Strategie rešerše literatury a dat

Prezentace na téma: "Strategie rešerše literatury a dat"— Transkript prezentace:

1 Strategie rešerše literatury a dat
DS Seminář Mgr KOMBI ZS2009 Seminář pro podporu tvorby diplomových prací Katedra veřejné a sociální politiky Zpracoval: Petr Háva Téma: Plán výzkumu (výzkumný projekt) Vymezení výzkumného problému Strategie rešerše literatury a dat

2 Základní struktura plánu výzkumu
Výzkumný problém Cíl, účel práce Konceptuální rámec Výzkumné otázky Metody Sběr dat Strategie výběru dat Analýza dat Validita

3 Výzkumný problém Studenti si poměrně často neví při volbě tématu (a jeho vstupním zpracování) diplomové práce rady: Jde především o zdůvodnění potřeby výzkumného problému DP není slohové cvičení, nejde jenom o přehled existujících poznatků Cílem DP je řešit nový problém, přinést nové poznatky, v nových souvislostech

4 Vstupní sběr dat a jejich zpracování pro formulaci výzkumného problému
Výsledky jiných, již realizovaných výzkumů (průzkumy veřejného mínění, granty – publikace v odborném tisku) Analýza dokumentů politické praxe (mezinárodní – OECD, EU, UN, domácí – vláda, ministerstva, NZO) je jednou z metod sběru dat, jde spíše o první krok určitého metodického postupu, za nímž následuje zpracování těchto dat Redukce dat - zobrazení dat - např. formou tabulek, blokových schémat a grafů) Zobrazení dat slouží k názorné organizaci a kompresi informací Redukce a zobrazení dat nám umožní a usnadní návrh závěrů a interpretací (např. analýza jednání různých skupin aktérů s využitím přehledné tabulky)

5 Tvorba typologií Při prezentaci kvalitativních dat si pomáháme tím, že organizujeme fenomény, věcné vztahy, předměty nebo osoby pomocí typologie Typologie znamená klasifikační systém, který rozděluje definovanou kategorii fenoménů do podkategorií Např. typologie aktérů, typologie skupin aktérů (viz Howlett, Ramesh 1995; Frič 2008)

6 Zobrazovací prostředky
Tabulky příklad tabulky, analýza aktérů (Durda) Grafy, Strom problémů, strom příčin, strom cílů (prezentace Doleželová 2007) Mapy, modely Vývojová schémata Influenční diagram, kauzální síť Morfologická analýza (vybrané události, ukázka Králová – Obezita)

7 Kauzální model: Determinanty dobrovolné a nedobrovolné nezaměstnanosti starších osob
Nedostatek poptávky po starších osobách Regulace mezd (min. mzda/ činnost odborů) Dobrovolná nezaměstnanost Neúspěšnost osob, které chtějí praco-vat, v nalezení zaměstnání Nespokojenost s nabízenou mzdou Aktivní hledání lepší práce Nedobro-volná nezaměstnanost Spokojenost s dávkami soc. podpory Nezájem starších osob pracovat Štědré dávky soc. podpory Celková nezaměstnanost Zdroj: Doleželová, 2007

8 Kauzální model: Vznik nezaměstnanosti starších osob podle teorie lidského kapitálu
Nedostatek motivace se vzdělávat Nedostatek podpory socio-kulturního zázemí Neatraktivní výše lidského kapitálu pro zaměstnava-tele Nedostatek dovedností a schopností Neinvestice do vzdělání Nezaměst-nanost starších osob Investice do vzdělání (rekval.) Další snížení lidského kapitálu

9 Myšlenková mapa Školy Prolínání rodin Neziskové organizace

10 ČASNÝ ODCHOD Z TRHU PRÁCE
Determinanty časného odchodu z trhu práce ČASNÝ ODCHOD Z TRHU PRÁCE Překážky politik Pravidla veřejného důchodového systému Formální/neformální předčasný důchod Nedostatek možností pro postupný odchod do důchodu Nízká zaměstnatelnost Zastaralé znalosti Nedostatečná pomoc pro starší uchazeče o práci Nevyhovující pracovní podmínky Překážky na straně zaměstnavatele Negativní přístupy Vysoké náklady práce Nedostatečná pracovně-právní ochrana Zdroj: OECD. 2006b. Older Workers. Living longer, working longer. DELSA Newsletter, Issue 2; vlastní úprava Zdroj: OECD 2006, Doleželová,2006

11 Vymezení problému (3) Determinanty časného odchodu z práce (OECD, 2006)

12 Strom problémů Předčasný důchod Neefektivní reakce na demografické stárnutí Nezaměstnanost Vysoké výdaje na dávky sociálního zabezpečení Příčiny nízké ek. aktivity osob 50+ před dosažením důchod.věku Snižování životní úrovně osob 50+ v předdůchod. věku Oslabování ekonomiky Důsledky nízké ek. aktivity osob 50+ před dosažením důchod. věku Nízká ekonomická aktivita pracovníků 50+ nepobírajících důchod Neg. přístup k udržení/ zisku zaměstnání Nemožnost pracovat (zdrav.stav) Věková diskriminace Nevyužívání flexibilních forem práce Nedostatečná kvalifikace, adaptabilita Nízká poptávka Sociální exkluze Deficit důch. syst. Pokles prac. síly

13 Zdroj: Durda, 2004

14

15 Standardized death rate – cerebrovascular, all ages Source: WHO Health database
Graph. 1. Standardized death rate – cerebrovascular, all ages

16 Síť aktérů ve vztahu systémové stigmatizace v ČR (Bodnár 2009)
Text diplomové práce BODNÁR 2009 je v čítance, část. č. 1 k úvodu

17 Analýza aktérů v psychiatrické péči- destigmatizačním předpoklady
(převzato z BODNÁR, 2009) AKTÉR VZTAH K PROBLEMATICE PRIMÁRNÍ KOMPETENCE MOŽNOSTI VLIVU Ministerstvo práce a sociálních věcí -navrhování a implementace právního rámce -relevantní dotační programy -standardizace péče – soc. služeb -zaměstnanost duševně nemocných Právní rámec: -Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách -Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev -Vyhláška č. 284/1995 Sb., o zaměstnanosti Dotační podpora: -ESF, přímé dotace Osvětová činnost: -Destigmatizační programy Institucionální rámec: legislativa Výzkumná činnost Ministerstvo zdravotnictví -resortní příslušnost (16 přímo zakládaných PL) -silný vliv na institucionalizaci -Zákon č. 20/1966 Sb.,o péči o zdraví lidu -Zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti -ERDF, přímé dotace Vzdělávání: -lékařů a personálu PL -Legislativa -Deinstiucionalizace Kraje -přechod systému léčby do psych. odd. nemocnic -povinnost zajištění péče -redistributivní funkce k poskytovatelům péče -Zákon č. 129/200 Sb., zákon o krajích -ESF, ERDF, přímé dotace -Modernizace péče přechodem do krajských nemocnic -Podpora komunitní péče Zdravotní pojišťovny -financování péče -nákladovost/systém sledování kvality péče -Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Úhradový systém: -ambulantní péče -komunitní péče -institucionální péče Prevence Poskytovatelé klasické péče -významná pozice na základě souč. modelu léčby -realizace vlastní primární léčby -snaha o zachování status quo -Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu -Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Humanizace péče: -standardy -akceptace moderních trendů Akcentace lidských práv: -omezení nedobrovolné léčby

18 Model sítě aktérů vlivové a decisní sféry
Neformální a formální sítě aktérů: A1 Organizace integrující obchodní aktivity (US Chamber of Commerce, WTO, WB, IMF, Think tanks) Politické strany A2 A3 Občanská participace volby T A4 A5 R A V A6 Zdravotnické forum Int. Health Summit A7 Sociální důsledky veřejné politiky, legitimita. Zdravotnický systém A8 A1-A4 = podnikatelské subjekty, národní a nadnárodní korporace; A5-A8 = občanské subjekty

19 Model vývoje zdravotnictví v Evropě
Současné problémy Účinnost a účelnost Nerovnosti ve zdraví Health gap mazi EU15 a CEE Uplatnění nových paradigmat v péči o zdraví Obezita, kouření, alkohol, drogy, duševní zdraví Tlumení růstu nákladů Nedodržení lidských práv a sílící tlak tržně zaměřených přístupů Model vývoje zdravotnictví v Evropě Důraz na solidaritu, veřejné finance, větší vliv veřejné správy, uplatnění veřejnoprávních korporací a regulace podnikatelského jednání Nestability ekonomických systémů, zlatý standard, hospodářská politika Nové strategie (WHO, OECD, Observatory, EU) Extenzivní rozvoj nabídky služeb Odchylný vývoj ve státech střední a východní Evropy, státní centralizované systémy Transformace v CEE, reformy, autonomie, decentralizace, trh „modernizace“ NHS, národní zdravotní služby Spojování fondů sociálního pojištění, kontrola státem Nestátní sociální pojištění, korporace Změny v úhradách služeb DRG, FFS, kapitace 1900 1930 1940 1960 1990 2000 2. Světová válka a následný další vývoj lidských práv, ekonomický růst, umožňující rozvoj péče o zdraví Ropné šoky, ekonomická recese, tlumení růstu nákladů Rozvoj veřejného zdraví, podpory zdraví, nová paradigmata Hospodářská krize Aktéři s významným vlivem na vývoj zdravotnictví? Občané ve veřejnoprávních korporacích Sociální stát Investoři a soukromé korporace Farmaceutický průmysl, zdravotnické prostředky, zdravotní pojišťovny, IT,

20 Modely vs. složitost reality
Množství aktérů a jejich zájmů Příklady: zájmové skupiny ve zdravotnictví (poskytovatelé služeb, boje mezi zástupci jednotlivých segmentů, profesní organizace, komory, odbory, dodavatelé technologií – informatici, léčiva, přístroje), převažující ekonomické motivace, rizika dehumanizace Jednání s těmito aktéry, reprezentace zájmů je časově náročné, vyskytuje se množství rozporů, konfliktů, deficit poznatků, dat, rozhodování za neurčitosti Aktéři používají různé komunikační techniky/postupy (mediální dezinformace, diskreditace, zjednodušující nálepkování, stávky, nátlaky na aktéry na straně státu, výběr slabých míst (např. méně informovaných jedinců) Střety zájmů (příklad ředitelů nemocnic, kteří současně působí v četných firmách, podnikajících ve zdravotnictví – např. Homolka, Thomayerova nemocnice)

21 Kdo jsou aktéři veřejné politiky?
Klasifikace aktérů: volení zástupci (parlament, místní zastupitelstva) pracovníci státní správy (exekutiva, legislativci) zájmové a profesní skupiny (nejčetnější) výzkum, analýzy média

22 Východiska tvorby zdravotní politiky
NASTOLENÍ AGENDY (agenda setting) Objektivizované problémy (společenské problémy) Výzkum, analýzy, statistiky, trendy vývoje Rozvojové příležitosti Nové technologie, poznatky, vývoj institucí Základní principy Lidská práva Charakter zdravotnických služeb (veřejné) Organizační uspořádání a financování služeb Agenda-setting theory From Wikipedia, the free encyclopedia   (Redirected from Agenda setting) Jump to: navigation, search Please wikify this article or section. Help improve this article by adding relevant internal links. (August 2007)"The press may not be successful much of the time in telling people what to think, but it is stunningly successful in telling its readers what to think about." Bernard C. Cohen, 1963[1]The Agenda-setting theory is the theory that the mass-news media have a large influence on audiences by their choice of what stories to consider newsworthy and how much prominence and space to give them. Agenda-setting theory’s central axiom is salience transfer, or the ability of the mass media to transfer importance of items on their mass agendas to the public agendas. Foundation The Media Agenda is the set of issues addressed by media sources and the public agenda which are issues the public consider important (Miller, 2005). Agenda-setting theory was introduced in 1972 by Maxwell McCombs and Donald Shaw in their ground breaking study of the role of the media in 1968 presidential campaign in Chapel Hill, North Carolina. [2] The theory explains the correlation between the rate at which media cover a story and the extent that people think that this story is important. This correlation has repeatedly been shown to occur. In the dissatisfaction of the magic bullet theory, Maxwell McCombs and Donald Shaw introduced agenda-setting theory in the Public Opinion Quarterly. The theory was derived from their study that took place in Chapel Hill, NC, where the researchers surveyed 100 undecided voters during the 1968 presidential campaign on what they thought were key issues and measured that against the actual media content. The ranking of issues was almost identical. The conclusions matched their hypothesis: The mass media positioned the agenda for public opinion by emphasizing specific topics (Hamm, 1998). Subsequent research on agenda-setting theory provided evidence for the cause-and-effect chain of influence being debated by critics in the field. One particular study made leaps to prove the cause-effect relationship. The study was conducted by Yale researchers, Shanto Iyengar, Mark Peters, and Donald Kinder. The researchers had three groups of subjects fill out questionnaires about their own concerns and then each group watched different evening news programs, each of which emphasized a different issue. After watching the news for four days, the subjects again filled out questionnaires and the issues that they rated as most important matched the issues they viewed on the evening news (Griffin, 2005). The study demonstrated a cause-and-effect relationship between media agenda and public agenda. Since the theory’s conception, more than 350 studies have been performed to test the theory. The theory has evolved beyond the media's influence on the public's perceptions of issue salience to political candidates and corporate reputation (Carroll & McCombs, 2003). [edit] Important Aspects of Theory [edit] Functions of Theory The agenda-setting function has multiple components 1. Media Agenda - issues discussed in the media (newspapers, television, radio) 2. Public Agenda - issues discussed and personally relevant to members of the public 3. Policy Agenda - issues that policy makers consider important (legislators) 4. Corporate Agenda - issues that big business and corporations consider important (corporate) These four agendas are interrelated. Two basic assumptions underlie most research on agenda-setting: (1) The press and the media do not reflect reality, they filter and shape it; (2) media concentration on a few issues and subjects leads the public to perceive those issues as more important than other issues. [edit] Characteristics Characteristics: research has focused on characteristics of audience, the issues, and the media that might predict variations in the agenda setting effect. Need for Orientation: Research done by Weaver in 1977 suggested that individuals vary on their need for orientation. Need for orientation is a combination of the individual’s interest in the topic and uncertainty about the issue. The higher levels of interest and uncertainty produce higher levels of need for orientation. So the individual would be considerably likely to be influenced by the media stories (psychological aspect of theory) (Miller, 2005). Issue Obtrusiveness: Research performed by Zucker (1978) suggested that an issue is obtrusive if most members of the public have had direct contact with it, and less obtrusive if audience members have not had direct experience. This means that agenda setting results should be strongest for unobtrusive issues because audience members must rely on media for information on these topics (Miller, 2005). [edit] Various Levels of Agenda Setting First-level agenda setting This is the level that is most traditionally studied by researchers. In this level the media use objects or issues to influence the public. In this level the media suggest what the public should think about (amount of coverage). Second-level agenda setting. In this level the media focuses on the characteristics of the objects or issues. In this level the media suggest how the people should think about the issue. There are two types of attributes: cognitive (subtantative, or topics) and affective (evaluative, or positive, negative, neutral). Intermedia agenda setting (salience transfer among the media) (Coleman and Banning 2006; Lee 2005; Shoemaker & Reese, 1996). [edit] Important Concepts Gatekeeping -- Control over the selection of content discussed in the media; what the public know and care about at any given time is mostly a product of media gatekeeping. Priming -- Effects of particular, prior context on retrieval and interpretation of information. The media's content will provide a lot of time and space to certain issues, making these issues more accessible and vivid in the public's mind (Miller, 2005). Framing -- Framing is a process of selective control over media content or public communication. Framing defines how a certain piece of media content is packaged so it will influence particular interpretations. This is accomplished through the use of selection, emphasis, exclusion, and elaboration. This is central to second-level agenda setting. [edit] Usage of Theory political advertising political campaigns and debates business news and corporate reputation (Carroll & McCombs, 2003) business influence on federal policy (Berger, 2001) legal systems, trials (Ramsey & McGuire, 2000) role of groups, audience control, public opinion public relations (Carroll & McCombs, 2003) [edit] Strengths of Theory It has explanatory power because it explains why most people prioritize the same issues as important. It has predictive power because it predicts that if people are exposed to the same media, they will feel the same issues are important. It can be proven false. If people aren’t exposed to the same media, they won’t feel the same issues are important. Its meta-theoretical assumptions are balanced on the scientific side. It lays groundwork for further research. It has organizing power because it helps organize existing knowledge of media effects. [edit] Limitations Media users may not be as ideal as the theory assumes. People may not be well-informed, deeply engaged in public affairs, thoughtful and skeptical. Instead, they may pay only casual and intermittent attention to public affairs and remain ignorant of the details. For people who have made up their minds, the effect is weakened. News media cannot create or conceal problems, they may only alter the awareness, priorities and salience people attached to a set of problems. [edit] References ^ Bernard C. Cohen, The Press and Foreign Policy, p. 120, princeton university press, 1963 ^ Maxwell McCombs, Donald Shaw, 'The Agenda-Setting Function of Mass Media', in The Public Opinion Quarterly, Vol. 36, No. 2. (Summer, 1972), pp

23 Geneze problémů vedoucí k zaměření na globalizaci
Zdravotnické reformy, které jsou ve všech zemích V4 podobně (shodně) orientované Privatizace nemocnic Privatizace zdravotních pojišťoven Spoluplatby, soukromé pojištění Dvojkolejné zdravotnictví Problém mezery ve zdraví V4 ve srovnání s EU(15) Ukazatele úmrtnosti, střední délka života, specifická úmrtnost Mezinárodní diskurz: WHO (Ljublaň, Talinn), OECD (group on health), EU (lisabonská strategie) Monitoring zdravotního stavu, hledání cest trvalé udržitelnosti, rozvoj poznatkové základny Zdravotnické reformy v zemích V4 nereagují na existující problémy ve vývoji zdravotního stavu, ne rozdíl v ukazatelích zdravotního stavu oproti např. zemím EU15. V zemích V4 je jsou ukazatele úmrtnosti výrazně horší. V zemích V4 jsou o 1/3 až ½ MENŠÍ celkové výdaje na zdravotní péči. Tvůrci zdravotnických reforem V4 nepracují s výsledky diskurzu na mezinárodní úrovni. Orientují se naopak na neoliberální principy a opatření a lze doložit, že reformy zdravotnictví přizpůsobují komerčním zájmům zahraničního kapitálu. Očekávaným výsledkem takto zaměřených reforem je spíše další zhoršení celkového zdravotního stavu, vznik dvoukolejného zdravotnictví, pokles konkurenceschopnosti celé ekonomiky a sociální nestabilita. Proč? Faktory, trendy, aktéři, agendy? Globalizace, market driven reforms, individualizace společnosti, snahy o cost containment, globální hráči (Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Světová obchodní organizace, think tanks)

24 Ukázka víceúrovňového vývoje agendy zdravotní politiky v oblasti ochrany práv pacientů a lidských práv v oblasti péče o duševní zdraví (hospitalizovaní pacienti v psychiatrických léčebnách) – MULTILEVEL GOVERNANCE Mezinárodní spolupráce Mezinárodní právo Mezinárodní organizace WHO, OSN, Rada Evropy, integrační procesy v Evropě Česká společnost Vývoj demokracie Kulturní kontext vývoje lidských práv a mechanismů jejich ochrany Tvorba aplikace práva v ČR Mechanismy ochrany lidských práv mezinárodní smlouvy Ústavní právo Zdravotnické právo Psychiatrické léčebny Kvalita péče Práva pacientů

25 Typy dokumentů Typy dokumentů jsou: úřední (např. různé materiály vlády, ministerstev, parlamentu), archivní data, výstupy z médií, data dostupná na internetu Je zapotřebí rozlišovat mezi dokumenty a výsledky výzkumu, publikovaného v odborných časopisech nebo knihách

26 Kombinace kvalitativních metod
Triangulace ( kombinace různých metod, výzkumníků, zkoumaných osob nebo skupin, různých okolností)

27 Rešerše literatury Rešerše literatury, strategie rešerše (zaměřeno na odborné časopisy a knihy) Důležité zdroje poznatků Potřeba udržet si kritičnost, nenaletět na běžné mediální manipulace

28 Vymezení poznávacího/výzkumného problému
Vymezení poznávacího problému (výzkum, policy analysis) A.Veselý: Metody a metodologie vymezení problému (strukturace, definice, modelování a formulace problému v policy analysis). CESES, Praha 2005 (dostupné na stránkách CESES ve full textu) Charakter poznávacího problému v policy analysis je vztažen výrazně k reálným (existujícím) společenským (veřejným) problémům

29 Aktivity vymezení problému
Strukturace – zmapování různých aspektů problému a perspektiv, z kterých lze tento problém nahlížet (dostupné poznatky, teorie, empirická data, vývojové trendy) Definice problému na základě požadavků analýzy a obecných doporučení policy analysis Model problému (zachycení příčin a důsledků, reprezentace skutečné reality, nikoliv představy nebo mínění zúčastněných aktérů) Formulace problému je pak výsledkem všech těchto tří aktivit

30 Zdroj: Veselý 2005

31 Strukturace problému Analýza existujících reprezentací problému (pozice aktérů, nezávislý výzkum, společenské důsledky) Určení povahy problému, míry jeho komplexnosti Strom problémů Kognitivní mapa Klasifikace perspektiv formou tabulky

32 Ukázky vymezení problému v úvodu práce
Králová, V. Sociální příčiny a důsledky dětské obezity. Bakalářská práce SOSP, FSV UK 2006 Panchártková, V. Nová východiska pro rozvoj politiky duševního zdraví. Krejčíková, J. Registrované partnerství, dřív tabu, dnes normální. Bakalářská práce SOSP, FSV UK 2007. Bodláková, L. Podpora zdraví ve vztahu k rakovině prsu. Bakalářská práce SOSP, FSV UK 2007.

33 Strategie rešerše odborné literatury
Jde o přístupy, dovednosti a návyky, které jsou rozvíjeny především v prostředí výzkumu (výzkumná pracoviště, vysoké školy) Tyto rešerše se liší od běžných, krátkodobě zaměřených analýz (např. pro účely politiky nebo žurnalistiky) Jde o systematický a kritický přístup!! Jde o poznatky z odborné produkce, jejíž vznik je podroben recenzím, diskusím

34 Základní pracovní postupy
Úvod bakalářské práce Cíle a otázky výzkumu Vymezují výzkumný problém Data Metody Vlastní výzkum Očekávané a dosažené výsledky Jejich interpretace, diskuse, závěry (nové poznatky, poznatkový posun) Výzkumný problém a jeho společenský kontext Konceptuální rámec výzkumného problému (kognitivní mapa), související teorie Klíčová slova, pojmy Vyhledavače Google Web of Science Encyklopedie Wikipedie, SEP, Thompson a Gale, Routledge, Britanica KNIHY, šedá literatura Blackwells online Amazon, Questia, web pages (různé organizace) Odborné časopisy Science Direct EBSCO PROQUEST Významné nadnárodní organizace OECD, EU, WB, WTO, ILO, UN, Archiv výsledků vašich rešerší a četby Literatura v bakalářské práci Četba odborných textů (knih, článků v časopisech, working papers, atd)

35 Institute of Scientific Information Web of Science
The Institute of Scientific Information (ISI), today known as Thomson Scientific, was established by Eugene Garfield, who devised a means of using citation analysis to identify the top experts in all social science and science field. The Institute publishes the Social Science Citation Index and the Science Citation Index. Both are available via DIALOG. Using these tools, it is possible to create a living directory of the top published experts, and through them, of the top unpublished experts.

36 Thomson Scientific http://scientific.thomson.com/index.html
Thomson Scientific information based solutions keep academic, government, corporate and pharma R&D professionals at the forefront of their markets by providing must-have authoritative content with innovative technologies that assist with discovery, analysis, product development and distribution.

37 Co je to přehledový článek (review)? (příklady, kde a jak je nalezneme)
Přehledové články publikují přední odborníci (na mezinárodní úrovni). Přehledový článek(review) shrnuje vývoj poznatků ve vymezené oblasti, cituje obvykle několik set publikací, z nichž čerpá Přehledové články jsou publikovány takřka ve všech časopisech, ale pouze na ně se zaměřují např. Annual Review of ….. (sociology, Psychology, Genetics,) V oblasti přírodních a medicínských věd jsou dobré přehledy publikovány v časopisech Nature, Science (přední impaktované časopisy). Časopis Nature vydává samostatné řady Nature Reviews (

