MUDr. Jiří ŠVARC, Ph.D. znalec v oboru zdravotnictví

Prezentace na téma: "MUDr. Jiří ŠVARC, Ph.D. znalec v oboru zdravotnictví"— Transkript prezentace:

1 POSUZOVÁNÍ DUŠEVNÍHO STAVU UŽIVATELŮ PSYCHOTROPNÍCH LÁTEK V TRESTNÍM ŘÍZENÍ
MUDr. Jiří ŠVARC, Ph.D. znalec v oboru zdravotnictví odv. psychiatrie, sexuologie Psychiatrická léčebna Bohnice IPVZ

2 Souhrn Souhrnná přednáška pojednává o praktických aspektech posuzování duševního stavu v trestním řízení v ČR. Pomocí nového trestního zákoníku a trestního řádu definuje a vysvětluje základní pojmy: nepříčetnost, duševní porucha, podjatost, odborné zaměření, posuzování mladistvého, revizní posudek, ústavní posudek, pozorování duševního stavu v ústavu, posuzování svědka; přibírání znalců z jednotlivých odvětví oboru psychiatrie, formulaci otázek, hodnocení ne/příčetnosti a ukládání ochranných opatření dle nového trestního zákoníku, posuzování věrohodnosti, posuzování závažnosti újmy na zdraví. Popisuje úskalí posudků zadaných před zahájením tr. stíhání a ve vykonávacím řízení a tzv. privátních posudků.

3 Nepříčetnost (§ 26 tr. z.): Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný. Zmenšená příčetnost (§ 27 tr. z.): Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu měl podstatně sníženou schopnost rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, je zmenšeně příčetný. Duševní poruchou (§ 123 tr. z.) rozumí mimo duševní poruchy vyplývající z duševní nemoci i hluboká porucha vědomí, mentální retardace, těžká asociální porucha osobnosti nebo jiná těžká duševní nebo sexuální odchylka.

4 § 116 odst. 1 tr. řádu Je-li třeba vyšetřit duševní stav obviněného, přibere se k tomu vždy znalec z oboru psychiatrie Judikatura (2/82 a 29/01 Sb.s.r.) pak jednoznačně specifikuje, že musí jít o znalce psychiatra - lékaře. Psychologové se nešťastnou nomenklaturou také stávají znalci v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie (s výjimkou znalců psychologů v oboru školství a kultura). Z ekonomických důvodů tzv. velká novela tr. řádu z r sice k objasnění skutečností důležitých pro tr. řízení začala preferovat vyžádání odborného vyjádření před znaleckým posudkem (§ 105 odst. 1 tr. řádu) s výjimkou vyšetření duševního stavu obv. Duševní stav od r neposuzují vždy 2 znalci.

5 Proti usnesení, kterým OČTŘ nařizuje vypracování posudku, od novelizace tr. řádu v r už není možné podat stížnost. Podle § 105 odst. 3 tr. řádu lze vznést námitky 1) proti osobě znalce z důvodu jeho podjatosti 2) proti odbornému zaměření znalce nebo 3) proti formulaci položených otázek

6 FORMULACE OTÁZEK Zda obv. trpěl (trpí) duševní poruchou a jakou?
Zda je schopen chápat jeho smysl trestního řízení? Zda (a do jaké míry) duševní porucha ovlivnila jeho schopnost rozpoznat protiprávnost (do společenskou nebezpečnost) inkriminovaného jednání nebo schopnost ovládat toto jednání? Shledá-li znalec u obviněného příznaky nasvědčující jeho nepříčetnosti nebo zmenšené příčetnosti, vysloví se (dle § 116 odst. 3 tr. řádu) zároveň o tom: Zda je jeho pobyt na svobodě nebezpečný? Zda znalec navrhuje uložení ochranného opatření a jakého (ochranné léčení ambulantní nebo ústavní, popř. zabezpečovací detence)? Popř. další skutečnosti, které vyplynou ze znaleckého zkoumání a mohou být významné.

7 Otázka ne/příčetnosti je otázkou právní, její posouzení tedy náleží OČTŘ na základě provedených důkazů. V případě vymizení jedné z tzv. schopností rozpoznávacích a ovládacích OČTŘ (nemají-li pochybnost o správnosti posudku) konstatují nepříčetnost podle § 26 tr. zákoníku a zastaví tr. stíhání § 172 odst. 1 písm. e) tr. řádu. V případě snížení jedné z těchto schopností jde o zmenšenou příčetnost, kdy tr. stíhání pokračuje, ale soud při ukládání trestů a ochranných opatření může postupovat dle § 40 odst. 2 nebo § 47 odst. 1 tr. zákoníku, tedy upustit od potrestání nebo snižovat trest za současného uložení OL nebo ZD. Příčetný je ten, kdo je subjektivně způsobilý (duševně schopný) být pachatelem trestného činu. Nepříčetný je ten, kdo pro duševní poruchu v době činu nemůže buď rozpoznat protiprávnost svého jednání (rozpoznávací schopnost) nebo nemůže své jednání ovládat (ovládací schopnost).

8 Konsensus Rozpoznávací schopnost může být snížena pouze v důsledku psychopatologických příznaků jako bludy, halucinace, nebo prokazatelná významná intelektová nedostačivost (např. mentální retardace, demence). Ovládací schopnost může být snížena pouze v důsledku poruch volního jednání v důsledku bludů, halucinací, chorobného puzení či intoxikací. Vymizelé ovládací schopnosti musejí být podmíněny chorobným stavem, v kterém by každý člověk, bez ohledu na své povahové vlastnosti, při identickém souběhu okolností, jednal stejně a dopustil se jednání, které je v rozporu se zájmy chráněnými tr. zákonem. Afekt je duševní stav, nikoli duševní porucha. Tzv. patický afekt je definován jako porucha vědomí, v dnešní terminologii tedy např. delirium.

9 Nesvéprávnost a nepříčetnost Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR (6 Tz 315/2001)
Zbavení způsobilosti k právním úkonům (nesvéprávnost) nebo omezení způsobilosti k právním úkonům podle občanskoprávních předpisů je pro posouzení otázky nepříčetnosti v rámci trestního řízení bezvýznamné a nezbavuje OČTŘ pro konkrétní případ povinnosti objasnit, zda byl pachatel ve vztahu ke konkrétnímu trestnému činu nepříčetný. Pokud ale již OČTŘ k takovému objasňování přistoupily a zjistily, že ohledně téhož pachatele existuje vedle znaleckého psychiatrického posudku vypracovaného pro potřeby trestního řízení odlišný znalecký psychiatrický posudek vypracovaný pro potřeby občanskoprávního řízení, neznamená to, že by neměl tomuto psychiatrickému posudku věnovat pozornost a že by se neměl pokusit vysvětlit příčiny, které jednotlivé soudní znalce k rozdílným závěrům vedly¨.

10 Nebezpečnost pobytu na svobodě
je judikaturou definována jako vysoká pravděpodobnost opakování protiprávního jednání v důsledku zjištěné duševní poruchy a je nutná k uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence (výjimkou činů spáchaných s užíváním návykové látky, kde tato podmínka není).

11 Zabezpečovací detence
Ochranné léčení lze dle § 99 tr. z. uložit pachateli jakéhokoli tr. činu (nebo v případě nepříčetnosti "činu jinak trestného") s duševní poruchou. Zabezpečovací detence je ochranné opatření, zavedené do tr. zákona a řádu s účinností od novelizací zákonem č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence. Zabezpečovací detenci lze uložit dle § 100 tr. zákoníku pachateli, jehož pobyt na svobodě je nebezpečný a ochranné léčení není dostatečnou ochranou společnosti. !Zabezpečovací detenci lze uložit v případě snížené příčetnosti jen pachateli úmyslného činu s horní trestní sazbou vyšší než 5 let; v případě nepříčetnosti jen pachateli zvlášť závažného trestného činu (tedy s horní trestní sazbou vyšší než 10 let); tzv. protitoxikomanickou a protialkoholní zabezpečovací detenci lze uložit jen "pachateli, který se oddává zneužívání návykové látky, znovu spáchal zvlášť závažný zločin, ač již byl pro zvlášť závažný zločin spáchaný pod vlivem návykové látky nebo v souvislosti s jejím zneužíváním odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na 2 léta, a nelze očekávat, že by bylo možné dosáhnout uložením ochranného léčení dostatečné ochrany společnosti, a to i s přihlédnutím k již projevenému postoji pachatele k ochrannému léčení."

12 Posuzování mladistvého obviněného dle § 58 odst. 1 ZSM
Do se k vyšetření duševního stavu mladistvého přibírali dva znalci se specializací na dětskou psychiatrii. Po novelizaci ZSM zákonem č. 41/2009 Sb. se od „k vyšetření duševního stavu mladistvého se přibere znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na dětskou psychiatrii a znalec z oboru zdravotnictví nebo pedagogiky, odvětví psychologie, se specializací na dětskou psychologii.“ Zákon nespecifikuje znalecké  posuzování dětí.

13 Návrh změny ZSM V § 93 odst. 1 se na konci písmene f) doplňuje písmeno g), které zní: „g) ochranné léčení,“. Dopustí-li se dítě mladší 15 let činu jinak trestného, může mu soud pro mládež uložit a) Dohled probačního úředníka b) Zařazení do výchovného programu c) Ochrannou výchovu

14 Posudky zadané před zahájením tr. stíhání
Podle § 105 tr. ř. např. o charakteristika (profil) neznámého pachatele, posouzení duševního stavu zemřelého pachatele, posouzení lékařské péče… Důkazy (i posudky) pořízené před zahájením trestního stíhání (dle § 160 odst. 1 tr. řádu) nemohou být užity jako důkaz. To lze vyřešit přibráním téhož znalce s doplňující otázkou, zda platí jeho závěry i po sdělení obvinění. Stejně se obvykle postupuje, je-li rozšířeno obvinění po podání posudku. U posudku vypracovaného před sdělením obv., zakládá-li takový posudek nepříčetnost, není dokázáno spáchání tr. činu a při uložení ochranného opatření soud namísto obvyklého obligatorního uložení léčení musí též dokazovat, že byl spáchán čin jinak trestný.

15 Posudky zadané ve vykonávacím řízení (po odsouzení)
zda ods. je schopen chápat či vykonat uložený trest nebo trestní opatření zda je schopen výkonu trestu odnětí svobody (VTOS), což posuzují před zahájením VTOS znalci, po zahájení VTOS znalecké komise Vězeňské služby (v obou případech jde o podklad pro rozhodnutí soudu) zda ods. je (byl) schopen vykonat uložený trest obecně prospěšných prací

16 Posudky ve vykonávacím řízení
Často se posuzuje potřeba a forma ochranného léčení (OL), např. pokud si ods. požádá o upuštění od OL před jeho započetím dle § 352 tr. řádu; posuzují se návrhy na ukončení léčení či přeměnu na ambulantní formu § 353 tr. řádu, zejm. když s návrhem zdravotnické zařízení nesouhlasí. Od musí soudy prodlužovat OL každé 2 roky dle 99 tr. zákoníku! Také se začne posuzovat, zda ústavní OL přeměnit na zabezpečovací detenci. Podle § 100 odst. 5 tr. zákoníku bude třeba (podle mne zcela nadbytečně) posuzovat "nejméně jednou za 12 měsíců a u mladistvých jednou za 6 měsíců, zda trvají důvody trvání zabezpečovací detence. ZD může soud změnit dodatečně na ústavní OL, a i od výkonu ZD může soud upustit jejím započetím." Časté je posuzování při řízení o podmíněném propuštění (č.j. "PP"). Po vykonání ½ trestu (u závažnějších činů 2/3 trestu, u doživotí po 20 letech) může soud podle § 88 tr. zákoníku odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, "jestliže odsouzený svým chováním a plněním povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život". Soud se často táže znalce - psychiatra, zda VTOS splnil svůj účel, popř. zda měl dostatečný vliv na odsouzeného, zda je účelné, aby setrval ve VTOS apod. Znalci psychiatři a psychologové by se měli vyjadřovat jen k diagnóze, osobnosti, její nebezpečnosti, schopnosti resocializace.

17 Revizní posudek Ústavní posudek
§ 109 tr. řádu.: Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutné požádat znalce o vysvětlení, např. písemným doplněním nebo výslechem znalce (výslech znalce viz § 108 tr. ř.). Kdyby to nevedlo k výsledku, přibere se znalec jiný. Ústavní posudek § 110 tr. řádu: Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může OČTŘ přibrat státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem. Tento ústavní posudek musí být písemný, musí v něm být označeny osoby, které posudek vypracovaly a mohou být v případě potřeby jako znalci vyslechnuty.

18 Pozorování duševního stavu v ústavu
Podle § 116 odst. 2 tr. řádu "nelze-li duševní stav vyšetřit jinak, může soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce nařídit, aby obviněný byl pozorován ve zdravotnickém ústavu." Je-li ve vazbě, jedná se o Psychiatrické odd. Nemocnice Vazební Věznice Brno. Podle § 117 tr. řádu "pozorování duševního stavu nemá trvat déle než dva měsíce; do té doby je třeba podat posudek. Na odůvodněnou žádost znalců může soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce tuto lhůtu prodloužit, nikoli však více než o jeden měsíc." Podle § 58 ZSM odst. 2 pozorování duševního stavu mladistvého obviněného nemá trvat déle než 1 měsíc, do té doby je třeba podat posudek. Pozorování duševního stavu svědka v ústavu není přípustné (§ 118 tr. řádu). Důvodem k pozorování duševního stavu v ústavu může být nespolupráce obviněného se znalcem (při vyčerpání všech prostředků) nebo znalci toto potřebují k podrobnější diagnostice. Nejčastěji jde o podezření na simulaci (agravaci) duševní poruchy.

19 Jak probíhá pozorování duševního stavu v ústavu a jaké jsou jeho možnosti?
Hospitalizace přináší denní kontakt pacientem, možnost pozorování jeho chování, zejm. interakcí se spolupacienty; získáme ucelený obraz pacientova každodenního chování. Možnost dalších diagnostických, popř. i léčebných metod (vstupní psychiatrické a somatické vyšetření, vstupní odběry, laboratorní a konziliární vyšetření, psychologické vyšetření, získání zdravotnické dokumentace atd.) Pokud je pozorovaný pacient duševně nemocný, obvykle jej i léčíme pozorujeme reakci na léčbu. Většina pozorovaných jsou účastníci zdravotního pojištění a pro jednoduchost tak v minulosti ústavy účtovaly jeho pobyt zdravotní pojišťovně. To je obtížné po zavedení regulačních poplatků (60 Kč/den hospitalizace), které jsou spojeny s hospitalizací hrazenou ze zdravotního pojištění. Možný postup je pozorování duševního stavu v ústavu účtovat orgánu, pro který se provádějí, podle § 15 odst. 14 zákona č. 48/1997Sb., o veřejném zdravotním pojištění: "Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky a výkony provedené v osobním zájmu a na žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Hrazená péče dále nezahrnuje vyšetření a prohlídky a jiné výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie ČR. Náhradu zdravotních výkonů podle předchozí věty poskytne zdravotnickému zařízení orgán, pro který se provádějí."

20 Příprava posudku - § 107 tr.ř.
znalci poskytnout potřebné údaje ze spisů, vymezit jeho úkoly, tedy zadat otázky a termín posudku. Znalec může být přítomen při výslechu obviněného a svědků a klást jim otázky související se znaleckým vyšetřením., znalec může navrhnout provedení důkazů potřebných k podání posudku. (Pohovor znalce-psychiatra s blízkou osobou o zdravotním stavu posuzovaného není "výslech" ani pořizování "důkazu", ale tzv. objektivní anamnéza.

21 Přístup znalce ke zdravotnické dokumentaci
dle § 67b odst. 10 zákona č. 20/1966 Sb.: Do zdravotnické dokumentace mohou nahlížet, a to v rozsahu nezbytně nutném pro splnění konkrétního úkolu v rozsahu své kompetence a) zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, b) pověření členové příslušné komory při šetření případů podléhajících disciplinární nahlížení do zdravotnické dokumentace pravomoci příslušné komory, c) revizní lékaři zdravotních pojišťoven v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem, d) soudní znalci v oboru zdravotnictví v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku zadaného orgány činnými v trestním řízení nebo soudy,

22 Posuzování svědka (poškozeného)
Znalci z odv. psychiatrie v trestním řízení jsou také přibírání k posouzení věrohodnosti svědka nebo k posouzení závažnosti újmy na duševním zdraví (v § 122 tr. z.) - rozvoj trvalé závažné poruchy jako např. posttraumatická stresová porucha vniklé v přímé souvislosti s inkriminovaným činem).

23 Privátní posudek Novelizace tr. řádu v r umožnila (§ 110a, § 89 odst. 2 tr. řádu) znalecký posudek předložit jednou stranou (účastníkem) řízení, tzv. privátní posudek. Pokud má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku a poučení znalce, že si je vědom následků podání nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 tr. zákoníku, jde formálně o stejný důkaz, jako by se jednalo o posudek vyžádaný OČTŘ. Podle § 110a tr.ř. OČTŘ umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, seznámit se s informacemi ze spisu potřebnými pro vypracování posudku.

24 Nabídka privátního posudku
Strany a jejich advokáti se na znalce obracejí často. Osobně se mi po prostudování předložených kopií spisů podařilo většinu zájemců přesvědčit, že posudek vlastně nepotřebují, zejm. pokud nejde o advokáta, ale právního laika - účastníka řízení. Žádající strana často neví, že má právo u hlavního léčení vyslechnout znalce, který posudek vypracoval. V rámci konzultace mohu navrhnout otázky, které odstraní pochybnosti, popř. zpochybní závěry posudku. Často je již vypracovaný posudek kvalitní nebo dokonce příznivý, byť si to žadatel o privátní posudek neuvědomuje. Někdy žadatele stačí jen ujistit, že posudek je ze strany OČTŘ rutinní záležitost a že položené otázky nejsou osobní (běžné znění otázek posuzovaného často pobouří). Laický žadatel o privátní posudek obvykle nezná dopad vypracovaného posudku na probíhající řízení, stejně tak jako neodhadne vliv privátního posudku, o který žádá. Nejčastěji je přesvědčen, že jeho duševní porucha má větší forenzní význam, než konstatoval znalec. Pro žadatele o privátní posudek je zásadní informace, že takový posudek je sice listinný důkaz, ale má menší důkazní sílu než posudek vypracovaný na žádost OČTŘ.  I když privátní posudek bude pro něj příznivý (což také není automatické), OČTŘ posudku nemusí uvěřit.

25 Zastavení trestního stíhání § 172 tr. ř
Zastavení trestního stíhání § 172 tr. ř.: nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný Přerušení trestního stíhání § 173 tr. ř.: nelze-li obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud; nebo není-li jej obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání činu, schopen. Odklad výkonu trestu § 322 tr.ř.: Předseda senátu odloží na potřebnou dobu VTOS, jestliže z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém ZZ nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví. Výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě a na matce novorozeného dítěte předseda senátu odloží na dobu jednoho roku po porodu. Přerušení výkonu trestu § 325 tr.ř.: Je-li odsouzený ve VTOS stižen těžkou nemocí, může předseda senátu výkon trestu na potřebnou dobu přerušit (vždy u těhotné ženy nebo matky dítěte do 1 roku. Upuštění od VTOS § 327 tr.ř.: Soud může upustit od VTOS nebo jeho zbytku, zjistí-li, že odsouzený onemocněl nevyléčitelnou životu nebezpečnou nemocí nebo nevyléčitelnou nemocí duševní.

26 Podle rozkaz MSpr. 4/1975 o lékařské posudkové činnosti u osob ve VTOS a vazby k výkonu vazby a VTOS není způsobilý: obv. potřebující neodkladnou péči mimo VV obv. stižený těžkou nemocí, pro kterou ho nelze postavit před soud ods. jehož život je bezprostředně ohrožen a nelze mu poskytnout kvalifikovanou pomoc v dostupném zdrav. zařízení je-li do 3 d po život zachraňujícím zákroku ve zdrav. zařízení kontraindikována eskorta je-li ods. stižen těžkou nemocí, kterou nelze v žádném vězeňském ZZ léčit jde-li o těhotnou ženu nebo ženu po porodu jde-li o onemocnění podle současných poznatků nevyléčitelné a životu nebezpečné nebo jde-li o nevyléčitelnou duševní nemoc

27 Zákon o výkonu vazby § 18 Jestliže zdravotní stav obviněného vyžaduje zdravotní péči, kterou není možno zajistit ve věznici, poskytne se mu ve ZZ mimo věznici. Způsobil-li obv. svévolně újmu na zdraví, má povinnost uhradit náklady léčení a skutečně vynaložené náklady ostrahy a dopravy do ZZ.

28 Zákon o VTOS § 5 Vyžaduje-li zdravotní stav ods. zdravotní péči, kterou nelze zajistit ve ZZ VS, a VTOS nelze přerušit, trest se na nezbytně nutnou dobu vykonává ve ZZ mimo objekty spravované VS

29 Zákon o policii ČR § 28 Osobu, která je zjevně pod vlivem alkoholických nápojů, léků nebo jiných návykových látek, lze umístit do cely jen tehdy, pokud lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro její umístění na ZS nebo ve ZZ Zjistí-li policista, že osoba, která má být umístěna v cele, je zraněna nebo upozorní-li tato osoba na svou závažnější chorobu anebo je důvodné podezření, že tato osoba takovou chorobou trpí, zajistí lékařské ošetření a vyžádá vyjádření lékaře, zda osoba může být umístěna v cele.

30 Budou psychiatři a psychologové posuzovat pohnutky?
§ 141 Zabití 1) Kdo jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody na tři léta až deset let. stejně tak § 146a Ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky

31 Opilství Z definice opilství (§ 201a starého tr. zákona) vypadla slůvka "nebo jinak" Nynější § 360 tr. zákoníku zní: Kdo se požitím nebo aplikací návykové látky (nebo jinak) přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí činu jinak trestného, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset (dříve osm) let; dopustí-li se však činu jinak trestného, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán tímto trestem mírnějším. Nyní tedy není možné použít ust. o opilství na pacienty, kteří se přivedou do stavu nepříčetností jiným způsobem než aplikací návykové látky, např. vysazením medikace (teoreticky i např. holotropním dýcháním apod.)

32 § 274 tr. zákoníku: Ohrožení pod vlivem návykové látky
(1) Kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 havárii, dopravní nebo jinou nehodu, jinému ublížení na zdraví nebo větší škodu na cizím majetku nebo jiný závažný následek, b) spáchá-li takový čin při výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých je vliv návykové látky zvlášť nebezpečný, zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek, nebo c) byl-li za takový čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn.

33 specifické otázky OČTŘ
Byl posuzovaný ve stavu vylučujícím způsobilost řídit MV? Vhledem ke zjištěným hladinám met/amfetaminů? kanabinoidů? opiátů? benzoyelekgoninu? Metabolity kokainu ekgonin methyl ester a benzoylekgonin jsou inaktivní. Ale v přítomnosti etanolu se kokain metabolizuje na aktivní benzoylekgonin ethyl ester. Cutt off : benzoylekgonin 150 µg/l, metamfetaminy 20 nmol/ml Krev X Moč...

34 PROBLEMATIKA NÁVYKOVÝCH LÁTEK
Ustanovení uvedená v § 283–288 nového trestního zákoníku nahrazují dříve platná  ustanovení uvedená v § 187–188a trestního zákona. Paragrafy č. 285 a  288 jsou zcela nové. § 283 –Nedovolená výroba a jiné nakládání s OPL § 284 –Přechovávání OPL § 285 –Nedovolené pěstování rostlin obsahujících OPL § 286 –Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě OPL § 287 –Šíření toxikomanie § 288 – Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem.

35 Držení THC v množství větším než malém (MVM) je dále trestné, jen s poloviční sazbou - dle § 284 tr.z. postižitelné 1 ročním odnětím svobody, držení jiných drog až 2 letým trestem. V případě většího (značného) rozsahu lze udělit až 8 letý TOS. Za výrobu, šíření a prodej drog jsou stanoveny výrazně tvrdší tresty než za pěstování nebo přechovávání pro vlastní potřebu.  Vláda nařízením stanovila, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 a jaké je jejich množství větší než malé (MVM) ve smyslu § 285.

36 Droga Množství větší než malé Heroin více než 1,5 g Kokain více než 1 g Pervitin více než 2 g Amfetamin LSD více než 5 papírků, tablet, želatinových kapslí nebo krystalů Extáze více než 4 tablety nebo kapsle, nebo 0,4 g prášku Marihuana více než 15 g Hašiš více než 5 g Lysohlávky a jiné halucinogenní houby více než 40 plodní Khat více než 80 g čerstvého rostlinného materiálu

37 Příloha 2 nařízení vlády 467/2009 Sb
Příloha 2 nařízení vlády 467/2009 Sb. obsahuje desítky běžných léků (např. benzodiazepiny, zolpidem) a stanovené MVM odpovídá často 7 tabletám, přestože nejmenší balení obsahuje minimálně 10  tablet (někdy až 500 tablet). Jedná se o zolpidem, flunitrazepam, alprazolam, diazepam, klonazepam, oxazepam aj. Je tedy trestný každý, kdo si odnese balení takového léku z lékárny?

38 Kazuistiky

39 BOHNICE