Úvod do etiky Marek Vácha 2011

Prezentace na téma: "Úvod do etiky Marek Vácha 2011"— Transkript prezentace:

1 Úvod do etiky Marek Vácha 2011
„Právnímu řádu musí předcházet řád mravní.“ Václav Havel, 16. listopadu 2009 2011 Marek Vácha Úvod do etiky

2 Science = každý systematický obor studia nebo soubor znalostí, jehož cílem je pomocí experimentu, pozorování a dedukce poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které se týkají hmotného nebo fyzického světa (Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The Hutchinson Dictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and Julian Rowe, Oxford: Helicon, 1993, pp ) = systematické pozorování přírodních dějů a podmínek s cílem objevovat o nich fakta a formulovat zákony a principy založené na těchto faktech (Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. Christopher Morris, San Diego, CA: Academic Press, 1992, p.1926)

3 Philosophy Ontology = a theory of what is real
Epistemology = a theory of how we perceive and organize data Ethics = a theory how to live a righteous life

4 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií
přírodní vědy zkoumají co je etika zkoumá co by mělo být Hume: „is“ neznamená „ought“ je logicky nemožné odvozovat normativní, imperativní závěry od výpovědí deskriptivních, indikativních. z toho co je, nelze činit závěry o tom, co má být z faktů nelze odvozovat hodnoty z deklarativních vět nelze odvozovat věty preskriptivní přírodní vědy nám tedy nepomohou při hledání správného jednání

5 There is no way of getting from „is“ to „ought“, from description to prescription, from fact to values, from science to ethics Pokud by dobré jednání bylo jen otázkou správného poznání, daly by se omyly odstraňovat a dobrý život také naučit Sokol, J., (2010) Etika a život. Vyšehrad, Praha. str.11

6 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií
David Hume: jediným motivem činu je touha, uspokojení přání jednajícího rozum bude vždy otrokem vášní Kant: není to pravda, existuje objektivní morálka, jednání objektivně dobré a objektivně špatné

7 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií
Kant: existují dva světy říše nutnosti, kde vládnou přírodní zákony říše svobody, kde se rozhodujeme a vedeme své životy

8 Postavení empirických věd
Reálné vědy jsou: empirické tematicky redukované metodicky abstraktní metodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy (hmota, prostor, čas) ontologický materialismus: nic jiného než hmota neexistuje

9 Postavení empirických věd
metodologický redukcionismus zkoumání životních projevů živočichů na úrovni chemických reakcí nepostihujeme celek reality, ale pouze její vybrané oblasti = oprávněný a užitečný přístup přírodních věd; nahlížíme realitu z jedné stránky epistemologický redukcionismus redukce etiky na genetiku, biologii na fyziku, jednu vědu na druhou ontologický redukcionismus veškerou realitu lze převést na fyziku myšlení člověka = akční potenciály v mozku a nic než to volně podle (Machula, T., (2007) Filosofie přírody. Krystal OP, Praha, str. 20)

10 Postavení přírodních věd

11 Etika Termín pochází od Aristotela (384 – 322 př. Kr.), který v lidské činnosti rozlišuje činnost teoretickou (poznání) tvořivou (zhotovování) tvořivá činnost nemá cíl sama v sobě, ale v tom, co vytváří. Cílem práce je produkt, dům nebo umělecké dílo praktickou (jednání) v praktické činnosti je cílem samo jednání: např. pomoc nemocnému je hodnota sama o sobě

12 Úkol medicíny: prodloužení života pacienta

13 „umění žít“ etika podle Aristotela délka života biologická medicína Úkol medicíny: prodloužení života pacienta, „horizontálu“ jeho života Úkol morální filosofie: poskytnout smysluplnost života, „vertikálu“ života

14 Etika Ethos = ethos = místo pastvy zvířat nebo označení pro stáj, rovněž způsob chování zvířat (etologie). Přeneseně: místo bydlení a všechny obyčeje v rámci společného bydlení. Způsob jednání, myšlení. Mos = původně = vůle. zejména vůle určená bohy nebo panovníky; tradiční předpisy a zákony a obyčeje (mores). Především ale označuje vůli člověku uloženou předpisy a zákony či bohy. Mrav – nrav = to, co se líbí, co je vhodné

15 Ethics and Morality Ethics is primarily a matter of knowing
Morality is a matter of doing morality is what people believe to be right and good ethics is the critical reflections about morality and the rational analysis of it.

