Setkání s obslužnými programy pro pochopení sebe i světa

Prezentace na téma: "Setkání s obslužnými programy pro pochopení sebe i světa"— Transkript prezentace:

1 Setkání s obslužnými programy pro pochopení sebe i světa
FILOSOFIE A KULTURA Setkání s obslužnými programy pro pochopení sebe i světa

2

3 Co obsahuje a s čím pracuje naše mysl
Soubory datové – vědomosti - na subjektu nezávislá fakta – diamant je tvrdší než sklo,proud je přímo úměrný napětí atp. atd. Soubory „programové“ – umožňují srovnání, rozhodování, poskytují měřítka, např. „zkušenost je pravdivější než teorie“, „Štěstí je víc než bohatství“ Přiřazují věcem a jevům smysl, kvality a vztahy

4

5 Falešné barvy

6 Povaha souborů datových
Nezávislost na pozorovateli Měřitelnost Ověřitelnost pokusem Sdělitelnost

7 Povaha souborů „programových“
Člověk si jich není vědom, řadí je obvykle k datovým Neverifikovatelnost – jde o „nastavené hodnoty“ Z hlediska odlišného programu se jeví defektní, komické, absurdní, či přímo zločinné Nesdělitelnost, obtížná reprodukovatelnost

8 Hamlet, princ dánský: „Věci nejsou ani dobré, ani zlé. To naše myšlení je dělá takové“

9 Problém programových souborů
Člověk si jich není vědom, necítí potřebu jejich kultivace. Objektivizace názorových stanovisek Odlišnost filosofických výpovědí vede k přesvědčení o zbytečnosti této discipliny Filosofie je ne zcela v souladu se svou povahou zahrnuta mezi vědy (exaktní discipliny) Od určité filosofické koncepce se odvíjí i uspořádání těch oblastí života společnosti, které obvykle přesahují okruh vyznavačů určitého použitého přístupu (politický a ekonomický systém, právo)

10 Několik podobenství o filosofii
Proč je „mnoho filosofií“? lze přirovnat ke kartografii Jak vidět svět? - lze připodobnit k deskriptivní geometrii Problém hodnot - lze připodobnit k teploměru a jeho stupnici

11 Co je ještě filosofie Reflexe vlastního myšlení – myšlení o sobě myslícím Schopnost kritického posouzení idejí, myšlenek a cílů Filosofický klid a rovnováha Náročnost k sobě a vlídnost k ostatním Lepší porozumění sobě i lidem a světu kolem sebe

12 Geografické podobenství
Problém kartografie je rovněž v pokusu o nemožné – převedení kulového povrchu Země do roviny listu mapy Existuje několik metod s různými přednostmi, zatížených však různým druhem a velikostí chyb Výsledná zobrazení se výrazně liší

13 Tři základní způsoby průmětu
na rovinu na válec na kužel

14 Rozličná výsledná zobrazení

15 Analogie z oblasti kartografie
V pohledu na jsoucno lze učinit „středem“ několik oblastí. Odlišnost kultur. Thanatocentrismus v Egyptě Theocentrismus v Mezopotámii Antropocentrismus v Řecku Kratocentrismus v Číně Psychocentrismus v Indii Odlišnost od algebry

16 Odlišnost od algebry I = U/R U = R x I R = U/I
Kvantita ani kvalita členů se nemění

17 Odlišnost od algebry Zatímco v algebraickém výrazu se kvantita výrazů během operací nemění v různých systémech myšlení se jedna a tatáž hodnota (např. rozum) může jednou jevit jako hodnota absolutní největší, zatímco v jiném, např. v romantismu, může mít hodnotu zcela zanedbatelnou, nebo dokonce zápornou

18 Další možné středy: Idea – idealismus Hmota – materialismus
Duše – spiritismus Zkušenost – empirismus Rozum – racionalismus Celek – kolektivismus Individuum – individualismus Nadpřirozený řád - supranaturalismus

19 Model deskriptivní Běžné a přirozené je vidění v polárních souřadnicích. Věci a jevy jsou viděny a posuzovány výlučně z hlediska pozorovatele. Filosofie je pokusem vidět jevy v souřadnicích karteziánských, ve kterých není pozorovatel totožný s ústředním vztažným bodem. Poloha středu souřadnic je ovšem dána příslušným náboženským nebo filosofickým směrem

20 V polárním zobrazení se středem A se jev „a“ jeví být úhlově větší než jev „b“.
V karteziánském se pozorovatel A sám promítá do souřadnicové sítě se středem A´

21 Přístrojová stupnice Podobně jako u teploměru platí i u mnoha přístrojů, že Měření se děje na základě využití objektivního přírodního zákona – např. měnění objemu látek v závislosti na jejich teplotě Stupnice přístroje však může mít libovolný začátek (nulu), stejně jako může mít libovolný počet, velikost i název dílků

22 O co jde: Uvědomit si, že vidím svět z určitého místa Určitou optikou
Používám obvykle svá specifická měřítka To, co nazýváme filosofií, představuje určitý charakteristický, typický způsob pohledu na svět, usilující o nerozpornost

23 Filosofie v pravém slova smyslu
Existuje nespočet „programů“, kterými člověk může svět a jsoucno interpretovat Člověk je obvykle uzavřen do jednoho svého, který se mu víceméně náhodně vygeneroval Filosofie představuje jeho sebereflexi a kultivaci A schopnost rozumět i odlišným programům

24 „Fakta“ „Fakta“ se stávají fakty teprve v rámci určitého noetického principu „Soustředěnost na fakta“ znamená obvykle pouze to, že si daný člověk své zobrazovací optiky není vědom Komunikační a další důsledky takového stavu

25 Přirozené důsledky, vyplývající z předestřených podobenství:
Filosofie se zabývá interpretací (interpretacemi) určitých skutečností Výsledkem je „jak tomu budu rozumět“, „jaké to je ve své podstatě“, či „jak to lze chápat“. Jedním z „praktických efektů“ může být nelineární převodník mezi životní situací a jejím vnímáním

26 Nelineární převodník Náš život provázejí měřitelné okolnosti: Věk
Zdravotní stav Společenské postavení Profesionální úspěšnost Citové uspokojení Ekonomická situace Předpokládejme, že je sumarizujeme do jednoho bodu, pak v průběhu času opisují nepravidelnou sinusoidu

27 Grafické vyjádření funkce filosofického převodníku
Převodník posouvá nulu níže (je tolik věcí, které nepotřebuji) Poněkud tlumí opojný pocit úspěchu, avšak vyrovnává propady

28 Co Vám filosofie může dát
MAKARIA, EUTHYMIA, ATARAXIA Což všechno jsou řecké pojmy, obtížně přeložitelné do našeho jazyka Znamenají přibližně: vyrovnaná mysl, blaženost, trpělivost, nadhled, nepohnutelnost

29 Co může mít člověk ve své mysli?
Nejjednodušší a přirozené: náletová louka Ne šťastné řešení: monokultura Lepší řešení: čínská zahrada

30 Náletový porost

31 Nejčastější náletový plevel
Na nikoho se neohlížej Drž se jen faktů Co můžeš urvat, urvi Co není možno změřit, to neexistuje Co se tě bezprostředně netýká, to se tě netýká

32 Monokultura

33 Monokulturní kredo Není na nic mít v hlavě zbytečné, nepraktické a nepoužitelné myšlenky a vědomosti Co nejužší specializace (na jejímž konci je fachidiot)

34 …kam monokultura směřuje?

35 To lepší řešení:

36 Pestrost, pluralita, řád
Bohatost „programových souborů“, umožňujících použít na jednotlivé životní situace a segmenty přiměřený program. Umožňující komunikovat s lidmi jiných programů a kultur Dávající člověku bohatství impulzů a podnětů, udržujících ho ve svěžesti a bránící vyhoření Ladící mysl do radostnějších poloh

37 Tři patra u Řeků Univerzální systém Státní náboženství (filosofie)
Soukromá individuální filosofie

38 Co filosofie není Filosofie není polymatheia „mnohoučenost“
Filosofie je něco jiného než „selský rozum“ Filosofie není schopnost vyvrátit slova jednoho filosofa slovy jiného filosofa

39 Co to je Filosofie je schopnost reflektovaného myšlení (schopnost kriticky se zamyslet nad vlastním myšlením „poznej sama sebe!“ Filosofie je schopnost představit si a pochopit i jiné než vlastní cesty myšlení („vyjít z jeskyně svého myšlení“)

40 Metoda Vlastní myšlení člověk pozná a zařadí teprve tehdy, když se setká s jiným Setkání kultivované a nekultivované Dva způsoby „aretace“ Filosofie jako dějinotvorná síla

41 Psychologie – základní pojmy
Vnímání Tvoření představ Paměť Myšlení Vůle Emotivita Fantazie

42 Vnímání Vnímání je proces převodu smyslových podnětů do duševního dění. Děje se prostřednictvím smyslů, obvykle několika najednou Člověk vidí pouze to, co zná (a co chce vidět) Vnímání je ovlivněno citovým stavem

43 Představy Představa je vybavený vjem
Proti vjemu je představa obvykle zároveň doplněna i ochuzena Nesnadný proces vybavování představ Asociace a kontrast Představy se tvoří na základě smyslových vjemů, ale i bez nich

44 Paměť Schopnost uchovat, poznat a vybavit si představy
Tendence k selektivnímu uchovávání Proces idealizace Rezistence traumatických zážitků

45 Myšlení Myšlení je způsob pochopení jsoucna v abstrakcích. Jde o sdružování představ, nalézání jejich vztahů a vyvozování nových poznatků metodou indukce a dedukce. Myšlení jako riskantní proces, v mnoha oborech nežádoucí. Recepce cizího myšlení a jeho výsledků

46 Řeč Slova jsou základní kategorie, dané lidskému myšlení
V každém jazyce myslí člověk jinak Kultivace myšlení je zároveň kultivací řeči a naopak

47 Inteligence Rozeznat podstatu a účel neznámého přístroje
Najít a vlastními slovy vystihnout hlavní myšlenku nějakého díla Nalézt vadu předloženého důkazu

48

49 Závady Přepona není přímkou - Délka úseček neodpovídá jejich poloze
v trojúhelníku

50 Omyl nebo mystifikace? 1. závada: tg a ´= 0,375, tg b = 0,4
Vezmeme-li jako směrodatné a = 8, pak b = 3, , pokud b = 3, a= 7,8 a´ = 5, b´= 1, b´= 2 ,a´= 5,2 Plocha DECF může být 3, x 5,2 = 15,999996 1, x 7,8 = 14,99996

51 Emotivita Cit provází trvale jakoukoliv duševní činnost.
Vliv emotivity si člověk obvykle neuvědomuje Potlačení a deficit emotivity Absolutizace emotivity Vyšší a nižší city

52 Vůle Vůle je schopnost překonávat překážky a snášet nelibé v zájmu dosažení určitého cíle Kultivování vůle Poruchy vůle Voluntarismus, abulie, resignace, moudrost

53 Fantazie Fantazie je schopnost vytvářet představy jevů, které nebyly poznány smysly Problém náležitého oddělení a respektování rozdílu mezi reálným a virtuálním Anticipace budoucího a racionální kritika

54 Mýtopoetické myšlení Základní obrysy mnoha rozhodovacích operací jsou dány již ve velmi starých látkách lidské kultury. Mýty a náboženství předkládají společný referenční rámec (souřadnicový systém), usnadňující člověku rozhodování a rovněž i komunikaci-

55 Praktický úkol: Vyjděte z jeskyně svého myšlení tím, že se usmějete na neznámého člověka, nebo někomu uděláte radost