BOTANIKA HOUBY - FUNGI.

Prezentace na téma: "BOTANIKA HOUBY - FUNGI."— Transkript prezentace:

1 BOTANIKA HOUBY - FUNGI

2 ŘÍŠE: HOUBY Bohatá skupina organismů
mikromycety – mikroskopické organismy makromycety – tvořící velké plodnice Neobsahují chlorofyl – živí se heterotrofně Parazité Saprofyté Symbionté SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

3 Houby Mikromycety Makromycety SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

4 Mycelium – vznik podhoubí
Základní pojmy Mycelium - podhoubí Mycelium – vznik podhoubí SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

5 Základní pojmy Hyfy – houbová vlákna SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

6 Rozmnožování hub Houby se rozmnožují nediferencovanými jednobuněčnými útvary – výtrusy (sporami). Výtrusů vytváří houba obrovské množství. Podle vzniku se dělí na: Endospory – vznik uvnitř buněk Exospory – vznik vně buněk SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

7 Rozdělení výtrusů – podle vzniku
Endospory Sporangiospory Zygospory Askospory (1) Chlamydospory Exospory Bazidiospory (2) Konidie Oidie 1 2 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

8 Systém říše: Houby (Fungi)
Oddělení: Hlenky Oddělení: Chytridiomycety Oddělení: Oomycety Oddělení: Houby vlastní Třída: Houby spájivé – zygomycety Třída: Endomycety Třída: Vřeckovýtrusé houby - askomycety Třída: Stopkovýtrusé houby - bazidiomycety SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

9 Oddělení: Hlenky - slizovky
Nevytvářejí podhoubí. Stélky hlenek jsou amébovitého tvaru bez buněčných stěn. Vytvářejí mnohojaderná plazmodia. Mají schopnost pohybu. Slizovka tříslová SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

10 Hlenky - nádorovka kapustová
Původce nádorovitosti košťálovin SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

11 Oddělení: Chytrodiomycety
Vodní plísně Buněčné stěny jsou prostoupeny chitinem. Rozmnožují se pohyblivými sporami s bičíkem – zoosporami. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

12 Rakovinovec bramborový
Chytridiomycety Rakovinovec bramborový (synchitrium endobioticum) - je původcem rakoviny brambor. Olpidium brassicae – původce hynutí klíčících brukvovitých rostlin. Rakovinovec bramborový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

13 Oddělení: OOMYCETY Plísně vaječné
Vodní, suchozemské, saprofytické i parazitické houby s rozvětvenou stélkou Rozmnožují se: Nepohlavně – zoospory, konidie Pohlavně - oospory SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

14 OOMYCETY Plíseň bramborová Vřetenatka révová SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby

15 Oddělení: Pravé houby Původ z chytridiomycet
Mycelium je tvořeno přehrádkovanými hyfami. V plodnicích vytváří nepravé pletivo plektenchym (propletené a srostlé hyfy). V buněčné stěně je obsažen chitin a glukan. Střídá se pohlavní a nepohlavní generace. Výtrusy jsou nepohyblivé. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

16 Oddělení: Pravé houby Třída: Zygomycety – spájivé houby
Třída: Endomycety – kvasinky a sněti Třída: Vřeckovýtrusé houby - askomycety Třída: Stopkovýtrusé houby - basidiomycety SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

17 Zygomycety Spájivé houby - zygomycety
Mnohojaderné podhoubí bez přihrádek Saprofyté Parazité – hmyzu (muší mor) SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

18 Plíseň hlavičková – mucer mucedo
Žije na odumřelých organických látkách (potraviny, hnůj atd.). SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

19 Muší mor Hmyzomorka muší Způsobuje na počátku podzimu muší mor.
SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

20 Kropidlovec černavý SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

21 Vřeckovýtrusé houby Rozmnožují se pomocí výtrusů - nepohlavně.
Vřecka obsahují 8 výtrusnic (askospory). Nebo se výtrusy odškrcují na koncích hyf – konidie. Jednobuněčné – kvasinky (vinná a pivní) pučení. Rzi a sněti – parazité rostlin. Výtrusorodá vrstva (hymenium) – smrž, lanýž. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

22 Aska a askospory SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

23 Lanýž Lanýž je kulovitá houba, která roste více jak 30 cm pod povrchem země. Barva je černá a povrch je hladký nebo drsný, uvnitř je masitá síťovitá, žilkovaná struktura mramorové barvy. Lanýž je velmi aromatická houba používaná spíše jako koření anebo doplněk jídla. Sbírají se pomocí cvičených psů a vepřů, kterým se zaváže tlama, aby houbu nesežrali. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

