Kam se obrací „gramatická“ vlna?

Prezentace na téma: "Kam se obrací „gramatická“ vlna?"— Transkript prezentace:

1 Kam se obrací „gramatická“ vlna?
Monika Pitnerová Lenka Mráziková

2 Zdroje de BEAUGRANDE, R.: Funkce a forma v jazykové teorii a výzkumu. Vlna se obrací. SaS, 57, 1996, 1–29. KOŘENSKÝ, J.: Kam se vlna obrací aneb nikoli anti-Beaugrande. SaS, 58, 1997, s. 161–163. KOŘENSKÝ, J.: Procesuální gramatika v kontextu současných tendencí lingvistického myšlení. SaS, 64, 2003, s. 1–7. KOŘENSKÝ, J.: Morfologické kategorie a procesuálně-komunikační přístup k řeči a jazyku. SaS, 55, 1994, s. 81–89. J. KOŘENSKÝ, O možných nových podobách soustavného lingvistického popisu jazyka, in: Studia Bohemica VIII, Olomouc 2000, s. 167—171.

3 „jazyk sám o sobě“? funkční přístupy k jazyku procesuální gramatika jako nová vlna?

4 F. de Saussure: „Jediným a pravým předmětem lingvistiky je jazyk uvažovaný sám o sobě pro sebe.“
Klasický program „hlavního proudu“ lingvistiky: - jazyk se má pokládat za uniformní, stabilní a abstraktní systém v jednom ze stádií svého vývoje - systém je třeba definovat vnitřními, na jazyce založenými kritérii - jazyk je jev odlišný od jiných oblastí lidských znalostí a činností - jazyk se má popisovat bez přihlížení k variacím daným momenty času, místa nebo identity mluvčích - popis jazyka má být na vysokém stupni obecnosti

5 HYPOTÉZA U-S-A = jazyk má být uniformní, stabilní a abstraktní systém → klíčem k testování by měla být konvergence zjištěných a popsaných dat a konsenzus mezi lingvisty o tom, jak se mají tato data zpracovávat a interpretovat → metody identifikace a klasifikace jednotek fungovaly velmi dobře ve fonologii, docela dobře v morfologii a méně dobře v syntaxi → jazyk je prostorem „u-s-a“ subsystémů, ze kterých se každý skládá z repertoárů minimálních elementů, a tedy úplný popis jazyka měl být sumou popisů jednotlivých subsystémů

6 Významný problém významu
popis významu byl od začátku velmi problematický inspirace fonologií +/- animate /- human …. apod. inspirace syntaxí nemožnost dojít ke konsenzu

7 Pravidla jako omezení? výborně fungují ve fonologii
dobře fungují v morfologii nefungují v syntaxi stále ještě se ignorovala situační a kontextová omezení Problém: neomezený počet vět = neomezený počet pravidel

8 Transformační mluvnice jako řešení?
převádění sekvencí mezi hloubkovou a povrchovou rovinou hloubková rovina: abstraktní sémantika věty povrchová rovina: formální uspořádání hloubkové roviny

9 Problém č. 1 70. léta: ustanovit konečný soubor transformací, který by byl využit pro derivování různých syntaktických vzorců daného jazyka brzy se zjistilo, že nelze ustanovit konečný soubor transformací

10 Problém č. 2 sémantická složka jak odvodit a zjistit význam?

11 vařit vs. dusit

12 sémantická omezení vysoce složitá a komplikovaná
popis sémantiky nelze zachytit lineárně problém víceznačnosti → obrat k pragmatice a diskursu

13 jazyk vs. společnost a realita

14 FORMALISMUS = základ a rámec jazyka tvoří forma, jazyk má vysoký stupeň organizace FUNKCIONALISMUS = základ a rámec jazyka tvoří funkce, lidé užívají jazyka ke své činnosti - klasický program je spojován s formalismem, formy se zdají být nejjednotnější, nejstabilnější a nejabstraktnější aspekty jazyka ● formalistické schéma rovin = fonémy → morfémy → slova – lexémy → fráze – syntagmémy ● funkcionalistické schéma rovin = intonace – prozodie → gramatika → diskurs

15 „Postklasický“ program s novou množinou hypotéz: (a) Jazyk by měl být pokládán za fluktuující a vyvíjející se systém, pohybující se od jedné aktivované verze k druhé (b) Jazyk tvoří komunikativní systém, definovaný vnitřními a vnějšími kritérii (c) Jazyk je jev integrovaný s mnoha jinými oblastmi lidských znalostí a činností (d) Jazyk by se měl popisovat s ohledem na variace dané časem, místem a identitou mluvčího (e) Popis jazyka by měl být podáván ve výrocích majících stupně obecnosti variující mezi celým jazykem a specifickým kontextem diskursu

16 Komunikace a interdisciplinarita jako nová cesta?
Kořenský: „řeč a jazyk již dávno nejsou privilegovaným předmětem lingvistiky“

17 Procesuální gramatika
zaměřit zkoumání na: proces řečové činnosti text, který je výsledkem této řečové činnosti předpoklady k řečové činnosti vychází z konkrétních komunikačních událostí má popsat celý komplex předpokladů řečového chování

18 Závěr Východiskem byla otázka „Kam se vlna obrací?“. → formální přístup k jazyku se ocitl v pasti a nedokázal reflektovat veškeré aspekty řečové činnosti → potřeba tyto aspekty zohlednit → funkcionalismus (procesuální gramatika)