněno podle [Disman 1993: 120] KMVP část 1

36 Postup výzkumníka kroky:
1. dostat nápad (začíná to nesnází, zmatkem, obtížnou situací, pochybnostmi, emočním napětím) 2. formulace problému – pojmové uchopení situace (+ studium literatury) 3. formulace hypotézy 4. usuzování – dedukce, vědec dedukuje důsledky z hypotézy, kterou formuloval 5. ověřování, testování důsledků, pozorování, experiment. Podstatou je ověřování vztahů vyjádřených v hypotéze. [Jeřábek 1993: 14] KMVP část 1

37 Pre-empirická fáze výzkumu
Příprava podkladů pro výzkum Stejně důležitá jako empirická fáze Nejprve se zaměříme na to, co chceme v rámci výzkumu prozkoumat a až následně na to, jak to udělat KMVP část 1

38 Studium literatury jako impuls k výzkumu
nekonzistentnost různých studií či interpretací objevení doposud opomenuté stránky problému empirický test dosud opomenutých myšlenek dosavadní přístupy jsou nedostatečné Možnost inovativní aplikace teorie (středního dosahu) z jedné oblasti na jinou KMVP část 1

39 Základní techniky sběru dat
přímé pozorování rozhovor dotazník analýza dokumentů KMVP část 1

40 Přímé pozorování zaměřené, naplánované vnímání vybraných jevů. Vnímané je pečlivě a systematicky zaznamenáváno. KMVP část 1

41 Rozhovor informace jsou získány v přímé interakci s respondentem. Rozhovor tváří v tvář nebo telefonicky. Ve standardizované formě = dotazník KMVP část 1

42 Analýza dokumentů analýza dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem našeho výzkumu (psané dokumenty, i jakékoliv materiální stopy lidského jednání) KMVP část 1

43 Dotazník Standardní formou „získávání dat skrze dotazníky“ je řízený face-to-face rozhovor s proškoleným tazatelem (Paper-Pencil, PDA, CAPI) Alternativně respondent sám odpovídá písemně na otázky „tištěného“ formuláře (CAMI, CAWI, hromadně ve třídě, poštou,…). KMVP část 1

44 Dotazování namísto přímého pozorování
V sociologickém výzkumu většinou nesledujeme samotný studovaný jev, ale pouze jeho indikátory. Pouze při technice přímého pozorování, jej-li studovaným jevem chování, jsme schopni sledovat studovaný jev přímo. nepřímé měření zvyšuje riziko zkreslení KMVP část 1

45 Omezení, nástrahy v dotazování
Vyžaduje navržená otázka vůbec odpověď? Do jaké míry mají respondenti dopředu připravené odpovědi, jak rozumí jazyku výzkumníka? Mohou lidé poskytnout přesné informace o svém minulém jednání? Je respondent ochoten odhalit o sobě požadované informace? Bude respondent motivován zúčastnit se a odpovědět na vše? Adaptováno podle [Dillman 2006] KMVP část 1

46 Koncept standardizace
všechny základní techniky lze použít ve standardizované formě, kromě dotazníku pak i v nestandardizované formě. KMVP část 1

47 Standardizace technik dotazování
zajištění totožných podmínek při získávání odpovědí od všech respondentů KMVP část 1

48 Standardizace technik dotazování
striktně jednoduché otázky (podněty) odpovědi často omezeny na volbu z předem připraveného souboru kategorií (uzavřené otázky). data lze kumulovat pouze jsou-li totožná. Podmínka je, aby alespoň stimuly (otázky) byly totožné. KMVP část 1

49 Nestandardizované postupy
mohou získat lepší informace o jedincích, nabízí lepší porozumění, ale cílem kvantitativního výzkumu je testování hypotéz o sociálních skupinách. KMVP část 1

50 Standardizace odpovědí
uzavřené otázky nabízí soubor alternativ odpovědí, ze kterých respondent vybere. KMVP část 1

51 Průřezové (cross-sectional) jednorázové
Design–strategie výzkumu (research design): Základní modely uspořádání výběrového šetření Průřezové (cross-sectional) jednorázové opakované (longitudinální na odlišných případech) Panelové (longitudinální na stejných případech) Relační–síťové (sociometrické) Případová studie (jsou i další, např. factorial survey nebo kvazi-experimentální uspořádání) KMVP část 1

52 Design–strategie výzkumu (research design) rozhoduje o možnostech cílů a zobecnění výsledků
Pokud nám stačí popis v jednom časovém bodě (cíl je deskripce), pak nám stačí jednorázový průřezový design (cross-sectional) Pokud chceme zkoumat změnu, pak potřebujeme buď opakovaný průřezový design (repeated cross-sectional) anebo panelovou studii Chceme-li odhalit kauzální vztahy, pak buď panelovou studii nebo experiment, (případně cross-sectional data ale důsledně aplikovat techniky elaborace v survey analysis) Chceme-li strukturně relační pohled, např. na vztahy na pracovišti), pak použijeme relační–síťový design (social network analysis) KMVP část 1

53 Jak začít? → přípravná fáze
Vymezení tématu zkoumání Výzkumný problém: výrok formulovaný jako otázka (otázky) indikátory a model jejich možných vztahů KMVP část 1

54 Výzkumný (sociologický) problém
Měl být formulován jasně a jednoznačně, nejlépe ve formě otázky U kvantitativní výzkumné strategie se vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými 2 chyby při výběru problému: Zaujatost Neschopnost rozlišit mezi výzkumným problémem a problémem, o kterém se diskutuje ve světě kolem nás Příliš velký problém lepší je získat mnoho informací o malém problému než málo informací o velkém tématu KMVP část 1

55 Výzkumný problém a otázka
Cíl výzkumu = co chce šetření vyzkoumat (obecná, abstraktní úroveň) Výzkumná otázka = výrok formulovaný ve formě otázky. Konkretizuje obecný cíl šetření, organizuje projekt výzkumu, vymezuje jeho hranice, udržuje výzkumníka v intencích cíle, pomáhá při sepsání zprávy z výzkumu tázací věta nebo výrok, který se nejčastěji ptá: Jaký existuje vztah mezi dvěma nebo více proměnnými? Příklad: jaký je vztah mezi socioekonomickým statusem a odcizením studenta ve škole? [viz Punch 2008: 141] KMVP část 1

56 Výzkumné otázky Obvykle jich formulujeme větší počet
X nemělo by jich být mnoho Měly by být nadefinovány tak, aby z nich bylo jasné, jak budeme zjišťovat odpověď Je dobré mít v otázkách jasnou hierarchii (stěžejní otázky a otázky doplňující) KMVP část 1

57 Příklad výzkumných otázek
Výzkumný problém: Faktory ovlivňující četnost sebevražd mladistvých Obecná výzkumná otázka: Jaký je vztah mezi faktory rodinného prostředí a šikanou mladistvých? Specifické výzkumné otázky: Jaká je četnost šikany mladistvých u rodin s různým příjmem? Jaký je vztah mezi rozvodem rodičů a šikanou? KMVP část 1

58 Výzkumná otázka – příklad „Výchovné hodnoty“
Rabušicová M., Rabušic, L České výchovné hodnoty: tradiční nebo moderní? Sociální studia 6. Dostupné na Hlavní výzkumná otázka: Jaké byly výchovné hodnoty, které v průběhu 90. let preferovala česká populace? Výzkum Studie evropských hodnot EVS z let 1991 a 1999 KMVP část 1

