S E P A JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

S E P A JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,
vedoucí katedry BaP VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda předsednictva sdružení SOS-Dětské vesničky ČR Praha, univerzita třetího věku

S E P A Program přednášky
1) Úvod – přehled základní právní úpravy platebního styku a platebních služeb 2) Charakteristika SEPA, jeho produkty, stav 3) Struktura Nařízení a jeho cíle 4) Výklad pojmů Nařízení vs. Zákon o platebním styku 5) Rámcové vymezení platebních služeb a subjektů tyto služby poskytující 6) Regulace cenové politiky

SEPA v souvislostech Program semináře:
7) Přístup k realizaci přeshraničního inkasního způsobu placení 8) Dopad Nařízení do tuzemského platebního styku 9) Dopad úpravy platebního styku do vybraných právních vztahů 10) Mimosoudní vyrovnání sporů – změny? 11) Regulace platebního styku

SEPA v souvislostech Přehled stávajících právních norem z
oblasti platebního styku a zúčtování: Nařízení EP a R (ES) č. 924/2009 o přeshraničních platbách ve Společenství; Nařízení EP a R (ES) č. 1781/2006, o informacích o plátci doprovázející převody peněžních prostředků;

SEPA v souvislostech Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník;
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník; Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku

SEPA v souvislostech Vyhláška č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; Vyhláška č. 32/2010 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování

Charakteristika SEPA, jeho produkty, stav
Projekt SEPA vznikl v roce 2002 z iniciativy EPC (The European Payments Council = Evropská rada pro platební styk) jakožto rozhodovacího a koordinačního orgánu evropských bank v otázkách sjednocení podmínek provádění plateb. Deklarovaným účelem EPC je podporovat a prosazovat vytvoření SEPA na principu samoregulace.

Definice EPC: Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA) bude oblastí, kde budou občané, firmy a další ekonomické subjekty schopné provádět a přijímat v rámci Evropy platby v eurech - přeshraniční i vnitrostátní - za stejných základních podmínek, práv a závazků, bez ohledu na své sídlo.

Integrace domácích a přeshraničních plateb výhradně v měně EUR. Geograficky = 32 zemí - 30 zemí Evropského hospodářského prostoru (=EU 27 + Island, Lichtenštejnsko, Norsko), Monako a Švýcarsko.

SEPA představuje: 32 zemí a 490 milionů obyvatel

Vytváření Jednotného prostoru pro platby v eurech postupovalo podle harmonogramu definovaného v dokumentu „SEPA Roadmap“, který v prosinci 2004 přijala EPC Harmonogram stanovil rozhodné termíny pro období a člení zavádění SEPA na: 1) fázi přípravnou/plánovací ( ) 2) fázi implementační ( ) 3) a fázi migrace ( )

Europea Peyment Committee v rámci EPC dnes pracuje celkem 8 pracovních skupin: E - commerce payments WG SEPA Payment schemes WG SEPA Card WG M – channels WG Cash WG Standard support Legal support Information security support

V září 2009 vydala Evropská komise nový dokument „Dotvoření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) plán na období “ Dokument vymezuje opatření, která mají všechny zúčastněné strany (orgány EU a vnitrostátní orgány, odvětví a uživatelé) splnit během příštích tří let, a to na základě šesti priorit: podpora přechodu na systém SEPA zvýšení povědomí a propagace produktů SEPA vypracování solidního právního prostředí a zajištění souladu podpora inovací dosažení normalizace a interoperability vyjasnění a zlepšení řízení projektu SEPA

Tento plán se zaměřuje především na členské státy, které přijaly euro (předpokládá však zájem i ze strany členských států mimo eurozónu, přestože přechod na SEPA v nich probíhá pomalejším tempem). Postup zavádění standardů SEPA ovlivňuje i Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 (o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení ES č. 2560/2001) – viz dále.

SEPA hladké platby (SCT) Výhodou pro klienty oproti standardním zahraničním platbám je především: jednodušší vyplnění platebních příkazů, kratší doba od odepsání finančních prostředků k připsání na účet příjemce , platby jsou připisovány v plné původní částce, příkazce a příjemce jsou odpovědní za své vlastní poplatky, plná dosažitelnost účtů Příjemců v rámci SEPA, maximální zaručenou Lhůtu provedení platby, a tudíž výhodu předvídatelnosti pro všechny strany, používání přijatých standardů a datových prvků usnadňuje zahájení a párování plateb založené na STP, systém poskytuje komplexní přenos “end -to-end” doplňujících informací pro příjemce, buď na strukturovaném, nebo na nestrukturovaném základě.

Výhodou pro banky možnost zasílání velkého množství dat za výhodnějších podmínek zvýšení počtu STP transakcí dosažitelnost v rámci SEPA umožnění jednotného zpracování v rámci SEPA včetně odmítnutých a vrácených plateb účastníci si mohou vybrat nejefektivnější a nejlevnější směrování transakcí stanovení dohodnutých cyklů zpracování možnost nabídnout vedle základních prvků i doplňkové služby přispívá ke standardizovanějšímu a nákladově efektivnějšímu zpracovatelskému prostředí

Základní nástroje SEPA: SEPA úhrada (SEPA Credit Transfer = SCT) k dispozici klientům od srpen 2011 zapojeno účastník (EPC) cca 13,9 % euro CT bylo migrováno na SCT Platební karty sjednocení podmínek pro vydávání a používání platebních karet Jednotná oblast pro hotovostní služby v eurech (SECA) zahrnuje pravidla a požadavky na subjekty zpracovávající hotovost

SEPA inkaso (SEPA Direct Debit = SDD) k dispozici klientům od 2. listopadu 2009 existují dvě verze základní Core - srpen 2011 zapojeno účastníků verze B2B (Business to Business) – srpen 2011 zapojeno účastníků od listopadu 2010 – povinná „dosažitelnost“ všech bank Eurozóny na základě Nařízení č.924/2009,

na základě toho se v listopadu 2010 očekává masová migrace na SDD, v březnu 2011 však pouze cca 1 % všech eutro DD bylo migrováno na SDD, pro banky mimo Eurozónu je stanoveno konečné datum 1. istopad 2014, připravuje se nové Schéma SDD - SDD pro pevně stanovenou částku (SDD Fixed Amount).

SEPA Card Bude evropská karta bez magnetického proužku? Podpora pouze EMV čip a PIN karty, magnetický proužek volitelně, Možnost blokování magnetického proužku, Magnetický proužek nebude obsahovat data k provedení transakce.

Bude mít smysl vydávat bezpečné evropské čipové karty? 15% karet z celkového počtu bylo v r použito v zahraničí Pouze 3% karet z celkového počtu bylo použito mimo Evropu 2,2% z celkového objemu trs. v r bylo provedeno v zahraničí z toho: 1,7% v Evropě a 0,5% mimo Evropu Používanostkaret na POS je v zahraničí3-5x vyšší než na ATM Zdroj: data z prezentace Evropský platební styk, březen 2011

ECB a EC podporují vznik nového evropského schématu pro platební karty. Náhrada národního schématu mezinárodním posílení pozice VISA a MasterCard Co-brandings mezinárodním schématem přetrvávající současná fragmentace, národní schémata by byla zachována a cross-bordertrs. zpracovávány přes VISU a MasterCard Aliance s jinými schématy nebo expanze jednoho do celé SEPA oblasti Vznik nového schématu tzv. na zelené louce.

M-Payments Proč mobilní platby? • mobilní telefony dosáhly ve všech státech EU saturace a vysoké úrovně služeb • mobilní telefony ideálním kanálem pro platby v SEPA • mobilní kanál nabízí obrovskou příležitost pro poskytovatele platebních služeb na rozšíření a obohacení služeb • EPC a mobilní operátoři pracují společně na stanovení obchodních pravidel a standardů s cílem vybudovat bezpečný a dlouhodobě důvěryhodný ekosystem pro platby mobilem

V rámci EPC ustanovena speciální pracovní skupina Výsledkem její práce jsou dokumenty: • White Paper on Mobile Payments – v. 2 • Mobile Remote Payments • Mobile Payments Implementation Guidelines (příprava) technické aspekty, bezpečnost, rizika Týká se využití existujících instrumentů: • SCT, SDD a karet V první fázi se zaměřuje hlavně na bezkontaktní kartové transakce a tzv. remote payments

Cíl dokumentu White Paper • Informovat poskytovatele služeb a jejich klienty (všechny stakeholdery) o rozhodnutí EPC podporovat mobilní platby • Poskytnout obchodní důvody pro zavedení mobilních plateb na trh • Ukázat potenciál pro mobilní platby (různé scénáře pro využití MP) • Definovat a prioritizovat kategorie mobilních plateb (zahrnuje i mobilní bezkontaktní platby a tzv. remote payments) • Speciálně analyzovat kartové mobilní platby

Pro koho je dokument určený: • Poskytovatele platebních služeb (banky a platebí instituce) a schemata • Klienty (plátce, příjemce a držitele karet) • Obchodníky Ale také pro: Mobilní operátory, TSM, výrobce zařízení, dodavatele aplikací, veřejnou správu, regulátory, standardizační instituce….

M-Paymsnts Vytvořit pan-evropské řešení pro on-line platby, včetně kartových plateb • V rámci EPC vytvořena samostatná pracovní skupina pro e-commerce SEPA e-Payment Framework – • Doporučení pro SEPA e-payment řešení, základní požadavky, pravidla a standardy, vymezení rámce pro jednotné fungování Původně bylo zamýšleno, že existující E-Payment schémata se vzájemně propojí a budou poskytovat služby v celé oblasti SEPA (eps, iDEAL, giropay) Letos změna – koncept „MyBank“ od EBA Clearing

M-Paymsnts and MyBank Pan-evropské řešení pro e-platby prostřednictvím Credit Transfer transakce (nejedná se o kartovou transakci) • Jedna platební metoda pro on-line nákupy v Evropě • Iniciace platby přes on-line portál banky • Iniciativa oznámena v 6/2011, pilot v 5/2012, rollout v létě 2012 • Provoz zajistí EBA Clearing (vlastní 67 bank),provozuje ACH (PE-ACH) pro SCT a SDD (spojuje 4600 bank)

Jak platba probíhá: Zákazník si zvolí na e-shopu jako platební metodu MyBank Pop up window, kde zadá název své banky nebo BIC Přesměrování na internetbanking vlastní banky Dojde k běžnému zalogování Předvyplněný formulář pro Credit Transfer se všemi daty nákupu Klient potvrdí Platby generované mobily a platby v jiných měnách než EUR budou realizovány následně.

Problematika Intercharge Fee EC zřídila pracovní skupinu, která má posoudit oprávněnost MIF pro kartové transakce a možnost jejich regulace Důvody: změny v oblasti karet nepostupují dostatečně rychle Nutno vytvořit podmínky pro konkurenční prostředí (nižší ceny, odstranění vstupních bariér, více hráčů, více inovací) MIF omezuje konkurenci Je třeba nastavit správný mix regulace, samoregulace a tlaku konkurenčního prostředí

Regulace MIF ve světě: Austrálie: MIF průměrně 0,5% pro VISA i MC od r. 2006 USA: MIF max. 0,21 USD + 5 b.p. USD (prevence fraudů) EU: zatím bez regulace

MIF v Evropě - dohody s EC: MasterCard 4/ cross border MIF (vážený průměr): 0,3% kreditní karty 0,2% debetní karty VISA 4/ cross border MIF + domácí (9 zemí) kreditní karty stále v řešení

Pro podporu implementace SEPA na národní úrovni vnikly National Adherence Support Organization (NASO) Národní koordinační výbory SEPA (NKV) Byly zřízeny v jednotlivých zemích SEPA pro usnadnění organizačních a administrativních záležitostí spojených s přistupováním poskytovatelů platebních služeb k systémům SEPA (v ČR – Národní koordinační výbor pro zavedení SEPA v ČR (NKV SEPA).

Pravidelné schůzky NKV + dvakrát ročně účast na SEPA EU FORUM (z iniciativy EK). Zasedání SEPA EU FORUM: zapojení veřejné správy do migrace SEPA, zapojení koncových uživatelů do činnosti národních SEPA koordinačních výborů, zřízení „SEPA Council“, prezentace představitelů jednotlivých zemí – aktuální stav zavedení SEPA, iniciativa na vytvoření společného standardu na XML výpisy.

SEPA EU FORUM: SEPA Migration End Date Preferovaná právní forma stanovení závazného data pro zavedení SEPA (od Doporučení EK, přes Směrnici EK, nebo Nařízení EK) – představuje urychlené zavedení do roku Usnesení Evropského parlamentu ze dne : „Evropský parlament vyzývá znovu Evropskou komisi, aby stanovila jasný, vhodný a závazný konečný termín pro přechod na nástroje SEPA, a to nejpozději do 31. prosince 2012, po jehož uplynutí již budou muset být všechny platby v eurech prováděny s využitím norem SEPA.“

Možný problém – interoperabilita jednotlivých SEPA clearingových systémů – bohužel, dosud není zajištěna celoevropská interoperabilita. Banka nemůže klientovi garantovat provedení SEPA platby, pokud nemá partnerova banka účast u stejného PE-ACH.

Podstatné požadavky: povinnost používat IBAN pro přeshraniční i vnitrostátní PT, formát zpráv podle ISO 20022 mezi poskytovateli, mezi uživateli, jestliže se jedná o hromadné platby EK může změnit prováděcím předpisem. End-dates pro úhrady: 12 měsíců od nabytí účinnost, pro inkasa: 24 měsíců od nabytí účinnosti, Členské státy mohou stanovit dřívější end-dates, Členské státy mimo eurozónu: 4 roky od nabytí účinnosti. Výjimka pro produkty s podílem do 10 %: 3 roky od nabytí účinnosti.

End-date zavádí „dosažitelnost“ nově i pro SCT. „Poskytovatel příjemce, který umožňuje na účet příjemce provádět vnitrostátní úhrady, umožní provádět na tento účet úhrady iniciované plátcem z účtu u poskytovatele nacházejícího se v kterémkoli ČS.“ A to…. bez přechodných období, od nabytí účinnosti, i pro členské státy mimo eurozónu.

Návrh EK se v současné době diskutuje, pak následuje projednávání v Radě EU a v Evropském parlamentu. Pozice EPC – souhlasí s myšlenkou end-dates, ale značné výhrady k právnímu zakotvení podstatných požadavků na úhrady a inkasa. Členské státy se staví různě a rozporuplně (např. Německo a ČR jednoznačně odmítají).

Struktura Nařízení a jeho cíle
Nařízení se skládá z Preambule a samotného obsahu. Preambule má celkem 22 odstavců, ze kterých jsou zřejmé důvody, cíle a záměry obsahu celého Nařízení. Samotný text nařízení má pak celkem 17 článků.

Pro vůbec Nařízení vzniklo? Důvody lze nalézt právě v Preambuli nařízení: Bylo konstatováno, že je ve Společenství nezbytné, aby poplatky za přeshraniční platby v eurech byly stejné jako poplatky za stejné platby uvnitř členského státu. Toto bylo účinné již od roku 2002, a to u plateb do výše 50 tis. EUR.

