AT konference 2013 Jezerka, Seč,

Prezentace na téma: "AT konference 2013 Jezerka, Seč,"— Transkript prezentace:

1 AT konference 2013 Jezerka, Seč, 2.-6.5. 2013
KONTROLA CHOVÁNÍ V ÚSTAVNÍ A REZIDENČNÍ LÉČBĚ ZÁVISLOSTÍ Vývoj skálovského paradigmatu Doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN Praha SANANIM Praha – Zdravotnické zařízení SANANIM

2 OBSAH Charakteristiky a přehled behaviorálních terapií (BT)
Metody BT založené na skinnerovském přístupu („manipulace s následky“): Token economy Contingency management Bodovací systémy Průzkum bodovacích systémů 2009 Kontrola chování v terapeutických komunitách (TK): Přehled pravidel, norem a zvyků Problém sankční pasti Implikace pro výzkum a praxi

3 CHARAKTERISTIKY BEHAVIORÁLNÍCH TERAPIÍ
Rotgers (1999) Lidské chování je spíše výsledkem procesu učení než výsledkem determinace genetickými faktory. Stejné procesy učení, které vytvářejí problémové chování, mohou být použity k jeho změně. Chování je z větší části určeno působením situačních a environmentálních faktorů. Skryté procesy, jako myšlení a prožívání, lze ovlivňovat prostřednictvím aplikace principů učení. Rozhodující součástí změny chování je projevení nových modelů chování v přirozeném prostředí. Každý klient je jedinečný a musí být hodnocen jako jedinec v daném kontextu. Základním kamenem adekvátní léčby je důkladná behaviorální diagnostika.

4 PŘEHLED BEHAVIORÁLNÍCH TERAPIÍ
Předpodmiňování podnětu: přístupy založené na klasickém podmiňování (pavlovovský princip): Pozitivní přepodmiňování (relaxace, slast, asertivita) Averzivní terapie Manipulace s následky: přístupy založené na operantním podmiňování (skinnerovský princip): Plánování Předvídatelná evaluace (např. testování na přítomnost drog v moči) Pobídkové terapie v širším slova smyslu

5 POBÍDKOVÉ TERAPIE Obvykle založené jako institucionální kontrola chování Stanovení norem (žádoucí a nežádoucí chování) Stanovení odpovědí (odměny / tresty) Známé typy: Token economy Contingency management (pobídková terapie v užším slova smyslu) Bodovací systémy

6 TOKEN ECONOMY Použití: v psychiatrických nemocnicích v letech 20.stol. (před 1.farmakolologickou revolucí) Cíl: aktivizace chronických pacientů Prostředky: odměňování žádoucího chování Pobídka – „token“: bod, žeton, poukázka směnitelná za zboží, vstupenky do kina, na fotbal, do bazénu atd., event. za jiné výhody Individualizovaný seznam žádoucího chování Jasná a jednoduchá převoditelnost token/odměna

7 CONTINGENCY MANAGEMENT (POBÍDKOVÁ TERAPIE V UŽŠÍM SLOVA SMYSLU
Použití: v současnosti většinou v ambulantní léčbě závislých jako pomocná metoda v substitučním nebo odvykacím programu Cíl: zvýšení motivace pro udržení v programu aktivizace chronických pacientů Prostředky: odměňování žádoucího chování Pobídka: malá finanční částka, výhoda v programu, postupně přechod na pozitivní sociální odezvu Individualizovaný seznam žádoucího chování Jasný způsob kontroly, např. test moči na drogy Jasná a jednoduchá převoditelnost žádoucí chování /odměna

8 POBÍDKOVÁ TERAPIE V ČR -„SKÁLOVSKÉ“ BODOVACÍ SYSTÉMY
Použití: v ústavní léčbě závislých jako jeden z ústředních prvků Cíl: tlak na adaptaci, zvýšení frustrační tolerance, selekce motivovaných / nemotivovaných pacientů Prostředky: odměňování žádoucího chování, sankcionování nežádoucího Pobídka: kladné a záporné terapeutické body a jejich zlomky či ekvivalenty Kolektivní seznam žádoucího a nežádoucího chování Disperzní způsob kontroly – spolupacienty, skupinou, personálem Kumulativní a složitá převoditelnost žádoucí chování /odměna ; nežádoucí chování/postih

9 PRŮZKUM BODOVACÍCH SYSTÉMŮ 2009 (in Kalina, 2013, příloha 7)
Osloveno 15 primářů, došlo 10 odpovědí (66%) 6 primářů a primářek poskytlo požadované dokumenty, většinou s osobním komentářem; 2 primáři stručně odpověděli v tom smyslu, že používají Skálův model a nic nového nevymysleli; 1 primář sdělil, že přestali bodovací systém používat, protože je neslučitelný s principy TK; 1 vedoucí lékařka oddělení (navzdory vstřícné osobní komunikaci autora s primářem i jeho zástupcem), odpověděla, že autorovi nic nepošle, protože je to složité a nerozuměl by tomu.

10 PRŮZKUM BODOVACÍCH SYSTÉMŮ 2009 – PROČ SE POUŽÍVAJÍ?
Cíle a záměry Posilovat žádoucí a oslabovat nežádoucí chování. Poskytovat pacientovi jednoduchou informaci o tom, "jak si stojí. Rozpoznat pobyty účelové či jinak méně smysluplné. Motivovat pacienta k přijímání zodpovědnosti za "skupinu". Udržet v léčebně spořádané prostředí.

11 PRŮZKUM BODOVACÍCH SYSTÉMŮ 2009 – OPATRNĚ FORMULOVANÉ VÝSTUPY 1
Hodnotící schémata jsou komplikovaná a podrobná. Jsou patrné snahy o zjednodušení, narážejí na však na odpor středního zdravotnického personálu, který chce mít návod na řešení každé detailní situace. Hlavní váhu má záporná strana schématu, tj, hodnocení negativního chování a sankce za ně. Nejtvrdším postihem za porušení základních pravidel je (podobně jako v terapeutických komunitách pro závislé) disciplinární ukončení léčby. Objevuje se celá řada disciplinárních manipulací s léčebným schématem, např. Zkrácení, ale i prodloužení léčby, dočasné vyloučení z léčby (překlad na jiné oddělení, zákaz účasti nebo mluvení na skupině ).

12 PRŮZKUM BODOVACÍCH SYSTÉMŮ 2009 – OPATRNĚ FORMULOVANÉ VÝSTUPY 2
Přestupky a sankce za ně jsou odstupňované, ty nejzávažnější zajišťují bezpečí pacientů podobně jako v terapeutických komunitách (prostředí bez drog, bez násilí a bez sexuálních vztahů). Disciplinární opatření však může dopadnout i na toho, kdo nasbírá dostatečný počet bodů za banální přestupky (“vyboduje se“). Existuje snaha rozšířit kladnou strana schématu, tj, hodnocení žádoucího chování a „odměny“, s explicitním přiznáním poučení z behaviorálních terapií. Je patrná snaha některých primářů zajistit v bodovacím systému větší účast samotných pacientů a jejich spolusprávy. Střední personál však může klást odpor a argumentovat, že to pacientům nelze svěřit.

13 PRŮZKUM BODOVACÍCH SYSTÉMŮ 2009 – OPATRNĚ FORMULOVANÉ ZÁVĚRY
Bodovací systém je v ústavní léčbě závislostí v ČR zakotvený a je mu přisuzován vysoký terapeutický význam. Skálovy formulace rizik, výhod a nevýhod lze pokládat za dodnes platné. Snahy bodovací systém zjednodušit, rozvíjet (např. na základě poznatků pobídkové terapie), prověřovat jeho přiměřenost spolu s pacienty nebo jej zcela opustit jsou ojedinělé. Inovace nejsou obvykle vítány středním personálem. „Bodování“ představuje jakýsi subkulturní identifikační znak a symbol správné praxe. Při nedostatečné znalosti a sounáležitosti s příslušnou subkulturou existuje riziko neporozumění. Ověření účinnosti není známo.

14 KONTROLA CHOVÁNÍ – ÚSTAVNÍ LÉČBA VERSUS TERAPEUTICKÉ KOMUNITY 1
Moje odborná dráha je spojená daleko více s terapeutickými komunitami všech modalit (psychiatricko-psychoterapeutické, výcvikové, adiktologické) než s psychiatrickými léčebnami a ústavní léčbou jakýchkoliv duševních poruch včetně závislostí. Moje porovnání způsobů kontroly chování (Kalina, 2013) je do značné míry zaujaté.

15 KONTROLA CHOVÁNÍ – ÚSTAVNÍ LÉČBA VERSUS TERAPEUTICKÉ KOMUNITY 2
Bodovací systém Systém pravidel terapeutické komunity Princip učení odměnou a trestem Princip sociálního/interpersonálního učení Může uzavřít prostor složitějším a efektivnějším formám učení Podporuje složitější a efektivnější formy učení jako podstatu systému Může motivovat k vnějškové adaptaci Snáze motivuje k internalizaci norem a hodnot Reflektuje umělé režimové požadavky Reflektuje přirozené potřeby bezpečí a udržitelnosti komunity Obsahuje riziko vzniku apersonálního mechanismu Je zosobněn vedoucím, týmem a pokročilejšími klienty Může se stát ztělesněním obran a generalizovaných protipřenosů personálu Vede personál k otevřenosti a odpovědnosti Obsahuje riziko zneužití moci personálem Zneužití moci personálem je kontrolováno komunitním dialogem, dialogem v týmu a supervizí

16 KONTROLA CHOVÁNÍ – ÚSTAVNÍ LÉČBA VERSUS TERAPEUTICKÉ KOMUNITY 3
Bodovací systém Systém pravidel terapeutické komunity Příliš upoutává pozornost, bodování může nahrazovat terapeutickou komunikaci Komunikace o problémech a událostech stojí na prvním místě Přináší vyšší riziko retraumatizace v léčbě Nižší riziko retraumatizace v léčbě vzhledem ke komunitnímu dialogu Možnost ukončení léčby z disciplinárních důvodů při určitém počtu nezávažných režimových přestupků Riziko ukončení léčby z disciplinárních důvodů pouze při přestoupení kardinálních pravidel Velký počet režimových pravidel s nejasným vztahem k cílům léčby „TK má málo základních pravidel, ale tato pravidla jsou jasná a jednoznačná. TK s velkým počtem pravidel je mrtvá“ Často protiřečí základním principům terapeutické komunity Je konzistentní se základními principy terapeutické komunity

17 KONTROLA CHOVÁNÍ – ÚSTAVNÍ LÉČBA VERSUS TERAPEUTICKÉ KOMUNITY 4
K filosofii terapeutických komunit však patří také kultura zkoumání - „jak to je?“, „proč to tak je?“ (Main, 1947; Kennard & Lees, 2001). Snažil jsem se zbavit se zaujatosti a zkoumat, jak je to v TK doopravdy.

18 SYSTÉM PRAVIDEL V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH 1
Typ pravidel Význam a obsah Metapravidla Zajišťují přežití, stabilitu, pružnost a sebekontrolu TK Pravidla o bezpečí Kardinální pravidla Zakazují ohrožující chování: drogy, násilí, sex Další pravidla o ochraně jednotlivce a společenství Zajišťují osobní a skupinové hranice a integritu v terapeutickém procesu (právo říci „ne“, důvěrnost osobních údajů, skupinové/komunitní tajemství) Pravidla o uspořádání času Určují rozvrh dne a týdne, kalendář komunity a strukturu pobytu klienta Pravidla o zapojení Stanoví zásady žádoucího chování, které přináší prospěch z léčby Pravidla o moci a odpovědnosti Stanoví principy kolektivního rozhodování, právo veta personálu, delegování odpovědnosti a pravomocí, zásadu „jednotlivec přijímá rozhodnutí komunity“ a systém sankcí Provozní pravidla Stanoví operační zásady pro jednotlivé aktivity („jak se co dělá v naší TK“)

19 SYSTÉM PRAVIDEL V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH 2
Typ pravidel Význam a obsah Parapravidla Určují, jakým způsobem se pravidla používají Interpretační pravidla Určují, co a kdy které pravidlo znamená Zvyky Určují, co je zvykem dělat v dané situaci Pravidla tzv. druhého života TK - antiterapeutické normy Určují, jak se pravidlům vyhnout nebo je využít v osobní prospěch

20 SYSTÉMY PRAVIDEL A SANKCÍ V TK – OPATRNĚ FORMULOVANÉ ZÁVĚRY
Kardinální pravidla jsou nejednoznačně interpretovaná, zejména pravidlo o sexuálních/erotických vztazích Kromě kardinálních pravidel existuje téměř nepřehledné množství pravidel nižšího řádu a parapravidel Systém je téměř tak složitý nebo ještě složitější než skálovské a post-skálovské bodovací systémy v ústavní léčbě Systém umožňuje zneužívání moci klienty ve vyšších funkcích Systém umožňuje „sankční past“ – obdoba „vybodování“ Rizika systému nejsou nahlížena, existuje rigidita zvyků a tradic Snahy systém zjednodušit, zprůhlednit, rozvíjet, prověřovat jeho přiměřenost nebo jej zcela opustit jsou ojedinělé.

21 SYSTÉMY PRAVIDEL A SANKCÍ V TK – NEOPATRNĚ FORMULOVANÝ ZÁVĚR
Terapeutické komunity pro drogově závislé, které v 90.letech vznikaly jako alternativa „skálovského“ (Apolinářského) modelu ústavní léčby, se mu nyní přibližují více, než si samy uvědomují Jedním z ústředních problémů je složitý a nepřehledný systém pravidel a sankcí, který funguje jako samoudržovací a může být kontraproduktivní („komunita s mnoha pravidly je mrtvá“ – Kooyman, 1993) Podobně jako bodovací systémy, představují sankční systémy subkulturní identifikační znak a symbol správné praxe. Při nedostatečné znalosti a sounáležitosti s příslušnou subkulturou existuje riziko neporozumění. Ověření účinnosti není známo.

22 IMPLIKACE PRO VÝZKUM Porovnání systémů kontroly chování v ústavní léčbě závislostí a v terapeutických komunitách pro drogově závislé Definování účinných faktorů v behaviorální i ne-behaviorální oblasti Definování rizik Průzkum minimálních variant Průzkum faktoru neurčitosti „Vybodování“ a „sankční past“ - kvalitativní kasuistický výzkum

23 IMPLIKACE PRO PRAXI Kultura zkoumání („jak to je doopravdy?“ „proč to tak je?“) Dialog v týmech a mezi týmy Reflexe rizik Prevence zneužití, retraumatizace a poškození pacienta/klienta Odvaha k jednoduchosti (složitost může někde /někomu přinášet nepatřičné výhody) Odvaha k průhlednosti (fér je, abychom tomu všichni rozuměli a rozuměli tomu stejně; jinak to může někde/někomu přinášet nepatřičné výhody) Odvaha k personalizaci (apersonální automatismus je terapeuticky kontraproduktivní; česky: když je to mašinka, není to člověk, když to není člověk, není to léčba)

24 PODĚKOVÁNÍ Děkuji všem vedoucím pracovníkům v ústavní léčbě - respondentům mého průzkumu z r za jejich účast, zejména za tu sdílnou a otevřenou. Děkuji vedoucím pracovníkům v ústavní léčbě - respondentům výzkumu Mgr. Kateřiny Mladé v r za jejich účast a spolupráci. Děkuji kolegům z několik terapeutických komunit pro závislé za možnost nahlédnout do jejich systému kontroly chování a/nebo o něm debatovat. Děkuji všem, kteří chápou, že se ve svých závěrech mohu mýlit, ale mám dobrý úmysl iniciovat dialog a společnou učící zkušenost.

25 CO BY TOMU ŘEKL?

26 Díky za pozornost! kalina@adiktologie.cz kalina@sananim.cz