24 Lanýž SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

25 Kvasinky - endomycety SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

26 Aspergilus - kropidlák
SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

27 Penicilium - štětičkovec
SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

28 Penicilium SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

29 Askomycety – Vřeckovýtrusé houby
SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

30 Konidie - konidiospory
SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

31 Třída: Stopkovýtrusé houby - bazidiomycety
Mají vždy vyvinuté článkované podhoubí. Buněčné stěny obsahují chitin. Pohlavní výtrusy – bazidiospory. Bazidie se sdružují ve výtrusorodé vrstvě – hymeniu (rouško). Některé druhy vytvářejí plodnice (houby, které sbíráme a konzumujeme). SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

32 Basidiomycety – stopkovýtrusé houby
SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

33 Plodnice stopkovýtrusých hub
klobouk rouško prsten třeň pochva SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

34 Stopkovýtrusé houby s rouškem
Rouško – hymenium je výtrusorodá vrstva Rourkaté – hřib pravý (1) Lupenité – pečárka polní (2) 1 2 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

35 Houby rouškaté Rouško rozloženo po celé plodnici. Keříčkovité plodnice
Dřevokazné houby Kuřátko zlaté SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

36 Rourkaté rouško – hřibovité houby
Rouško uloženo v rourkách na spodu klobouku. Někteří zástupci patří mezi jedlé druhy. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

37 Hřib hnědý SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

38 Hřib dubový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

39 Křemenáč osikový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

40 Klouzek modřínový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

41 Hřib žlutomasý - babka SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

42 Kozák březový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

43 Houby s lupenitým rouškem
Rouško uloženo na lupenech (1) na spodu klobouku. Vytvořen závoj (2) nebo plachetka. 1 2 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

44 Pečárka polní SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

45 Pečárka ovčí SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

46 Bedla vlnatá SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

47 Bedla jedlá SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

48 Holubinka mandlová SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

49 Jedovaté houby SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

50 Muchomůrka červená Otrava často probíhá jako opojení alkoholem.
Muchomůrka získala jméno proto, že se v minulosti někde používala k trávení much. Uříznutý klobouk se položil na talíř a na červeně zbarvené straně se posypal cukrem. Mouchy olizovaly sladkou šťávu a uhynuly. Pro člověka je sice jedovatá, ale jen zřídka dochází k těžším otravám. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

51 Muchomůrka červená SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

52 Muchomůrka tygrovaná Je jedovatější než muchomůrka červená a otrava může být někdy i smrtelná. První příznaky otravy se projeví v rozmezí od 0,5 do 4 hodin. Pozor na možnost záměny za jedlou muchomůrku růžovku. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

53 Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá
Je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu. Je prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce zasaženy důležité orgány. Amatérští houbaři si ji často pletou se žampiony a dalšími druhy jedlých hub. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

54 Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá
SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

55 Muchomůrka jízlivá Otrava muchomůrkami probíhá ve čtyřech fázích:
dlouhá latence 8-12 hodin, bouřlivé příznaky; zvracení, průjmy a další (1-2 dny), relativní uklidnění (1 den), selhání jaterní a ledvinové činnosti a při neléčení následuje většinou smrt. Možnost záměny se žampiony. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

56 Psychotropní houby Obsahují psycho-aktivní látky psilocybin a psilocin. Užití je rizikové (účinky jsou podobné LSD) a hrozí předávkování. Vyvolává halucinace. Lysohlávka česká SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

57 Mykorhiza Mykorhiza je symbióza, kde jsou některé druhy vázané na několik dřevin. Nejvíce hub je z rodu hřibů (hymenofor ve tvaru rourek): žlutomasý, křemenáč, hnědý, dubový, kozák – pod břízami, klouzek obecný a zrnitý pod borovicemi, klouzek sličný pod modříny. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

58 Které pojmy spolu souvisí ?
Hymenium Hyfy Mycelium Mykorhiza Zoospory Výtrusy s bičíkem Podhoubí Rouško Houbová vlákna Symbioza hub a dřevin SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

59 Vyhodnocení c d b e a SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

60 Opakování Charakterizujte říši Houby z hlediska příjmu výživy.
Co jsou to konidie? Mezi jaké houby by jste zařadili kropidlák a štětičkovec? Která houba je považována za nejnebezpečnější z hlediska jedovatosti? SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

61 Použité zdroje Kotlaba, F., Antonín, V.: Kapesní atlas hub. RDV, Praha, 2003 Antonín, V., Kotlaba, F., Pouzar, Z.: Houby - česká encyklopedie. RDV, Praha, 2003 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby