PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Prezentace na téma: "PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ"— Transkript prezentace:

1 PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D. vedoucí Centra environmentálního vzdělávání a výchovy

2 KLASIFIKACE PROBLÉMŮ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Podle zasaženého území: lokální/globální. Podle toho, co je znečištěno (ovzduší, voda, půda) či změněno (změny klimatu, globalizace). Podle zdroje znečištění (znečištění průmyslové, zemědělské, automobilismem). A další…

3 LOKÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
KLASIFIKACE PROBLÉMŮ podle zasaženého území LOKÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Místní, řeší se na místní úrovni. Zasahují (především) do kvality života místních obyvatel. Příkladem je např. skládka odpadu za naší vesnicí, automobilový provoz na naší ulici. Někdy je řešení lokálního problému v rozporu s globálním přístupem (tramvaje ve městě).

4 GLOBÁLNÍCH PROBLÉMY I Narušení globálních systémů: narušení klimatického systému: Koncentrace skleníkových plynů stoupá > změna klimatu, klesá koncentrace stratosférického ozónu > více UV záření > riziko pro vše živé, změny biogeochemických cyklů prvků a molekul > celosvětové globální rozšíření toxických látek, změny biomů, globalizace.

5 GLOBÁLNÍ PROBLÉMY II Redukce biologického bohatství: ztráta či degradace ekosystémů a biotopů, rychlé vymírání druhů, redukce genetické základny: populace mnoha druhů klesají, anebo se rozdrobují, což vede ke zúžení jejich genetické základny (druhy divoké i domestikované).

6 GLOBÁLNÍ PROBLÉMY III Nedostatečné přírodní zdroje: hrozící vyčerpání nerostných surovin, ztráta ploch a redukce úrodnosti zemědělských půd (dezertifikace, eroze, salinace, urbanizace, těžba nerostů, skládky odpadů a jinou činností), nedostatek vody, nedostatek zdrojů sladké vody a hygienicky zabezpečené pitné vody, vyčerpání biotických zdrojů (rybolov).

7 GLOBÁLNÍ PROBLÉMY IV Konflikt mezi chudým a bohatým světem: nerovnoměrné rozdělení potravin, zdravé vody a dalších zdrojů, migrace obyvatelstva.

8 OHROŽENÍ ZDRAVÍ POPULACE
Přítomností jedovatých látek v potravinách. Přítomnost ionizujícího záření, hluku, patogenních mikroorganismů aj. ve složkách životního prostředí. Patogeny v pitné vodě. Živelné a lidmi způsobené katastrofy. Průmyslové katastrofy.

9 RŮZNÉ LOKÁLNÍ ZÁTĚŽE Oblast kolem rovníku: 2 miliony lidí/rok umírá na malárii, 100 milionů trpí parazitickými nákazami. Oblast Evropy a Severní Ameriky: kardiovaskulární nemoci, stres.

10 KLASIFIKACE PROBLÉMŮ podle toho, co je znečištěno či změněno
ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Pět nejhorších škodlivin: oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, ozón, poletavý prach (aerosolové částice).

11 ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ
Spalování fosilních paliv (jen ozón vzniká jinak). Prachové částice se dostávají do ovzduší rovněž při mnoha dalších činnostech (zemní práce, nedokonalá výroba např. stavebních hmot) i činností větru (zachycené částice půdy). V celosvětovém měřítku se v poslední době daří snižovat emise hlavních škodlivin. Nejobtížnější je snižování oxidů dusíku.

12 AEROSOLOVÉ ČÁSTICE Pravděpodobně jsou nejnebezpečnější škodlivinou ve vnějším ovzduší. Ovzduší českých měst a obcí je silně znečištěno právě těmito škodlivinami. Pozornost se zaměřuje zejména na částice nejmenší o průměru pod 10 mikronů. Chovají se podobně jako molekuly vzduchu (při dýchání snadno vnikají až do plic).

