METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM

Prezentace na téma: "METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM"— Transkript prezentace:

1 METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM

2 METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM

3 METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM
SYNDROM X REAVENŮV SYNDROM SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM

4 Kardiovaskulární riziko, zejména riziko koronárního onemocnění:
RIZIKOVÉ FAKTORY

5 RIZIKOVÉ FAKTORY (RF) ZVÝŠENÝ LDL-CHOLESTEROL (LDL-C)
ZVÝŠENÝ KREVNÍ TLAK (TK) KOUŘENÍ … A DALŠÍ NEZÁVISLÉ RF

6 Těsný vztah mezi mírnou hypertenzí a dyslipoproteinémií
hypertriglyceridémie hyper LDL-C + redukovaná glukózová tolerance + centrální obezita + hypokineze MÉNĚ VYJÁDŘENÁ

7 Těsný vztah mezi mírnou hypertenzí a dyslipoproteinémií
hypertriglyceridémie hypo HDL-C + redukovaná glukózová tolerance + centrální obezita + hypokineze MÉNĚ VYJÁDŘENÁ

8 hypertriglyceridémie redukovaná glukózová tolerance
hypo HDL-C redukovaná glukózová tolerance centrální obezita hypokineze MCVS + trombogenní faktory

9 MCVS SYNDROM X REAVENŮV SYNDROM SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE
ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM

10 MCVS VAGUE REAVENŮV SYNDROM SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE
ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM

11 MCVS SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM

12 MCVS ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM ATS METABOLICKÝ SYNDROM

13 MCVS SYNONYMA ATS MS

14 ETIOLOGIE GENETICKÁ PREDISPOZICE vzniká obezita (obvykle časný výskyt)
V rodinách s větší prevalencí DM II. typu, ICHS nebo hypertenze čili GENETICKÁ PREDISPOZICE projeví se zhoršenou glukózovou tolerancí Při excesivním energetickém příjmu a nízké pohybové aktivitě (PA) vzniká obezita (obvykle časný výskyt)

15 Centrální (androgenní) typ distribuce tuku
OBEZITA Centrální (androgenní) typ distribuce tuku častěji muži

16 OBEZITA Větší výskyt hypertenze DM aterosklerózy častěji muži

17 OBEZITA Periferní (gynoidní) typ distribuce tuku častěji u žen
Není predispozice k ICHS častěji u žen

18 KOSTERNÍCH SVALŮ NA INZULÍN
HYPERINZULINÉMIE Genetická predispozice Nadměrný energetický příjem Nedostatečný energetický výdej = zhoršené využití glukózy periferními tkáněmi způsobené sníženou účinností inzulínu REDUKOVANÁ CITLIVOST KOSTERNÍCH SVALŮ NA INZULÍN

19 HYPERINZULINÉMIE ZVÝŠENÁ PRODUKCE INZULÍNU BETA BUŇKAMI PANKREATU
REDUKOVANÁ CITLIVOST KOSTERNÍCH SVALŮ NA INZULÍN INZULÍNOVÁ REZISTENCE ZVÝŠENÁ PRODUKCE INZULÍNU BETA BUŇKAMI PANKREATU

20 4x Normální účinek = 4x 4 receptory Množství inzulínu „x“
zesílí podnět 4-krát Množství inzulínu „x“

21 INZULÍNOVÁ REZISTENCE
4x 2x x x INZULÍNOVÁ REZISTENCE

22 4x 2x 2x Snížená účinnost inzulínu

23 4x 2x x x 2x 4x 8 (x:2) x:2

24 4x Inzulínová rezistence Snížená účinnost inzulínu Hyperinzulinémie

25 4x x 4x 8 (x:2)

26 4x normoinzulinémie 4x x 4x 4x hyperinzulinémie 4 (x:2)

27 NORMÁLNÍ! Ale jaká je glykémie?

28 HYPERINZULINÉMIE DOPROVÁZÍ EUGLYKÉMII!

29 NIDDM tím stoupá glykémie je překročena sekreční kapacita pankreatu
Teprve po jisté době (která může trvat desítky roků) je překročena sekreční kapacita pankreatu (nestačí produkovat inzulín) tím stoupá glykémie vzniká non-inzulín dependentní diabetes mellitus NIDDM

30 MÁ KAUZÁLNÍ VZTAH K ICHS
NIDDM MÁ KAUZÁLNÍ VZTAH K ICHS

31 ZVÝŠENÝ POSTPRANDIÁLNÍ INZULÍN = NEZÁVISLÝ RIZIKOVÝ FAKTOR ICHS
HYPERINZULINÉMIE PŘEDCHÁZÍ NIDDM REPREZENTUJE ATHEROGENNÍ PERIODU PŘED MANIFESTACÍ ICHS ZVÝŠENÝ POSTPRANDIÁLNÍ INZULÍN = NEZÁVISLÝ RIZIKOVÝ FAKTOR ICHS

32 Důležitý rizikový faktor zejména pro centrální mozkovou příhodu (CMP)
HYPERTENZE Důležitý rizikový faktor zejména pro centrální mozkovou příhodu (CMP) ale také pro ICHS

33 mírná nebo střední, ne vysoká
HYPERTENZE Jako součást MKVS mírná nebo střední, ne vysoká Příčina? Není zcela jasná ...

34 HYPERTENZE Inzulín ovlivňuje renální absorpci Na ()
Těsná korelace mezi postprandiální hladinou inzulínu a TK Inzulín ovlivňuje renální absorpci Na () membránovou stabilitu () produkci katecholaminů () vysvětlení kauzálních vztahů mezi zvýšeným inzulínem a hypertenzí (?)

35 HYPERTENZE - INZULÍN : TK
redukce tělesné hmotnosti (u obézních) zvyšuje senzitivitu na inzulín snižuje hladinu inzulínu v plazmě snižuje TK

36 HYPERTENZE - INZULÍN : TK
Důkaz pro regulaci TK inzulínem: 1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii

37 HYPERTENZE - INZULÍN : TK
Důkaz pro regulaci TK inzulínem: 1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii

38 HYPERTENZE - INZULÍN : TK
Důkaz pro regulaci TK inzulínem: 1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii 2. Při pohybové aktivitě obézních osob (které mají hyperinzulinémii) TK klesá aniž by klesala hmotnost

39 HYPERTENZE - INZULÍN : TK
Důkaz pro regulaci TK inzulínem: 1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii 2. Při pohybové aktivitě obézních osob (které mají hyperinzulinémii) TK klesá aniž by klesala hmotnost čili: redukce hyperinzulinémie = pokles hypertenze

40 HYPERTENZE - INZULÍN : TK
Spojení mezi inzulínovou rezistencí a hypertenzí pomocí sympatického nervového systému (?) Pohybová aktivita redukuje katecholaminémii prostřednictvím cvičením indukovaného poklesu sérového inzulínu (?)

41 inzulín katecholaminy krevní tlak

42 inzulín katecholaminy krevní tlak

43 HYPERTENZE - INZULÍN : TK
Hypotéza: poměr mezi hypertenzí a redukovanou senzitivitou na inzulín je sekundární primární jsou hemodynamické faktory mikrocirkulace ?

44 HYPERTENZE - INZULÍN : TK
hemodynamické faktory mikrocirkulace: ZVÝŠENÝM TLAKEM ZPŮSOBENÁ RESTRIKCE MIKROCIRKULACE LIMITUJE NUTRIČNÍ PRŮTOK A SNIŽUJE SVALOVOU SPOTŘEBU GLUKÓZY ?

45 Glukóza množství „x“

46 Stejné množství inzulínu
Glukóza množství < „x“ Stejné množství inzulínu metabolizuje menší množství glukózy

47 VZESTUP CITLIVOSTI NA INZULÍN,
KE KTERÉMU DOCHÁZÍ PŘI TRÉNINKU OBÉZNÍCH OSOB, MŮŽE BÝT VYSVĚTLEN HEMODYNAMICKÝMI FAKTORY

48 PŘED TRÉNINKEM Množství glukózy „x“

49 ZVÝŠENÁ KAPILARIZACE PO TRÉNINKU Množství glukózy „2x“
STEJNÉ MNOŽSTVÍ INZULÍNU ROZLOŽÍ VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ GLUKÓZY

50 pomocí zpětnovazební smyčky jedno působí na druhé
Co způsobuje primárně mírnou hypertenzi? Zvýšená sympatikotonie nebo inzulínová rezistence? ŠPATNÁ OTÁZKA zvýšená sympatikotonie může jak vyvolat inzulínovou rezistenci, tak zhoršovat už existující inzulínovou rezistenci pomocí zpětnovazební smyčky jedno působí na druhé

51 Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

52 Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

53 Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

54 Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

55 Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

56 Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

57 Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

58 JEDNO ZHORŠUJE DRUHÉ Inzulínová rezistence Sympatikotonie Krevní tlak

59 DYSLIPOPROTEINÉMIE ? Dominantní je hypo HDL-cholesterolémie
Lepší než častěji používaný termín „hyperlipidémie“. ? Dominantní je hypo HDL-cholesterolémie (HDL = high density lipoprotein)

60 DYSLIPOPROTEINÉMIE ? Dominantní je hypo HDL-cholesterolémie
Lepší než častěji používaný termín „hyperlipidémie“. ? Dominantní je hypo HDL-cholesterolémie + hypertriglyceridémie Hyper LDL-cholesterolémie je obvykle mírná . Avšak u MCVS nacházíme menší typ molekul LDL-C (bohatší na triglyceridy)!

61 VERY LOW DENSITY LIPOPROTEIN
DYSLIPOPROTEINÉMIE IDL VLDL játra Rovněž atherogenní LDL VERY LOW DENSITY LIPOPROTEIN

62 Malé LDL mají větší účinnost při vzniku ateroslerotického plátu
DYSLIPOPROTEINÉMIE Důležitý je objem částic! Větší VLDL jsou konvertovány na zbytkové částice a jsou odstraňovány z cirkulace (nevytváří LDL!) Menší VLDL (bohatší na cholesterol) jsou rychle konvertovány na LDL (většinou malé s větší hustotou) Malé LDL mají větší účinnost při vzniku ateroslerotického plátu

63 Malé husté LDL s vyšším obsahem TG
DYSLIPOPROTEINÉMIE Malé husté LDL s vyšším obsahem TG mají menší schopnost vázat se na fibroblasty (pravděpodobně výsledkem redukované afinity apolipoproteinu-B [apo-B] LDL na receptor LDL v důsledku menšího objemu) = větší atherogenita mohou být snadněji (per)oxidovány = větší atherogenita

64 DYSLIPOPROTEINÉMIE INZULÍNOVÁ REZISTENCE způsobující hyperinzulinémii
zvyšuje tvorbu VLDL a tak přispívá ke zvýšení hladiny TG (hypertriglyceridémie přítomná jak u MKVS, tak u NIDDM) Non Insulin Dependent Diabetes Mellitus

65 DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = snížená efektivita působení inzulínu na lipoproteinovou lipázu (LPL) TG = = mastné kyseliny + glycerol LPL Částice bohaté na TG VLDL, chilomikra pokles TG a vzestup MK

66 IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL
DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL Částice bohaté na TG VLDL, chilomikra LPL TG = = mastné kyseliny + glycerol

67 DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL Částice bohaté na TG VLDL, chilomikra LPL TG = = mastné kyseliny + glycerol Méně se rozkládají TG, proto je jejich množství v plazmě zvýšené

68 DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL Částice bohaté na TG VLDL, chylomikrony LPL Méně se rozkládají TG, proto je jejich množství v plazmě zvýšené Zhoršené odstraňování VLDL z krve = zvýšená atherogenita

69 přispívá k hypertriglyceridémii a redukovanému odstraňování VLDL
DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = snížená efektivita působení inzulínu na lipoproteinovou lipázu (LPL) přispívá k hypertriglyceridémii a redukovanému odstraňování VLDL (přítomná u obézních a u MKVS)

70 DYSLIPOPROTEINÉMIE HDL
2 hlavní třídy zralých HDL malé a husté HDL3 s malým obsahem lipidů velké, méně husté a bohatší na lipidy HDL2 Hladina HDL3 je většinou stálá a stejná HDL2 má velkou variabilitu, variabilita HDL2 způsobuje variabilitu celkového HDL Vysoká hladina HDL2 chrání cévy proti ateroskleróze, neboť HDL transportuje cholesterol do jater!!!

71 DYSLIPOPROTEINÉMIE ICHS Inverzní pomět mezi HDL a inzulínem!!
Nízká HDL je důležitý rizikový faktor vzniku Ischemické CHoroby Srdeční ICHS U osob s MKVS je hypo-HDL důležitějším rizikovým faktorem než u ostatní populace Inverzní pomět mezi HDL a inzulínem!! U MKVS je zvýšená rychlost degradace HDL-apoA než jeho syntéza!! !!! Výsledek = nízký HDL !!!

72 DYSLIPOPROTEINÉMIE postprandiální hypertriglyceridémie
Do obrazu patří postprandiální hypertriglyceridémie inverzně koreluje s HDL2 a pozitivně s inzulínem!

73 DYSLIPOPROTEINÉMIE Velikost hypertriglyceridémie je částečně determinovaná aktivitou LPL. Vysoká aktivita LPL vede k rychlé lipolýze postprandiálních chylomikronů bohatých na TG, podporuje tvoru HDL2 a snižuje jejich katabolismus. Proto vysoká hladina HDL2 reflektuje efektivní katabolismus lipoproteinů bohatých na TG (chylomikrony, VLDL)

74 DYSLIPOPROTEINÉMIE Naopak nízká aktivita LPL vede ke zpomalení lipolýzy postprandiálních chylomikronů bohatých na TG, snižuje tvoru HDL2 a zvyšuje jejich katabolismus. Proč je snížená aktivita LPL?

75 DYSLIPOPROTEINÉMIE IR = redukované působení inzulínu na LPL = redukovaná aktivita LPL Částice bohaté na TG VLDL, chilomikra LPL TG = = mastné kyseliny + glycerol Méně se rozkládají TG, proto je jejich množství v plazmě zvýšené