59 „Výchovné hodnoty“ – dílčí výzkumné otázky
1. Lze výchovné hodnoty v rodině za hodnoty spíše trvalého rázu s vysokou mírou generačního přenosu? Nebo naopak došlo v průběhu transformace v 90.letech v názorech lidí na to, co by mělo být v rodinách ve výchově předáváno, k radikálnímu posunu? Bude tento posun nesen generačně a může být zaznamenán již v rozmezí necelých deseti let? 2. Existují nějaké rozdíly mezi preferovanými výchovnými hodnotami v rodině z hlediska základních sociodemografických charakteristik a relevantních postojů, (např. náboženská orientace, chápání rodičovské role)? 3. Lze hovořit o nějakém obecném modelu výchovných hodnot, který v českých rodinách převládá? Lze tento model charakterizovat spíše jako tradiční či jako (pozdně) moderní? 4. Lze z hlediska výchovných hodnot identifikovat polohu České republiky mezi dalšími evropskými zeměmi? Existují nějaké pravidelnosti odvoditelné od společenského a politického vývoje v post-komunistických zemích v konfrontaci se zeměmi evropského Západu? KMVP část 1

60 „Výchovné hodnoty“ - odpověď na RQ 1 Mají výchovné hodnoty, které jsou v České děti rodině preferovány, měnící se nebo trvalý ráz? Rozdíly v preferencích téže vlastnosti v roce 1991 a 1999 byly minimální, s výjimkou pracovitosti (pokles o 10 %). Bez ohledu na významné změny v nejrůznějších oblastech společenského života, preferované výchovné hodnoty v rodině vyjádřené výběrem vlastností, jež by měly být doma v dítěti pěstovány, zůstaly konstantní. KMVP část 1

61 „Výchovné hodnoty“ - odpověď na RQ 3: Jaký je převládající model Českých výchovných hodnot v rodině?
Identifikovány byly 3 modely hodnot: tradičních, moderních, pro-sociálních KMVP část 1

62 „Výchovné hodnoty“ - odpověď na RQ 4: Jaká je u výchovných hodnot poloha ČR mezi dalšlmi evropskými zeměmi? ČR se v roce 1999 nacházela v prostoru mezi Bulharskem a Slovenskem na straně jedné a Německem, Rakouskem a Slovinskem na straně druhé, v prostoru, který jsme nazvali germánsko-slovanským. KMVP část 1

63 Příklady Pavlica a kol. KMVP část 1

64 Postup formulace výzkumného problému
1. seznámení s dosavadními výsledky a stavem výzkumu v oblasti 2. diskuse ideje s kolegy 3. prostudování literaturu o problému KMVP část 1

65 problém  obecná hypotéza  pracovní hypotézy (operacionalizace)  ověření
KMVP část 1

66 HYPOTÉZY (obecně)

67 Kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz.
KMVP část 1

68 Dvě metody poznání Dedukce:
teorie → hypotézy → pozorování → přijaté zamítnuté hypotézy Indukce: pozorování → nalezené pravidelnosti → předběžné závěry → teorie KMVP část 1

69 Kvantitativní výzkum používá deduktivní metodu.
Může nalézt řešení jen pro takové problémy, které je možno popsat v termínech vztahů mezi pozorovatelnými proměnnými. KMVP část 1

70 Výzkumný problém výrok formulovaný ve formě otázky.
tázací věta nebo výrok, který se ptá: Jaký existuje vztah mezi dvěma nebo více proměnnými? KMVP část 1

71 Postup formulace výzkumného problému
1. seznámení s dosavadními výsledky a stavem výzkumu v oblasti 2. diskuse ideje s kolegy 3. prostudování literaturu o problému KMVP část 1

72 problém  obecná hypotéza  pracovní hypotézy (operacionalizace)  ověření
KMVP část 1

73 KMVP část 1

74 Výzkumný proces - uspořádání výzkumu
Volba (hledání) výzkumného problému Konceptualizace Volba výzkumné metody Operacionalizace Populace a výběr Sběr dat Zpracování dat Analýza dat Aplikace KMVP část 1

75 Výzkumný projekt zahrnuje rozhodnutí
jaké téma bude zkoumáno v jaké populaci jakými metodami z jakého důvodu KMVP část 1

76 Konceptualizace a operacionalizace
Konceptualizace upřesňování a specifikace abstraktních konceptů Operacionalizace vypracování specifických výzkumných procedur (operací) KMVP část 1

77 Konceptualizace

78 Konceptualizace Proces pomocí kterého specifikujeme přesně, co máme na mysli, když používáme konkrétní pojmy. Výsledkem procesu konceptualizace je specifikace sady indikátorů (sledovaného jevu). KMVP část 1

79 Konceptualizace Na indikátorech se nemusíme vždy shodnout > seznam různých indikátorů > jejich seskupením dostaneme dimenze (jevu). Konceptualizace: specifikace dimenzí a identifikování různých indikátorů pro každou z dimenzí. KMVP část 1

80 Typy definice ve výzkumu
Nominální definice = převedení na pojem Operacionální definice = popis operací, které je třeba provést k měření konceptu. KMVP část 1

81 Postup při měření [Babbie 1995: 118]
Konceptualizace ↓ Nominální definice Operační definice Měření v reálném světě KMVP část 1

82 Operacionalizace

83 Operační definice - operacionalizace
koncept je vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen nevysvětluje, co je zkoumaný předmět, ale dává nám návod, jak poznat co to je. KMVP část 1

84 zdroj: Ferjenčík 2000:40 KMVP část 1

85 Míra abstrakce při upřesňování konceptů
Příklad konceptualizace a operacionalizace „ deprivace“ KMVP část 1 Zdroj: [De Vaus 1986]

86 Hypotézy

87 Hypotéza výrok o vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými
„jestliže se vyskytne to a to, pak to vede k těm a těm výsledkům“ KMVP část 1

88 Hypotézy obecná (základní) hypotéza
„očekávání a charakteru věcí, vyvozené z teorie“ pracovní hypotézy překlad teoretického problému do jazyka výzkumu KMVP část 1

89 Pracovní hypotézy 1. tvrzení předpovídající existenci souvislosti mezi dvěma nebo více proměnnými. 2. Všechny proměnné zmíněné v hypotéze musí mít validní operační definici. 3. Soubor pracovních hypotéz musí zahrnovat nejen proměnné reprezentující zkoumané koncepty, ale i ty, které mohou významně zkreslit interpretaci testovaných vztahů. KMVP část 1

90 Operační definice - operacionalizace
koncept je vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen nevysvětluje, co je zkoumaný předmět, ale dává nám návod, jak poznat co to je. KMVP část 1

91 Kritéria dobrých hypotéz
Hypotézy: 1. jsou výroky o vztazích mezi proměnnými 2. obsahují proměnné, které lze zjišťovat a měřit 3. vztahy mezi proměnnými lze ověřovat hypotéza prvního a druhého řádu KMVP část 1

92 Kritéria dobrých hypotéz
Ptáme se: 1. Existuje vztah mezi proměnnými? 2. Lze proměnné zjišťovat, měřit? 3. Lze vztah ověřit? KMVP část 1

93 Příklad: Výzkum čtenářů MS H: čtenářský zájem o časopis klesá s věkem.
proměnné: věk, čtenářský zájem KMVP část 1

94 1. Existuje vztah mezi proměnnými věk a čtenářský zájem? ANO
2. Lze proměnné zjišťovat, měřit? ANO věk , čtenářský zájem = počet předplatitelů, dotazem na počet čtenářů ve věkové skupině 3. Lze vztah ověřit? ANO – tabulkou závislosti KMVP část 1

95 Znak – proměnná měřitelný pojem se dvěma nebo více hodnotami
symbolické vyjádření vlastností KMVP část 1

96 Výzkumný projekt (Research design)

97 Výzkumný projekt upřesnění, co chci zjistit a určení nejlepší cesty, jak to zjistit cíle výzkumu jednotky analýzy témata výzkumu (podmínky, orientace, jednání) časová dimenze motivace výzkumu KMVP část 1

98 Cíle výzkumu 1. Explorace – průzkum počáteční, hrubé porozumění nějakému jevu 2. Deskripce – popis přesné měření a popis vlastností populace nebo jevu > Jak, kolik? 3. Explanace – vysvětlení odhalení a popis vztahů mezi různými aspekty sledovaného jevu > Proč? KMVP část 1

99 Jednotky analýzy Individuální lidé Skupiny (rodina)
Formální organizace (nemocnice) Lidské výtvory materiální (knihy, obrazy) sociální interakce (svatby) KMVP část 1

100 Návrh výzkumného projektu
(Research proposal)

101 Výzkumný projekt by měl obsahovat:
Problém nebo předmět výzkumu Co přesně chci studovat? K čemu to poslouží? Má navrhovaný výzkum praktické využití? KMVP část 1

102 Přehled literatury Co ostatní zjistili o problému? Jaké existují teorie k tématu a co říkají? Jaký výzkum byl doposud realizován? Jsou výsledky konzistentní, nebo se závěry studií lišší? KMVP část 1

103 Předmět výzkumu Koho nebo co budete zkoumat? Předmět popište obecně v teoretických pojmech i specificky v konkrétních termínech – kdo bude zkoumán a jak se k němu dostanete. Jak bude proveden výběr? Pokud má výzkum dopad na zkoumané osoby, jak zajistíte, že nebudou výzkumem ohroženy či poškozeny? KMVP část 1

104 Nástroje měření Co jsou klíčové proměnné výzkumu? Jak je budete definovat a měřit? Budou vaše definice a techniky měření převzaté z dřívějších výzkumů, nebo vyvinete vlastní koncepty a nástroje? Nástroj (např. dotazník) je dobré dát do přílohy. KMVP část 1

105 Metoda sběru dat Jak budete sbírat data
Metoda sběru dat Jak budete sbírat data? Bude použit survey (průzkum) nebo experiment? Realizujete nový výzkum, nebo použijete reanalýzu již sebraných dat? KMVP část 1

106 Analýza Naznačte druh analýzy, kterou plánujete použít. Naznačit důvod a logiku analýzy. Popis / explanace – proč / vysvětlení variance? Jaké možné vysvětlující znaky bude obsahovat vaše analýza? KMVP část 1

107 Časový plán Pro různé etapy výzkumu. Když ne pro návrh výzkumu, tak si ho udělejte pro sebe. KMVP část 1

108 Rozpočet velké projekty: náklady na pracovní sílu, vybavení, pořizovací materiál, ostatní drobné výdaje jako poplatky za telefon, poštovné. malé projekty: kancelářské prostředky, kopírování, záznamové média pro počítače (CD), poplatky za telefon, náklady na dopravu, atd. KMVP část 1

109 Návrh výzkumného projektu
Problém nebo předmět výzkumu Přehled literatury Předmět výzkumu Nástroje měření Metoda sběru dat Analýza Časový plán Rozpočet KMVP část 1

110 Výzkumný projekt je dobré udělat si i sám pro sebe,
i když ho po nás nikdo nechce. KMVP část 1

111 Interval spolehlivosti - rozpětí chyby (margin of error)
nevýběrová chyba (nonsampling error) chybně formulované otázky, nezastihneme všechny vybrané respondenty doma, lidé nechtějí odpovídat, neříkají pravdu výběrová chyba (sampling error) výsledky ve vzorku se lišší od cílové populace margin of error = suma všech možných výběrových chyb, která kvantifikuje nejistotu výsledků měření → pravděpodobnostní interval -/+ (např. 95% interval spolehlivosti) ovlivněno: velikostí výběru, metoda výběru, velikost populace KMVP část 1

112 Literatura Babbie, E The Practice of social Research. 7th Edition. Belmont: Wadsworth Bryman, A. 2008: Social Research Methods. Oxford University Press Dillman, D Handout „Writing Questions“. kurz Sociology 525 „Survey Practicum“ De, V. D. A Surveys in social research. London: Allen & Unwin. Disman, M Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum Punch, K.F Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál. Jeřábek, H Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum Scheuren, F What is a Survey. [online] Dostupné na: KMVP část 1