13 ZDRAVÍ LIDÍ A OVZDUŠÍ 2,5 miliardy lidí trpí chronickými respiračními chorobami a rakovinou ze znečištění ovzduší z otevřených ohnišť pro topení a vaření, 100 milionů lidí trpí nemocemi dýchacích cest a jinými onemocněními způsobenými nebo znásobenými biologickými (případně chemickými) činiteli, více než miliarda obyvatel měst je pravidelně vystavena znečištění, které překračuje doporučené meze Světové zdravotnické organizace.

14 OVZDUŠÍ VE VNITŘNÍM PROSTŘEDÍ
Dnešní lidé tráví v průměru více než 80 % svého života v uzavřených prostorách. Pracovní: expozice dělníků aj. pracovníků různým toxickým látkám v ovzduší > choroby z povolání. Mimopracovní: byty, veřejné prostory, dopravní prostředky apod. Ve srovnání s vnějším ovzduším v sídelních oblastech jsou koncentrace obvyklých škodlivin ve vnitřním ovzduší v průměru asi o polovinu nižší.

15 RIZIKA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ
Tabákový kouř: Kouření cigaret je rozhodně nejvážnějším zdrojem znečištění ovzduší vůbec (pasivní kouření, zákazy kouření). Organické látky ze stavebních materiálů, textilií, lepidel, nátěrových hmot a podobně mají často i karcinogenní účinky (formaldehyd). Oxidy dusíku, oxid uhelnatý (spalování). Spory, baktérie, viry, houby nebo plísně. Radon: Uvolňuje se ze stavebních materiálů i z podložních hornin, kde vzniká radioaktivním rozpadem různých prvků.

16 ZNEČIŠTĚNÍ VODY Nejčastější příčiny znečištění vody: průsaky z půdy, vypouštění odpadních vod z průmyslu, havárie nádrží s nebezpečnými kapalinami, biologické zdroje nákazy (tyf, cholera).

17 EUTROFIZACE Proces nadměrného sycení vody o živiny (dusičnany a fosforečnany). Zdroje: smyv hnojiv z polí, pastvin a kejda, splašky z lidských sídel (septiky a hnojiště, mycí a prací prostředky). Zvýšená spotřeba O2 vede k vytvoření anaerobních podmínek > omezení života ve vodě. Narušení až zhroucení původních ekosystémů.

18 VODA A ZDRAVÍ LIDÍ 4 miliony dětí/rok umírá v důsledku průjmových onemocnění (kontaminovaná potrava nebo voda), 2,5 miliardy trpí nemocemi, které jsou způsobeny špatnou vodou a špatnou hygienou.

19 ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
Čistírna odpadních vod funguje jako předčištění (dočištění probíhá v recipientu, tj. v přirozeném vodním toku). V rámci čistírny jsou zřizovány další objekty na likvidaci vzniklých kalů a látek jako jsou kalová a plynová hospodářství. Patří sem mechanické, biochemické a chemické procesy. Co vyčistí a co nevyčistí?

20 ZÁKONY NA OCHRANU VOD Vypouštění odpadních vod do recipientů se řídí zákony České republiky, tj.: Zákonem o vodách a Zákonem o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Povolení k vypouštění vydává Vodoprávní úřad, což je speciální stavební úřad při odborech životního prostředí místně příslušných městských úřadů s rozšířenou působností.

21 ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY Hlavní zdroje znečištění: chemikálie, kontaminace pozměněním přírodního prostředí půd (vzniká protržením podzemních zásobníků), používání pesticidů, prosakováním kontaminovaných vod, vyluhováním odpadů ze skládek, vypuštění průmyslových odpadů do půdy.

22 KONTAMINACE PŮDY Zdroje: Průmysl a zemědělství: polyaromatické uhlovodíky, rozpouštědla, pesticidy, olovo, kadmium, rtuť, těžké kovy. Přeprava ropy: ropné uhlovodíky (benzen, xylen, alkany, alkeny, MTBE). Revitalizace: je časově i finančně náročná, vyžaduje znalosti z geologie, hydrologie, chemie a modelování.

23 KLIMATICKÉ ZMĚNY Změny v zemském klimatu, anebo v zemských regionálních klimatech. Probíhají po dobu desítek až tisíců roků z pohledu průměrných teplot. Mohou být způsobené přírodními změnami, anebo lidskou činností.

24 LIDÉ A KLIMATICKÉ ZMĚNY
Změny podnebí ovlivňují člověka po celou dobu jeho existence. Lidé na ně reagovali přizpůsobením se nebo migrací. Příkladem je tzv. malá doba ledová (Evropa na začátku středověku). Současná klimatická změna je podmíněná hlavně antropogenními vlivy.

25 ZDRAVÍ LIDÍ – KLIMATICKÉ ZMĚNY
Redukce stratosférického ozónu pravděpodobně povede ke zvýšenému výskytu rakovinového onemocnění kůže a očním zánětům. Může rovněž způsobit snížení imunity. Skleníkový efekt a následná změna klimatu by mohly způsobit nové epidemie tropických chorob v oblastech, kde se dosud nevyskytují.

26 KLASIFIKACE PROBLÉMŮ podle zdroje znečištění
PRŮMYSL A ZÁTĚŽ PROSTŘEDÍ Žádoucí výstupy jednotlivých technologií: výrobky nebo služby. Nežádoucí výstupy (vždy doprovázejí): odpady chemické, odpady fyzikální (hluk, vibrace, elektromagnetické záření, radioaktivní záření, ionizující záření, odpadní teplo), odpady biologické (mutanti).

27 DOPRAVA Doprava celkově spotřebovává obrovský podíl primární energie (50 % veškeré vytěžené ropy). Tento podíl roste. Druhý největší negativní vliv na životní prostředí (po energetice). Vliv dopravy na životní prostředí je dosud velmi podceňován. Neobyčejně rychle roste všude na světě, a to jak v zemích vyspělých, tak v zemích rozvojových.

28 DOPRAVA – PŘÍMÉ ZTRÁTY ½ milionu lidí každý rok umírá, desítky milionů jsou zraněny v důsledku dopravních nehod.

29 AUTOMOBILISMUS Největší zdroj znečištění životního prostředí. Zaujímá velký životní prostor (dálnice, stavby). Doprava nákladní – neustálý růst ve všech zemích, zejména dopravy po silnicích. Ceny různých druhů dopravy dosud zdaleka "nemluví ekologickou pravdu".

30 TURISTIKA Velký rozvoj v poslední době. Nejvíce cestují Evropané a Američané. Mnoho států je na turistice ekonomicky závislých. Turistika má celou řadu negativních vlivů na životní prostředí a přírodní zdroje (znečištění ovzduší a vod, porušení cenných přírodních oblastí, budování různých náročných zařízení v ekologicky zranitelných místech).

31 OBCHODOVÁNÍ Prodej a koupě zboží, finanční transakce. Objem obchodování v absolutním i relativním vyjádření roste. V 90. letech vzrostl průměr o více než 3 % ročně. Svobodu obchodu střeží Světová obchodní organizace OSN. Jednou z obtížných a dosud málo řešených otázek je vztah mezinárodního obchodu a ochrany životního prostředí.

32 OBCHOD A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Mezinárodní dohody – omezení mezinárodního obchodu (CITIES, freony, nebezpečné odpady). Obchod souvisí s životním stylem. Tvoří „spotřebitele“, závislost na reklamě. Světové výdaje na reklamu rostou (za posledních 5 let téměř o 5 % ročně).

33 ZEMĚDĚLSTVÍ Orná půda zaujímá zhruba 11 % souše (to je přibližně 14,7 milionů hektarů). Pastviny zaujímají 24 % souše. Potraviny dnes poskytují průměrně kJ na osobu a den (dostatečné). Spotřeba potravin je na světě nerovnoměrná. Chronicky hladoví 650 milionů lidí. Z toho 60 % žije v Asii, 25 % v subsaharské Africe a 10 % v Latinské Americe.

34 OBHOSPODAŘOVANÁ PLOCHA
Afrika – kultivováno 6 % z celkové plochy, Jižní Amerika – 8 % z celkové plochy, Asie – 17 % z celkové plochy, Evropa – 30 % z celkové plochy. Plochy ornice vzrostly celosvětově za posledních 20 let o pouhých 4,8 %; ve vyspělých státech tento vzrůst byl pouhé 0,3 %, zatímco v rozvojových zemích 9 %.

35 ÚBYTEK ORNICE NA OBYVATELE
Plocha orné půdy na jednoho obyvatele se zmenšila. V roce 1970 činila 0,38 ha, v roce ,28 ha. Zmenšení bylo větší v rozvojových zemích (z 0,28 ha na 0,20 ha). V rozvinutých zemích byl zaznamenán pokles z 0,64 ha na 0,56 ha. Při nezvětšení ploch orné půdy se množství orné půdy na jednoho obyvatele bude v budoucnu prudce klesat. V roce 2010 je asi jen 0,14 hektarů ornice na osobu.

36 FAKTORY ZVÝŠENÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE
Roste spotřeba umělých hnojiv. Roste používání chemické ochrany proti škůdcům a proti plevelům. Zavedení vysoce výnosných odrůd, které byly vypěstovány a uplatněny v rámci tzv. zelené revoluce. Všechny tyto tři faktory mají však vážné nepříznivé vlivy na prostředí.

37 ZMĚNY CHARAKTERU ZEMĚDĚLSTVÍ
Posun směrem k produkci plodin, které jsou pěstovány za účelem prodeje, na úkor potravin, které slouží jako obživa samotným rolníkům. Zvětšení ploch zemědělských pozemků určených pro pěstování krmiv. Přibližně 38 % obilnin je ve světovém měřítku zkrmováno dobytkem. V USA spotřebují domácí zvířata 70 % úrody obilí, zatímco v Indii a v subsaharské Africe jenom 2 %.

38 VEGETARIÁNSTVÍ JAKO LÉK (?)
Na 1 kg konzumního masa se spotřebuje 16 kg konzumního obilí. Produkce krmiv je energeticky velmi náročná. Velkochovy – jsou týráním zvířat. Problém likvidace kejdy a ostatních „odpadů“. Zdravotní problémy (nadváha, cukrovka, rakovina tlustého střeva).

39 SVĚTOVÝ DEN VEGETARIÁNSTVÍ
1. říjen. Světový den vegetariánů byl ustaven Severoamerickou vegetariánskou společností v roce 1977 jako oslava radosti, soucitu a vegetariánství, které napomáhá zlepšit život a životní prostředí. Vegetariánské společnosti na celém světě propagují výhody vegetariánství, pořádají festivaly, besedy a jiné oslavy (nejvíce v měsíci říjnu). Česká vegetariánská společnost.

40 KONCEPT „EKOLOGICKÉ STOPY“
Potřeba nástroje pro počítání přírodních zdrojů. Koncept ES převádí různé kategorie lidské spotřeby na plochy biologicky produktivních ploch, které jsou nezbytné k zajištění zdrojů a asimilaci odpadních produktů. Ekologická stopa je přesně tím, co jsme dosud postrádali - měřítkem toho, jak udržitelné jsou naše životní styly.

41 EKOLOGICKÁ STOPA William Rees (autor): "Kolik plochy (země a vodních ekosystémů) je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů, které potřebuji ke svému současnému životnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které přitom produkuji?" Uměle vytvořená jednotka. Získání potravin, dopravy až po odpad. Někdy se pro přehlednost čísel používají též hektary.

42 EKONOMIKA JAKO ZVÍŘE William Reeds uvádí působivou metaforu k přiblížení podstaty ekologické stopy: "Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Otázka, kterou si musíme položit, zní, jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom uživili toto zvíře?"

43 SPOČÍTEJ SI SVOU „EKOSTOPU“

44 MEZ ÚNOSNOSTI Je nebo není překročena mez únosnosti? Kolik lidí může žít na Zemi? Faktor „Jak umíme zdroje využívat“.