16 Mravní klima ekologie organismy, počasí, oxid uhličitý, globální oteplování, koloběh prvků prostředí idejí, myšlenek, ve kterém žijeme „ethical environment“ co je přijatelné, odpustitelné, tolerovatelné etc. viz nacionální socialismus v Německu 30. let my Evropané máme tendenci takové věci zpochybňovat či zlehčovat toto prostředí se mění názory na manželství ve starověku, 19. stol. a dnes názory na homosexualitu ve starém Řecku, v 18. stol a dnes názory na eutanázii ve starém Řecku a dnes

17 Etika antika a středověk: pozdější vývoj je silně redukcionistický
jedná se o formaci životního postoje člověka, celého jeho charakteru pozdější vývoj je silně redukcionistický teorie norem lidského jednání dohodnutá konvence o tom, jak by člověk měl jednat

18 Altamira – let Umění Člověk, jako jediný z 30 milionů současných druhů organismů na Zemi kdysi pocítil potřebu malovat po stěnách jeskyní. Proč? Lascaux ve Francii – let Cosquer, Francie – Objeveno 1994

19 Etika a morálka Ethics is primarily a matter of knowing
Morality is a matter of doing morálka se skládá z norem, příkazů k jednání, např: neopíjej se, nekuř atd. tím se etika nezabývá, etika jen analyzuje, co je to svědomí, co je to příkaz, zda existuje jediná etika, atd.

20 Pokus o definici „Veškeré rozumové poznání je buď materiální, a posuzuje se jím nějaký objekt; nebo formální, a zabývá se pouze samotnou formou rozvažování a rozumu i obecnými pravidly myšlení vůbec bez zřetele na rozličnost objektů. Formální filosofie se nazývá logikou. Oproti tomu materiální filosofie, která se zabývá určitými předměty a zákony, jimž ty předměty jsou podřízeny, je zase dvojí. Ty zákony jsou buď zákony přírody, nebo svobody. Věda o zákonech přírody se nazývá fyzika, věda o zákonech svobody etika.“ (Kant, I., (1976) Základy metafyziky mravů. Praha, Nakladatelství Svoboda)

21 Etika Objev vlastní svobody – člověk již není součástí „věčného koloběhu kmene“ (Jan Sokol), ale jeho individuální život se odehrává mezi narozením a smrtí - opojení svobodou, ale zároveň vědomí závratné propasti we have moved from fate to choice Svoboda se stává trvalým břemenem – na koho shodit odpovědnost? V pozdní antice vzrůstá význam Osudu tragédie Oidipa Mytologické řešení – sudičky atp. Rozvinutá instituce věštění – zejména ve vojenství Nebo – nalezení objektivních pravidel, jak jednat „dobře“

22 Problém svobody „A obyčejnému člověku vždycky připadalo podivné, že někdo před vyšlapanou cestou a známými cíly dává přednost strmé a úzké stezce vedoucí do neznáma. Proto se také vždycky mělo za to, že pokud takový člověk není šílený, jistě v něm sídlí démon nebo Bůh; neboť ten zázrak, že by to někdo mohl dělat jinak, než jak to lidstvo odedávna dělalo, se dal vysvětlit jen nadáním démonickou silou nebo božským duchem.“ (Jung, C.G., (1994) Duše moderního člověka. Atlantis, Brno. str. 60)

23 Objev vlastní svobody Objev vlastní svobody – člověk již není součástí „věčného koloběhu kmene“ (Jan Sokol), ale jeho individuální život se odehrává mezi narozením a smrtí - opojení svobodou, ale zároveň vědomí závratné propasti dějiny 20. století jsou dějinami delegace svobody na někoho jiného Hitler: „přebírám veškerou odpovědnost“ sekty extremistické politické strany

24 Svoboda svoboda reklamy svoboda supermarketu svoboda hry
volba politické strany svoboda hry society is like football: I support my team and hope it will win. But I recognize that the rules of the game take priority over which team I support, because without rules, there is no game, and without the game, there is no team

25 Freedom is not an either/or. It is a process.
Freedom is not a given of the human situation. Like the other distinctive achievements of the spirit - art, literature, music, poetry - it needs trainig, discipline, apprenticeship, the most demanding routines and the most painstaking attention to detail. That is why most theories of human behavior are simply false. They claim that we are either free or not; either we have choice or our behavior is casually determined Freedom is not an either/or. It is a process. (Sacks, J., (2009) Genesis: The Book of Beginnings. Covenant and Coversation. Maggid Books and The Orthodox Union. New Milford, USA, London, Jerusalem. p.70)

26 Jistá míra rozvahy a sebeovládání je tedy nutnou podmínkou, abychom mohli ostatním bez obav dopřát aspoň takovou volnost či svobodu, jakou bychom si přáli sami pro sebe. Problémy s nevypočitatelným jednáním těch druhých vysvětlují, proč měla západní tradice takovou hrůzu z "vášní" a proč tolik trvala na jejich ovládání právě tam, kde chtěla rozšířit a obhájit individuální svobody Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 138

27 Svět příčin a následků newtonovský svět jako akvárium naplněné věcmi
v trojrozměrném akváriu jsou osy x, y, z, čtvrtým rozměrem je čas tyto věci má za úkol proměřit věda svět jako vnitřek obrovského orloje svět příčin a následků, svět padajících dominových kostek

28 Příklad z Campbellovy „Biology“: Svět příčin a následků: Necyklický elektronový tok

29 Necyklický elektronový tok

30 Svoboda ovšem svoboda tento svět nějak výrazně narušuje: je možno jednat i jinak! empiristé: není tomu tak, svoboda de facto neexistuje podobně genetický determinismus

31 Etika fatalismus – jednáme dobře nebo zle na základě osudu (který je zapsán ve hvězdách – astrologie) behaviorismus – vše je dáno výchovou, jednání člověka je output po inputu… genetický determinismus – vše je dáno geny, jednání člověka je output po inputu… … etika má smysl jen tehdy, pokud uznáme člověka jako svobodnou bytost

32 Behaviorismus l´éducation peut tout
Filosof Claud-Adrien Helvétius ( ) vydává v roce 1758 knihu De l´Esprit, ve které píše: „Všichni lidé se rodí se stejnou mentální kapacitou; nejrůznější rozdíly, které vnímáme mezi lidmi tak ostře, nejsou ničím než výsledkem odlišného sociálního prostředí a příležitostí.“ (Reich 1995). O 15 let později vydává Helvétius knihu De l´Homme, jejíž základní myšlenka je totožná - „l´éducation peut tout“ (vzdělání může vše).

33 Etika behaviorismus: „. . .dejte mi tucet zdravých dětí a možnost je vychovávat a zaručuji vám, že každého z nich, kterého náhodně vyberu, budu schopen vychovat do jakékoli profese chcete – doktora, právníka, umělce, obchodníka – a nebo, ano, žebráka či zloděje; to vše bez ohledu na jejich talenty, schopnosti, dovednosti či rasovy´ původ jejich předků.“ (Watson 1925)

34

35 B.F. Skinner there is an innate tendency to respond to rewards and punishments in certain ways …but the pattern of rewards and punishments is the immediate and primary cause of behavioral outcomes

36 Environmentalism = we are what we learn
environmentalism dominated psychology until 1960s

37 Útěky od svobody: Genetický determinismus
vše je již dopředu určeno geny a člověk nemůže jednat jinak

38 Společenství obětí

39 po ulicích chodí bezdomovci s geny pro bezdomovectví, jsou zde alkoholici s geny pro alkoholismus, násilníci s geny pro násilnictví, akademici s geny pro inteligenci a homosexuálové s geny pro homosexualitu a depresívní ženy s geny pro depresi... (volně podle Rose, S., (2005) Lifelines. Life Beyond the Gene. Vintage, London, p. 277)

40 Jiný typ determinismu To už je vrch lidské pitomosti, že když nám přijde nanic ze samé dobroty – zpravidla že jsme o své újmě přebrali – že pak vinu na svých pohromách dáváme slunci, měsíci a hvězdám. Jako bychom byli padouchy z nezbytí, blázny z nebeského ponuknutí, lumpy, zloději, a zrádci pro nějakou siderickou konstelaci, ochlasty, lháři a cizoložníky ze samé poslušnosti vlivu planet. Zkrátka všechno, co jsme nejhoršího, jsme z božího přistrčení. Skvělá výmluva, jen co je pravda, pro pana kurevníka člověka, takhle připsat svou kozlí náturu na vrub nějaké hvězdy. (William Shakespeare: Král Lear, SNKHLU, Praha 1958, přeložil E.A. Saudek)

41 Jiný typ determinismu „Všeobecně převládající koncepce závislosti dnes hlásá, že jde v podstatě o nemoc charakterizovanou neodolatelným nutkáním (které se šíří neurochemicky a možná je svou podstatou dědičné) konzumovat drogu či nějakou jinou látku, nebo opakovaně jednat sebedestruktivním či protispolečenským způsobem. Takový závislý člověk si prostě nemůže pomoci, a jelikož jeho chování je projevem nemoci, vykazuje stejnou morální povahu asi jako počasí.“ Dalrymple, T., (2005) Život na dně. Světový názor, který vytváří spodinu společnosti. Academia, Praha, str. 24)

42 Jiný typ determinismu Freud: „já není pánem ve svém domě“

43 Společenství obětí Postmodern secular culture tends to underemphasize responsibility, thereby generating a strange contradiction. On the one hand we have almost unlimited freedom to choose. On the other, when things go wrong, it is rarely our fault. Something or someone else is to blame: poverty, discrimitation, a difficult childhood, the educational system, psychological abuse, the media, the government, junk food, or any other of the proliferating varieties of exculpation.

44 Společenství obětí An employee, fired for consistently showing up late to work, sues his employers on the grounds that he is a victim of „chronic lateness syndrome“. The Economist noted about the United States, „If you lose your job you can sue for the mental distress of being fired… if you drive drunk and crash you can sue somebody for failing to warn you to stop drinking. There is always somebody else to blame.“ (Sacks, J., (2005) To Heal a Fractured World. The Ethics of Responsibility. Continuum, London, p. 182)

45 „Nature is strong and she is pitiless
„Nature is strong and she is pitiless. She works in her own mysterious way, and we are her victims. We have not much to do with ourselves. Nature takes this job in hand, and we play our parts.“ 1925, z řeči Clarence Darrow, který obhajoval dva mladíky, kteří byli obviněni z vraždy 14ti letého chlapce. Díky této řeči pro ně dosáhl doživotí místo trestu smrti.

46 The flight from responsibility into victimhood is the oldest of all human temptations
„learned helplessness“

47

48

49 Postoj oběti má svůj půvab: zjednává soucit, zajišťuje obdiv (a to se týká celých národů a kontinentů stejně jako jednotlivců). Ať už je naše situace jakkoli bídná, neobviňujme prosím nic a nikoho – dějiny, vládu, nadřízené, rasu, rodiče, měsíční fázi, dětství ani cvičení v čistotě. V okamžiku, kdy někoho nebo něco zatížíme vinou, zpochybníme tím také svou schopnost měnit se. Odpovědnost za život spočívá v opuštění postoje oběti, sebelítosti a věčného oplakávání sebe a svého neštěstí. Vytýkat vinu druhým znamená, že jsem ještě nepřijal plnou odpovědnost za svůj život. (Edvaerd Edinger:Já a archetyp)

50 Etický relativismus „smíme to, co umíme?“
Poté, co se ke konci středověku a na počátku novověku zhroutil v Evropě systém jediného náboženství, desatera a etických principů křesťanství, vzniká otázka, podle jakých etických principů vlastně žít – a především, čím si tyto principy zdůvodnit. Od Dostojevského „není-li Bůh, všechno je dovoleno“ až po striktní etiku biblického desatera se rozprostírá široká oblast nejistoty

51 Etický relativismus

52 Etický relativismus „smíme to, co umíme?“
Newtonovský svět byl světem jistot svět byl třírozměrné „akvárium“ (Anton Markoš), ve kterém se nacházely věci, jejichž zkoumání bylo úkolem vědy Einsteinovský svět je světem relativit hmota, prostor a čas již nejsou stabilní, mohou se nejrůznějším způsobem měnit …tato nejistota a ztráta jistot se možná projevila i v etice

53 Etický relativismus „smíme to, co umíme?“
morálka je zcela odvozena od společnosti, ve které člověk vyrůstá nic není ani dobré ani špatné bez posouzení dané kultury a sociálního kontextu vše záleží na úhlu pohledu nemá cenu se přít o místo, kde se duha dotýká země – záleží na tom, odkud se díváme nemá cenu protestovat proti otroctví, práci dětí, obřízce žen, upalování vdov, odmítání vzdělávání žen – jiný kraj, jiný mrav a pokud proti tomu protestujeme, tak jakým právem? pokud bychom protestovali, dopouštíme se etického imperialismu či paternalismu

54 Etický relativismus „smíme to, co umíme?“
pokud každý zastává individuální morálku, těžko nějak vymyslet zákony přijatelné pro všechny neexistuje kultura, která by spojovala všechny občany: již neexistuje společná znalost bible, Shakespeareho, Dickense etc. jediné co známe je citovat reklamy – jinak řečník riskuje, že jeho narážkám nikdo neporozumí neexistuje společná znalost hudby – každý poslouchá něco jiného těžko najít něco, co by občany spojovalo – díky internetu i zprávy volíme podle toho co nás zajímá

55 Nihilismus neexistuje morálka, ani morální pravdy, ani dobro a ani zlo
věci se dějí, bez morálního znaménka morálka, podobně jako všechna náboženství, je pouhá iluze ani vražda nevinného, ani genocidy nejsou špatné, neboť nejsou ani dobré slabší formou nihilismus je etický relativismus

56 Etický relativismus „James Morris ve svých excelentních dějinách Britského impéria vypráví historku o Charlesi Napierovi, který mezi jinými pozoruhodnými činy také roku 1843 dobyl Sind a zavedl tam obvyklý minimalistický řád typický pro britský způsob vlády. Jedním z jeho významných ustanovení byl zákaz satí. Britové v zásadě tolerovali jakékoli domorodé zvláštnosti, nicméně upalování vdov strpět nehodlali. Sindští brahmáni satí bránili, a prohlašovali, že jde o starobylý zvyk. Napierova briskní odpověď byla nádherně prostá:“I můj národ má jeden zvyk. Když muži zaživa upalují ženy, pověsíme je. Jednejme tedy všichni tak, jak nám náš národní obyčej káže!“[1] [1] Berger, P., (1997) Vzdálená sláva, Barrister & Principal, Brno, p.63 ISBN

57 Etický relativismus Berger ironizuje představu nekonečné tolerance současných Američanů (…i Evropanů), kteří „budou tolerovat vše, kromě intolerance:“Tak vy jste kanibal? To je ale zajímavé! Myslím, že nám všem by hrozně prospělo, pokud bychom lépe porozuměli vašemu pohledu na věc.“ Aristotelés a Tomáš se domnívají, že etické zákony objevujeme, vykopáváme, podobně jako fyzikální zákony

58 Etický relativismus Aristotelés: oheň pálí stejně doma jako v Persii
…morální zákony tedy platí rovněž všude na světě …tedy tak, jako můžeme v Sieře Leone vyučovat mládež teorii relativity – výdobytek evropské civilizace – mohli bychom ji učit o důstojnosti jedince – stejném výdobytku Evropy.

59 God sets up laws in nature just as a king sets up laws in his kingdom (René Descartes)

60 Pokud by žádné morální představy nemohly být pravdivější či lepší než jiné, proč pak dávat přednost civilizované morálce před morálkou divošskou nebo křesťanské morálce před morálkou nacistickou? (Lewis, C.S., (2008) K jádru křesťanství. Návrat domů, Praha. str. 26)

61 Odůvodnění mravních norem – Emanuel Rádl
„Morální zákony nejsou ani vlastností, ani projevem charakteru, ani vlohami, ani dílem lidským, jako bývají hnutí mysli, neboť nejsou v nás, nýbrž jsou pro nás, vládnou nad námi. Proto „objektivní“ pozorování lidí nás nepoučí o vládě morálnosti. I kdyby všichni lidé lhali, podváděli a žili proti druhým lidem jako vlk proti vlku, morální řád platí, žádný objektivní popis lidí tento řád nepozná, protože víme předem, co jest správné, mravné čestné – všichni lidé to vědí.“ (Rádl, E., (1994) Útěcha z filosofie. Nakladatelství Svoboda, Praha, str. 8)

62 Odůvodnění mravních norem – Emanuel Rádl
„Všichni vědí, že rozum nemůže vytvořit ani přátelství, ani spravedlnost, nýbrž jen vymezuje, programově formuluje zákon. (…) Jak by se mohli lidé smluvit, že překonají egoismus, podle něhož člověk člověku jest vlkem, kdyby nebyli napřed ke smlouvě pozváni programem o morálně vedené společnosti?“ (Rádl, E., (1994) Útěcha z filosofie. Nakladatelství Svoboda, Praha, str. 10)

63 Odůvodnění mravních norem – Emanuel Rádl
„Nemáme pravdu, řekl bych, nýbrž pravda má nás; neustanovujeme ji, nýbrž rodíme se do ní.“ (Rádl, E., (1994) Útěcha z filosofie. Nakladatelství Svoboda, Praha, str. 13)

64 Odůvodnění mravních norem
„Kdyby pravidlem pro přesvědčení byla starobylost, lidé dávnověku by pak byli bez pravidla? A kdyby jím byl obecný souhlas, co kdyby lidé vymřeli?.“ (Pascal, B., (1973) Myšlenky. Odeon, Praha, str. 46)

65 Odůvodnění mravních norem
morální zákony jsou konstruktem člověka: Thomas Hobbes: „dříve, než byly dány zákony, neexistovala spravedlnost ano nespravedlnost. Každý lidský úkon je svou povahou indiferentní. Že je dobrý nebo špatný, to pochází jen od zákonodárce. Vladaři tedy svým příkladem činí spravedlivým, co přikazují, a nespravedlivým, co zakazují.“

66 Odůvodnění mravních norem
morální zákony jsou konstruktem člověka: David Hume: morální zákony jsou výsledkem dohody mezi lidmi E. O. Wilson: morální zákony jsou výsledkem přírodního výběru svědomí člověka je produktem natural selection Konrad Lorenz: dá se těžko rozlišit, zda nás k určitému chování vedou podněty z nejhlubších, předlidských vrstev naší osoby, nebo úvahy nejvyšší etáže našeho rozumu

67 E.O. Wilson the organism is only DNA´s way of making more DNA
the hypothalamus and limbic system are engineered to perpetuate DNA these centers flood our consciousness with all the emotions – hate, love, guilt, fear, and others – that are consulted by ethical philosophers who wish to intuit the standards of good and evil (Wilson, E.O., (2000) Sociobiology. The New Synthesis. Twenty-Fifth Anniversary Edition. The Belknap Press of Harward University Press. Cambridge, Massachusetts, and London, England. p. 3)

68 E.O. Wilson The hypothalamic-limbic complex of a highly social species, such as man, „knows“, or more precisly it has been programmed to perform as if it knows, that its underlying genes will be proliferated maximally only if it orchestrates behavioral responses that bring into play an efficient mixture of personal survival, reproduction, and altruism (Wilson, E.O., (2000) Sociobiology. The New Synthesis. Twenty-Fifth Anniversary Edition. The Belknap Press of Harward University Press. Cambridge, Massachusetts, and London, England. p. 4)

69 naše emoce vytváří hypotalamus a limbický systém
všechno naše etické rozvažování je tedy důsledkem tohoto systému hypotalamus a limbický systém se vytvořily evolucí …s jediným cílem, kterým není ani štěstí, ani přežití, nýbrž: co nejvíce namnožit geny, který organismus vytvořily Kritika: my ale nezkoumáme člověka z pozice mimozemského zoologa, my sami patříme k našemu druhu – a víme velmi dobře, že lze jednat ještě i jinak … a jsme zase na začátku

70 Jelikož má člověk neměnící se, letitou geneticky určenou anatomickou, fyziologickou a psychologickou konstituci, je důvodné se domnívat, že alespoň některé „hodnoty“, které má za dobré nebo špatné, byly objeveny nebo vyvstaly během tisíců let, co lidé žili pospolu v různých společnostech. Jakmile jsme tyto hodnoty identifikovali a otestovali, je nějaký důvod, proč tyto hodnoty nepovažovat za absolutně dané a neměnné? Jakmile je například bezohledná vražda dospělého člověka jen tak pro osobní pobavení uznána za špatnou, bude za takovou pravděpodobně uznána vždy. (Leonard Carmichael, cit. v Rothbard, M.N., (2009) Etika svobody. Liberální institut, Praha. str. 58)

71 Herodotus (5th century BC): During Darius´s reign, he invited some Greeks who were present to a conference, and ask them how much money it would take for them to be prepared to eat the corpses of their fathers; they replied that they would not do that for any amount of money. Next, Darius summoned some members of the Indian tribe known as Callatiae, who eat their parents, and asked them in the presence of the Greeks, with an interpreter present so that they could understand what was being said, how much money it would take for them to be willing to cremate their fathers´ corpses; they cried out in horror and told him not to say such appalling things. So these practises have become enshrined as customs just as they are, and I think Pindar was right to have said in his poem that custom is king of all. (Blackburn, S., (2001) Ethics. A Very Short Introduction. Oxford University Press, Oxford, p. 18)

72 C.S. Lewis napříč globem se v řadě obyčejů (particular morality) lišíme kolik má mít muž manželek zda máme jezdit vpravo nebo vlevo zda máme pohřbívat zemřelé rodiče zda se má v restauracích kouřit ale v základních věcech (common morality) panuje v lidstvu jednota utéct z boje je zbabělost ukrást věc příteli je špatnost lhát přátelům je špatné

73 „Představte si třeba zemi, kde obdivují ty, kdo utečou z bitvy, nebo kde má člověk hřejivý pocit z toho, že podvedl právě ty, kdo se k němu zachovali nejlaskavěji. To si rovnou můžete představit zemi, kde dvě a dvě je pět. Lidé se mohou lišit v názoru, ke komu se máme chovat nesobecky – zda pouze ke svým příbuzným, nebo ke všem krajanům, či dokonce ke všem lidem bez rozdílu. Všichni se ale shodnou na tom, že člověk by neměl vždycky myslet jen sám na sebe. Sobectví nesklízelo obdiv nikde. Lidé se neshodli, zda je správné mít jednu manželku nebo třeba čtyři. Vždy se ale shodli na tom, že muž nemůže jednoduše mít kteroukoli ženu, jíž se mu zachce.“ (Lewis, C.S., (2008) K jádru křesťanství. Návrat domů, Praha. str. 20)

74 E. O. Wilson: morální zákony jsou výsledkem přírodního výběru
svědomí člověka je produktem natural selection C.S.Lewis: dobré a špatné impulsy vlastně neexistují, tyto impulsy je třeba prozkoumat univerzálnímu„Mravní mu zákonu“ mohou být někdy dobré, jindy špatné

75 Svědomí jako produkt natural selection kritika
pokud by svědomí bylo pouze produktem přírodního výběru, dnes, když jsme již individuovaní, by nebyl jediný důvod se podle něj řídit, neboť po eónech instinktů nastoupilo období rozumu. svědomí bychom pak mohli odložit jako dnes již nepotřebnou součást evoluční výbavy, která pro nás kdysi byla užitečná, ale za současného užívání rozumu je již poněkud obsolentní. zde ovšem znovu vyvstává otázka, proč bychom se k sobě měli chovat hezky…? …a jsme zase na začátku

76 C.S. Lewis „bylo by chybou domnívat se, že některé z našich pohnutek – dejme tomu mateřská láska nebo vlastenectví – jsou dobré, zatímco jiné, například sex či bojovnost, jsou špatné (…) Můžeme se setkat se situací, kdy je třeba potlačit lásku matky k vlastním dětem nebo lásku muže k vlasti, protože by mohly vést k nespravedlivému postoji k jiným dětem či k jiným zemím. Lze tedy říci, že dobré a špatné impulsy vlastně neexistují. (…) Klavír nemá dvojí klávesnici – jednu „dobrou“ a druhou „špatnou“. Jakýkoli tón může být v jedné situaci dobrý a v jiné špatný.“ (Lewis, C.S., (2008) K jádru křesťanství. Návrat domů, Praha. str )

77 Common Morality is a product of human experience and history and is a universaly shared product is found in all cultures is not relative to cultures and individuals, because it transcends both (Beauchamp, T.L., Childress, J.F., (2009) Principles of Biomedical Ethics. 6th ed. Oxford University Press, New York, Oxford, p. 4)

78 Odůvodnění mravních norem – Józef Bocheński etiku je třeba opřít o biologii, ne o náboženství
„Stará řecká moudrost – žít ve shodě s přirozeností. To je podle mého jediný možný mravní základ morálky. Co je morální dobro? To, co je ve shodě s přirozeností. Přirozenost je například uzpůsobena tak, že každé žijící zvíře, každá rostlina, se snaží zachovat svůj druh, zvěčnit ho. proto je nesprávné zabíjet děti, a patří se dát jim najíst a pečovat o ně.“ Bochenski, J., (2001) Mezi logikou a vírou. Barrister & Principal, Brno, str pozor na slovo „přirozenost“ – zde míněno ve smyslu přirozeného zákona

79 Etika – pokus o definici
Etika = hledání zásad dlouhodobě udržitelného soužití člověka s člověkem a lidstva se světem všeho života (Kohák, E., Svoboda, svědomí, soužití Sociologické nakladatelství, Praha 2004 p. 14)

80 Sókratés: nejlepší jednání je to, za něž se člověk nemusí stydět, a to zejména sám před sebou.

81 Deskriptivní etika musí nutně vyústit v normativní, jinak
„se jedná jen o jakýsi popis problémů, preferencí, pocitů a postojů, bez jakéhokoliv hledání rozdílů mezi správným (a tedy dobrým) a nesprávným (a tedy zlým). Mnozí vůbec neuvažují o tom, že by mohla existovat pro všechny společná „mravní pravda“, která by byla pro dobro celého lidstva vrcholně žádoucí. Jde často o mravnost, která toleruje vše a která popírá i právo na život někoho, koho degraduje na nic.“ (Munzarová, M., (2005) Zdravotnická etika od A do Z. Praha, Grada Publishing)

82 Morální filosofie Co dělat, abych byl prožil zdařilý život?
Antická Řecko: kalokagathía evropský středověk: ideál světce ideál mučedníka novověk: obklopení bohatstvím (volně podle: Kohák, E., Člověk, dobro a zlo)

83 Morální filosofie Co dělat, abych byl prožil zdařilý život?
Při hledání odpovědi na otázku „Co mám dělat?“ je třeba se nejprve ptát… … „jakého příběhu jsem součástí?“

84 Příspěvek Martina Heideggera
jako jediný druh na Zemi máme vědomí vlastní smrtelnosti víme tedy, že náš čas na Zemi je omezený v den smrti chceme umřít s pocitem, že za sebou máme zdařilý život, že to stálo za to, že jsme zde nebyli zbytečně etika hledá, co to je „zdařilý život“

85 Rights Someone else´s rights are my responsibility
rights are noble things, essential to human dignity, but without the widespread diffusion of responsibility they are undeliverable Bentham called them „nonsence on stilts“

86 Rights the answer lies in right-fencing an area of life beyond the reach of politics. this, we recall was the original meaning of the word „rights“ defined by the 1948 United Nations Universal Declaration as including the right to life, liberty and security of person equal treatment and protection by the law freedom of though, conscience and religion; of opinion and expression; peacefully assembly and association etc.

87 Rights and Responsibilities
rights are passive, responsibilities active rights are demands we make on others responsiblities are demands others make on us A responsiblity-based culture exists in the active mode. It emphasize giving over receiving, doing, not complaining

88 Koncept práv podle Jana Sokola
Právo = moje povinnost vůči druhým právo na život = imperativ nezabiješ! právo na majetek = imperativ „nekrást!“ pokud bychom takto chápali koncept práv, jevy jako „práva zvířat“ nebo „práva přírody by se nám zhroutily – zůstala by jen odpovědnost člověka za přírodu ostatně, až budeme umírat, vůči komu nárokovat své „právo na život“? představa, že základní práva máme „od přírody“ či „od narození“ je poněkud mlhavá

89 Koncept práv podle Jana Sokola
„Může člověk, trpící pokročilou leukémií, podat žalobu na neznámého pachatele? Koho má žalovat člověk, umírající hladem? Oběť zemětřesení nebo povodně? Stát? To bychom se vrátili k docela jiné představě společnosti, která deleguje všechnu starost o své blaho absolutnímu panovníkovi, kterého pak také může svrhnout, když přišla neúroda, jak to známe z některých starých afrických společností.“

90 Koncept práv podle Jana Sokola
objevením cizích zemí se ukázalo, že domorodci žádná taková práva „od přírody“ či „od narození“ nemají, což celý koncept silně zpochybnilo

91 …opravdu ?

92

93 Tolerance or Freedom A tolerant society – one that gives maximum liberty to individuals to do what they think right – will be more moral than one that imposes conformity. …but is it true?

94 Tolerance or Freedom Let´s do a thought experiment involving the philosopher´s friend, a visitor from Mars. The visitor spends a day watching the traffic on the roads, turns to us and says, „You the earthlings have a very conformist view of driving. Everyone I have seen drives on the left hand side of the road. On Mars we would regard that as an infringement of freedom. For us it is a matter of principle that we are free to choose on which side of the road to drive.“ „But that would cause chaos,“ we reply. „Chaos“, says the Martian „is the price we are prepared to pay for freedom.“

95 Tolerance the very thing that seems to make tolerance necessary – significant, substantive moral disagreement – also seems to make it impossible A situation in which everyone is their own legislator is a system without law at all.

96 Metaethics in normative ethics we might ask whether as action is right or whether a person is good in metaethics, we would more likely ask what it means for an action to be right or for a person to be good does right mean has the best consequences produces the most happiness commanded by God? Vaughn, L., (2010) Bioethics. Principles, Issues and Cases.Oxford University Press. Oxford, p. 4)

97 Alasdair MacIntyre After Virtue
co se stane, pokud ztratíme morální konsensus? Vše co zbude jsou věty, které jsou nyní zbaveny smyslu myslíme, že konstatujeme fakta, ve skutečnosti jen vyjadřujeme své pocity morálka je redukována na pocit „dobrý“ a „špatný“ se staly zvuky

98 Alasdair MacIntyre After Virtue
někdo říká, že zmrzlina je dobrá, někdo ne tito lidé se nehádají, každý jen deklaruje své stanovisko někdo je pro, někdo proti někdo říká, že potraty jsou dobré, někdo říká že potraty jsou špatné

99 Alasdair MacIntyre After Virtue
ztratili jsme základ pro morálku jako sdílenou sadu hodnot, které drží společnost dohromady žijeme v době „after virtue“, v době, kdy již lidé nemají role a povinnosti uvnitř stabilní sociální struktury. Morálka se stala pouhou fasádou. Argumentace může být nekonečná v debatě, postrádající sdílené standardy co je to „etické jednání“ vítězí nejsilnější hlas. Jediná smysluplná cesta jak zvítězit je oponenty zesměšnit, překřičet, poukázat na jejich předsudky, slabiny etc.