Současné modely veřejné kontroly v sociálních službách

Prezentace na téma: "Současné modely veřejné kontroly v sociálních službách"— Transkript prezentace:

1 Současné modely veřejné kontroly v sociálních službách
PhDr.Pavel Čáslava Senát Parlamentu ČR Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku

2 Inspirace „….dobrá veřejné správa je aspektem dobrého vládnutí; že se netýká pouze právních ustanovení; že závisí na kvalitě organizace a řízení; že musí splňovat požadavky efektivnosti, účinnosti a významu pro potřeby společnosti; že musí udržovat, podporovat a zabezpečovat veřejný majetek a další veřejné zájmy; že musí splňovat rozpočtové požadavky; a že musí předem vylučovat veškeré formy korupce“ Rada Evropy Doporučení CM/Rec(2007)7 Výboru ministrů členským zemím o dobré veřejné správě/good governance (Přijaté dne 20. června 2007 na 999. schůzi náměstků ministrů)

3 Inspirace - otázky vzešlé z rozpravy:
Příspěvek na péčí: Dochází ke zneužívání dávek? Není někdy obětí také příjemce? Není příspěvek zbytečně vysoký? Zamezí plýtvání bezhotovostní výplata dávky? Financování a kontrola služeb: Jaký poměr mají mít jednotlivé složky financování? Motivuje systém financování k úspornosti a efektivitě, nebo naopak umožňuje plýtvání. Jaká má být dělba odpovědnosti za financování mezi státem a regiony.? Jak má být kontrolováno využití veřejných prostředků poskytovateli? 2

4 Modernizace nebo reformy?
Evropské sociální služby pod tlakem populačního vývoje a sociálních změn Změny ve struktuře a postavení rodiny Demografický vývoj Enormní růst poptávky a redukce finančních zdrojů Hledání efektivnějších způsobů řízení, financování a zajišťování služeb 3

5 Evropská řešení decentralizace služeb,
snižování státní reglementace v regulaci služeb, přenášení váhy odpovědnosti za efektivní a kvalitní provádění služeb ze státní a veřejné sféry na sféru neziskovou a soukromou (spoléhání na finanční odpovědnost vlastníka) hledání dobrého modelu managmentu organizace provádějících soc. služby k zavádění tržních a principů do financování veřejných služeb. /Zdroj: Biennial report on social services of general interest“, Eurpean Commision, Directorate-General for Employment, Social Affairs and Equal Opportunities, July Porovnávání trendů v 8 evropských zemích./ 4

6 Rozdíly v odpovědnosti za organizování soc. služeb
Jak ukazuje přiklad Německa, Holandska a Velké Británie, jeví se individuální finanční odpovědnost vlastníka doprovázená profesionálním řízením jako cesta ke zlepšení postavení uživatele 5

7 Modely regulace veřejných služeb
„Welfarismus“ „Spotřebitel“ Legislativní regulace- zavedení povinností pro poskytovatele- podrobná právní regulace Manažerské řízení Zavedení tržních principů Konkurence Snaha o úplné pokrytí službami, Stát přebírá odpovědnost za kvalitu a dostupnost Plánování Individuální výběr - Přímé platby uživatelů, kteří jsou vybaveni individuálním příspěvkem umožňujícím vybrat si mezi různými nabídkami Uniformní služby Průzkum trhu Stejné standardy pro všechny Vouchery Výbory a komise úřady pro řízení služeb společností Spotřebitelská orientace Kontrola kvality státními inspekcemi Spotřebitelský lobbying Důraz na lidská pacientská, uživatelská práva Ochrana spotřebitelů 6

8 Sociální služby jako sektor veřejných výdajů a možnosti kontroly
Rada Evropy doporučuje členským státům, aby rozvíjely dobrou veřejnou správu organizací a fungováním veřejných orgánů zajišťujících účinnost, výkonnost a náležité využívání vynaložených prostředků. Tyto zásady vyžadují, aby členské státy: zajišťovaly nastavení cílů a výkonnostních ukazatelů ve snaze pravidelně monitorovat a měřit plnění těchto cílů ze strany veřejné správy a jejích veřejných činitelů; nutily veřejné orgány k tomu, aby pravidelně v rámci zákona kontrolovaly, zda jsou jejich služby poskytovány účelně vzhledem k vynaloženým nákladům a zda by neměly být nahrazeny nebo zrušeny; 7

9 Dva modely kontroly Kontrola správnosti postupů, procesů Nevýhody: - je velice těžké přijít s jakoukoliv inovací, jestliže je postup striktně dán a není možné se od něj odchýlit, - někdy ani striktní dodržování postupu nevede k žádoucímu výsledku Zaměření na výsledek, porovnání se stanovenými cíly prostřednictvím výkonových indikátorů 8

10 Příklad z Velké Británie
Audit Commission , 80. léta nezávislý auditorský úřad, audit veřejných financí a ekonomické poradenství pro města a obce Vládní zadání: Přinést důkazy o pokroku ve službách Identifikovat slabá místa, slabé oblasti Systém Comprehensive Performance Assessment (2002): sběr dat z několika zdrojů /inspektoři, auditoři, občané/, národní a lokální indikátory výkonu porovnávání místních výsledků star rating /hvězdičky publikace výsledků 9

11 Zkušenosti (7 let ) Šok ze srovnání v  počáteční fázi , nicméně později pozitivní vliv zpětné vazby. Sebereflexe - mnozí pochopili, že potřebují zlepšit kulturu organizace a své řídící kompetence. Také že potřebují externí pomoc a podporu. Postupně se zlepšující výsledky – úbytek v kategorie 0 hvězdiček a přeliv do vyšších kategorií Pozitivně se projevilo „vtažení občanů do hry“ – vyšší zájem o veřejné věci Hodnocení identifikuje jasně oblasti kde je třeba přidat, kde je třeba něco zlepšovat. Hodnocení má nesankční charakter a tedy silnou motivační a podpůrnou hodnotu. 10

12 Děkuji za pozornost.