Jak konstatuje Zpráva Komise z února 2008, která zkoumala uplatňování bývalého nařízení ES 2560/2001, podařilo se sice snížit poplatky za přehraniční převody v eurech na úroveň vnitrostátních poplatků, ale zároveň se objevily problémy. Tyto byly způsobeny např. odlišnými oznamovacími povinnostmi pro statistické účely, nedostatečností při vymáhání dodržování výše uvedeného nařízení nebo neexistencí autority pro mimosoudní řešení sporů.

Právním základem pro nové Nařízení EP a R (ES) č. 924/2009 byla Směrnice EP a R 2007/64/ES z listopadu 2007, o platebních službách na vnitřním trhu. Nařízení 2560/2001 se vztahovalo pouze na přeshraniční převody a elektronické platební operace (a to vždy ve formě úhrady, neboť přeshraniční převod byl takto definován). Ale……..

Ukázalo se, že je vhodné rozšířit oblast působnosti Nařízení ES č. 2560/2001 také na oblast inkasa, tedy inkasního způsobu placení coby jednoho ze základních produktů SEPA. Zásada rovných poplatků by měla být uplatňována na platby, které byly zahájeny či ukončeny v písemné podobě či v hotovosti, pokud byly v průběhu provádění platby zpracovány elektronicky. Jde o poplatky související přímo či nepřímo s těmito transakcemi. Bylo konstatováno, že šeků se takto oblast netýká.

Za nepřímé poplatky jsou považovány např. poplatky za vystavení trvalého platebního příkazu nebo poplatky za používání platební karty apod., které by měly být stejné jak pro vnitrostátní, tak i přeshraniční platební transakce v rámci Společenství. Je doporučeno uplatňovat zásadu rovných poplatků, a to z důvodů, aby se zabránilo roztříštěnosti platebních trhů.

Každá přeshraniční platby by měla odpovídat jisté vnitrostátní platbě podle předem stanovených kritérií. Těmito kritérii by mohly být např.: způsob, jaký byl dán podnět k platbě, způsob provedení a uložení platby, stupeň automatizace, stanovení případné platební záruky, status klienta, vztah k poskytovateli platební služby, použitý platební prostředek.

Nadále je třeba podporovat standardizaci, a to zejména používání mezinárodního čísla účtu (IBAN) a identifikačního kódu banky (BIC). Proto poskytovatelé platebních služeb poskytují uživatelům platebních služeb IBAN a BIC týkající se daného účtu.

Další cíl, vytyčený Nařízením, se týká statistiky. Nařízení hovoří o vhodnosti přehodnotit do 31. října 2011 zrušení různých oznamovacích povinností vůči regulátorům či jiným orgánům týkající se statistiky přeshraničních plateb založených na zúčtování mezi bankami.

Nadále by měly být vyžadovány pouze statistiky související s platbami ve vazbě na IBAN, BIC a částku transakce nebo základní údaje ve vazbě na daný platební nástroj. To vše však musí být v souladu s potřebami boje proti praní špinavých peněz

Nařízení konstatuje, že v současné době existují různé národní modely pro realizaci inkasního způsobu placení. Proto je nezbytné zavést společný obchodní model pro inkasa s důrazem na poskytnutí větší právní jistoty se zaměřením na bankovní poplatky. Přechodně bude jistota postavena na stanovení maximální výše vícestranného bankovního poplatku za jednu transakci.

Nařízení stanoví další zásadu, kterou je dosažitelnost. K podpoře úspěšného zavedení SEPA inkas je důležité, aby všechny účty plátců byly dosažitelné jako je tomu ve vnitrostátních inkasech denominovaných v eurech, jinak plátci a příjemci nebudou moci využívat výhod přeshraničních inkas. Jde o to, že pokud nebudou věřitelé schopni dosáhnout na účty dlužníků, bude nutný vnitřní zásah, který pravděpodobně zvýší náklady.

Pokud nebude princip dosažitelnosti povinný pro všechny státy Společenství, účinnost inkasní formy placení nebude úplná a konkurence na evropské úrovni tak zůstane omezená. Povinnost dosažitelnosti zahrnuje právo poskytovatele platebních služeb plátce neprovést inkasní transakci v souladu s pravidly inkasního systému např. z důvodu nepřijetí inkasa, odmítnutí nebo dokonce vrácení inkasa.

Pro splnění inkasa však musí mít poskytovatel platebních služeb dostatek času. Proto Nařízení uvažuje ve své zvláštní části s přechodným obdobím. Dále Nařízení ukládá zavést účinné a přiměřené postupy pro vyřizování stížností a zjednání nápravy v případě sporů mezi uživatelem platebních služeb a poskytovatelem platebních služeb. Je podporována mezinárodní spolupráce v této oblasti zejména co se týká výměny informací.

Nařízení také stanovilo úkol do budoucna: Zvážit, zda hranice 50 tis. EUR pro sjednocení poplatků za přeshraniční převody a vnitrostátní převody je vhodná a účinná.

Výklad vybraných pojmů
Elektronické peníze – je to peněžní hodnota, která představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal, je uchovávaná na elektronickém peněžním prostředku, je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí, je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.

Přijaté peněžní prostředky nejsou vkladem ve smyslu zvláštních právních předpisů, pokud je vydavatel elektronických peněz neprodleně vymění za elektronické peníze.

