Mgr. Hana Hoberlová, ZŠ Rájhrad

Prezentace na téma: "Mgr. Hana Hoberlová, ZŠ Rájhrad"— Transkript prezentace:

1 Mgr. Hana Hoberlová, ZŠ Rájhrad
Pranostika Mgr. Hana Hoberlová, ZŠ Rájhrad

2 Pranostika Již od starověku tvořila vždy povětrnostní pravidla – pranostiky - součást vzdělanosti každého národa. K nejstarším patří pranostiky národů sídlících u Středozemního moře, kde měli lidé velký zájem o počasí a jeho roční režim hlavně v souvislosti s mořeplavbou. Na počasí však byla závislá i obživa rolníků. Naši předkové to měli podstatně složitější než my dnes, kdy stačí počkat na předpověď počasí v rozhlase nebo v televizi.

3 Pranostika Na rozdíl od nás si museli více všímat různých jevů během roku, které pak dávali do souvislosti s průběhem zemědělských prací. Postupně si tedy začali zaznamenávat různé charakteristiky počasí, jeho průběh za kratší či delší dobu a začali počasí do jisté míry předpovídat. Někdy docházeli k zajímavým a správným závěrům. Mnoho hospodářských a povětrnostních pravidel však bylo pověrečného původu.

4 Pranostika U jiných se stal rozhodující rým rčení na úkor jeho obsahu.
Během staletí tedy postupně vznikl značný nesourodý soubor pranostik. Slovo pranostika (← prognostika ← prognósis) znamená předpověď. Pranostika vyjadřuje předpověď, avšak ne jakoukoli, ale předpověď souvisící s počasím, s průběhem ročních období. Ale pranostikou je také konstatování o pracích v přírodě v určitém ročním období, v určitém měsíci či dni, resp. pranostika dává jistá doporučení k těmto pracím.

5 Pranostika Co ještě pranostiky obsahovaly?
Čtenář se v nich poučil o panování planet,o zatměních Slunce či Měsíce,o povaze roku při povětří,o úrodách, nemocích a moru,o válkách a nepokojích,o budoucím štěstí či neštěstí. Tak např. o Vánocích a na Nový rok se obyčejně předvídalo počasí na celý příští rok. Od svátků sv. Lucie (13.12.) pozorovali lidé všech 12 dnů zbývajících do Štědrého večera. Každý den znamenal předpověď počasí na daný měsíc v příštím roce. Počasí na Štědrý den pak určovalo charakter počasí pro celý příští rok.

6 Pranostika Pojďme se podívat na pranostiky po jednotlivých měsících.
LEDEN Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží. Znamená to, že pokud je v lednu tak teplo, že srážky jsou deštivé, nikoli sněhové, voda se rychle vsákne do země a rychle se dostane mimo dosah rostlin. Na jaře, v době, kdy vodu rostliny potřebují, může být vody v půdě málo. Na Nový rok o slepičí krok.

7 Pranostika Leden studený, duben zelený. Je-li bláto v lednu, sahá bída ke dnu. Ve dne jas, v noci mráz. Tato pranostika neplatí jen v lednu, ale po celý rok. Samozřejmě nemusí v létě v noci hned mrznout, ale pokud není obloha pokryta mraky, země, kterou slunce přes den ohřálo, v noci zase chladne. Mraky jsou tedy jakýsi svetr, který drží teplo na zemi a nepustí jej do atmosféry.

8 Pranostika ÚNOR Únor bílý - pole sílí.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem. Znamená to, že na teplé počasí si musíme ještě dlouho počkat, protože první dny února jsou právě uprostřed zimy. Pokud zpočátku tohoto měsíce nebudou silné mrazy (tedy netrkne - li měsíc pomyslným rohem), přijdou určitě později (šlehne ocasem, který je vlastně na jeho konci). Nemáme se tedy předčasně radovat z toho, že zima odchází, pokud je v únoru pár dní teplých.

9 Pranostika Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout. V kalendáři najdeme Hromnice 2. února, a tak nemůžeme tuto pranostiku brát moc vážně. Skřivani z našich zemí odlétají na zimu do Středomoří a vracejí se až od poloviny února do poloviny března. Jen část skřivanů u nás zůstává a uslyšíme-li začátkem února zpívat skřivana, je to jistě některý z těch přezimujících. Na Hromnice o hodinu více. Svatý Matěj ledy láme, nemá-li je, nadělá je.(24.2.)

10 Pranostika BŘEZEN Březnové slunce má krátké ruce.
Znamená to, že se sice v březnu objeví sluníčko a povzbudí první jarní rostliny v květu, ale svítí pořád krátce. Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře a blázen sedlák, který neoře. Svatého Řehoře je právě 12. března. V březnu začínají jarní práce na poli a nebylo radno s jejich započetím otálet.

11 Pranostika Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem, máj, vyženem husy v háj. Svatý Josef, jak ho známe, širočinou ledy láme. Josefa slavíme 19. března a přísloví naznačuje pozvolný začátek oteplování, kdy pukají na řekách ledy. Svatý Josef, pěstoun malého Ježíška, byl tesařem a širočina je široká tesařská sekyra. DUBEN Nevěř žádnému počasí v dubnu - apríl si stejně troubí, jak chce.

12 Pranostika Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Jirkové slaví svátek 24. dubna. To už slunce začíná hřát a bývá docela teplo i v noci, a proto mohou ze svých zimních úkrytů vylézt zvířata, která jsou takzvaně studenokrevná. Neumějí si vyrobit teplo, a proto čekají až ho budou schopna získat ze sluníčka. Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje.

13 Pranostika Studený máj, v stodole ráj.
KVĚTEN Studený máj, v stodole ráj. Ženich nebo nevěsta oddaní v máji, budou brzy na onen svět povoláni. Květen je dobou, kdy skončily jarní práce, a dobou lásky, ale svatba a s ní plození potomstva nejsou v tu dobu žádoucí: zanedlouho totiž nastanou nejtěžší práce a na ně je třeba soustředit všechny síly; navíc pro ženu v počátku těhotenství to jsou činnosti nebezpečné. Proto se doporučovalo uzavírat sňatky na podzim, po skončení polních prací. Tehdy byl také dostatek jídla pro budoucí matku i dítě.

14 Pranostika Ozývá-li se v květnu často hrom, potom v červnu sotva kdy mrholí. Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka, odtud již studeno neškodí. Pankrác, Servác, Bonifác, ledoví bratři, přinesou chladna jak se patří. Po prvních příjemných májových dnech přijdou ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác se studenou sestrou Žofií, což znamená, že se na nás valí chladný vzduch ze severu. Je zima a prší. Sedláci byli rádi, protože hodně deště v máji znamenalo hodně úrody, a naopak se obávali příliš rychlého příchodu tepla, díky kterému by všechno brzy vyrašilo a pak omrzlo při ochlazení.

15 Pranostika ČERVEN Na svatého Jana otvírá se létu brána.
Jana je 24. června. Přesto ale nebývá sluníčka mnoho. Do střední Evropy přichází vždycky začátkem června monzun, tedy vlhké počasí, které vydrží dost dlouho. Medardova kápě čtyřicet dní kape. Na svatého Jána bez kvete od rána. Na svatého Aloise poseč louku, neboj se. (21.6.)

16 Pranostika ČERVENEC Svatá Markéta hodila srp do žita. 13.7.-doba žní
Svatá Anna, chladna z rána. 26.7.-dny se začínají pomalinku krátit a večery mohou být chladnější. Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče. Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.

17 Pranostika SRPEN I když ze strnišť občas fučí, horko nás přeci jenom mučí. V srpnu již občas zavane podzimní vítr a hlavně koncem srpna se stmívá trochu dřív. Když o Svatém Vavřinci (10.8.) slunce svítí, budeme dobré víno míti. V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.

18 Pranostika ZÁŘÍ Když je vlhko v září, v lesích se houbám daří.
V září už podzim buší do dveří. Dá se ale ještě zajít do lesa na houby. Hlavně, když trochu sprchne a ještě není úplně zima. Svatý Václav hady sklízí. Proč to dělá je jasné, sv. Václava je 28. září, a to už bývá docela zima a zimu hadi a jiní plazi rádi nemají. Proto zalézají do svých úkrytů, aby se tam dočkali jara. Září jezdí na strakaté kobyle.

19 Pranostika ŘÍJEN Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají. Svatý František zahání lidi do chýšek. František má svátek 4. října.Počasí je dobré na lenošení za kamny. Určitě proto, že je škaredě. Teplý říjen - studený listopad. Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.(16.10.)

20 Pranostika LISTOPAD Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží. Počasí v listopadu bývá sychravé. Na jeho konci už padává sníh, který na horách vydrží až do jara. Když Kateřina klouže, potom Mikuláš přeskakuje louže. Sv. Kateřiny je , sv. Mikuláše Když se v listopadu na nebi hvězdy třpytí, mrazy se brzy uchytí. Když je v noci jasno, nevytváří mraky nad zemí "peřinu" a ohřátá zem vydává teplo do atmosféry.

21 Pranostika PROSINEC Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
Napadaný sníh v chladném prosinci vydrží dlouho a na jaře pomalu roztává-to svědčí všem rostlinám,protože vláhy je dostatek. O svaté Barboře, ležívá sníh na dvoře.(4.12.) Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá.(13.12.) Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky. Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.

22 Pranostika Zelené Vánoce - bílé Velikonoce. Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.

23 Pranostika OTÁZKY: 1.Co znamená slovo pranostika?
2.Kvůli čemu lidé vymýšleli pranostiky? 3.Jsou vždy pranostiky založené na pravdě? 4.Uveď nějakou pranostiku. OTÁZKA PRO BYSTRÉ HLAVY: Odkud pocházejí nejstarší pranostiky?

24 Pranostika ZÁPIS: -slovo pranostika znamená předpověď
-lidé si všímali určitých zákonů přírody a začali je zapisovat-souviselo to se zemědělskými pracemi -některé pranostiky jsou správné a pravdivé,jiné jsou založené na pověrách -příklady:Únor bílý pole sílí. Březen za kamna vlezem,duben,ještě tam budem. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.

25 Pranostika PRAMENY http://vejacv.albums.cz › ČlánkyArchiv
Vše platné k

26 Konec