OBJEVOVÁNÍ VESMÍRU Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/

Prezentace na téma: "OBJEVOVÁNÍ VESMÍRU Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/"— Transkript prezentace:

1 OBJEVOVÁNÍ VESMÍRU Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025
Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. OBJEVOVÁNÍ VESMÍRU Pří_030_Rozmanitost přírody_Objevování vesmíru Autor: Mgr. Pavla Fridrichová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace

2 Anotace: Digitální učební materiál je určen pro seznámení se sluneční soustavou a základními principy jejího fungování včetně procvičení získaných znalostí. Je součástí tematického okruhu „Rozmanitost přírody.“ Materiál je v souladu s osnovami vyučovacího předmětu Přírodověda a ŠVP pro základní vzdělávání ZŠ Slušovice, rozvíjí, podporuje, prověřuje a vysvětluje učivo „vesmír a Země.“ Je určen pro předmět přírodověda, 4. ročník. Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: ŠTIKOVÁ, Věra. Člověk a jeho svět: přírodověda pro 4. ročník. Ilustrace Hana Berková, Alena Baisová. Brno: Nová škola, c2010, 2 sv. Duhová řada. ISBN

3 TOUHA PO POZNÁNÍ Odvěkým snem lidstva byla touha létat a objevovat vesmír. Lidé chtěli získat informace o podmínkách panujících na jiných planetách. Chtěli také pochopit vznik a fungování sluneční soustavy. [1]

4 ZÁVODY O VESMÍR Po druhé světové válce dvě světové velmoci USA a Sovětský svaz začaly budovat vesmírné programy a soutěžit v dobývání vesmíru. [15]

5 PRVNÍ DRUŽICE 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici Sputnik 1. Družice měla tvar koule o velikosti balonu se čtyřmi anténami pro vysílání radiových signálů. Sputnik - 1 vydával 21 dnů pípavý zvuk, potom se vybily baterie. Po 96 dnech klesl nazpět do atmosféry a shořel v ní. [2]

6 PES LAJKA 3. listopadu 1957 vyslal Sovětský svaz na palubě družice Sputnik 2 na oběžnou dráhu prvního pozemského živého tvora – fenku Lajku. Zpátky na Zem se však nevrátila, protože to tehdejší technika ještě neuměla. [3] [4]

7 1961 – PRVNÍ ČLOVĚK Jurij Alexejevič Gagarin - první člověk v dějinách lidstva. 12. dubna 1961 obletěl Zemi za 108 minut na palubě sovětské rakety Vostok 1. [5] [15]

8 1963 – PRVNÍ ŽENA Ruska Valentina Těreškovová byla první ženou, která byla vyslána dne 16. června do vesmíru na palubě Vostoku 6. Její let trval necelé 3 dny. Další žena letěla do vesmíru až o 19 let později. [6]

9 1969 – LIDÉ NA MĚSÍCI V červenci 1969 vyslaly USA na Měsíc vesmírnou loď Apollo 11 s astronauty Michaelem Collinsem, Buzzem Aldrinem a Neilem Armstrongem. 20. července 1969 vstoupil Neil Armstrong jako první člověk na měsíční povrch. Přivezena sousta vzorků hornin z Měsíce k prozkoumání. [7]

10 1969 – LIDÉ NA MĚSÍCI [10] První slova člověka na Měsíci: „JE TO MALÝ KROK PRO ČLOVĚKA, ALE VELKÝ SKOK PRO LIDSTVO.“ Neil Armstrong ( ) [8] [7] [9]

11 1978 – VLADIMÍR REMEK Jediný československý kosmonaut.
Vzlétl společně s Alexejem Gubarevem 2. března na palubě Sojuzu 28. Ve vesmíru prožil 7 dní, 22 hodin a 17 minut. [11] [14] přistávací modul kosmické lodi Sojuz 28

12 RAKETOPLÁN 12. dubna 1981 – první let amerického kosmického raketoplánu, stroj Columbia. [15]

13 1998 – KOSMICKÁ STANICE 20. listopadu 1998 odstartoval do vesmíru první modul Mezinárodní kosmické stanice ISS (Zarja). Podílí se na ní Rusko, USA, Kanada, Japonsko a EU. [15]

14 RŮZNÁ JMÉNA Člověk, který uskutečnil kosmický let se nazývá:
kosmonaut v Sovětském Svazu, Rusku astronaut v USA tajkonaut v Číně [15]

15 SKAFANDR Kosmonauté potřebují v kosmickém prostoru speciální oblek.
Skafandr jim dodává kyslík a plní ochrannou funkci. Je silný a složený z moha vrstev. [15] [12]

16 STAV BEZTÍŽE V kosmickém prostoru nepůsobí gravitace.
Vše, co není upevněno, se vznáší. Tekutiny tvoří kuličky. [15] [13]

17 DRUŽICE Družice je jakékoliv těleso obíhající kolem jiného, hmotnějšího tělesa. Umělé – vyrobené člověkem a jsou vyslány do vesmíru. Přirozené - tělesa, která obíhají kolem jiného tělesa (Měsíc kolem Země). V roce 1978 byla do vesmíru vypuštěna první československá družice MAGION. [16] [17]

18 ČINNOST DRUŽIC Přenášejí televizní programy do celého světa.
Informují o počasí (bouře, hurikány, tornáda…) Slouží k navigaci - systém GPS. Umožňují komunikaci pomocí mobilů a internetu. Sledují změny na povrchu i v atmosféře Země. [18] [19]

19 VYNÁLEZY Z VESMÍRU Řada věcí, které nyní požíváme v běžném životě, byla původně vynalezena pro použití ve vesmíru. Tuby na zubní pastu Chirurgické nástroje Teflon Robotické rukavice Lyžařské brýle Ochranné oblečení Digitální hodinky Nářadí bez kabelu Potravinové obaly Ploché obrazovky Čističe vzduchu

20 OPAKOVÁNÍ Jak se jmenoval pes, kterého Sověti vypustili do vesmíru?
Kdy vzlétl do vesmíru první člověk? Jak se nazývala první umělá družice Země? Čím se proslavila Valentina Těreškovová? Kdy přistáli první astronauté na Měsíci? Která vesmírná loď vyletěla k Měsíci? Jak se jmenoval první československý kosmonaut? Lajka 1961 Sputnik 1 1. žena ve vesmíru 20. července 1969 Apollo 11 Vladimír Remek

21 Použité zdroje - literatura:
HAWKING, Lucy, S HAWKING a Christophe GALFARD. Jirkův vesmírný lov pokladů. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2009, 303 s., [32] s. barev. obr. příl. Universum (Knižní klub). ISBN HAWKING, Lucy a S HAWKING. <I>Jirka a velký třesk</I>. Vyd. 1. Ilustrace Garry Parsons. Praha: Knižní klub, 2011, 293 s., [40] s. obr. příl. Universum (Knižní klub). ISBN HAWKING, Lucy, S HAWKING a Christophe GALFARD. Jirkův tajný klíč k vesmíru. Vyd. 1. Ilustrace Garry Parsons. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2008, 295 s., [32] s. barev. obr. příl. Universum (Knižní klub). ISBN BECKLAKE, Sue. Vesmír: hvězdy, planety a kosmické lodě. Ilustrace Brian Delf, Luciano Corbella. Martin: Osveta, 1992, 64 s. Okna do světa. ISBN <I>Objevujeme svět: Vesmír</I>. Bratislava: MATYS, ISBN

22 Použité zdroje - obrázky:
[1] Solar system. In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [2] Sputnik-1. In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [3] Lajka. In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [4] Sputnik2. In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [5] Gagarin_Signature. In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [6] Valentina_Tereshkova. In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [7] Apollo 11 crew portrait (NASA photo). In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [8] Apollo 11 bootprint.jpg. In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [9] Neil_Armstrong_Signature. In: Wikimedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [10] Apollo_11_first_step. In: Wikimedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z:

23 Použité zdroje - obrázky:
[11] VladimirRemek. In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [12] Apollo_11_space_suit. In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [13] Clayton_Anderson_zero_g_edit. In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [14] vlastní foto autora [15] NASA. Image gallery [online] [cit ]. Dostupné z: [16] Magion_1_Satelite. In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [17] Animation7.gif. In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [18] GPS-24_satellite. In: Wikimedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [19] Solar-b. In: <I>Wikimedia: the free encyclopedia</I> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: