Literární teorie II III/2-CJ1/3.18/Šv.

Prezentace na téma: "Literární teorie II III/2-CJ1/3.18/Šv."— Transkript prezentace:

1 Literární teorie II III/2-CJ1/3.18/Šv

2 OBSAH 1. Opakování – pojem poetika 2. Jazykový plán uměleckého díla a jeho struktura 3. Zvuková stránka jazyka 4. Rým 4.1. Rýmová schémata 4.2. Úkoly pro práci v hodině 5. Rytmus 5.1. Úkoly pro práci v hodině 6. Použitá literatura a zdroje

3 1. Opakování – pojem poetika
= jedna z disciplín literární teorie, která se zabývá strukturou literárního díla Každé umělecké dílo má určitý OBSAH a FORMU. Můžeme ho zkoumat ze 3 hledisek (plánů): tematického kompozičního jazykového Pozn.: O tematickém a kompozičním plánu bylo pojednáno v DUM III/2-CJ1/1.17/Šv.

4 2. Jazykový plán uměleckého díla a jeho struktura
Tento plán uměleckého díla se ještě blíže rozdělíme na následující kapitoly a podkapitoly: slovník umělecké literatury Přímá pojmenování Nepřímá (obrazná) pojmenování syntaktické zobrazovací prostředky zvuková stránka uměleckého díla Slovník uměleckého díla a syntaktické zobrazovací prostředky jsou hlavní tematickou náplní DUM III/2-CJ1/1.20/Šv (Literární teorie I).

5 3. Zvuková stránka jazyka
Umělecké dílo = určitý jazykový projev, jehož uspořádání zvuků není nahodilé: Obsahuje např. hlásky různé jakosti, o různé síle (přízvučné a nepřízvučné slabiky), o různé délce a výšce. Zvuková stránka jazyka nabývá významu zejména v poezii. Zopakujte si ústně, co je to próza a poezie. Máte rádi poezii? Kdo je vaším oblíbeným básníkem? Dovedli byste zarecitovat nějakou báseň?

6 Čeho si budeme v uměleckém díle všímat, budeme-li zkoumat zvukovou stránku jazyka:
1) Eufonie (libozvučnost) – uspořádané zvuky se příjemně poslouchají i dobře vyslovují: Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji (K. Hlaváček) 2) Kakofonie (nelibozvučnost) – seskupení hlásek v daném jazyce je považováno za nelibozvučné Krmí krví krky horských kondorů (V. Nezval) 3) Aliterace – opakování stejné hlásky nebo skupiny hlásek na začátku dvou nebo více sousedních slov nebo slovních skupin Potkal potkan potkana (J. Suchý)

7 4) Paronomázie – opakování stejných hlásek ve slovech stejného základu Jak zvoní zvonek zvoníku? (V. Nezval) 5) Zvukosled – vzniká opakováním hlásek ve verši V úvalech loňské listí tlí (K. Toman) 6) Onomatopoie (zvukomalba) - slovo vzniklé na základě napodobení zvuku Na topole podle skal zelený mužík zatleskal (K. J. Erben) 7) Rým- podrobněji v následující kapitole 8) Rytmus – podrobněji v následující kapitole

8 4. Rým = zvuková shoda na konci verše (event. jeho částech), v próze na koncích syntaktických úseků Rozlišujeme: koncový rým(konec verše): Od souvratě ku souvrati, jak vás dnes to slunko zlatí! (J.V. Sládek) vnitřní rým (uprostřed verše): Ach, již při vzpomínce blednu! Myslím, že to bylo v lednu, (E.A. Poe)

9 Čas oponou trhnul - a změněn svět. = teze (mužský rým)
mužský rým - poslední slabika verše připadá na těžkou (přízvučnou) dobu stopy = teze ženský rým - poslední slabika verše připadá na lehkou (nepřízvučnou) dobu stopy = arze Čas oponou trhnul - a změněn svět. = teze (mužský rým) Kam, kam padlo lidstvo staré? = arze (ženský rým) Ej, kamkoli tázavý letěl hled, = teze (mužský rým) vše nové, tak mladě jaré. = arze (ženský rým) (J. Neruda) Střídání mužských a ženských rýmů v básni zpestřuje rytmus.

10 4.1. Rýmová schémata 1) Sdružený rým Velké, širé, rodné lány, a jak jste krásny na vše strany, a od souvratě ku souvrati b jak vás dnes to slunko zlatí! b (J.V. Sládek) 2) Střídavý rým Co mělo přijít, stalo se jen zpola. a Létat mne ve snu ptáci učili – b padat už ne: hle, Ikarova škola. a Banální výhry. Krásné omyly. b (J. Žáček)

11 3) Obkročný rým Nic, tato pěna, cudný rým, a jen, abych vytkl hlavní body, b tak mizí střemhlav na dně vody b houf sirén, jenž si ztropil šprým. a (S. Mallarmé – V. Nezval) 4) Přerývaný rým Hajej, dadej, můj synáčku a s zelenými vlásky! b Nevdala se tvá matička c ve příbytek lásky. b (K.J. Erben)

12 4.2. Úkoly pro práci v hodině Určete a zakreslete rýmová schémata:
1. Sviť měsíčku, polehoučku skrz ten hustý mrak, jakpak se ti Brixen líbí?- neškareď se tak. (K. H. Borovský) 2. neb můj též krásný věk, dětinství mého věk daleko odnesl divoký času vztek. Dalekoť jeho sen, umrlý jako stín, obraz co bílých měst u vody stopen klín, (K.H. Mácha)

13 3. Co z nás Slávů bude o sto roků? Cože bude z celé Evropy? Slávský živel, na vzor potopy, rozšíří svých všudy meze kroků; (J. Kollár) 4. Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní, hrál vždycky na večer touž píseň mollovou a ani nerozžal si oheň pobřežní, neb všecky ohně prý tu zhasnou, uplovou. (K. Hlaváček)

14 5. Rytmus = pravidelné opakování určitých zvukových schémat Např. Přízvučné a nepřízvučné slabiky: trochej (- U) Nepřízvučné a přízvučné slabiky: jamb (U-) Dvou přízvučných a nepřízvučné slabiky: daktyl (- UU) Graficky značíme: Slabika přízvučná: - , slabika nepřízvučná: U Opakující se jednotka = stopa Rozlišujeme tady stopu trochejskou (–U), jambickou (U-) a daktylskou (- U U).

15 Příklady stop: J.V. Sládek: Velké, širé, rodné lány 4 stopý trochej / - U/ - U/ - U/ - U/ J. Vrchlický: Za trochu lásky šel bych světa kraj 5 stopý jamb /U - / U -/ U - / U - / U -/ J. Neruda: Koho bych miloval širém tom na světě 4 stopý daktyl / - U U/ - U U/ - U U / - U U/

16 5.1. Úkoly pro práci v hodině Určete a zakreslete rytmus těchto veršů:
1) pracuj s chutí usilovnou 2) a vím to já 3) tebe bych, národe 4) Byl pozdní večer – první máj 5) Okolo hřbitova cesta úvozová; šla tudy, plakala mladá, hezká vdova.

17 6. Použitá literatura a zdroje
Literatura I, Výklad, Scientia, Praha 2003 Dějiny literatury od starověku do počátku 19. století, O. K. Soft, Vladimír Prokop Literatura v kostce pro střední školy, Fragment, Marie Sochrová Literatura pro 1. ročník středních škol, Didaktis

18 http://www. databazeknih
akovsky_frantisek_ladislav.jpg narozeni

19 http://www. literaturaspse. ic. cz/08-3faze. html http://www. oskole
a-metra~29~duben~2003/ pixmac-icon /