5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století

Prezentace na téma: "5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století"— Transkript prezentace:

1 5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století Hospodářské aspekty první světové války Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práce se studenty a praxi CZ.2.17/3.1.00/33332

2 Evropa v letech

3 Válečné konflikty Americko-španělská válka duben - srpen 1898
Rusko-japonská válka 1904–1905 1. a 2. balkánská válka

4 První světová válka válka zemí Trojspolku (neboli Ústředních mocností) a Dohody

5 Válečné hospodářství podřízení veškeré výrobě ve státě válečným cílům
uskutečňováno skrze centrální plánování, koncentraci a monopolizaci podnikání mimořádná zaměstnanost žen inflační emise oběživa růst vnitřních a vnějších půjček

6 Hospodářské a společenské důsledky dlouhotrvající války
politická destabilizace přechod od válečné konjunktury k postupnému úpadku narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů šíření šovinistických a xenofobních nálad zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva (po 1. sv. válce španělská chřipka s mil. oběťmi) přechod k válečné ekonomice

7 Technologické inovace jako důsledek první světové války
zejména zbraňové systémy (kulomety a těžká děla, chemické zbraně) transportní technika (nákladní auta, traktory, letadla) komunikační technika (telefonní spojení)

8 Růst významu feminismu jako jeden z důsledků války

9 5HD416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století
Evropa v meziválečném období

10 Poválečná recese projevila se zejména v USA, ale také v některých evropských státech (Německo, Československo) Co bylo příčinou recese?

11 Problémy poválečné Evropy
V období let klesla celková průmyslová produkce v Evropě o ¼. Zatímco v roce 1913 se na světové průmyslové výrobě podílela 53 %, v roce 1920 to bylo již jen 41 %. splácení válčených dluhů, které vycházely z půjček inflačních peněz a ne reálných úspor – kolotoč inflace

12 Jak se jednotlivé země snažily předejít rozvrácení svých financí?
První skupina: znovuzavedení zlatého standardu Druhá skupina: devalvace Třetí skupina: pol. nestabilita s následným finančním chaosem Splácení zahraničních dluhů evropských států stěžovala celní politika Spojených států (Fordney-McCumberův sazebník)

13 Versailleský mírový systém
ministr zahraničí Německa, hrabě Brockdorff-Rantzau před smrtí: „Zničili všechno – vlastně jsem zemřel již ve Versailles.“

14 Výmarské Německo – útvar, který neměl existovat?
Alexandrovo a Postupimské náměstí, srdce nové metropole

15 Velkou hyperinflaci zastavilo v roce 1923 zavedení tzv. rentové marky.
Hyperinflace do roku 1923 „vyrobila“ novou vrstvu velkopodnikatelů a zbohatlíků (např. Hugo Stinnes). Jak to bylo možné? Po roce 1923 nastalo oživení hospodářství s 2 strategickými nedostatky: velké investice a kupování akcií

16 Stabilizace hospodářství
Německo mělo splácet po dobu 30 let sumu 132 miliardy marek. Dawesův plán Youngův plán Charles G. Dawes Owen D. Young

17 Co probudilo velký rozmach „zlatých dvacátých let“?
nízká míra inflace vyšší mzdy rozvoj nových průmyslových odvětví převratné vynálezy jako rádio, zvukový film nebo pásová velkovýroba

18 Vývoj německé společnosti v souvislosti s hospodářskými problémy
KRIZE X ÚTĚK OD REALITY Vývoj německé společnosti v souvislosti s hospodářskými problémy Anita Berber

19 Zánik Výmarské republiky
od začátku třicátých let boj o moc mezi komunisty a nacisty 1932: vláda H. Brüninga prohlubuje krizi svou devalvační politikou Posledním úspěchem výmarské diplomacie je konference v Lausanne.

20 Francie a Velká Británie – záruka Versailleského míru
Obě země zajišťovaly životaschopnost Společnosti národů a bezpečnost malých zemí spojeneckými smlouvami.

21 Velká Británie Fenomén nezaměstnanosti: - 1921 2 mil.
průměrně mírně pod 1 mil. Projevuje se útlum hlavních odvětví 19. století – textilnictví, těžba uhlí, loďařství - v období 1. světové války místo v exportních trzích zabraly jiné země

22 Důsledky Velké deprese pro VB
: snížení průmyslové výroby o 16 % 1931: „Going off gold“-devalvace 1932: Import duties act znamenal opuštění prinicpu svobodného mezinárodního obchodu a zavedl protekcionismus 1937: náznaky oživení

23 Francie Do roku 1924 překonala poválečné těžkosti zejména:
rozšířením elektrifikace cíleným zvyšováním využívání ropy Využíváním koncernu Comité de Forges ( ) Mezi léty 1924 a 1931 prudký vzestup chemického a automobilového průmyslu: Renault, Peugeot, Citroën

24 stagnace zemědělství a proměna Francie na průmyslově agrární stát
Provedení daňové reformy 1925 Matingonské dohody (1936): zavedení 2 týdnů placené dovolené, 40hodinového pracovního týdne, kolektivních smluv atd. S jakými problémy se potýkala Francie meziválečného období?

25 Projevy krize ve Francii
pokles průmyslové výroby po celá třicátá léta největší ústup v textilním, automobilním a kovoprůmyslu Krize postihla nejvíc malé a střední podniky, čímž uspíšila koncentraci výroby velkými podniky: Monoprix, Prisunic, Schneider, De Wendel zhoršení demografického vývoje

26 5HD416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století
Střední Evropa mezi demokracií a totalitarizmem na příkladě Rakouska a nástup fašizmu v Evropě

27 Německé Rakousko jako stavovský stát: příklad nefunkční demokracie
Rakousku chyběla po roce 1918 národní identita. vzniklo jako silně sociální stát – během let zákon o sociálním pojištění zákon o 8-hodinové prac. době Hyperinflace byla zastavena v roce 1925 zavedením rakouského šilinku (Alpendollar).

28 Austrofašismus (1933-1938) se opíral o korporativizmus a katolickou církev.
Engelbert Dollfuß (1892–1934)

29 Jak se destabilizovala vnitřní politická situace Itálie?
POZOR! Fašismus a nacismus není totéž. Jak se destabilizovala vnitřní politická situace Itálie?

30 nespokojenost s výsledkem Velké války
strach podnikatelů a konzervativců před socialistickou revolucí a volání po „pevné ruce“ málo industrializovaná země se statusem nejslabší evropské mocnosti (40 % HDP tvořilo zemědělství) polovinu příjmů italská rodina vydávala na potraviny, ve kterých Itálie nebyla soběstačná

31 Principy italského fašismu
hierarchická korporativní diktatura jedné strany ochranářská politika a dotace zemědělství (přímé dotace, výkup obilí, vysušování močálů) prosazování politicko-hospodářských cílů prostřednictvím: IRI: Istituto per la ricostruzione industrialem ( ) IMI: Istutito mobiliare Italiano (1931) Consiglio delle Corporazioni (1934)

32 Estado forte - Estado Novo
V roce 1933 vznikla přijetím nové ústavy unitární a korporativní republika, neboli tzv. Nový stát

33 Portugalskou diktaturu rozdělujeme do několika fází:
: vojenská diktatura : salazarismus : marcelismus Jaké byly hlavní prvky portugalského „Nového státu“?

34 hrdost na historickou roli portugalského národa (Koloniální akt)
korporativismus neutralita impérium Státní policie PIDE - Národní pracovní statut, který reglementoval výrobní a sociální vztahy Autarkní hospodaření: „Beber o vinho é dar comer á milhão dos portugueses./Pít víno znamená dát práci milionu Portugalců.“ (A.O. de Salazar)

35 Portugalsko jako poslední koloniální impérium
„V Sagres jako v Beiře, v Praii jako na Terceiře, v Dílí, Macau, Bolamě, v Angole i ve Funchalu všude volá sama země: tady je Portugalsko!“

36 Frankismus neboli frankistický autoritativní režim (1939-1975):
potlačoval společenské změny jako emancipaci žen, výstřední módu, ateizmus nebo možnost rozvodů manželství Obnova poválečné ekonomiky: Národní průmyslový institut (INI) - hutní kombinát ENSIDEA - rafinerie Calvo Sotelo - let. společnost Iberia - nák. a os. Vozy ENASA, SEAT

37 Až do konce diktatury se nepovedlo snížit procento obyvatelstva pracujícího v zemědělství, pasivní obchodní bilanci vůči zahraničí, odtranit disproporce státního rozpočtu a zmenšit regionální rozdíly (Madrid x Galicie). Kdy umírá generalissimus F. Franco a kdo se stal jeho následníkem? (zákon o následnictví 1947)

38 Juan Carlos I. de Borbón y Borbón-Dos Sicilias

39 5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století
Vznik Sovětského svazu a jeho vývoj do 2. světové války

40 Rusko na počátku 20. století

41 Na přelomu 19. a 20. století proběhly reformy ministra financí S
Na přelomu 19. a 20. století proběhly reformy ministra financí S. Witteho a premiéra P. Stolypina. V roce 1914 bylo Rusko pořád samoděržavím, přesto existoval parlament (Duma) a pomalu se rozvíjel průmysl. postavena Transsibiřská magistrála

42 Sovětský svaz do roku 1941 Ideologicky vycházel z marxistického ideálu utopického socialismu: - beztřídní společnost - nepotřebnost státu - společné vlastnictví výrobných prostředků Karl Marx ( )

43 V praxi se bolševická politika ve společnosti a ekonomice projevovala:
- třídní nenávist - šíření strachu - machiavellismus Vystřídaly se tři generace bolševických vůdců:

44 Upevnění Stalinovy moci
V roce 1928 byl ukončen projekt tzv. nové ekonomické politiky z dvou hlavních důvodů: a) podle Stalinova vedení zpomalovala industrializaci a modernizaci země b) oslabovala kontrolu bolševiků nad venkovem Co bylo nejvýznamnějším znakem modernizace v každodenním životě za Leninovy vlády?

45 Období po roce 1929 se označuje za tzv
Období po roce 1929 se označuje za tzv. druhou revoluci (rovněž stalinskou revoluci), která znamenala: mohutnou industrializaci budování moderní armády budování nových socialistických měst Jak byly budovány obrovské metalurgické závody a traktorové stanice?

46 Moderní technika ze zahraničí měla být financována exportem obilí, což mělo být dosaženo kolektivizací (od roku 1929). Ke zlomení odporu sloužila tzv. Čeka (později NKVD, NKGB, KGB) a cílený hladomor – v letech umřelo na 8 milionů lidí (!!!) 1932: kláskový zákon

47 Hospodářský systém Sovětského svazu se ve třicátých létech stabilizoval na třech principech:
1. princip otrokářského přinucení (GULAG) 2. feudální princip (kolektivizace) 3. státně kapitalistický princip (stát – zaměstnavatel)