Platební transakce: vložení peněžních prostředků na účet, výběr peněžních prostředků z účtu nebo převod peněžních prostředků, Účet: je za něj považován ten, který slouží k provádění platebních transakcí, Peněžní prostředky: bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze,

Platební příkaz: pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce, Platební prostředek: personalizované zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, kterým uživatel dává platební příkaz,

Elektronický peněžní prostředek: platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě, Platebním prostředkem pro drobné platby se rozumí: kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k platební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům, vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající nejvýše 60 eurům, nebo

platební transakci, která se týká elektronických peněz, v částce odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše 150 eurům, 300 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo

500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká elektronických peněz.

Domovský členský stát: stát tvořící Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“), ve kterém má příslušná osoba sídlo nebo, nemá-li příslušná osoba sídlo, ve kterém má místo podnikání nebo ústředí, Hostitelský členský stát: členský stát jiný než domovský členský stát, ve kterém příslušná osoba poskytuje služby.

Platební systém: jde o systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí, Spotřebitel: je to fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti,

Drobný podnikatel: jde o osobu, který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nejvýše v částce ve výší 2 mil. eur Podmínky se posuzují ke dni uzavření smlouvy o platebních službách nebo ke dni uzavření dohody o změně této smlouvy. Pokud drobný podnikatel na výzvu poskytovatele platebních služeb nedoloží ve stanovené lhůtě výše uvedené skutečnosti, platí ze zákona, že není drobným podnikatelem.

Plátce: je uživatel, z jehož účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který skládá hotovost k provedení platební transakce, Příjemce: uživatel, který je v platebním příkazu určen jako příjemce peněžních prostředků, Uživatel platebních služeb je to fyzická nebo právnická osoba, která využívá platební službu jako plátce, příjemce nebo obojí,

Poplatek odměna účtovaná poskytovatelem platebních služeb uživateli platebních služeb a přímo nebo nepřímo spojený s platební transakcí, Mezibankovní poplatek jedná se o odměnu placenou mezi poskytovateli platebních služeb plátce a příjemce za každou platební transakci,

Jedinečný identifikátor: kombinace písmen, číslic nebo symbolů přidělených uživateli poskytovatelem za účelem identifikace uživatele nebo jeho účtu při provádění platebních transakcí, Pracovní den: den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce.

Ústřední protistrana: osoba, která přijímá příkazy peněžních institucí zúčastněných v systému a která je výlučným prostředníkem mezi těmito peněžními institucemi, Zúčtovatel: osoba, která vede účty, na nichž se zúčtují příkazy peněžních institucí nebo ústřední protistrany zúčastněných v systému, a která z tohoto důvodu může peněžním institucím nebo ústřední protistraně poskytovat úvěr,

Clearingová instituce: osoba, která provádí započtení vzájemných pohledávek a závazků z příkazů peněžních institucí, ústřední protistrany nebo zúčtovatele.

Den valuty: okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu, Den valuty peněžních prostředků odepsaných - nastává nejdříve dnem přijetí platebního příkazu plátce, připsaných - nastává nejpozději okamžikem, kdy jsou peněžní prostředky připsány příjemci na jeho platební účet,

Inkaso: Jedná se o platební službu pro odepsání částky platební transakce z platebního účtu plátce, pří níž podnět k platební transakci dává příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli platebních služeb příjemce nebo svému vlastnímu poskytovateli platebních služeb (tzv. metoda DMF nebo CMF), Inkasní systém: je to společný soubor pravidel, postupů a standardů dohodnutých mezi poskytovateli platebních služeb za účelem provádění inkasních transakcí,

Přeshraniční platba: elektronicky zpracovaná platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých státech Společenství, Vnitrostátní platba: elektronicky zpracovaná platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve stejném státě Společenství,

Pozor na pojmy „poskytnutí“ informací a „zpřístupnění informací. Poskytnutí informací: ● informace musí uživateli dojít zachycena na trvalém nosiči dat, Zpřístupnění informací: ● uživatel obdrží informaci o možnosti vyhledat si danou skutečnost (např. na internetových stránkách).

…a některé další pojmy.

Rámcové vymezení platebních služeb
Za platební službu lze považovat zejména: výběr a vložení hotovosti z/na účet vedený u poskytovatele, provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, příjemce, nebo plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,

Platební služba: provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, příjemce, nebo plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků

Platební služba: provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz), nebo provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.

Platební službou však není např.: přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí, směnárenská činnost podle devizového zákona, vydávání šeků, směnek nebo cenných papírů, poštovních poukázek, platební transakce, které si poskytují poskytovatelé navzájem a řada dalších (taxativní výčet v zákoně).

Kdo může poskytovat platební služby? Jsou to: banky, spořitelní a úvěrní družstva, zahraniční banky a pobočky zahraničních bank, instituce elektronických peněz vč. zahraničních, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce vč.zahraničních, Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu ČNB.

Kdo může vydávat elektronické peníze? Mohou to být: banky a zahraniční banky či pobočky, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz vč. zahraničních, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, ČNB.

Platební instituce: je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka. Na základě povolení může platební instituce dále: poskytovat služby související vč. úvěrů Provozovat platební systém s výjimkou, kterou stanoví zákon (ne systém s neodvolatelností zúčtování).

Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli, který je právnickou osobou a má sídlo v ČR, který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené zákonem, jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty, jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

jehož řídicí a kontrolní systém je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili za účelem provedení platební transakce, jehož účetní závěrku ověřuje auditor splňující požadavky zákona upravujícího činnost auditorů, pokud zákon takové ověření vyžaduje…. a některé další podmínky stanovené zákonem.

Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce se vydá a oznámí do 3 měsíců od zahájení řízení. Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, začne tato lhůta běžet dnem, kdy byly vady žádosti odstraněny. Udělené rozhodnutí lze také odejmout.

Základní kapitál platební instituce se musí pohybovat minimálně v rozsahu od 20 to 125 tis. EUR. Podle jeho výše může platební instituce vykonávat příslušné činnosti. Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“), avšak nesmí klesnout pod zákonem stanovené hranice (viz výše).

Základní principy platební instituce při realizaci platebních operací: oddělené držení peněžních prostředků určených pro provádění platebních transakcí, nebo jejich uložení u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva na samostatný účet, a to do konce následujícího pracovního dne, kdy je obdržela.

Platební instituce může poskytovat služby prostředni-ctvím obchodního zástupce za dodržení podmínek: existence řídicího a kontrolního systému splňující podmínky boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. jsou to osoby způsobilé odborně, důvěryhodné a mají dostatek zkušené. Služby však mohou poskytovat i „jiné osoby“. V obou případech musí platební instituce tuto skutečnost hlásit ČNB.

Další povinnosti platební instituce: informační povinnosti, povinnost uchovávat dokumenty a záznamy (pět let), povinnost mlčenlivosti. Dohled nad činnosti platební instituce: Vykonává jej ČNB dohled na dálku (souvisí s informační povinností platební instituce), kontrola na místě.

Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu: je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající eur.

ČNB zapíše do registru poskytovatelů služeb malého rozsahu žadatele, který splňuje zákonem stanovené podmínky (nejsou tak nedostupné, proto bude předpoklad v podstatě automatického zápisu). Lhůta pro zaspání je stanovena do 1 měsíce od doručení žádosti. Pokud tento subjekt porušuje stanovené povinnosti, lze zápis v registru zrušit (obdobně jako odebrat povolení – viz výše). Dohled vykonává ČNB.

Instituce elektronických peněz: je akciová společnost nebo evropská společnost se sídlem v České republice, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.

Instituce elektronických peněz je kromě vydávání elektronických peněz oprávněna vykonávat pouze činnosti související s vydáváním elektronických peněz a uchovávání dat, jestliže je má uvedeny ve svém povolení k činnosti (tzv. pozitivní vymezení). Instituce elektronických peněz nesmí (negativní vymezení): poskytovat úvěry, nabývat podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiných osob nebo tyto osoby ovládat s výjimkou osob, které vykonávají pomocné služby související s vydáváním elektronických peněz touto institucí.

Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň částku odpovídající EUR. Česká národní banka neudělí povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadateli, který tuto podmínku nesplňuje. Instituce elektronických peněz udržuje kapitál alespoň ve výši kapitálové přiměřenosti. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu podle odstavce.

Také instituce elektronických peněz má povinnosti jako platební instituce. Dohled vykonává také ČNB.

Zákon připouští existenci tzv. vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn vydávat elektronické peníze na základě zápisu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické peníze pouze tehdy, jestliže elektronický peněžní prostředek vydaný držiteli uchovává elektronické peníze nejvýše v částce odpovídající 150 eurům a….

celková výše závazků vydavatele vyplývající z nevypořádaných částek vydaných elektronických peněz nepřesáhne zpravidla částku odpovídající 5 000 000 eur a v žádném okamžiku částku odpovídající 6 000 000 eur, nebo jím vydané elektronické peníze jsou přijímány jako platební prostředek pouze omezeným počtem poskytovatelů služeb, kteří jsou ve vztahu k vydavateli elektronických peněz malého rozsahu osobou ovládanou, osobou ovládající nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako vydavatel elektronických peněz malého rozsahu,

jsou s vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu spojeni finančním či obchodním vztahem tak úzkým, jako je společný postup při získávání odbytišť (marketing) nebo společná distribuční síť, nebo poskytují své služby ve stejné budově, komplexu budov nebo jiném podobně úzce vymezeném prostoru.

ČNB zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele, kteří splní zákonem stanovená kritéria. Opět i takto nejsou stanovena nedostižně, z toho lze odvodit skutečnost, že zapsán bude každý žadatel, který dodrží ustanovení zákona. ČNB vydá do měsíce od doručení žádosti příslušné rozhodnutí. Zánik a zrušení registrace je obdobné jako u poskytovatele platebních služeb.

Seznamy a registry Česká národní banka vede: seznam platebních institucí, registr poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu, seznam institucí elektronických peněz, registr vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.

Regulace cenové politiky
Působnost nařízení: Stanoví cenovou politiku s tím, že poplatky za přeshraniční převody musí být stejné jako poplatky v téže měně uvnitř členského státu, Nařízení se vztahuje na přeshraniční platby podle směrnice 2007/64/ES (tzn. podle zákona č. 283/2009 Sb., o platebním styku) denominované v eurech nebo v národních měnách členských států.

Působnost nařízení: Nadále platí možnost dobrovolného rozhodnutí plnit podmínky stanovené tímto nařízením i pro země Společenství, které by jinak toto nařízení plnit nemusely; Nevztahuje se na platební služby poskytovatelů platebních služeb na jejich účet nebo pro jiné poskytovatele.

Nařízení stanoví ve svém čl. 3 následující: Poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb uživateli platebních služeb za přeshraniční platby do výše 50 tis. EUR jsou stejné jako poplatky účtované tímto poskytovatelem platebních služeb uživatelům platebních služeb za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a ve stejné měně.

Nařízení stanoví ve svém čl. 3 následující: Pokud se členský stát rozhodl o rozšíření uplatňování této povinnosti na svou národní měnu, je vnitrostátní platba prováděna v měně tohoto členského státu považována za platbu odpovídající přeshraniční platbě prováděné v eurech.

Pokud to připadá v úvahu, poskytovatel platebních služeb sdělí uživateli platebních služeb jeho IBAN a BIC a tyto náležitosti by měly být uvedeny také ve výpisy z účtu každého uživatele platebních služeb. Tyto skutečnosti musí být poskytnuty uživatelům platebních služeb bezplatně.

Pokud je to vhodné s ohledem na povahu platební transakce: u transakce z podnětu plátce sdělí plátce na žádost poskytovatele platebních služeb IBAN příjemce a BIC poskytovatele platebních služeb příjemce, u transakcí z podnětu příjemce sdělí příjemce na žádost poskytovatele platebních služeb IBAN plátce a BIC poskytovatele platebních služeb plátce.

Dílčí závěr: Hlavní myšlenka původního nařízení zůstává – poplatky za přeshraniční platby do výše 50 tis. EUR jsou stejné jako poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb uživatelům za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a ve stejné měně. Pokud členský stát Společenství se rozhodne dobrovolně uplatňovat toto Nařízení na svou národní měnu, je pak vnitrostátní platba prováděná v této měně považována za platbu odpovídající přeshraniční platbě prováděné v eurech. Opětovné uvádění BIC a IBAN pro automatizaci zpracování plateb.

I nadále platí zásada, že poskytovatel může uživateli platebních služeb účtovat dodatečné poplatky, pokud nebude uživatelem vůči jeho poskytovateli sdělen IBAN a BIC protistran. Poplatky však musí být přiměřené a musí odpovídat nákladům. Poplatky však musí uživatel znát s dostatečným předstihem před tím, že jsou uplatněny. (viz zákon o platebním styku, § 94 an).

Co se oznamovací povinnosti týká, nařízení ruší k datu 1. ledna 2010 vnitrostátní oznamovací povinnosti uložené poskytovatelům platebních služeb pro účely statistiky platební bilance, které souvisejí s platebními transakcemi do výše 50 tis. EUR. Lze tyto údaje však požadovat a shromažďovat, pokud to nebude mít vliv na zpracování plateb a toto shromažďování bude zcela automatizované.

Přístup k realizaci přeshraničního inkasního způsobu placení
V původním Nařízení nebylo, tedy nově účinné od 1. listopadu 2009: Pokud není dohoda mezi poskytovateli platebních služeb plátce a příjemce, u přímého inkasa se uplatňuje u přeshraničních převodů do 1. listopadu 2012 vícestranný mezibankovní poplatek ve výši 0,088 EUR. Tento poplatek platí poskytovatel příjemce poskytovateli plátce, pokud se nedohodnou na poplatku nižším.

Pokud jde o vnitrostátní poplatky za inkaso, pak se do výše uvedeného data uplatňují stávající poplatky, ale jen do 1. listopadu 2012.

Dosažitelnost – poskytovatel plátce, který umožňuje z platebního účtu plátce provádět vnitrostátní inkaso denominované v eurech, umožní z toho účtu provádět také v rámci přeshraničních transakcí. Uplatňuje se však jen na platby v eurech!! Podmínky musí být splněny do 1. listopadu Podmínka dosažitelnosti se však týká jen inkas vůči spotřebitelům.

Pozor – Poskytovatelé platebních služeb ze Společenství, jejichž měnou není euro, musí splnit požadavky na poskytování dosažitelnosti pro inkasa v eurech do 1. listopadu 2014.

Bude-li v kterémkoli členském státě zavedeno euro jako národní měna před 1. listopadem 2013, poskytovatel platebních služeb musí zajistit požadavky na dosažitelnost k inkasu vůči spotřebiteli do jednoho roku ode dne, kdy se daný členský stát stal členem eurozóny.

Dopad Nařízení do tuzemského platebního styku
Případný dopad Nařízení lze rozdělit do dvou základních rovin: dopad do oblasti příkazu k úhradě, dopad do oblasti příkau k inkasu. Nařízení nereguluje oblast šeků a dokumentárních plateb.

Obecný dopad cenový do oblasti realizace transakcí: Do doby zavedení euro není nutné, pokud se k tomu Česká republika sama nepřihlásí, aby poplatky přeshraničních převodů byly stejné jako poplatky účtované uživatelům platebních služeb za odpovídající vnitrostátní platby.

Dopad do oblasti příkazu k inkasu: Nejpozději do 1. listopadu 2014 musí všichni poskytovatelé platebních služeb, kteří poskytují vnitrostátní inkaso, zajistit dosažitelnost inkasního způsobu placení u spotřebitelů. Znamená to umožnit realizaci přeshraničního inkasa.

Dopad do oblasti příkazu k inkasu: Z uvedeného lze dovodit, že pokud by některý z poskytovatelů toto nechtěl nebo nedokázal, nebude moci poskytovat inkasní způsob placení ani ve vnitrostátním platebním styku. Pokud bude euro zavedeno dříve, je nutné zajistit dosažitelnost do roka od zavedení eura.

Dopad do oblasti příkazu k inkasu: Poskytovatelé platebních služeb, kteří vybírají mezibankovní poplatky za inkasní způsob placení, mohou tyto poplatky vybírat i po účinnosti Nařízení, pokud však tyto poplatky byly vybírány i před účinností Nařízení. Jejich vybírání je však omezeno datem 1. listopadu 2012.

Dopad do oblasti příkazu k inkasu: Z kontextu Nařízení pak vyplývá, že po 1. listopadu 2012 nebude možné vybírat mezibankovní poplatky za realizaci jak vnitrostátního, tak přeshraničního inkasa.

Dopady úpravy platebního styku do vybraných právních vztahů
Právní úprava platebního styku ve však dotkla celkem 22-ti zákonů, z nichž lze – kromě již zmíněného obchodního zákoníku – zmínit následující: Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách – změny dopadající na opravné zúčtování, úprava vybraných pojmů, Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech – viz výše, Zákon č Sb., o České národní bance – úprava a zpřesnění pojmů + doplnění dohledu nad novými subjekty,

Zákon č. 219/1996 Sb., devizový zákon – dopad na licencované subjekty a zpřesnění pojmů, Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – dopad na plnění závazku poštovním poukazem a zpřesnění pojmů, Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi – zpřesnění pojmů a díky tomu v podstatě jisté rozšíření kompetencí FA,

Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu – rozšíření vůči novým institucím, Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků – zpřesnění tzv. dne platby,

Mimosoudní vyrovnání sporů – změny?
Nařízení ukládá, aby členské státy zavedly postupy, které uživatelům platebních služeb a jiným zúčastněným stranám umožní podávat příslušným orgánům stížnost na údajné porušení ustanovení dané Nařízením, a to ze strany poskytovatelů platebních služeb. Poskytovatelům je dána povinnost (v kontextu se zákonem o platebním styku) informovat uživatele o možnosti mimosoudního řešení sporů.

Členské státy zavedou přiměřené a účinné postupy pro mimosoudní vyřizování stížností a mimosoudní zjednávání nápravy pro urovnání sporů mezi uživateli platebních služeb a jejich poskytovateli, které se týkají práv a povinností vyplývajících z Nařízení. Členské státy k tomu mohou využít již existující subjekty. Toto řešení přijala také Česká republika.

Došlo ke změně kompetence takto: Finanční arbitr je kompetentní k rozhodování následujících sporů, pokud je tu dána pravomoc českých soudů: mezi poskytovatelem platebních služeb a uživatelem platebních služeb při poskytování platebních služeb, mezi vydavateli elektronických peněz a držiteli elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz.

Nově pak – předpoklad k : věřiteli nebo zprostředkovateli a spotřebiteli při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, investičními fondy, investičními společnostmi nebo zahraničními investičními společnostmi a spotřebiteli ze standardních fondů kolektivního investování a speciálních fondů kolektivního investování, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, pokud je jinak k rozhodnutí tohoto sporu dána pravomoc českého soudu. Arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.

Regulace platebních služeb
Nařízení jasně stanoví povinnost členským zemím určit orgán, který bude dohlížet dodržování povinností vyplývající z tohoto Nařízení. Tímto orgánem je Česká národní banka, neboť ona je jediným orgánem regulatorním a dohledovým v oblasti finančního trhu. Poskytovatelé platebních služeb ve všech svých formách jsou finančními institucemi a musejí dodržovat určité povinnosti.

Povinnosti poskytovatelů platebních služeb obecně: informační povinnosti, Zpracovat řídicí a kontrolní systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, povinnost uchovávat dokumenty a záznamy (pět let), povinnost mlčenlivosti.

Dohled nad činnostmi platebních služeb vykonává Česká národní banka: dohled na dálku (souvisí s informační povinností platební instituce), kontrola na místě.

Pokud poskytovatel platebních služeb neplní své povinnosti vůči orgánu dohledu, dopouští se správních deliktů nebo přestupků. Jedná se o oblasti: správní delikty platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, správní delikty instituce elektronických peněz, správní delikty vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, správní delikty provozovatele a účastníka platebního systému,

Přestupky fyzických osob Nápravná opatření bank a pokuty vůči nim, Správní delikty spořitelních a úvěrních družstev

S E P A JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "S E P A JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

S E P A JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "S E P A JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář