Exportní výzkum DHL 23. vlna

Prezentace na téma: "Exportní výzkum DHL 23. vlna"— Transkript prezentace:

1 Exportní výzkum DHL 23. vlna
Říjen 2014

2 Pozadí, cíle a metoda výzkumu
1

3 Pozadí, cíle a metoda výzkumu
Exportní výzkum mapuje, od podzimu 1999 v přibližně pololetních frekvencích (od roku 2008 v roční frekvenci), názory našich největších exportních firem, jejich zkušenosti s obchodováním na zahraničních trzích, očekávání a hodnocení budoucího vývoje. Základní soubor čeští exportéři Cílová osoba ředitel firmy nebo jiný člen top managementu, který je zodpovědný za export, exportní politiku Velikost vzorku 300 firem v 23. vlně Metoda výběru náhodný výběr z databází exportních firem Termín výzkumu září 2014 Cíle výzkumu Zjistit trendy, očekávání a názory exportérů v oblastech: vývoje exportu vnímání podmínek exportu z ČR a jejich hodnocení klíčových trhů pro český export faktorů ovlivňujících export sebedůvěry českých exportérů aktuálních událostí s možným vlivem na export firem

4 Detailní výstupy 1

5 Vývoj exportu 1

6 BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %)
Názor na změnu objemu exportu za posledních 12 M Dosavadní vývoj v období od září 2011 do září 2014 Od posledního měření v roce 2013 výrazně ubylo exportérů, kteří si myslí, že jim objem exportu v posledních 12 měsících poklesl. BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) A1: Jak se podle Vašeho názoru, změnil objem exportu Vaší firmy za posledních 12 měsíců? Celkově vzrostl, zůstal stejný nebo poklesl?

7 BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %)
Názor na změnu objemu exportu v příštích 12 M Očekávaný vývoj v období od září 2014 do září 2015 Odhad z loňského roku, že objem exportu bude rapidně růst i tomto roce, zůstal za očekáváním. Exportéři dále očekávají, že export v příštích dvanácti měsících bude spíše stagnovat. PREDIKCE… BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) A3: Myslíte si, že objem exportu Vaší firmy v příštích 12 měsících, ve srovnání s posledními 12 měsíci, vzroste, zůstane stejný nebo poklesne?

8 Vývoj indexu exportního sebevědomí od roku 1999
Index dlouhodobého exportního sebevědomí (rozdíl procenta kladných a záporných odpovědí) poklesl o 6 procentních bodů od měření před rokem. Výrazné sebevědomí exportérů, kterého nabyli v minulém roce, bylo mírně sraženo. BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300) A3: Myslíte si, že objem exportu Vaší firmy v příštích 12 měsících, ve srovnání s posledními 12 měsíci, vzroste, zůstane stejný nebo poklesne?

9 Podmínky pro export z ČR
1

10 BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %)
Názor na změny podmínek pro export firem v ČR Dosavadní vývoj v období od září 2011 do září 2014 Podmínky pro export v naší republice se dle názoru zástupců převážné většiny (73%) exportních firem za posledních 12 měsíců nezměnily. Na druhou stranu počet takto smýšlejících exportérů meziročně mírně poklesl ve prospěch těch, kteří zaznamenali zlepšení. Již 4 měření (roky) po sobě se snižuje počet firem, které vidí zhoršení podmínek českého exportu. BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) A6: Jak se za posledních 12 měsíců podle Vás v ČR změnily podmínky pro export firem, jako je ta Vaše? K lepšímu, zůstaly stejné, k horšímu?

11 BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %)
Očekávání změny podmínek pro export Očekávaný vývoj v období od září 2014 do září 2015 Největší část exportérů (73%) věří v budoucí stabilitu exportních podmínek. Počet firem s tímto neutrálním názorem roste již 5 let po sobě (měřením v roce 2011 počínaje). Jen 1/4 exportérů očekává nějakou změnu ať k lepšímu nebo k horšímu. PREDIKCE… BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) A7: Očekáváte, že se v příštích 12 měsících u nás podmínky pro export zlepší?

12 Co pomohlo exportu firmy v průběhu let 2014 a 2013
Největší vliv na export firmy má, stejně jako v předchozím roce, nový obchodní partner. Nicméně využití tohoto i ostatních podpořeně zjišťovaných stimulů exportu meziročně výrazně pokleslo. K nejvíce spontánně zmiňovaným stimulům exportu patřila devalvace koruny Českou národní bankou v závěru loňského roku. [-19 p. b.] [-8 p. b.] [-8 p. b.] [+6 p. b.] [-8 p. b.] [+8 p. b.] Podpořeně zjišťované odpovědi Spontánní odpovědi BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) A8: Co pomohlo exportu Vaší firmy v období posledních 12 měsíců? (možno více odpovědí) [Výrazná absolutní změna]

13 Rizika pro český export
Největším rizikem pro český export je v současné době Globální (světová) ekonomická a politická situace. Domácí politická a ekonomická situace není v současné době pro české exportéry takovým problémem jako před 12 měsíci. [-18 p. b.] [-7 p. b.] [-7 p. b.] [+25 p. b.] [+28 p. b.] [-11 p. b.] [-5 p. b.] [-5 p. b.] [-5 p. b.] BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) B1: Jaká vidíte do budoucna největší rizika pro český export? [Výrazná absolutní změna]

14 Klíčové trhy 1

15 Země exportu Dosavadní vývoj v období od září 2012 do září 2014
Ve srovnání s minulými lety poklesl export do zemí mimo EU. Největší relativní pokles exportu byl zaznamenán v Jižní Americe a Rusku a zemích bývalého Sovětského svazu. -10% -17% Výrazná relativní změna BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) A2: Do kterých oblastí či zemí exportovala Vaše firma v průběhu předcházejících 12 měsíců? (možno více odpovědí)

16 BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %)
Vývoj počtu zemí pro export v příštích 12 M Očekávaný vývoj v období od září 2014 do září 2015 Meziročně narostl počet exportérů, kteří očekávají, že se v příštích 12 měsících nezmění počet zemí, do kterých vyváží. PREDIKCE… BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) A4: Očekáváte, že v příštích 12 měsících, počet zemí, do kterých bude Vaše firma exportovat, vzroste, zůstane stejný nebo poklesne?

17 Země kam se export rozšíří Očekávaný vývoj v období od září 2014 do září 2015
Firmy, očekávající růst počtu zemí exportních příležitostí, vidí v současné době obecně méně exportních možností kam vyvážet než v minulosti. K největším propadům v četnosti uvádění jako nové cílové země pro export došlo u Ruska a jeho bývalých satelitů, zemí Blízkého a Středního východu, Číny a Jihovýchodní Asie a Severní Ameriky. Propady v počtu exportních příležitostí budou exportéři chtít řešit vyšší orientací na země EU a Latinské Ameriky. PREDIKCE… BÁZE: RESPONDENTI, KTEŘÍ OČEKAVAJÍ RŮST POČTU ZEMÍ PRO EXPORT (N=73, hodnoty v %) A5: Do kterých oblastí či zemí se odbytiště Vašeho exportu v příštích 12 měsících rozšíří?

18 Očekáváné změny v objemu exportu v územních celcích Očekávaný vývoj v období od září 2014 do září 2015 V příštích 12 měsících podle exportérů k poklesu nebo minimálně stagnaci objemu exportu do všech uvažovaných územních celků. PREDIKCE… * Možnost byla přidána do seznamu v roce 2012. BÁZE: RESPONDENTI, KTEŘÍ EXPORTUJÍ DO TĚCHTO OBLASTÍ (N=282, hodnoty v %) A10: Ve kterých oblastech či zemích, kam exportujete, očekáváte v příštích 12 měsících pokles, udržení stávajícího stavu nebo nárůst objemu exportu Vaší firmy?

19 BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %)
Nejdůležitější destinace exportu firem Porovnání aktuální a loňské situace Německo i nadále představuje pro téměř 2/5 exportérů nejdůležitější exportní destinaci. Jeho jedinečná pozice se od posledního měření více zdůraznila. S velkým odstupem za Německem se drží druhé Rusko a třetí Slovensko. Pořadí exportní důležitosti prvních tří zemí se od posledního měření nezměnilo. BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) B1a: Která země je nejdůležitější destinací exportu Vaší firmy?

20 BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %)
Země největších exportních příležitostí Porovnání aktuální a loňské situace Rusko výrazně ztratilo v očích investorů na exportní atraktivitě do budoucna. Německo je v současné době považováno za jednoznačně největší exportní příležitost. Meziročně si o více než 2 procentní body polepšily země jako je Čína, Rakousko, EU jako celek a Indie. BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) A9: Která země, podle Vašeho názoru, představuje největší exportní příležitost do budoucna? Uváděny jednotlivé země, ne oblasti.

21 BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %)
Země největších exportních příležitostí Dosavadní vývoj v období od září 2011 do září 2014 Naděje exportérů, které se v posledních létech čím dál více upíraly na dvě země a to Rusko a Německo, vzaly v případě Ruska zasvé. Třetí zemí s nejvyšší exportní příležitostí zůstává Čína. BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) A9: Která země, podle Vašeho názoru, představuje největší exportní příležitost do budoucna? Uváděny jednotlivé země, ne oblasti.

22 Změna tržního podílu v nejdůležitější destinaci firem
Tržní podíl firem exportujících do Německa, Slovenska i celé EU meziročně vzrostl rychleji než tomu bylo mezi roky Podíl tržního exportu do Ruska, druhé nejdůležitější exportní destinace českých firem, výrazně poklesl v porovnání s měřením z předchozího roku. 2014 2013 2014 2013 50 39 47 37 2014 2013 2014 2013 2014 2013 33 52 43 21 30 13 *) Nízká báze BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) B1b: Jak se změnil v posledním roce tržní podíl v nejdůležitější destinaci exportu Vaší firmy?

23 Důvody proč se změnil tržní podíl v nejdůležitější exportní destinaci firem
Firmy, které v posledních 12 měsících zaznamenaly nárůst tržního podílu u své nejdůležitější exportní destinace, nečekaly pouze na nového obchodního partnera nebo nového zákazníka, nýbrž braly iniciativu do svých rukou. Například tím, že inovovaly výrobní procesy, nebo zaváděly nové obchodní strategie. BÁZE: respondenti, u kterých podíl exportu na obratu firmy v posledních 12 měsících změnil (N=179, hodnoty v %) B1c: A co je příčinou této změny?

24 Aktuality 1

25 Aktuality. Současná ekonomická situace firmy a
Aktuality Současná ekonomická situace firmy a vnitropodniková opatření přijatá v posledních 12 měsících 1

26 BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %)
Ekonomická situace ve firmě Dosavadní vývoj v období od září 2011 do září 2014 Za posledních 12 měsíců se výrazně snížil počet firem, u kterých došlo k meziročnímu zhoršení ekonomické situace. Tato změna se pozitivně projevila nárůstem počtu firem se lepší ekonomickou situací než před rokem. Počet firem, u kterých nedošlo ani ke zlepšení ani zhoršení, zůstává na stejné úrovni jako vloni. BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) S1: Jaká je podle Vašeho názoru ekonomická situace u Vás ve firmě ve srovnání s obdobím před 12 měsíci? Je horší, stejná nebo lepší?

27 Vnitropodniková opatření přijatá v posledních 12 M
Exportéři, po letech stagnace v důsledku krize, ve více než polovině případů v posledních 12 měsících zvyšovali objem výroby. 40% exportérů zvýšilo objem investic a třetina i počet zaměstnanců nebo jejich platy /3 exportérů rozdávaly v posledních 12 měsících odměny a bonusy. Naopak jen minimum firem navýšilo marže, ceny svých služeb nebo výrobků a zboží BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) B3: Přečtu Vám několik vnitropodnikových opatření a vy mi, prosím, řekněte, u kterých z nich došlo ke zvýšení, snížení nebo se jejich stav či úroveň v posledních dvanácti měsících nezměnila? B4: Nyní následuje souhrn vnitropodnikových opatření z posledních 12 měsíců. Odpovídejte na škále ano/ne, pokud víte? [Absolutní změna]

28 Aktuality Evropská unie a politická ekonomická situace ve světě
1

29 BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %)
Budoucnost jednotné evropské měny Dosavadní vývoj v období od září 2011 do září 2014 Exportéři zaujímají nejvíce pozitivní pohled na společnou měnu za poslední dva roky. Celých 90% dotázaných očekává udržení jednotné měny, ač v názorově rozdílném rozsahu v rámci zemí EU. Pouze 10% exportních firem vůbec nevěří v budoucnost jednotné Evropské měny. UDRŽENÍ € 2014 (90%) 2013 (84%) 2012 (81%) BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) D1: Věříte v budoucnost jednotné evropské měny? Vyberte prosím jednu z následujících možností.

30 Je členství ČR v EU pro Vaši firmu výhodou?
Členství České republiky v Evropské unii je výhodné pro téměř všechny oslovené firmy. BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) D2: Myslíte si, že je členství České republiky v Evropské unii výhodou pro Vaši firmu?* (Otázka byla změněna, aby více odpovídala pohledu přes jednotlivé firmy)

31 Čerpání dotací z operační programů EU v posledních 12 M (1)
45% oslovených firem žádalo o některou z dotací z operačních programů EU. 78% z nich (3/4) bylo ve svých žádostech úspěšných. Firmy nejvíce žádaly o dotaci na programy zaměřené na vzdělávání a inovace. N=134 BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI/respondenti, kterých firma žádala v uplynulých 12 měsících dotaci z některého z operačních programů EU (N=300/134, hod. v %) D3: Žádala Vaše firma v uplynulých 12 měsících dotaci z některého z operačních programů Evropské Unie? D6: Byla Vaše žádost úspěšná? D4: O jaký operační program se jednalo?

32 Čerpání dotací z operační programů EU v posledních 12 M (2)
Polovina firem žádala o dotace ve výši do 5 miliónů korun. Žádost nechalo 50% firem zpracovat vlastními zaměstnanci s podporou externích firem/poradců. Pouze 17% firem nechalo zpracování podkladů pouze na externí firmy. BÁZE: respondenti, kterých firma žádala v uplynulých 12 měsících dotaci z některého z operačních programů EU (N=134, hodnoty v %) D5. O jak velkou částku Vaše firma žádala? D7: Kdo ve Vaší firmě nebo pro Vaši firmu žádost zpracoval?

33 Vliv světové politické a ekonomické situace na ekonomickou situaci EU
Názor, jakým způsobem se změní ekonomické prostředí EU v následujících 12 měsících, není podle oslovených exportérů vyhraněný. Jedna třetina exportérů míní, že vývoj světové politické a ekonomické situace povede k rozšíření spolupráce mezi zeměmi EU, druhá třetina míní přesný opak a zbytek buď nedokáže posoudit, nebo se domnívá, že nedojde k žádné změně. BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300) D8: Jak myslíte, že tento vývoj světové politické a ekonomické situace (konflikty v zemích středního a blízkého východu nebo napětím mezi Ruskem a Ukrajinou) ovlivní ekonomické prostředí v EU v příštích 12 M?

34 Vliv světové a ekonomické situace na export firmy
Nestabilita na středním východě nebo střet mezi Ukrajinou a Ruskem představuje hrozbu pro 42% dotázaných exportérů. Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem je pro firmy „zatím“ mnohem větším problémem než nestabilita blízkovýchodního regionu, což je ovlivněno vyšší orientací českých exportérů na nejbližší trhy. Téměř polovinu z nich tento konflikt neovlivňuje a pouze pro 6% firem představují tyto světové a ekonomické situace příležitost. BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300) D9: Jakým způsobem tyto vnější okolnosti (tedy blízkovýchodní nestabilita, konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou) ovlivní export Vaší firmy. Vnímáte je spíše jako příležitost pro rozšíření exportu, hrozbu nebo export Vaší společnosti zásadním způsobem neovlivňují? A2: Do kterých oblastí či zemí exportovala Vaše firma v průběhu předcházejících 12 měsíců? (možno více odpovědí)

35 Aktuality Kurzové změny a jejich vliv na export
1

36 BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300)
Kurz koruny vůči € a $ Očekávaný vývoj v období od září 2014 do září 2015 Podle většiny exportérů zůstanou kurzy vůči Dolaru nebo Euru v nejbližších 6 měsících stabilní. Ve stabilitu kurzu Koruna:Euro věří více exportérů než v případě kurzu Koruna:Dolar. BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300) B6: Jak vidíte vývoj české koruny v nejbližších 6 měsících? Myslíte si, že koruna vůči euru/dolaru posílí, nebo naopak oslabí?

37 Vliv výkyvu kurzu koruny vůči € a $
Změny kurzu koruny vůči euru či dolaru i nadále velmi ovlivňují +/- 50% exportních firem. SITUACE V ROCE 2014 (53%) SITUACE V ROCE 2013 (47%) BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300) B7: Jak velký vliv mají výkyvy kurzu koruny vůči euru nebo dolaru na Váš obchod se zahraničím?

38 Aktuality Vliv vládní politiky na export
1

39 Vnímání Zlepšení Vládní exportní politiky v posledních 12 M
14% firem zaznamenalo v posledních 12 měsících zlepšení vládní politiky v oblasti exportu. Oproti měření před rokem došlo tedy k téměř dvojnásobnému zlepšení. Zlepšení vládní politiky v oblasti exportu pociťují především firmy s více než1 miliardou obratu. ZAZNAMENANÉ ZLEPŠENÍ VLÁDNÍ POLITIKY ZA OBDOBÍ OD ZÁŘÍ 2014 DO ZÁŘÍ 2013 (14%) ZAZNAMENANÉ ZLEPŠENÍ VLÁDNÍ POLITIKY ZA OBDOBÍ OD ZÁŘÍ 2013 DO ZÁŘÍ 2012 (7%) BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300) C2: Zaznamenal/a jste v posledních 12 měsících zlepšení vládní politiky v oblasti exportu?

40 Intenzita vlivu Současné politické situaci v ČR na export firem
Vliv současné politické situace v ČR na export firem je minimální. Pouze 9% firem pociťuje minimálně velký vliv současné politické situace v ČR na jejich export. ALESPOŇ VELKÝ VLIV SOUČASNÉ VLÁDNÍ POLITIKY NA EXPORT FIREM V ROCE 2014 (9%) ALESPOŇ VELKÝ VLIV SOUČASNÉ VLÁDNÍ POLITIKY NA EXPORT FIREM V ROCE 2013 (17%) BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300) C1: Jak velký vliv má současná politická situace v České republice na export Vaší firmy?

41 DĚKUJEME ZA POZORNOST! GfK Czech, s.r.o.
Na Hřebenech II 1718/10, Praha 4

42 BACKUP 1

43 Shrnutí 1

44 Shrnutí - 1 Vývoj exportu Podmínky pro export z ČR Klíčové trhy
43% exportních firem uvádí, že jejich objem exportu meziročně vzrostl. Toto číslo je pouze o 2 procentní body vyšší než v předcházejícím roce. Exportní firmy tento rok očekávaly razantní navýšení objemu exportu. Jejich predikce se tedy nevyplnila. Větší počet exportních firem se domnívá, že objem jejich exportu v příštím roce bude spíše stagnovat než růst. U firem je tedy znát mírné vystřízlivění z dobrých výsledků z prvních po krizových let, které se promítá i do indexu exportního sebevědomí. Jeho hodnota poklesla od minulého měření o 6 procentních bodů. Podmínky pro export z ČR 73% exportérů považuje současné podmínky pro export za stejné jako v předešlých letech. Stabilní podmínky v této oblasti očekává v nejbližší budoucnosti stejný počet (73%) exportních firem. Za posledních 12 měsíců se zdvojnásobil počet firem, jejichž představitelé si myslí, že se podmínky pro export zlepšily. (z 6% na 12%) Role všech podpořeně zjišťovaných exportních stimulů již není tak významná jako v minulých letech. K oživení exportu i letos nejvíce pomohl u 40% nový obchodní partner, u 22% firem pak nová technologie do výroby. Ostatní stimuly měly spíše marginální efekt. Intervence ČNB v neprospěch české koruny byla spontánně (dodatečně) nejvíce zmíněným stimulem. Mezi nejvíce spontánně zmiňovaná rizika pro český export patří v současné době globální politická a ekonomická situace mimo země EU. Klíčové trhy Pro naprostou většinu exportérů jsou obdobně jako v předešlých sledovaných obdobích klíčovými trhy země EU. Druhou nejvýznamnější oblast exportu představuje pro české exportéry Rusko a země bývalého Sovětského svazu. Oproti minulosti ubylo cílových zemí exportu mimo EU. Největší propad byl zaznamenán u zemí Jižní Ameriky, Ruska a zemí bývalého sovětského bloku. Meziročně narostl počet firem, které odhadují, že se okruh zemí kam vyváží v nejbližších 12 měsících, nerozšíří -> 3/4 exportérů se nechystají měnit v nejbližším období počet zemí, s nimiž obchodují. Pouze 23% exportních firem se v nejbližších 12 měsících chystá exportovat do více zemí než v současnosti. Tito exportéři chtějí cílit své exportní aktivity především na země v rámci EU. V příštích 12 měsících dojde podle exportérů k poklesu nebo minimálně stagnaci objemu exportu do všech uvažovaných územních celků. Německo představuje nejdůležitější současnou destinaci i největší budoucí příležitost pro export. Rusko, v loňském roce země představující největší exportní příležitost českých firem, ztratilo v současné době svou vedoucí pozici právě ve prospěch Německa. Mírně (o 2 procentní body) si z hlediska vnímání jako zemí s největší exportní příležitosti polepšily: Čína, Rakousko, EU jako celek a Indie.

45 Shrnutí - 2 Klíčové trhy Firmám, kterým vzrostl tržní podíl v nejdůležitější destinaci o více než 5%, pomohly především inovace výrobních procesů, nebo zavádění nových obchodních strategií. Současná ekonomická situace v exportních firmách Za posledních 12 měsíců se výrazně snížil počet firem, u kterých došlo ke zhoršení ekonomické situace. Pro 44% exportních firem se vyvinula k lepšímu a u 41 % firem je ekonomická situace podobná té před 12 měsíci. Vnitropodniková opatření z posledních 12 měsíců 64% exportérů rozdávalo odměny a bonusy, 56% exportérů zvýšilo objem výroby, 40% exportérů zvýšilo objem investic, 34% počet zaměstnanců a 31% jejich platy. Jen málo firem si však dovolilo navýšit marže, ceny svých služeb nebo výrobků a zboží Evropská unie Celých 90% dotázaných očekává udržení jednotné měny, ač v názorově rozdílném rozsahu v rámci zemí EU. V udržení eura ve všech zemích současné Eurozóny věří 24% exportérů. Dalších 66 % sice v udržení věří, ale předpokládá snížení počtu zemí, které měnu sdílejí. Pro téměř 90% oslovených exportních firem je členství v EU výhodou. 45% exportérů žádalo v posledních 12 měsících o dotaci z některého z operačních programů Evropské Unie, 78% z nich úspěšně. Největší zájem byl o získání dotace na programy zaměřené na vzdělávání a inovace. Ve polovině případů se jednalo o dotaci do 5 miliónů korun. Žádost byla podána v téměř polovině případů ve spolupráci zaměstnanců firmy a externích poradců. Pouze 17% firem nechalo zpracování podkladů pouze na externí firmy. Názor, jakým způsobem se změní ekonomické prostředí EU v následujících 12 měsících, není podle oslovených exportérů vyhraněný. Podle jedné třetiny oslovených firem konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, nebo situace na blízkém východě povede k větší spolupráci zemí uvnitř EU. Podle druhé třetiny tento konflikt naopak povede k oslabení této spolupráce. Nestabilita na středním východě nebo střet mezi Ukrajinou a Ruskem představuje hrozbu pro 42% dotázaných exportérů. Téměř polovinu z nich tento konflikt neovlivňuje. Současně je zmíněný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou pro oslovené exportéry větším problémem než aktuální situace na Blízkém východě.

46 Shrnutí - 3 Vliv měny Vládní politika
Podle většiny exportérů zůstanou kurzy vůči Dolaru nebo Euru v nejbližších 6 měsících stabilní. Velký až rozhodující vliv výkyvu kurzu koruny na obchod se zahraničím podpořeně přiznává stejně jako v měření před rokem /-50% zástupců exportních firem. Vládní politika 14% firem zaznamenalo v posledních 12 měsících zlepšení vládní politiky v oblasti exportu. Oproti měření před rokem došlo tedy k téměř dvojnásobnému zlepšení. Zlepšení vládní politiky v oblasti exportu pociťují především firmy s více než 1 miliardou obratu.

47 Změna tržního podílu v nejdůležitější destinaci firem
46% exportérů deklaruje meziroční navýšení tržního podílu. Firem tvrdících opak je více než třikrát méně. BÁZE: VŠICHNI RESPONDENTI (N=300, hodnoty v %) B1b: Jak se změnil v posledním roce tržní podíl v nejdůležitější destinaci exportu Vaší firmy?