Teorie řízení PEF ČZU Praha.

Prezentace na téma: "Teorie řízení PEF ČZU Praha."— Transkript prezentace:

1 Teorie řízení PEF ČZU Praha

2 Kybernetika André Marie Ampére (1775 – 1836)
„Kybernetika je věda, která umožňuje lidem těšiti se mírem (položka č.83).“ Norbert Wiener (1894 – 1964) „Kybernetika neboli řízení se zabývá sdělováním v živých organismech a strojích.“ Svou první vědeckou práci v oblasti matematiky napsal již ve věku 13 let. Snažil se utřídit veškeré lidské vědění do různých oblastí věd se v položce č. 83 vyjádřil o Kybernetice jako o vědě, která ……..viz snímek. N. Wiener byl americký matematik, který své studium začal ale studiem zoologie a přes filosofii se dostal až k matematické logice a definoval kybernetiku. Proč kybernetika neboli řízení? Kybernatos je z řečtiny „kormidlo“ tedy synonymum řízení. Kybernetika je tedy věda, jejímž cílem je tedy hledat – jak to podstatné souvisí s tím dílčím, jejím cílem je nalézt možnosti řazení věcí, vzájemné uspořádání a to, při snaze o jejich kvantifikaci. Ampére byl v prvé řadě znám jako fyzik a o jeho charakteristice kybernetiky se dlouho dobu nemluvilo, takže za zakladatele kybernetiky byl považovám spíše Norbert Wiener.

3 Kybernetika Vývoj kybernetiky:
Změna technické základny kybernetiky (rychlost operací, malá poruchovost, nízká cena) Konstrukce ústrojí, která se sama zdokonalují (schopnost přizpůsobit se podmínkám, které se mění) Ústrojí, která nedostávají od člověka program činnosti, ale pouze program pro vypracování programu Kybernetika se dnes dostala už do takového stavu, kterého se bezmála před 100 lety obával jeden z nejznámějších odpůrců kybernetiky K. Čapek. A to že lidská inteligence bude nahrazena inteligencí umělou. Vlastně máme dnes stejný přístup k lidem jak ke strojům, především z důvodů kvantifikace jejich projevů. V mnoha oblastech našeho života se setkáváme s tím, že kvantifikujeme věci kolem sebe a to i v různých oblastech života (marketing – spočítat nákupní chování).

4 Základní termíny kybernetiky
řízení systém informace kvantifikace Řízení – je mnoho definic. Mimo jiné, že řízení je dosahování cílů prostřednictvím jiných lidí, že řídit znamená umět, znát, stačit, chtít a muset. Systém – zde je velmi důležité uchopit tento termín jako něco ze vztahu k objektu. Vývoj zkoumání objektů prošel několika etapami; 1. etapa :elementarismus, který spočíval v tom, že pochopímeli podstatu a chování jednotlivostí v rámci celku (prvků v systému), pochopíme i chování celku! Tento přístup se nevydařil především kvůli zkoumání sociálních a společenských systémů, objektů našeho zájmu. Př. chování systému hokejový tým Filadefia fajrs(…) 2.etapa přístupu=Funkcionalismus; když budeme porovnávat vstupy s výstupy, poznali jsme chování a vnitřní strukturu celku. 3. stadium=systémové pojetí; respektování obou pohledů. Celkové chování systémů nelze odtrhnout od chování jednotlivých prvků. Informace=jiné vědní disciplíny char. Informaci jinak než kybernetika. Např. teorie komunikace považuje informaci jakoukoliv sdělitelnou vlastnost objektu (modré nebe, krásný den, je čtvrtek dopoledne, atd.) pozn. pod čarou: hledání rovnováhy – kruhy na rybníce …….. Kybernetika charakterizuje informaci specifickým způsobem. Informace je sdělení, které má entropický účinek u příjemce ve směru snížení nebo odstranění jeho neurčitosti. Představte si, že budete řídící pracovník a budete mít problém se rozhodnout, budete mít řídící problém a budou se vám nabízet 3 varianty řešení a vy mezi nimi vybíráte, váš nadřízený vám poskytne informaci, která způsobí, že místo 3 variant řešení jich najednou budete mít 6. toto sdělení pro vás nemělo žádný význam, protože vám nepomohla k rozhodnutí a z hlediska kyb. se také nejedná o informaci. Jenom takové sdělení, které ze 3 variant udělá 2 nebo odstraní neurčitost zcela. Kvantifikace=hodně společného s matematikou, ve svých metodách sdělování – kyb. Se vyjadřuje v údajích, hodnotách, koeficientech, na rozdíl od prosté algebry své ve svých kvantifikujících závěrech respektuje kvalitativní podstatu hodnoceného objektu. Obecná mat. si nedělá starosti s tím, že rozdělí člověka. Př. v divadle za měsíc březen bylo 6,48 člověka. Kyb. si uvědomuje, že člověk je nedělitelný! Př. zjišťování velikosti řídící kapacity a beru v úvahu všechny možné faktory jako heterogennost fcí, rozmístění pracovníků, kvalifikaci a vyjde mi 6.7. Matematicky by se to zaokrouhlilo nahoru, v kyb. Vyjadření to bude zaokrouhleno

5 Co je to řízení ? S.M. Silverstein: „Řízení je nejstarší umění a nejmladší povolání.“ „Řízení je dosahování cílů prostřednictvím jiných lidí.“ Existují 3 základní podmínky, aby mohlo řízení lidí proběhnout: řídící systém musí být schopen informaci vyslat. řízený systém musí být schopen informaci přijmout. řízený systém musí být ochoten informaci přijmout. Řízení je jedna z nejdůležitějších lidských činností. Od doby, kdy lidé začali vytvářet skupiny, aby dosáhli cílů, jakých nemohli dosáhnout jako jednotlivci, se stalo řízení nezbytnou činností lidí. Stalo se nutností řídit a koordinovat!!! 3 základní podmínky, aby mohlo řízení lidí proběhnout: řídící systém musí být v daném oboru erudován, musí mu rozumět; musí být schopen to, co chce sdělit, správně zakódovat (ze zkušenosti z komunikace veškeré mezilidské sdělování je kódované, takže kdybychom byli schopni v dané chvíli objektivní realitu, kterou nějak vnímám bez jakýchkoliv změn přemístit do vašich hlav, pak byste smýšleli např. o nějakém problémy stejně, ale to nejde!) – lidské sdělování je znakové. Znaky jsou gesta , slova, mimika, apod. V profesním prostředí těmito znaky jsou odborné termíny, které máme k tomu, abychom si porozuměli co nejpřesněji a obě strany by těmto termínům měly rozumět! Musí vědět také kudy, jakým kanálem musí danou informaci poslat. Stejné, ale z pohledu druhé strany. Musí být ochoten – ot. motivace podřízených, což je na řízení to nejhorší. Všichni praktici doloží, že vedení lidí je tou nejsložitější manažerskou disciplínou.

6 Řízení jako informační působení
Řízení jako činnost Řízení jako proces

7 Řízení jako informační působení
Ovládání Řízení Regulace

8 Řízení jako informační působení
Ad 1) Ovládání Ovládající systém Ovládaný systém Cíl, informace Cílové chování Vlastní zpětná vazba, program

9 Řízení jako informační působení
Ad 2) Řízení řídící systém řízený systém Cíl, informace Cílové chování Vlastní zpětná vazba, program zpětná vazba (kontrola) Proč je vlastní zpětná vazba program? Protože řídící systém může informace upravit, zakódovat pro potřeby řízeného systému. Každý řízený systém nepotřebuje info na takové úrovni obecnosti jako řídící systém, a proto mu předáváváme už jen něco konkrétního. Prostřednictvím zpětné vazby tvoří informaci, která bude prospěšná pro řízený systém. Peter Drucker: „Každá komunikace začíná u příjemce.“

10 Řízení jako informační působení
Ad 3) Regulace regulační působení Cíl, informace řídícící systém řízený systém Cílové chování Vlastní zpětná vazba, program Regulační systém sledování odchylek podmínky stability Regulační systém je vložen mezi oba již nám známé systémy Stanovení podmínek stability: Postarej se o to, aby chování řízeného systému bylo takové a takové! Regulátorem může být termostat, Důležité! Rozdíl mezi řízením a regulací – regulace se týká řízení velmi složitých systémů a my často ani nemůžeme mít jasnou představu, jak se systém bude chovat. Stanovením podmínek stability chceme, aby řízený sytém, jeho chování nevybočilo z nějakých přijatelných mezí! Nastavení intervalu působení!

11 Řízení jako činnost Systém Činnosti: hmotně energetické; „co“
Prostředky, suroviny, energie informace Systém Řízení – vytváření souladu mezi individuálními činnostmi lidí, a to v rámci realizace hmotně energetických a informačních procesů. Řízení představuje činnost, prostřednictvím níž řídící pracovníci vytváří prostor pro homeostatický vztah systému s prostředím. Řízení jako činnost zahrnuje: 1.Stanovení cílů Každý vedoucí pracovník (manažer) žije ve dvojím světě: v současném a budoucím.Současný stav chápe jako příležitosti pro dosažení vytčených cílů. 2.Vedení lidí Stanovené cíle nerealizuje vedoucí pracovník sám, ale společně se svými podřízenými a spolupracovníky. Současný stav chápe jako příležitost pro dosažení vytčených cílů. 3.Vytváření organizačního systému Jedná se o vytvoření systému z množiny prvků: lidí, věcí,prostředků, informací, zájmů,činností.... 4.Získávání informací Vedoucí pracovník potřebuje k rozhodování informace, a to včasné a přesné. 5.Udržování kondice Zdraví a duševní připravenost je stejně důležité jako jeho způsobilost odborná. 6.Faktor času Čas je omezující faktor. Proporce koncepční a operativní činnosti musí odpovídat postavení pracovníka v hierarchickém uspořádání organizačního systému. Činnosti: hmotně energetické; „co“ informační; „jak“

12 Řízení jako proces Stadia cyklu řízení: Fáze procesu řízení plánování
organizování operativní řízení Informace I Rozhodování R Ovlivňování O Kontrola K věcné hledisko Pokud se budeme na schéma dívat systémově (kybernetický základ), najdeme v těchto 12 okénkách všechny možné manažerské případy, které mohou nastat. Např. manažer kontroluje vhodnost složení pracovní skupiny. Které pole v tabulce to bude? Z hlediska časového se jedná o ORGANIZOVÁNÍ, z hlediska věcného obsahu to bude co? KONTROLA. Nebo př. řídící pracovník řeší absenci svého podřízeného na pracovišti; OP a stadium je ROZHODOVÁNÍ. Proces řízení je řízení s veškerým informačním působením, o kterém jsme si teď řekli, které se realizuje v čase! Tento proces je možno zkoumat ze 2 základních hledisek: Horizontální členění – časový faktor – plánování, organizování, operativní řízení. Vertikální – vycházející z věcného obsahu – informace, rozhodování, ovlivňování, kontrola. časové hledisko

13 Co je to řízení? objektivně nutná;
subjektivní, cílevědomá činnost lidí; objektivně nutná; poznává a využívá objektivní zákonitosti přírody a společnosti; na jejich základě pak stanovuje: cíle, prostředky, průběh a kontrolu stanovené činnosti. Úspěšně řídit znamená: znát, mít pravomoc, chtít a stačit.

14 Co je to systém? Charakteristika systému Vztah objekt – systém
Konečná množina prvků navzájem propojená konečnou množinou vazeb kdy je toto spojení podřízeno určité účelové funkci. Vztah objekt – systém Systém je určitou abstrakcí reálného objektu. Lze jej definovat při respektování vytčeného cíle určitými prvky a vazbami mezi nimi při vykazování určité účelové funkci. Na jakémkoliv objektu můžeme zavést systém (systémy). Právě tato množina prvků není propojena vazbama jen tak pro nic zanic, ale má to svůj cíl, svůj účel. Systém je určitým zjednodušením objektu, jeho určitou abstrakcí. Dá se říci, že systém můžeme zavést na jakémkoliv objektu našeho zájmu. Souhlasíte s tím, co jsem řekla? Spíše byste neměli, protože vy víte, že na jednou objektu se dá zavést více systému, protože můžeme volit více hledisek, podle kterých budeme daný objekt zkoumat; škola – systém z hlediska stavitelského (prvky: budovy, vazby: komunikace), z hl. pedagogického (prvky: učitelé a studenti, vazby: výuka, semináře, konzultace, zkoušky). Podnik – systém ekonomický, výrobní, organizační, sociální, apod. Každopádně systém je zjednodušením objektu! Jak se spoléháme na naše smysly a pokud budeme rozumní lidé, pokorní ke světu, pak schopnost uchopení objektů je velmi omezená a že zřejmě onen pověstný zásadní kus ledovce pod hladinou pro nás zůstane navždy utajen.

15 Složitost systému počet prvků počet vazeb
vztah mezi počtem prvků a vazeb typ prvků typ vazeb

16 Typologie systémů podle vztahu k objektům podle vztahu k prostředí
Reálné Abstraktní podle vztahu k prostředí Uzavřené Otevřené Relativně izolované podle podrobnosti zkoumání Systémy absolutní Systémy redukované Ad 1) reálné syst. jsou takové, které vznikly na reálně existujících objektech. Abstraktní syst. nemají reálný základ. Ad 2) např. plán výměry pozemků je uzavřený, protože už nepodléhá ničemu dalšímu. Osobně si myslím, že uzavřený systém v reálných podmínkách těžko najdeme, protože např. člověk musí dýchat, podnik musí nakupovat a prodávat. Otevřené systémy – Relativně izolované jsou všechny systémy, se kterými se můžeme ja lidé v reálném prostředí setkat! Jsou nejčastější!

17 Typologie systémů - pokračování
podle faktoru času Prospektivní systémy Retrospektivní systémy podle složitosti Jednoduché Složité Velmi složité podle typu chování Deterministické Stochastické Složitost systému je dána absolutním počtem prvků, zastoupením různých typů prvků, počtem vazeb, typem vazeb a vztahem mezi počtem prvků a počtem vazeb! Kdyby byly např. Samé sériové vazby tak by to nebylo tak složité, ale řízení ve svých praktických aplikacích je charakterizováno existencí různých typů zpětných vazeb a hlavně také zastoupením nebo výskytem paralelních vazeb v rozvodném i svodném provedení. Př. paralelnost rozdělování informací je naprosto přirozeným projevem řízení každého organizačního systému, protože od shora dolů jdou informace v paralelně rozvodných vazbách a opačným směrem opačné vazby! Svodné!

18 Rozlišovací úroveň Mezisystémové operace Operace uvnitř systému
Integrace Diferenciace Operace uvnitř systému Agregace Desagregace Hlediska rozlišení systémů. Rozlišovací úroveň = podrobnost s jakou budeme systém tvořit; jednoduchý x složitý. Př. Systémem je zemědělský podnik. Z výrobního hlediska (z ekonomického, ze sociálního, z organizačního, atd.) co bude tvořit prvky a co vazby; rostl. výroba x živočiš. výroba a vazby jsou meziodvětvové. Pokud zvýšíme rozlišovací úroveň popisu systému, budou prvky např. obiloviny, okopaniny, pícniny na straně RV a na straně ŽV bude chov prasat, chov drůbeže, atp. Tzn., že z původních 2 prvků je 7 prvků a tímpádem se zvýší i počet vazeb (vazby mezi odvětvími, atd.) Způsobili jsme tzv. zvýšení složitosti systému! Ad1) podstatou integrace je spojování samostatně existujících systémů do nového, velkého systému. Původní systémy se stávají prvky nově vzniklého systému. Opačným procesem je diferenciace. Ad2) Smyslem agregace je zjednodušit vnitřní strukturu systému (zmenšuje se počet prvků a tímpádem také většinou i počet vazeb. Desagregace má opačný průběh a důsledky.

19 Dynamika systému Transformace: způsoby zápisu, operace s transformacemi Trajektorie: rozdíl mezi trajektorií a seznamem Činnost systému Chování systému Systém nemohu poznat, když jej vyfotografuji, ale musím sledovat systém v určitém časovém prostoru, protože jak říká klasik nic není stálejšího než změna, tak systém lze definovat až po zjištění principu jeho změn, jeho vývoje. Transformace Trajektorie Př. Pavarotti – má seznam 20 písní a podle toho, kde je, v jakém městě, přizpůsobí pořadí těch písní a rázem je atmosféra koncertu zcela odlišná od předcházejícího. Jinými slovy Probíhající trajektorie, jak na vstupu, tak na výstupu. Činnost je dána přiřazením konkrétní výstupní trajektorie ke konkrétní vstupní trajektorii. Chování je obecný způsob přiřazování všech výstupních trajektorií všem vstupním tr. Chování je obecnější popis systému než činnost. Systém může měnit činnosti, ale nemění chování. Ke skutečnému pochopení systému nestačí pochopit jeho jednotlivé činnosti, ale jeho chování!

20 Způsoby zápisu transformace
obecný zápis (Ashby) T: matematicko - logický A: n´= kn + a kinematický graf a b c d a b c d

21 Způsoby zápisu transformace
tabulka přechodů A B C D 

22 Operace s transformacemi
mocnina transformace T1: T2: T3: ………………….? a b c d b c d a

23 Operace s transformacemi
mocnina transformace A1: n´= kn + a A2: n´´= k(kn + a) + a = k2n + ka + a

24 Operace s transformacemi
průnik transformací M: N: Proveďte průnik transformace M podle N a průnik transformace N podle M. a c d b b d a c

25 Operace s transformacemi

26 Operace s transformacemi
průnik transformací A: n´= kn + a B: n´= pn2 - 68

27 Typy transformací Podle tvaru Otevřené a b c d e řetězec
Uzavřené a b c d cyklus a b c d e stabilní oblast a b c d rovnovážný stav

28 Typy transformací Podle přiřazení obrazů jedno-jednoznačné A: ( )
jednoznačné B: ( ) víceznačné C: ( ) identické D: ( )

29 Chování systému seznam trajektorie činnost chování

30 Spojování systémů v otevřené vazbě A: ( ) B: A Z

31 Spojování systémů v uzavřené vazbě A: B: A B

32 Organizační systém Co je to organizace?
Organizace = firma, podnik, ….subjekt Organizace = proces, organizování, ….. Organizace = míra uspořádání Ta organizace = firma, podnik, … subjekt. Ta organizace = proces, organizování, …. Ta organizace = míra uspořádání Podle toho, jaká máme nastavena pravidla, jedná se o organizační systém nebo chaos! Organizační systém je systém, jako každý jiný. Je také tvořen konečnou množinou prvků, která je propojena konečnou množinou vazeb. To co je specifické, je skutečnost, že v roli prvků jsou lidé a výrobní prostředky a charakter spojení mezi nimi je hmotně energetický a také informační. Když se člověk spojí s výrobním prostředkem, je to k jeho pohodlí i když nemůžeme říci, že k jeho prospěchu! To, že jsem řekla, že jde o spojení 2 prvků organizačního systému, musím dodat, že se vždy vyskytují současně. Stejně tak v některých oblastech organizačního systému jsou jeho prvky spojovány smíšenými vazbami, tzn. vazbami H-E i Informačními současně. To jsou 3 typy prvků a 3 typy vazeb; tzn. vnitřně bude systém rozložen na 9 podsystémů.

33 Dekompozice organizačního systému
Útvarová Procesní

34 Organizačně ekonomická
Útvarová dekompozice OS Organizační systém Prvky Vazby Funkce oblast subsystém VP VP*L L H-E H-E*I I Výrobně technická Materiálně energetický 1 Co? Technologický Jak? Technický S čím? Organizačně ekonomická Ekologicko- - ergonomický 1 V čem? Organizační Kde? Ekonomický Zač? Sami chápete, jak jsme si posledně řekli; org. subsystém je nejkomplexnější, co se týče zastoupení prvků a vazeb. Naproti tomu řídící subsystém není nic jiného, než lidé v info spojení. Budeme-li dnes hovořit o organizační struktuře podniku a poté o řídící struktuře podniku, budeme samozřejmě respektovat tyto rozdíly. Co to je tedy organizační struktura? Organizační struktura v sobě zahrnuje VP, tzn. stroje, budovy, technologie, tech. zázemí, půdu, zvířata, dále manuální pracovníky a řídící pracovníky a přitom tyto všechny prvky jsou ve spojení jak hmotném, tak informačním! Dá se říct, že organizační struktura jakéhokoliv podniku je strukturou nosnou, ze které se odvíjejí všechny ostatní. Organizační struktura v sobě řeší účelnost rozmístění VP a L; strojů, pracovníků, atd. jak podle charakteru hmotných vazeb, tak vazeb informačních. Sociálně řídící Pracovní 1 S kým? Sociální Kdo? Řídící Proč?

35 Procesní dekompozice OS Organizační systém Vazby Prvky Procesy
subsystémy H-E H-E*I I VP VP*L L pracovní materiálně energetický 1 ekologicko ergonomický organizační technologický 1 sociální informační technický 1 ekonomický řídící

36 Vztahy mezi subsystémy:
nezastupitelnost jednotlivých subsystémů vzájemná podmíněnost proporcionalita rozdílná stabilita rozdílné kompetence disjunkce nebo konjunkce

37 Hierarchické uspořádání subsystémů organizačního systému
Podle míry stability jednotlivých subsystémů: Řídící subsystém Sociální subsystém Organizační subsystém Ekonomický subsystém Pracovní subsystém Ekologicko - ergonomický subsystém Materiálně energetický subsystém Technologický subsystém Technický subsystém Řekněte mi, podle jakého kritéria je hierarchie org. systému uspořádána? Přeci podle míry stability jednotlivých subsystémů! Které faktory způsobují vyšší stabilitu, z toho, co už o org. systému víte? Takže – orga. Systém je tvořen VP, L, hm. Vazbami ainfo vazbami. Takže který z těchto nabízených faktorů garantuje vyšší stabilitu? podle chování systémů jsou systémy stochastické a deterministické a co tedy tvoří ten deterministiocký systém. Výrobní prostředek! Jako prvvek přeci garamtije větší satbilitu než člověk, stejně tak hmotně energetická vazba je zárukou větší ztability než vazba informační! Přeci všichni víme, že informace, onen nástroj komunikace mezi lidmi je velmi lehce deforrmovatelná. Základna je tvořena takovými subsytému v nichž je buˇbto plná nebo částečná účast, buď prvků VP a vazeb H-E, na vyšší úrovni o které víme, že zaručuje nižší stabilitu, je zastoupení některého ze stabilizujících faktorů již jen okrajové. Řídící subsyst. Který je popsán lidskými prvky a info vazbami je samozřejmě subsytémeme nejméně stabilním!!!

38 Kompetence jednotlivých subsystémů organizačního systému
Řídící subsystém Sociální subsystém Organizační subsystém Ekonomický subsystém Pracovní subsystém Ekologicko - ergonomický subsystém Materiálně energetický subsystém Technologický subsystém Technický subsystém pravomoc Co to je kompetence obecně? …. Rozumět tomu a mít zároveň určitou formální pozici k prosazení toho, co vím a umím. Kompetence není jen erudice, ale také oprávnění, formální pověření, pravomoc něco vykonat (alespoň v manažerském pojmosloví). Na výše uvedené tabulce vidíme, jak budeme určovat kompetence jednotlivých subsystémů? Ona erudice, rozsah působnosti v oborech, je tady dána horizontálním rozměrem tabulky. Pravomoc je vymezena částí vertikály. Vidíme tedy, že kupř. materiálně energetický subsystém bude mít jakou kompetenci? 0,2 * 0,333 = 0,066 na celé této úrovni tedy bude mít každý ze subsystémů tuto kompenetci. Každý ze tří výše uvedených subsystémů bude mít jakou kompetenci? No, 0,333 * 0,333 = 0,111. Řídící subsystém, jeho kompetence se tedy spočítá 1 * 0,333 = 0,333 Ukázali jsme si tedy dva ze vztahů mezi subsystémy organizačního systému a sice, vztah rozdílné stability a rozdílné kompetence! Jaký další vztah můžeme vymezit (určit, najít) mezi subsystémy? Vztah proporcionálního rozvoje, vztah nezastupitelnosti systémů a vztah konjunkce a disjunkce (prolínání a nezávislosti). Případ konjunktivního vztahu mezi susbsystémy znamená, že porovnávané dvojce systémů mají ve své charakteristice něco společného (typ prvků nebo typ vazby). Disjunktivní vztah mezi dvojicí systémů poznáme tak, že nemají společný ani typ prvků, ani typ vazeb. Př. manažer – konjunktivní rozhodování, specialista – disjunktivní! působnost, erudice

39 Kompetence jednotlivých subsystémů organizačního systému
1 . 0,333 = 0,333 0, ,333 0,111 0,2 . 0,333 0,066 pravomoc Co to je kompetence obecně? …. Rozumět tomu a mít zároveň určitou formální pozici k prosazení toho, co vím a umím. Kompetence není jen erudice, ale také oprávnění, formální pověření, pravomoc něco vykonat (alespoň v manažerském pojmosloví). Jak je možné, že nejvíce stabilní subsystémy mají zároveň nejmenší kompetenci. No, proto, že právě stochastičnost systému zaručuje adaptabilitu a Na výše uvedené tabulce vidíme, jak budeme určovat kompetence jednotlivých subsystémů? Ona erudice, rozsah působnosti v oborech, je tady dána horizontálním rozměrem tabulky. Pravomoc je vymezena částí vertikály. Vidíme tedy, že kupř. materiálně energetický subsystém bude mít jakou kompetenci? 0,2 * 0,333 = 0,066 na celé této úrovni tedy bude mít každý ze subsystémů tuto kompenetci. Každý ze tří výše uvedených subsystémů bude mít jakou kompetenci? No, 0,333 * 0,333 = 0,111. Řídící subsystém, jeho kompetence se tedy spočítá 1 * 0,333 = 0,333 Ukázali jsme si tedy dva ze vztahů mezi subsystémy organizačního systému a sice, vztah rozdílné stability a rozdílné kompetence! Jaký další vztah můžeme vymezit (určit, najít) mezi subsystémy? Vztah proporcionálního rozvoje, vztah nezastupitelnosti systémů a vztah konjunkce a disjunkce (prolínání a nezávislosti). Případ konjunktivního vztahu mezi susbsystémy znamená, že porovnávané dvojce systémů mají ve své charakteristice něco společného (typ prvků nebo typ vazby). Disjunktivní vztah mezi dvojicí systémů poznáme tak, že nemají společný ani typ prvků, ani typ vazeb. Př. manažer – konjunktivní rozhodování, specialista – disjunktivní! sféra působnosti, erudice

40 Charakteristika řídících prvků organizačního systému
podle zpracování informace disjunkce a konjunkce podle přenosu informace distribučně množící paralelně přidělující podle chování

41 Řídící prvky podle zpracování informace
disjunktivní (plus) konjunktivní - x (krát) x1 x2 xn S y

42 Určení kritické cesty informací mezi řídícími prvky organizačního systému – blokové schéma
6 7 9 5 1 2 4 8 Čas: Trasa:

43 Určení kritické cesty informací mezi řídícími prvky organizačního systému
B C D E F G 1 *A 3 +B 2 *C 4 2 +D 8 3 *E 2 *F 5 +G 6 4

44 Řídící prvky podle přenosu informace
distribučně množící paralelně přidělující X = y1 + y2 + …..yn nX = y1 + y2 + …..yn x S y1 y2 yn

45 Řídící prvky podle chování
m  -  = (a – b)

46 Řídící prvky podle chování
matice pravděpodobnostních přechodů

47 Chování organizačního systému
nezávisle proměnné zprostředkující závisle proměnné

48 Chování organizačního systému

49 Chování organizačního systému