Systém podpor zemědělství Dopady vstupu do EU

Prezentace na téma: "Systém podpor zemědělství Dopady vstupu do EU"— Transkript prezentace:

1 Systém podpor zemědělství Dopady vstupu do EU
ASP KS VI.a) Systém podpor zemědělství Dopady vstupu do EU

2 Osnova Hodnocení dopadů vstupu do EU na české zemědělství Podpora zemědělství v rozšířené Evropě: SZP 2004 – 2006 Podpora zemědělství v rozšířené Evropě: SZP 2007 – 2013 Předpokládaný vývoj SZP EU pro období

3 SWOT českého zemědělství v období před vstupem do EU (podle MZe ČR)
Příležitosti při vstupu do EU: Otevření trhu se 450 mil. spotřebiteli Konec nerovné soutěže podnikatelů podporovaných různě silnými rozpočty Šance pro solidní podnikatele založit dlouhodobé dodavatelskoodběratelské vztahy Získání účinné ochrany trhu EU proti subvencování dovozu z nečlenských zemí EU Urychlení rozvoje regionů s HDP/1 obyvatele pod 75% průměru EU

4 SWOT českého zemědělství v období před vstupem do EU (podle MZe ČR)
Rizika při vstupu do EU: Snížení rozsahu zemědělské a potravinářské výroby v ČR Skupování půdy v ČR občany EU v důsledku jejich vyšší kupní síly Uzavření až 1/3 podniku zpracovávajících živočišné produkty pro nedodržení hygienických norem Agresivní obsazování trhu zahraničními výrobky v době krátce po vstupu Prakticky nulová možnost ochrany domácího trhu

5

6 Dopady vstupu Volný pohyb zboží
Volný pohyb potravin (při absenci netarifních opatření) Neexistence dovozních (vývozních) kvót, cel a jiných restriktivních mechanismu na jednotném trhu Stejné podmínky pro všechny země pro obchod se třetími zeměmi

7 Přístupová jednání Celkem 31 kapitol
Nejkomplikovanější kapitola č. 7 – Zemědělství Uzavřena na kodaňském summitu EU v prosinci 2002

8 Uzavřena na kodaňském summitu EU
Přístupová jednání Uzavřena na kodaňském summitu EU v prosinci 2002

9 Přechodná období do pro celkem 52 zpracovatelských potravinářských podniků na dosažení plné harmonizace hygienických parametrů s podmínkami platnými v EU do pro již používané klecové systémy /pro nosnice/, které nesplňují technický požadavek na výšku klece stanovený směrnicí Rady 1999/74/ES

10 Přechodná období pro kapitolu 4 – volný pohyb kapitálu
přechodné období pro nabývání zemědělské půdy a lesů koupěschopnost obyvatel ČR ve vztahu k občanům zemí EU zaostává, co se týče základního výrobního prostředku – půdy vyjednané přechodné období v délce 7 let by mělo umožnit tuto diskrepanci zmírnit během třetího roku přechodného období bude na základě zprávy Evropské komise provedena revize případné zkrácení či zrušení přechodného období musí být odsouhlaseno Radou jednomyslně, tzn. nemůže k němu dojít bez souhlasu ČR

11 Výsledky vyjednávání I.
V pěstování vína ČR přistoupila na návrh EU na zařazení Čech do zóny A a Moravy do zóny B. ČR však zároveň vyjednala výjimku na povinnou destilaci vedlejších produktů výroby vína v zóně B Nová práva na výsadbu vinic určených pro pěstování kvalitních odrůd, představující 2 % celkové plochy vinic existujících k datu přistoupení, a dále práva na obnovu vinic podle pravidel evropské legislativy

12 Výsledky vyjednávání II.
zařazení ochrany zeměpisných názvů pro Českobudějovické pivo a Budějovické pivo prostřednictvím přístupové smlouvy. Ostatní produkty mohou žádat o tuto ochranu prostřednictvím standardních postupů EU Nově (ne v Kodani) toto získal Pohořelický kapr, Žatecký chmel a Štramberské uši

13 Dle místní pověsti ve 13. století,
za vpádu Tatarů našli útočiště obyvatelé z celého okolí na hoře Kotouč, kde Tataři na ně několikrát zaútočili. Při posledním útoku se strhla bouře, která zaplavila rybník nad tatarským ležením. Toho využili zdejší obyvatelé, prokopali hráz rybníka a tak Tatary vyplavili. Potom našli ve vyplaveném táboře několik pytlů uší, které Tataři uřezávali pobitým křesťanům. Na památku této události se ve Štramberku pečou tkz. Štramberské uši. Je to medová pochoutka, která se může ještě plnit šlehačkou a ovocem. Tento výrobek je chráněn ochranou známkou a označením původu č.175. Nezaměňujte s "Kopřivnickými kornoutky" a dalšími padělky! Hmotnost balení 120g Doporučená MC 35,- Kč

14 Mléčné kvóty v EU EK schválila návrh na zvýšení mléčných kvót EU
o 2% s platností od (o 2,8 mil. t mléka) Předpokládá se úplné zrušení ml. kvót do r a proto jejich postupný růst je nejlepším způsobem přípravy pro hladký průběh přechodného období před úplným zrušením Stagnace poptávky po mléčných produktech původem z EU na světových trzích Pokles cen mléka a mléčných produktů

15 Cukr I. Od r. 2004/05 v ČR bezcelní obchod s cukrem v rámci celé EU; řídí se pravidly SOT s cukrem v EU Regulace prostřednictvím kvót

16 3 základní reformní pilíře:
Snížení minimální ceny cukrové řepy v EU v r. 2006/07 z 46,72 eur/t na 32,94 eur/t a dále se bude postupně snižovat až na 26,3 eur/t v r. 2009/10 Pěstitelé cukrové řepy v EU jsou v rámci reformy finančně kompenzováni tzv. oddělenou platbou na cukr Restrukturalizační podpora za kvótu, které se podnik natrvalo vzdá a sníží tak celkovou kvótu cukru čl. země (730 eur/t kvóty pro rok 2007/08)

17 Bramborový škrob Kvóty (33 660 tis tun)
Výrobní náhrada na výrobky zpracované ze škrobu Výrobní prémie Národní doplňkové platby pro pěstitele brambor Vývozní subvence pro škrob

18 Obiloviny (potravinářské)
Intervenční nákup (101,31 EUR/t), prodej a skladování Vývozní subvence

19 Víno Vývozní subvence Restrukturalizace vinic Podpora destilace
Podpora skladování stolního vína a dalších produktů

20 Podpora zemědělství v rozšířené Evropě 2004 - 2006
Podpora zemědělství po vstupu ČR do EU Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) + Oddělená platba na cukr (SSP) Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) Operační program zemědělství (OP) Národní podpory (STATE AID) Tržní opatření

21 Podpora zemědělství v rozšířené Evropě 2007 - 2013
Podpora zemědělství po vstupu ČR do EU I. Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) + Oddělená platba na cukr (SSP) II. Program rozvoje venkova (PRV) III. Národní podpory (STATE AID) IV. Tržní opatření

22 I. SAPS, TOP-UP SAPS - Single Area Payment Scheme – Systém jednotných plateb na plochu Nárůst celkového objemu v letech 2004 – 2013 100 % z evropských zdrojů – do r z European Agricultural Guidance and Guarantee Fund (EAGGF- Evropský zemědělský fond garance a orientace), od r z European Agriculture Guarantee Fund (EAGF – Evropský zemědělský garanční fond) + European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) Postupný nárůst sazeb v jednotlivých letech

23 TOP-UP 2007 Pouze z národních (českých) zdrojů
Doplněk (navýšení) k platbám SAPS V přechodném období na jednotlivé plodiny a chovy Chmel: Kč/ha Len na vlákno: 3 843,40 Kč/ha Některé plodiny na orné půdě: 1755,10 Kč/ha Přežvýkavci: 2 548,90 Kč/VDJ (zatížení musí být  1,8 VDJ/ha krmných plodin) Bramborový škrob – 810,50 Kč/ha

24 Úroveň přímých plateb (v % oproti EU-15)

25 Proč existuje takový rozdíl mezi „starými“ a „novými členskými zeměmi?
Neměly by být všechny rovnocenné?

26 Odhad průměrných přímých plateb EU-27 v r. 2013

27 Některé základní pojmy SZP EU
Decoupling = přerušení vazby mezi objemem produkce a dotacemi, jeden ze základních principů přímých plateb Cross-compliance = Kontrola podmíněnosti, závislost přímých plateb na dodržování zásad správného hospodaření ve vztahu k životnímu prostředí. Jedním z hlavních témat současné zemědělské politiky je řešení negativních dopadů zemědělství na krajinu a životní prostředí. Systém Kontroly podmíněnosti byl v roce 2003 iniciován reformou Společné zemědělské politiky a stal se klíčovým prvkem k vyjednávání o zachování evropských dotací do zemědělství i v budoucnu. Od je v České republice vyplácení přímých podpor a dalších vybraných dotací "podmíněno" plněním standardů udržování půdy v Dobrém zemědělském a environmentálním stavu, dodržováním povinných požadavků v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a minimálních požadavků v rámci agroenvironmentálních opatření.

28 Některé základní pojmy SZP EU
modulace = postupný přesun prostředků stanoveným procentem z přímých plateb (I. pilíř SZP) na rozvoj venkova (II. pilíř SZP).   Pro finanční perspektivu  byly nově po vzoru dvou pilířů SZP určeny dva fondy: Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Health Check = kontrola „zdravotního stavu  SZP“ v roce Prostřednictvím balíčku čtyř legislativních dokumentů byly schváleny dílčí úpravy a drobnější zásahy do některých mechanismů SZP (přímé platby a systém modulace; oddělení podpor od produkce, změny v odvětví společného trhu s mlékem a mléčnými výrobky včetně postupného odstraňování tzv. mléčných kvót; nové priority v oblasti rozvoje venkova).

29 II. Program rozvoje venkova
Pro roky 2007 – 2013 Vazba na EAFRD (Evropský zemědělský fod pro rozvoj venkova) Sloučen Horizontální plán rozvoje a Operační program pro zemědělství

30 Předchozí programy pro využití fondů EU do r. 2006
SAPARD – předvstupní fond pro rozvoj zemědělství a venkova HRDP – Horizontální rozvojový program, návaznost na EAGGF OP – Operační program zemědělství – návaznost na EAGGF Leader (jak HRDP, tak OP)

31 4 osy v rámci Programu rozvoje venkova
OSA I – ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ OSA II – ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY OSA III – KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁŘSTVÍ VENKOVA OSA IV – LEADER

32 III. Národní podpory a opatření
doplňkové přímé platby ostatní národní přímé podpory vybraných komodit dotační programy poskytované na základě „Zásad“ podle Zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství dotace úroků z úvěrů výdaje na tzv. obecné služby

33 PGRLF- Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond
Zřízen v r.1993 s účinností od Dotace úroků z úvěrů a garance úvěrů Programy vyhlašovány pro daný rok, mění se podle vývoje situace v zemědělství Po vstupu do EU: zrušen program Provoz zrušen program Export kritizován kvůli duplicitě některých programů EU Současné programy jsou dostupné na

34 Státní zemědělský intervenční fond
Dnes v podstatě pouze platební agentura Plně podřízen Bruselu Administrace plateb Klasa Tržní informační systém

35 SZIF Administruje přímé platby Administruje PRV
Administruje subvence, intervence, …(tržní opatření) Klasa

36 Ministerstvo zemědělství ČR
Podpora včelařství Kapková závlaha Ovocné sady Komplexní sklizeň máku setého Byliny na energetické využití Genetický potenciál zvířat Ozdravování polních a speciálních plodin Nákazový fond Školní závody Speciální poradenství

37 IV. Tržní opatření opatření v rámci AZO
opatření na domácím trhu (finanční podpory, intervence na trhu)

38 Zhodnocení situace po vstupu do EU - klady
Přiblížení struktury (podíl na HDP, zaměstnanost)NH vyspělým zemím Až dvojnásobné zvýšení podpor do zemědělství, trojnásobně větší podpory na agroenvironmentální opatření Mírné oživení na trhu s půdou v důsledku podpor vázaných na plochu, roste pachtovné i tržní cena zemědělské půdy Snižuje se příjmová disparita vůči ostatním sektorům NH (cca 75%), průměr EU 15 je zhruba 80% Zvýšil se přístup k úvěrům (cca o 40%) díky lepši kredibilitě zem. podniků, vliv PGRLF. Výrazný posun v modernizaci a technol. vybavenosti podniků. Výrazné zvýšení výměry ekologického zemědělství (o 40 % v porovnání s předvstupním obdobím), avšak převážně na TTP s relativně nízkou produkcí ekologických surovin.

39 Zhodnocení situace po vstupu - zápory
Stále přetrvává produkční vlastnická struktura ve prospěch velkých podniků s vysokým podílem pronajaté půdy. Ačkoliv došlo k jisté stabilizaci, pokračuje trend poklesu zaměstnanosti, který lze očekávat i do budoucna zejména u podniků ŽV Strukturální změny v zemědělské výrobě, zatímco před vstupem do EU převažovala ŽV, po vstupu do EU se začíná prosazovat RV Míra soběstačnosti se zvýšila u rostlinných komodit (s výjimkou cukru), u živočišných komodit klesla (např. pokles výroby vepřového až o 28%!). Roste podíl EU na AZO s převažující tendencí vývozu surovin a dovozu výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Ačkoliv se zvyšuje důchod z faktorů vlivem rostoucích dotací, čistá přidaná hodnota má klesající charakter a odráží zhoršenou efektivnost zemědělských podniků Další pokles významu zemědělství pro ekonomiku venkovských oblastí, včetně zaměstnanosti venkova.

40 Rozpočtové období 2014 - 2020 Některé návrhy v rámci SZP:
Zastropování přímých plateb (capping) = omezení přímých plateb horní hranicí výměry podniku, případně horní hranicí platby v Euro Přímé platby pro vlastníky půdy = v současné době je příjemcem registrovaný uživatel, perspektivně by to byl vlastník Konvergence plateb: úroveň přímé podpory na hektar se bude postupně upravovat (se zohledněním rozdílů, které ještě stále existují ve mzdách a vstupních nákladech) s cílem zajistit rovnocennější rozdělení přímých plateb mezi evropské zemědělce. Členské státy s přímými platbami pod úrovní 90 % průměru EU překlenou do roku 2020 jednu třetinu rozdílu mezi jejich současnou úrovní a 90 % průměru EU. Toto sbližování bude proporcionálně financováno ze strany členských států, které dostávají přímé platby vyšší než průměr EU.

41 Budoucnost SZP – co na to země EU?
Zachovat SZP v současné podobě Zachovat SZP, ale pokračovat v reformě Zcela reformovat SZP Bulharsko, Řecko, Maďarsko, Polsko, ČR, Belgie, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Irsko, Švédsko, Velká Británie

42 A jak hodnotili situaci zemědělci?
Nové země EU požadují rovné dotace V Brně na veletrhu Techagro podepsali zástupci agrárních organizací osmi nových zemí Evropské unie deklaraci. Požadují v ní vyrovnání podmínek při výpočtu přímých zemědělských dotací se starými zeměmi Evropské unie od roku Nové země jsou připraveny uspořádat protesty v Bruselu, pokud Evropská komise jejich požadavky nevyslyší. Deklaraci podepsali zástupci nestátních agrárních organizací z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Lotyšska a Litvy. Zástupci organizací z Rumunska, Bulharska, Estonska a Ukrajiny nepřijeli. Jednání se účastnil jediný zástupce starých zemí EU-15, a to obchodní rada Rakouska. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba považuje tento podpis za významný krok, po němž budou následovat další. Půjde především o práci s politiky a vládami konkrétních zemí a všichni společně pak i s evropským parlamentem. Současný stav, který by trval i po roce 2013, je pro nové země unie nepřijatelný, prohlásil Veleba. Prezident Agrární komory ČR poukázal na to, že vývoj ve všech nových zemích vyjma Slovinska byl po vstupu do Evropské unie vždy stejný. Nováčci zaznamenali pokles zemědělské produkce a zaměstnanosti, rostoucí dovoz ze starých zemí unie. Zástupci nových nevládních agrárních organizací požadují, aby se přímé platby nadále nevypočítávaly podle historických dat, které zvýhodňují staré země, ale byly rovné pro všechny země. Staré země unie podle Veleby naopak chtějí prodloužit přechodné období pro vyrovnání přímých plateb i po roce Nové rozpočtové období má platit od roku 2014 do roku 2020.

43

44

45

46

47 A nejen čeští zemědělci…
Brusel, listopad 2012