38 Proč přehledové články (reviews)?
S pomocí těchto přehledů se rychle dostanete na úroveň aktuálního vývoje poznatků a jejich diskuse Jde o novější poznatky, než které lze načerpat jenom z knih Oproti jednotlivým zdrojům (odborné články v časopisech nebo různá šedá literatura) mají tu výhodu, že lze poznatky získat relativně rychle a na standardní poznatkové úrovni (nejde o účelové manipulace veřejnosti, kterými jsme obklopeni v běžných médiích nebo v prostředí českého internetu)

39 Příklady přehledových článků
Sociologický časopis Annual Review of Sociology Annual review of ….. Oxford review of economic policy

40 ČR: vláda, ministerstva, parlament, Ústavní soud
Vláda ČR Archiv programových prohlášení vlády, programy jednání vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Návrhy právních norem, novel, důvodové zprávy, časový průběh projednávání, výbory, stenozáznamy z projednávání na plénu Senát PČR Ministerstva Rychle přes Ústavní soud

41 ČR: statistika, veřejné finance, daně
Český statistický úřad

42 Které knihovny navštěvujete?
Národní knihovna, Praha, Klementinum Studovny, studovna společenských a přírodních věd (otevřený přístup k 8 tis. svazků základních knih z jednotlivých oborů) Knihovna Akademie věd Knihovna Ústavu státu a práva (státověda, konstitucionalismus) CERGE Ekonomicky zaměřená knihovna, literatura OECD, WB, statistiky, otevřený přístup ke knihám Městská knihovna v Praze Knihovny na jednotlivých fakultách Studenti se mohou dobře pohybovat na jednotlivých fakultách UK (platí stejná průkazka) Knihovna právnické fakulty – dobře vybavena časopisy s volným přístupem, např. časopis Právník těžko najdete jinde v kompletní formě Národní lékařská knihovna, Praha, Přístupy k elektronickým verzím časopisů

43 Informace o knihách prostřednictvím knihkupců
Zahraniční Blackwell online Ukázka knižní recenze prostřednictvím Blackwell online, jak si zpracovat pořízená data Další významná knihkupectví Oxford University Press , jsou zde i volné full texty Edward Elgar Routledge Sage Palgrave macmillan Springer Polity Willey Amazon Antikvariáty Questia České Kosmas Linde, ASPI, Eurolex Bohemia, Portál, Slon, Karolinum Filosofia – edice filosofie a sociální vědy, Oikumene, Centrum pro studium demokracie a kultury Brno, CH Beck,

44 Vybrané české časopisy
Sociologický časopis Mnoho článků je ve full textu Central European Journal of Public Policy Fórum sociální politiky Zdravotnictví v ČR Finance a úvěr (FSV) Politická ekonomie (VŠE) Právník

45 Encyklopedická hesla Wikipedia Stanford Encyclopedia of Philosophy
Stanford Encyclopedia of Philosophy Různé encyklopedie, přístupné elektronicky (full texts) prostřednictvím knihovny v Jinonicích – ukázka přístupu do knihovny v Jinonicích

46 Mezinárodní organizace
OECD, EU, WB, WTO, ILO, UN, WHO, Feantsa (bezdomovci), drogy OECD (ukázka vyhledávání dokumentů) World Bank UN (ukázka) Social Development Report WHO Ukázka WHO Health Data Observatory of Health Care Systems and Policies Ukázky knih, časopisu eurohealth, HITs European Center for Disease Prevention and Control

47 EU, Rada Evropy EU online http://europa.eu/ Eurostat Eurobarometr
Jednotlivé komise, komisaři Evropský soudní dvůr (European Court of Justice) Eurostat Eurobarometr Rada Evropy (Council of Europe) Evropský soud pro lidská práva Lisabonský proces, Open method of coordination Viz článek v Sociologickém časopise č. 2/2008 Mareš, Sirovátka Šišková, N. Evropská unijní ochrana lidských práv. LINDE, Praha 2001 Blahož, J. Sjednocující se Evropa a lidská a občanská práva. ASPI, Praha 2005

48 Mezinárodní právo a jeho ochrana
Zdroj právních norem United Nation

49 Výzkumy V ČR VUPSV CESES CERGE MU Brno V zahraničí www.ippr.org
CESES CERGE MU Brno V zahraničí

50 Výzkumy veřejného mínění, postojů veřejnosti
STEM CVVM Factum