prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc.

Prezentace na téma: "prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc."— Transkript prezentace:

1 prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc.
Krizové faktory vývoje světové ekonomiky a důvody možného rozpadu „Eurozóny“ prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc.

2 Je správné označovat soudobou krizi jako „krizi finanční“?
Jaké jsou skutečné důvody soudobé krize? Jaký lze očekávat další vývoj světové ekonomiky? Je ohrožena existence Evropské unie, resp. „Eurozóna“? A co budoucí vývoj lidské společnosti?

3 Rizikové faktory soudobého vývoje světové ekonomiky
Narůstající zadluženost států, podniků a domácností. Narůstání rozdílů v ekonomické, resp. v politické síle jednotlivých subjektů. Liberalizace a internacionalizace finančního podnikání při nedostatečné a mezinárodně nedokonalé harmonizaci státní regulace. Nedostatečný státní dohled

4 Vývoj bilancí centrálních bank Eurozóny, USA, Japonska a Velké Británie /2007-2012/

5 Hlavním viníkem soudobé krize je ovšem chování samotného člověka: JDE TUDÍŽ O KRIZI ZAPŘIČINĚNOU ÚPADKEM MORÁLKY LIDSKÉ SPOLEČNOSTI

6 VZNIK A VÝVOJ EVROPSKÉ UNIE
Rok 1992 Podpis „Smlouvy o EU“ (Maastrichtské smlouvy) (platnost od 1. listopadu 1993) Belgie • Francie • Itálie • Lucembursko • Německo • Nizozemsko Rok 2007 Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Irsko • Itálie • Kypr • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Německo • Nizozemsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Velká Británie • Španělsko • Švédsko • Turecko • Chorvatsko • Makedonie

7 VZNIK A VÝVOJ „EUROZÓNY“
1999: 1.ledna začalo platit € v jedenácti zemích EU: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko (11 států) 2001: Přijato: Řecko (12 států) 2002: 1. ledna € v hotovostní formě (12 států z 15 zemí EU s trvalou výjimkou Velké Británie a Dánska a dočasnou výjimkou Švédska) 2007: Přijato: Slovinsko (13 států) 2008: Přijaty: Kypr, Malta (15 států) 2009: Přijato: Slovensko (16 států) 2011: Přijato: Estonsko (17 států) (Euro používá i Černá hora)

8 Události v „Eurozóně“ (1)
1992: Podepsání Maastrichtské smlouvy 1997: Přijetí „Paktu stability a růstu“ 1999: 1.ledna začalo platit bezhotovostní € 2002: 1.ledna začaly platit eurobankovky a mince 2002: Německo a Francie neplní „Pakt stability…“ 2005: Zmírnění „Paktu stability a růstu“ 2008: Propuknutí „finanční krize“ 2009: Zjištěny podvody Řecka 2010: První balíček Řecku: 110 mld. € 2010: Vznik termínu PIIGS

9 Události v „Eurozóně“ (2)
2010: Zhroucení Irska, pomoc EU: 90 mld. € 2010: Založení Evropského fondu finanční stability EFSF ve výši 440 mld. € 2011: Kolaps Portugalska, pomoc EU: 78 mld. € 2011: Navýšení EFSF na 780 mld. € 2011: Spuštění LTRO: 1 bil. € 2012: Kolaps bankovního systému Španělska, přislíbení pomoci EU: až do 100 mld. € 2012: Kolabuje Kypr - žádá o pomoc 2012: 2. balíček Řecku: 130 mld. €

10 Události v „Eurozóně“ (3)
2012: Začínají problémy Slovinska 2012: Rozšíření použitelnosti EFSF 2012: Spuštění OMT /Outright Monetary Transaction/ 2012: Zavádění Evropského stabilizačního mechanismu /ESM/. 2012: Prosazování „Evropské bankovní unie“ 2013: Problematické řešení „Kyperské krize“ …

11 Vývoj bilančních sum ECB a FED v období 2007-2012 v €

12 Vývoj cen komodit / /

13

14

15 Mezinárodní měnový fond varuje:
„Evropské banky budou možná muset kvůli přetrvávající dluhové krizi v eurozóně odepsat v roce až 3,5 biliónu €“ (neboli asi 87,5 biliónu korun). Zdroj: Agentura Bloomberg

16 Eurozóna není schopna racionálně řešit své problémy
Eurozóna není schopna racionálně řešit své problémy. V současnosti vidíme nejhorší ukázku neschopnosti jejích orgánů, což podtrhuje zoufalost situace, v níž se nachází 17 zemí platících eurem. Situace je již tak vypjatá, že žádné opatření k záchraně neblahého projektu není příliš extrémní. Politici se ovšem za žádnou cenu nehodlají vzdát politického kapitálu investovaného do tohoto monumentálního průšvihu. Fakt, že jsme již dospěli do fáze, kdy se neostýchají konfiskovat úspory nevinných a slabých občanů, je ovšem nečekaný a je špatným znamením do budoucna, kdy se krize ještě prohloubí. Lars Seier Christensen, spoluzakladatel a generální ředitel, Saxo Bank

17 Podstata problémů Evropské unie /Benjamin Kuras/
Příčiny právní Příčiny politické Příčiny ekonomické Příčiny demografické a etnické

18 MOŽNÉ ZPŮSOBY ROZPADU „EUROZÓNY“
Vystoupí nejsilnější státy (především Německo) Bankrot jedné země (z PIIGS) spustí lavinu bankrotů dalších zemí Rozpadne se „Záchranný fond Eurozóny“ Vystoupí (bankrotující) periferní země

19 GUVERNÉR ČNB MIROSLAV SINGER
Projekt eura dosud nesplnil svůj cíl, kterým bylo výrazně urychlit ekonomický růst Evropské unie a zajistit globální konkurenceschopnost Evropy. Sílí však hrozba kolapsu „eurozóny“ s potenciálně katastrofálními důsledky pro všechny kolem, včetně Česka. 2012: Žofínské fórum

20 NOURIEL ROUBINI Konec eurozóny je na dohled. Nesystematický přístup evropských politiků nevyřeší její hlavní problémy, jimiž jsou konkurenceschopnost a rozdílná ekonomická výkonnost členských zemí. Bankrot některého z méně ekonomicky silných členů „Eurozóny“ povede k jejímu konci.

21 Blížíme se k zániku demokracie a národního státu
VÁCLAV KLAUS Euro je ve slepé uličce, ale bude přežívat léta. Politici Evropské unie jsou ve slepé uličce a zkoušejí jít touto slepou uličkou stále dál. Blížíme se k zániku demokracie a národního státu

22 Musíme si odvyknout ztotožňovat Evropskou unii s Evropou
Musíme si odvyknout ztotožňovat Evropskou unii s Evropou. EVROPA ZDE BYLA V MINULOSTI, JE V SOUČASNOSTI A BUDE URČITĚ EXISTOVAT I V BUDOUCNOSTI

23 HROZBY PRO SVĚTOVOU EKONOMIKU A LIDSKOU SPOLEČNOST
Měnová válka, boj o suroviny Bankroty bank, korporací i ostatních podnikatelských subjektů Nedůvěra v právní (listinné) instrumenty Rozpad jednotlivých států Konec tržní ekonomiky Rozpad existujícího právního řádu (anarchie) Občanská válka Nová totalita

24 Použité internetové odkazy:

25 Kontakt: