Český politický systém po roce 1989

Prezentace na téma: "Český politický systém po roce 1989"— Transkript prezentace:

1 11.4.2012 Český politický systém po roce 1989
Přednáška 19. Český politický systém po roce 1989

2 Transformace Československa po roce 1989
Několik etap 1.etapa – 1989 (změna politických elit) 2.etapa – – První svobodné volby 3.etapa – 1991 – – transformační období 4.etapa – – dělení federace 5.etapa - od 1993 do současnosti

3 Události konce roku 1989 – násilné potlačení studentské revoluce na Národní třídě – vznik Občanského fóra (OF) dialog OF s Vládou (premiér Adamec) – demise nejužšího vedení – generální stávka v ČS – demonstrace na Václavském náměstí – FS schválilo změnu Ústavy - konec vlády 1. strany 3.12. – pád Vlády Adamce – vysoký počet komunistů 6.12. – nový GT Urbánek – přijímá požadavky OF 8.12. – nový premiér M. Čalfa přijímá požadavky OF – nová Vláda s převahou nekomunistů – demise prezidenta Husáka – důvěra FS pro Vládu M. Čalfy – V. Havel zvolen prezidentem

4 2. etapa transformace české společnosti
leden – červen 1990 dochází k postupným změnám, cesta ke svobodným volbám změna právního rámce režimu, vznikají různé scénáře reforem ekonomika běží jako dřív, pro podniky se zhoršuje situace

5 Liberalizační zákony role parlamentu je naprosto nejzásadnější, Havel velkou autoritou bez Havla nedochází k žádnému rozhodnutí upravuje se ústava vznikají nové politické subjekty zahraniční politika cíle co nejdřív do mezinárodních struktur NATO a EU snaha vytvořit stabilní ekonomiku, vytvářet korektní politiku vůči SSSR (postupně ztrácí svůj bývalý vliv)

6 Situace v ČSFR v roce 1990 2 základní politické cíle:
1) Odchod sovětských vojsk ze SSSR Odchodem vojsk dochází ke ztrátě vojenské prestiže SSSR velký logistický problém V ČSFR až 300 tisíc vojáků i s rodinami - v SSSR pro ně nebylo připraveno místo Otázka jaderného arzenálu Odsun vojsk proběhl do konce roku 1992 2) Zrušení Varšavského paktu Varšavský pakt rozpuštěn na zasedání v Praze Na veřejnost se díky svobodnému tisku dostávají informace na o zvěrstvech komunistického režimu Otázka, zda se nemá rušit i NATO Odchodem vojsk dochází ke ztrátě vojenské prestiže SSSR, velký logistický problém, u nás až 300 tisíc vojáků i s rodinami, v SSSR pro ně nebylo připraveno místo

7 Snahy o vyrovnání se s minulostí
zločiny z 50. let političtí vězni se dostávají do médií rozpuštění státní bezpečnosti otázka co s bývalými spolupracovníky potřeba vytvoření funkční tajné služby není možné jí vytvářet na zelené louce problém s lustračním zákonem pro speciální situace byly vydávány falsifikované lustrační posudky pro bývalé agenty

8 Volby 1990 Uvědomění nové sociální role občanů
Zákony pro demokratičnost Obecné volební programy ČR: OF 52 %, KSČ 14 %, Lidovci 9% Slovensko: Strana lidová 32 %, VPN 19 %, KSČ 13% Federální vláda: OF + VPN + Česká strana lidová Česká vláda: OF + KSČ + Lidovci Slovenská vláda: VPN + Strana lidová

9 Občanské fórum (OF) Nesourodost Různé politické proudy
Bez pevné organizační struktury Ministři dělali vlastní politiku na půdě ministerstev nezávisle na OF Havel se jako nadstranický prezident distancoval od OF Na Slovensku Veřejnost proti násilí (VPN) Po volbách 1990 – V. Klaus Snaha o vybudování nové pravicové strany na pozadí ekonomických reforem

10 Rozpad OF Únor 1991 – Lázeňské dohody Slovensko Rozpad OF
Vznik ODS a Občanské hnutí (OH) Situace se nemění do voleb 1992 Slovensko Mečiar jako premiér členem VPN Vyhrožoval v koalici a tak se dostal do konfliktu s ministry a byl odvolán Mečiar protestoval a šel do opozice a založil stranu Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) Objíždí Slovensko a svou populistickou rétorikou získává lidi – kritika Havla HZDS 37%

11 Ekonomické reformy vznikají různé varianty, různé možné postupy
Česká vláda přichází s tzv. gradualistickou koncepcí – opatrná reforma, snaha o co nejmenší sociální otřesy Několik po sobě jdoucích kroků – podniky do soukromých rukou – shoda Dle České vlády až ve chvíli, kdy jsou za státní peníze modernizované, pod novým managementem, konkurenceschopné Poté měly být za velké peníze prodané do zahraničí Ekonomická reforma – Tomáš Ježek (autor, dnes kritik) konec regulace cen vládou

12 Ekonomická reforma – restituce
Vrácení majetku vlastníkům (potomkům) Majetek jim byl protiprávně odebrán Jaké vlastnictví bylo odebráno bude navráceno? je současně považováno za demokratické Počátek doby je – je konec doby Soud v některých případech mohl prolomit hranici (např. Baťa)

13 Privatizace Malá privatizace Velká privatizace Kupónová privatizace
na lokální úrovni Drobné podniky, obchody, služby Veřejné dražby Velká privatizace výběrová řízení (projekt + peníze) přímí prodej do zahraničí (pilířové podniky, např.: škodovka) Kupónová privatizace obava vlády z vytvoření elitních a bohatých skupin a modernizace následek: sociální nepokoje za 1000 Kčs – kupónová knížka – 1000 bodů na nákup akcií podniků 8mil. Lidí si koupilo knížku Stát se zbavil firem a decentralizoval vlastnictví Zákon o privatizačních fondech Tyto fondy si pučili peníze od bank Vykoupili knížky od běžných občanů Vznik prvních podnikatelských elit Vláda garantovala, že neúspěšné úvěry zaplatí – v roce 1998 zaplatila dluhy 400mld

14 Volby 1992 1.demokratické volby
Měly vyjádřit konkrétní cesty, jak se bude společnost ubírat Do voleb 1992 – rozdíly mezi ČR a SR ČR – ODS ( Klaus) SR – HZDS (Mečiar) Rozdílný pohled na ekonomiku ODS zájem na uchování federace HZDS tvrdilo, že Klausova reforma poškodí Slovensko Žádná seriozní strana v ČS nechtěla dělit federaci Po volbách se HZDS začala profilovat jako nacionální strana – nechuť k federální vládě Začala jednání o měnové reformě – o jejím provedení SK rázně odmítla reformu ČR navrhla rozdělení federace – HZDS po měsíci přijalo Klaus se stal premiérem vlády ČR – impuls pro veřejnost o dělení federace

15 Dělení federace Červen 1992 Volby -vítězství ODS a HZDS:
v předvolební kampani nikdo vůbec nemluvil o možnosti rozdělení Československa =) HZDS trvalo na požadavku samostatné mezinárodně právní subjektivity pro Slovensko v rámci společného státu vítěz voleb na Slovensku V. Mečiar dal svou jednoznačnou politickou preferenci najevo tím, že odmítl vstoupit do federální vlády a nechal se zvolit slovenským premiérem Klaus na to v Čechách v čele vítězné ODS zareagoval stejně, a sestavil českou vládu s pomocí ODA a KDU-ČSL federální vládu vedl člen ODS Jan Stráský, předsedou FS zvolen člen HZDS Michal Kováč, předsedou ČNR Milan Uhde, a předsedou SNR Ivan Gašparovič ODS a HZDS uzavřely koaliční dohodu s tím, že ODS byla připravena jednat o společném vládnutí, ale se dvěma podmínkami: bude zachována funkční federace federálním prezidentem bude zvolen Václav Havel ale 3. července vybuchla politická bomba: při volbě prezidenta slovenští poslanci FS nezvolili Václava Havla prezidentem, prezidentem nezvolen nikdo, Havel dál vykonává funkci do zvolení nového prezidenta

16 Dělení federace 17. července SNR přijala deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky ten den odpoledne prezident Havel oznámil předsednictvu FS svou demisi 22. července 1992 ODS a HZDS přijaly politickou dohodu o rozdělení Československa na dva samostatné státy Mečiar uchovat společný stát nechtěl, to je jasné návrhy různých politických sil, zejm. ČSSD a KSČM na uspořádání referenda o budoucnosti ČSFR politici ODS a HZDS odmítli – stát tak byl rozdělen bez vyjádření názoru voličů 1. září 1992 SNR přijala Ústavu SR 7. listopadu zemřel na následky autonehody Alexander Dubček 25. listopadu 1992 schválilo FS zákon o zániku ČSFR k  16. prosince 1992 přijala ČNR ústavu České republiky s platností od

17 Volby 1996 Ve volbách zvítězila ODS pod vedením Václava Klause
Výsledky voleb byly překvapivé, neboť se obecně očekávalo, že dosavadní vládní koalice vedená premiérem Václavem Klausem ve volbách získá většinu Volební účast: 76,41 % voličů ODS 29,5 % ČSSD 26,5 % KSČM 10,5 % KDU-ČSL 8 % Republikáni 8 % ODA – 6,5 % Menšinová pravicová koalice – ODS, ODA a KDU-ČSL Premiér V.Klaus

18

19 Volby 1998 Předčasné volby zvítězila ČSSD pod vedením Miloše Zemana, která po delších jednáních sestavila menšinovou vládu s podporou ODS garantovanou tzv. Opoziční smlouvou Výsledky voleb byly překvapením, protože nelevicové strany (ODS, Unie Svobody a KDU-ČSL) ve volbách získaly většinu, nebyly však schopné se dohodnout na vládě. Volební účast: 74,03 % voličů ČSSD – 32,5 % ODS – 27,5 % KSČM – 11 % KDU-ČSL – 9 % US-DEU – 8,5 % Předseda vlády – Miloš Zeman

20

21 Volby 2002 Ve volbách zvítězila ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly, která následně sestavila vládu za účasti KDU-ČSL a US-DEU Vláda však celé své funkční období disponovalo jen nepatrnou většinou a byla nestabilní Volební účast: 58 % voličů ČSSD - 30 % ODS - 24,5 % KSČM – 18 % Koalice KDU-ČSL + US/DEU – 14 % Premiér – Vladimír Špidla

22

23 Volby 2006 Do sněmovny se poprvé dostala Strana zelených
naopak US-DEU podle očekávání propadla Výsledek ukázal disproporční prvky, vnesené do volebního zákona opozičně-smluvními reformami, a dopadl patem – oba bloky vzniklé ve sněmovně (ČSSD a KSČM proti ODS, KDU-ČSL a SZ) získaly po 100 poslancích Následovalo bezprecedentní období vládní krize a nikam nevedoucích vyjednávání, trvající až do ledna 2007 ODS – 35 % ČSSD – 32 % KSČM – 13 % KDU-ČSL – 7 % SZ – 6 % Poté vláda koalice ODS + KDU-ČSL + SZ Premiér Mirek Topolánek Vládě vyslovena nedůvěra 2009

24

25 Volby 2010 Měly být v 10.2009 – Ústavní soud zrušil a přesunul na 2010
Vítězem ČSSD, ale prezident Klaus pověřil sestavením vlády ODS ČSSD – 22 % ODS – 20 % TOP09 – 16 % KSČM – 11 % VV – 11 % Volební účast: 62,5 % Vládní koalice – ODS + TOP09 + VV (LIDEM) Premiér: Petr Nečas

26

27 Úřednické vlády v ČR 1998 vláda Josefa Tošovského po demisi druhé Klausovy vlády na podzim 1997 označována také jako polopolitická - byly zastoupeny KDU-ČSL (jejíž předseda Josef Lux byl jednáním o její sestavení pověřen) a ODA Vláda získala důvěru 123 hlasy: ČSSD, Unie svobody odštěpené z klubu ODS, KDU-ČSL, většiny ODA a části ODS 2009 vláda Jana Fischera sestavovaná po vyjádření nedůvěry trojkoaliční Topolánkově vládě 24. března 2009 trval do voleb 2010

28 Volby do Senátu PČR Každé 2 roky 1/3 Senátu (27 z 81 mandátů)
1996 – Petr Pithart 1998 – Libuše Benešová 2000 – Petr Pithart 2002 – Petr Pithart Přemysl Sobotka Přemysl Sobotka Přemysl Sobotka 2010 – Přemysl Sobotka 2012 – Milan Štěch

29 Prezidentské volby 5leté funkční období 1990 – 1992 – Václav Havel
Prezident ČSFR 1993, 1998 – Václav Havel Volen na společné schůzi obou komor Parlamentu ČR 2003, 2008 – Václav Klaus 2013 – Miloš Zeman Přímá volba občany

30 Prezidentské volby 2013 1. kolo a 2. kolo

31 Volby do Evropského parlamentu v ČR
5leté funkční období EP Obecný nezájem voličů mandátů ODS, KSČM, SNK, KDU-ČSL, ČSSD, Nezávislí Propad vládnoucí ČSSD – rezignace V.Špidly Volební účast – 28 % mandátů ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL Volební účast - 28 %

32 Volby do zastupitelstva krajů
4leté volební období 2000, 2004, 2008, 2012 Odráží situaci dle politických preferencí konkrétních politických stran Tradiční vítězství konkrétních stran v jednotlivých krajích Severomoravský kraj – levice Praha - pravice

33 Volby do krajských zastupitelstev 2012

34 Volby do zastupitelstva obcí
4leté volební období 1994, 1998, 2002, 2006, 2010 Odráží situaci dle politických preferencí konkrétních politických stran Obecně ve velkých městech vítězila pravice X na venkově levice či místní uskupení Velký podíl nezávislých kandidátů – personální politika

35 Referendum v ČR Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii proběhlo 13. a 14. června 2003 Výsledek: Pro 77,3 % Proti 22,7 % ČR do EU vstoupila 1. května 2004 Pro toto referendum byl vydán speciální ad hoc ústavní zákon č. 515/2002 Sb. Dodnes jde o jediné celostátní referendum v historii České republiky

36 Více ke všem volbám v ČR Český statistický úřad

37 Video –

38 Video – Miloš Jakeš

39 Video – V. Havel v americkém Kongresu

40 Video – V.Mečiar

41 V.Havel o Klausovi

42 Miloš Zeman

43 B.Clinton v Praze