Úvod do eGovernmentu 7. přednáška,

Prezentace na téma: "Úvod do eGovernmentu 7. přednáška,"— Transkript prezentace:

1 Úvod do eGovernmentu 7. přednáška, 21.11. 2012
Výběrová přednáška 7. přednáška, Elektronická justice (eJustice) PhDr. Pekárek vs Mgr. Korhoň polemika 1

2 Vymezení pojmů Elektronická justice (eJustice)
Aplikace konceptu spravedlnosti s využitím ICT prostředků eJustice je obecně jedním z technologicky nejzaostalejších segmentů eGovernmentu Je to především tím, že „justice“ neboli „spravedlnost“ je celkově velmi rigidní obor, ve kterém nejde ani tak o inovace či spravedlnost, jako o potřebu společnosti někoho trestat Obecně v oblasti spravedlnosti existují (globálně – mezi státy, regiony...) největší rozdíly v její aplikaci a chápání, to samé platí i u využití ICT Stejně jako kamerky v žaludku u eHealth, ani do eJustice neřadíme elektronické náramky apod. 2

3 Chápání eJustice v rámci této přednášky
Do eJustice v tomto smyslu řadíme Databáze a informační systémy z justiční oblasti Elektronizaci procesů ve všech veřejných segmentech spravedlnosti (ministerstvo, soudy) Elektronizaci komunikace justice s veřejností Do eJustice v tomto smyslu neřadíme Elektronizaci vězeňství, výkonu trestu, probace apod. Portál eJustice.cz (jen shoda názvů, jinak normální divný právnický web) 3

4 Smysl eJustice - PROČ Konečně to donutí právníky, soudce, advokáty apod. pracovat s informačními technologiemi (je neuvěřitelné, kolik JUDrů je absolutně informačně negramotných) Urychlení a zprůhlednění justičních procesů Čím dál tím menší potřeba „právníků“ – občané se díky elektronizaci justice budou stále více v právu orientovat sami (o to urputnější bude snaha zákonodárců – často právníků - vytvářet takový právní rámec, aby se v něm nedalo vyznat ani elektronicky) Celkové pročištění a obroda justičního rámce ČR (dokud nezmizí na pravdě boží poslední aktivní komunistický soudce nebo úplatný státní zástupce) 4

5 Stále menší potřeba právníků. Opravdu ?
Díl 4: Uskutečnění plnění a daňová povinnost § 21 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží, poskytnutí služby a převodu nemovitosti (1) Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. (2) Plátce, který v souladu s příslušnými právními předpisy nevede účetnictví, je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud však přizná daň ke dni přijetí úplaty, považuje se za osobu, které vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. (3) Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem dodání podle § 13 odst. 1 při prodeji podle kupní smlouvy,15) b) dnem převzetí v ostatních případech, c) dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu16), nebo d) dnem vzniku práva užívat zboží nájemcem při dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. d). (4) Při převodu nemovitosti se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovitosti nabyvateli do užívání nebo dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí nebo dnem zápisu změny vlastnického práva , a to tím dnem, který nastane dříve . Avšak při převodu nemovitosti podle § 13 odst. 3 písm. d) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem vzniku práva užívat nemovitost nájemcem. (5) Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve, b) dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k využití; pokud je sjednán způsob stanovení úplaty a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí úplaty. (6) V ostatních případech se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo, b) dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby, při přepravě a distribuci plynu nebo při přenosu a distribuci elektřiny, c) dnem použití majetku nebo využití služby při použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, d) dnem uvedení do stavu způsobilého k užívání74) při plnění vymezeném v § 13 odst. 4 písm. b), e) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu [§ 13 odst. 4 písm. f), § 14 odst. 3 písm. e)], popřípadě jiná práva k tomuto vkladu, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 4, f) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo, popřípadě jiná práva k vydávanému majetku, při vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 4, g) dnem dodání třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem dodání třetí osobou, při dodání zboží na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, nebo h) dnem poskytnutí služby třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem poskytnutí služby třetí osobou, při poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu. (7) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, a v případech, kdy se úplata za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu. (8) U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. g) vzniká povinnost přiznat daň ke dni jeho uskutečnění. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné k poslednímu dni účetního období daného plátce nebo k poslednímu dni kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, za podmínek uvedených v § 13 odst. 4 písm. i). (9) Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Dílčí plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. U dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné i dnem podle odstavce 6 písm. a), a dnem uskutečnění zdanitelného plnění je ten den, který nastane dříve. (10) U opakovaných plnění se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelných plnění ve sjednaných lhůtách během zdaňovacího období, přičemž se v rámci smlouvy jedná o plnění zbožím stejného druhu, které je navzájem zastupitelné nebo službou stejné povahy. (11) Pro stanovení dne uskutečnění plnění u plnění osvobozených od daně platí odstavce 3 až 10 obdobně. U nájmů pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

6 Stručná historie eJustice v ČR
Značně krátká (opět počátek 21. století) První vlaštovky v 90. letech – komerční systémy jako LexisNexis, offline, zisk z přepisování textů zákonů a judikatur do elektronické podoby (malá prapodivnost: LexisNexis CZ s.r.o. nemá a nikdy neměla webové stránky) V roce 2004 – Portál veřejné správy – plné texty platných zákonů – BOMBA (a právníci skřípali zuby – to budou teď všichni chytrý a abychom se šli klouzat nebo něco dělat) Řijen 2007 – spuštěn projekt eJustice (opět super nápad, ale provedení... no zatím spíše rozpačitost, viz dále...) 6

7 Welcome to Check Republic
Blažku, Blažku... Jdi radši zpět do Brna držet tašku Ministerstvo spravedlnosti nemá jako jediné ministerstvo ČR vlastní webové stránky (to není vtip) Jsou pouhou součástí portálu JUSTICE.CZ, s podtitulem „Oficiální server českého soudnictví„ Dle českého státu tak do „soudnictví“ patří ministerstvo, státní zastupitelství, justiční akademie, vězeňská služba.... Zřejmě měl někdo na mysli „spravedlnost/i“, ale netrefil se, stane se Nicméně hezký obrázek tristního stavu současné české e-(justice) NÁSLEDUJE DŮKAZ: aneb co na vás vyjede když se vydáte na stránky Ministerstva spravedlnosti ČR 7

8 Je to možné? Ale ano a co jako?
Oficiální homepage Ministerstva spravedlnosti ČR 13. listopadu 2012 8

9 Ministr spravedlnosti ČR Blažek, PhD. , na sjezdu ODS doma v Brně, 3
Řeknu vám příklad, do kterého jsme se (...) zapojovat neměli. (...) Je to to, čemu v Americe začali říkat sunshine laws, neboli různé typy zákonů, které se snaží neustále něco osvětlovat, pronikat, neustále zdůrazňovat právo veřejnosti na ty či ony informace. (…) A to je levicový sen, že bychom měli žít ve společnosti, kde všichni o sobě všechno víme, a budeme šťastní. Já nebudu šťastný, až o vás budu všechno vědět. A věřte tomu, až budete všechno vědět vy o mně, také šťastní nebudete.“ asi zbytečné komentovat. eJustici zřejmě v blízké budoucnosti pšenka v ČR nepokvete, chce to být chytřejší v příštích volbách (český volič se zatím vždy v historii parlamentních voleb projevil jako *****) 9

10 co se naopak povedlo Datové schránky
orgány veřejné moci, PO zřízené zákonem, PO zapsané v OR FO poskytující právní a související služby 2015 eJudikatura eSbírka právní závaznost informační negramotnost? ASPI, Beck online, CODEXIS software na přepis hlasu koncept videokonferencí koncept elektronických soudních spisů

11 Slibný projekt eJustice – Potěmkinova vesnice?
URL: Pokud Vás zajímá, kam jsme za uplynulý rok pokročili a které součásti systému jsou již plně funkční, na těchto stránkách najdete stručné informace k jednotlivým projektům včetně propojení do funkčních aplikací. LEŽ, nevede to nikam „Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde 11

12 Důvody zpřístupňování soudních rozhodnutí
veřejnost soudů a jejich rozhodnutí historicky dané zaručen Ústavou, také však mezinárodním právem Ú čl. 96 LZPS čl. 38/2 LZPS čl. 17 Zákon o svobodném přístupu k informacím možnost omezení přístupu veřejnosti identita, anonymizace rozsudků x ochrana soukromí prolomena v IŘ, OR

13 Praktický význam soudních rozhodnutí
Právní argumentace angloamerický x kontinentální právní systém Publikace ve sbírkách soudních rozhodnutí Právní věta ÚS, NS, NSS Vrchní a krajské soudy Okresní soudy náročnost zpracování decentralizace vyhledávacích rozhraní

14 Vyhledávací rozhraní soudů
NS NSS eJudikatura

15 ...ale zase tak zlé to není – nejdůležitější systémy české eJustice
Obchodní rejstřík a sbírka listin jeden z nejdůležitějších informačních systémů české veřejné správy i na EU poměry nebývalá otevřenost - adresy, datumy narození jednatelů (ještě nedávno i RČ) než občan začně cokoliv s jakýmkoliv s.r.o., a.s. atd, je základ si to proklepnout v OR, jestli není vlastník nějaká Kyperská společnost apod. bohužel, kompletní OR jako datová sada offline není k dispozici novinkou je i omezení přístupu na 3000 požadavků za den či 50 za minutu – zřejmě nelegální (nebo prostě jen hloupé) novinkou je i CAPTCHA před každým dotazem – to už je obyčejná šikana 15

16 Obchodní rejstřík internetové vyhledávání již od roku 1997
revoluce duben 2012 v současné podobě právně závazné základní principy princip publicity materiální formální ochrana dobré vůle

17 OR – příklad – společníci firmy 4R, s.r.o.
17

18 Další užitečné adresy Zákony pro lidi Věstník veřejných zakázek
Grafické vztahy v OR

19 Nejdůležitější systémy české eJustice
Insolvenční rejstřík Úvodem – na tzv. Insolvenčním portálu je uvedeno: Informace na těchto stránkách mají veřejnosti sloužit k základní orientaci v insolvenčním řízení. Nenahrazují a nahradit nemohou kvalifikovanou právní pomoc advokátů, notářů, exekutorů a jiných osob povolaných poskytovat právní služby. Aneb další ze zoufalých výkřiků těch právníků, kteří se klepou strachy, že skončí na dlažbě, jako je tomu v současné době v USA a většině zemí EU. Proč by to tam jinak psali? Takový žblept. PRAVDA: kvalitní informace + vzdělaný občan samozřejmě jakoukoliv kvalifikovanou právní pomoc ve většině případů nahradit mohou. Nicméně, hoši se jen tak nedají, viz tento nenávistný článek jakéhosi normalizačního soudce: Jirsa, J. Elektronická justice – podvod na občana (2009) 19

20 Nejdůležitější systémy české eJustice
Insolvenční rejstřík obsahuje informace o soudních řízeních s dlužníky, jejichž cílem je uspořádání majetkových vztahů dlužníka (oddlužení) a směrem k věřitelům (aby dostali zpět co nejvyšší částku z původního dluhu, ale takovým způsobem, aby se z toho dlužník dřív neoběsil) zároveň slouží jako databáze osob, s kterými je lepší si nic nezačínat kromě oficiálního státního portálu existují paralelní komerční služby, které jsou založeny na PSI re-use, např. v systému obsažena pouze řízení zahájena před , předchozí řízení částečně dohledatelná v tzv. Evidenci úpadců (link schovaný v hyperlinku, protože je tradičně šílený. No tak dobře, důkaz (tak přesně nemá vypadat žádný link na homepage jakékoliv služby, ale dyk je to jedno...že)) 20

21 IR – příklad – výpis na dotaz „Horvath“
21

22 IR – příklad – detail položky
jak vidíte, z insolvence už není cesta zpět, ví se o Vás už navždy vše: 22

23 IR – příklad – detail položky
23

24 Nejdůležitější systémy české eJustice
ePodatelna umožňuje podání v elektronické podobě (především pro justiční profesionály – advokáty, exekutory, insolvenční správce apod.) nutný platný elektronický podpis v současné době systém umožňuje: podání žaloby podání v záležitostech nezletílých (výživné, osvojení, otcovství apod.) podání elektronického platebního rozkazu podání do OR podání do IR podání stížnosti žádost o informace a jiné žádosti (výše nezařazené) 24

25 Nejdůležitější systémy české eJustice
InfoDeska téměř zázračný systém, který připraví mnoho vykuků o snadný zisk, plynoucí ze znalosti informací na nástěnkách soudů (vyžaduje tzv. soudní turistiku, pravidelné ozařovaní rentgenem apod.) elektronická podoba nástěnek všech soudů ČR od : 25

26 Nejdůležitější systémy české eJustice
InfoSoud InfoJednání obsahuje informace o soudních řízeních a soudních jednáních zhruba od roku 2007 bohužel, nelze zobrazit seznam (browsit), buď musíte znát spisovou značku a nebo různě zkoušet štěstí, např: 26

27 Nejdůležitější systémy české eJustice
JUDIKATURA (opět perfektní adresa – důvodem je zlobovaná státní správa ze strany IBM, která v ČR úspěšně udává své předpotopní Lotus Notes, o které si už jinde ani neopřou kolo. Další známá zlotusovaná instituce je např. ČSÚ. Bezpečně poznáte podle .nsf v hyperadrese) opět snový systém, který by měl zpřístupňovat veškerou národní judikaturu bohužel trn v oku mnoha skupinám (zaměstnancům soudů, soudcům, poskytovatelům drahých databází judikatur) z různých důvodů stále jen zkušební provoz, nekompletní více viz 27

28 Nejdůležitější systémy české eJustice
InfoData portál zpřístupňující různé statistické a výkaznické publikace z oblasti české justice v současné době obsahuje: statistické ročenky kriminality a soudních agend výkazy soudů a státních zastupitelství různé statistiky (délka řízení, odsouzení, tresty apod.) agendové statistiky VELMI DŮLEŽITÁ SLUŽBA Z HLEDISKA TRANSPARENTNOSTI 28

29 8. přednáška, (dvojblok) Informační systémy veřejné správy (náhrada za ) eIDM, inkluzivní eGovernemnt