Příprava zajímavé popularizační přednášky

Prezentace na téma: "Příprava zajímavé popularizační přednášky"— Transkript prezentace:

1 Příprava zajímavé popularizační přednášky
Petr Sládeček Petr Uherka Akademie věd ČR „Jak udělat něco slovy.“ J. L. Austin

2 Dvoučlenný lektorský tým
Petr Sládeček, MBA Vystudoval MBA Senior Executive na Open University v Londýně a Nottingham Trent University / BIBS Brno. Sedmnáctiletá praxe ve vrcholovém a středním managementu v oblasti médií (ČT, Nova, CME London, FEBIOFEST, FEBIO TV). Desetiletá praxe lektorská (VOX), poradenská a pedagogická (ČT, FAMU, DAMU, FSV UK, VOŠP). Mgr. Petr Uherka, Dipl. Mgmt (Open) Vystudoval filosofii a historii na Filosofické fakultě UK v Praze a Diploma in Management Studies na Open University. Pracuje jako ředitel Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Desetiletá praxe projektového manažera a manažera v akademickém sektoru, v profesionálních službách a v médiích. Desetiletá praxe lektorská (Pragoeduca, VOX), poradenská a konzultantská (CS-PROJECT a e-Merit) a pedagogická (FHS, FSV UK).

3 Vybrané reference Česká televize (2003, 2005, 2009, 2010 strategie programového rozvoje pro ředitelství, marketing pro útvar marketingové komunikace), ČNB (2002, 2007 řízení znalostí a organizační umění pro útvar krizového řízení, procesy interní a externí krizové komunikace), 1. VOX, a. s. ( , společné lektorování otevřených kursů Sám sobě manažerem, Komunikační management, Mikro MBA, Kvalita bez ISO?, Profesionální asistentka, Strategie jako umění válečné, Úspěch strategie - její implementace, Kompetence pro nový svět práce, Nesamozřejmé umění vůdcovství) Česká pojišťovna (2006/07, management znalostí a business model obchodní služby), ČSOB (2007, využití CSR ve strategickém marketingu banky), Centrum vzdělanosti Libereckého kraje (2002, analýza tržní matice, trendová analýza, KFS pro komunikaci), MPSV, Europrofis (2006/08, strategické plánování, management změny, management znalostí pro manažery ESF),

4 Rétorika: „Mluvit tak, abychom přesvědčili.“
Marcus Fabius Quintilianus, Institutio Oratoria

5 PROBLÉM: - laické publikum - dorozumění - rétorická zdatnost přednášejícího

6 INVENTIO, HEURÉSIS: příprava, téma, látka, objev-invence, příklady
Osnova Pět fází řečnického procesu (podle Ad herennium) INVENTIO, HEURÉSIS: příprava, téma, látka, objev-invence, příklady DISPOSITIO, TAXIS: uspořádání, struktura, kompozice ELOCUTIO, LEXIS: styl, výběr výrazových prostředků, tropů a figur MEMORIA, MNÉMÉ: napsání, připravení v paměti, naučení PRONUNTIATIO, ACTIO, HYPOCRISIS: přednes, deklamace, intonace

7 Klasické dělení rétorických disciplin:
De arte (o řečnickém umění) De artifice (o řečníkově osobnosti) De opere (o řečnickém projevu)

8 1. INVENTIO

9 INVENTIO Vyhledáme látku, pak téma, a předložíme ho posluchači způsobem, jenž ho zaujme.

10 INVENTIO - rešerše - námět - koncept

11 Co potřebujeme, abychom mohli upéct koláč?

12 „Abychom mohli upéct koláč, musíme nejprve vytvořit vesmír. “
„Abychom mohli upéct koláč, musíme nejprve vytvořit vesmír.“ Carl Sagan

13 INVENTIO Koncept obsahuje

14 INVENTIO: kontrolní otázky - Je má rešerše pro přednášku
INVENTIO: kontrolní otázky - Je má rešerše pro přednášku dostatečně široká i hluboká? - Znám svůj základní motiv-téma, mám vhled do zájmů publika? - Odkud mohu přednášku otevřít, v jakém výkladovém rámci (klíč)? - Za koho mne lidé mají? - Proč přišli? Co chtějí? - S čím chci, aby odcházeli?

15 INVENTIO: kontrolní otázky podle prof
INVENTIO: kontrolní otázky podle prof. Jiřího Krause (Člověk mluvící, Leda, 2011) - Co mám na mysli? - Co vůbec chci povědět? - Jak jsem na to přišel? - Co si o zvoleném tématu myslím? - V čem se od ostatních odlišuji? - V čem se se svými posluchači shoduji?

16 2. DISPOSITIO

17 DISPOSITIO Dáme látce a tématu strukturu, vhodnou kompozici
DISPOSITIO Dáme látce a tématu strukturu, vhodnou kompozici. Kompozice znamená pořadí a způsob řazení prvků podle požadavků přehlednosti a návaznosti, záměrné uspořádání všech složek v jeden celek.

18 DISPOSITIO: antická rétorika 1. úvod (proxemium) 2
DISPOSITIO: antická rétorika 1. úvod (proxemium) 2. rozvinutá argumentace (argumentatio) 3. shrnutí a závěr (peroratio)

19 DISPOSITIO - začátek - prostředek - konec

20 Celé je to, co má začátek, střed a konec.
Začátek je to, co samo nenásleduje po jiném nezbytně, ale po čem přirozeně následuje nebo se děje něco jiného. Konec je naopak to, co samo následuje přirozeně po něčem jiném buďto nezbytně, nebo zpravidla, a po čem už nenásleduje nic jiného. Střed je to, co samo následuje po něčem jiném a po čem následuje něco dalšího. Nesmějí tedy děje dobře sestavené začínat odkudkoli ani končit, kde se namane, nýbrž musí se řídit právě uvedenými zásadami. Aristotelés, Poetika Aristoteles: Poetika. Praha 1962, překlad Julie Nováková, 7. kapitola, s. 42 20

21 DISPOSITIO - teze - antiteze - syntéza

22 DISPOSITIO: další možnosti - 5W - obrácená pyramida - abstrakt-orientace-evaluace- akce-rozuzlení-coda

23 DISPOSITIO: věda a příběh „… vědec totiž v pravém slova smyslu uplatňuje tvořivou imaginaci. Tvůrčím způsobem vypráví příběhy, a pak se snaží na základě pečlivého testování ověřit, jestli se týkají reálného světa či nikoli. Nezbytným předpokladem vědecké práce je obratnost při vymýšlení hypotéz. Vytvoření hypotézy se tak neliší od vypravěčského umění. Obojí je tvořivým uměním a empirická povaha vědce se uplatní teprve ve stadiu, kdy hypotézu ověřuje či vyvrací.“ Paul Johnson, Nepřátelé společnosti, Rozmluvy, 1999

24 DISPOSITIO jako PŘÍBĚH koncepce tří dějství - situace-komplikace-rozuzlení - expozice-komplikace-rozuzlení

25 DISPOSITIO jako PŘÍBĚH koncepce tří dějství - expozice-kolize-krize-peripetie- katastrofa - práce s motivy (rýmování, předznamenání)

26 Postava v příběhu aneb o morfologii pohádky
Vladimir Propp rozpoznal 31 základních mytologických / narativních situací. Když se je pokusíme více schematizovat, dostaneme pět základních situací: Hrdina objevuje nedostatek. Hrdina se vydává na cestu. Hrdina nachází pomocníka/protivníka. Hrdinovi je uložena zkouška. Hrdina je odměněn, nebo se rozvíjí nový nedostatek. Schéma lze aplikovat nejen na pohádky, ale na jakýkoli příběh. Zdroj: 26

27

28 Proces tvorby příběhu rozpoznání jádra – schéma příběhu – rozkládání příběhu
In G. Reynolds, Prezentace a zen, Zoner Press, Praha 2009, str. 89 28

29 Proč vizualizovat? probouzet pozornost a podporovat názornost,
vyjadřovat myšlenky shrnujícím způsobem, (nejlépe kreslit je před publikem s komentářem)

30 Jak vizualizovat? Co obrázek, to scéna… Situace – kulisa záměru
Scéna – situace spojené motivem Sekvence – scény spojené dějovou linií Příběh – od A po Z, třeba vtip Konečně vyšla i česky knížka o estetice komiksu a sekvenčním umění, ke kterému se dá počítat i prezentace. Více na Zdroj: 30

31 Postupná vizualizace nápadů od papíru k softwaru…
In G. Reynolds, Prezentace a zen, Zoner Press, Praha 2009, str. 93 31

32 DISPOSITIO: kontrolní otázky - Co musím říct
DISPOSITIO: kontrolní otázky - Co musím říct? (klíčové sdělení přednášky) - Co bych měl říct? - Co mohu říct, zbude-li čas?

33 2. DISPOSITIO: kontrolní otázky podle prof
2. DISPOSITIO: kontrolní otázky podle prof. Jiřího Krause (Člověk mluvící, Leda, 2011) - Čím svůj projev začít? - Čím ho zakončit? - Jak nic podstatného pro porozumění nevynechat? - Kolik místa věnovat úvodu, vlastnímu sdělení a závěrečné rekapitulaci toho nejzávažnějšího?

34

35 3. ELOCUTIO

36 3. ELOCUTIO Styl, to je člověk sám.

37 Trojího musí řečník dbát: co říká, kde to říká a jak to říká.
Cesare Maccari, Oratio in Catilinam Prima in Senatu Habita, 1888

38 3. ELOCUTIO: Klasická rétorika - výběr tropů a figur - aktualizace, ozvláštněná řeč - obecná místa (loci communes, topoi - anekdoty, citáty, rčení, aluze…) - plánované odbočky: exkurzy a digrese

39 3. ELOCUTIO: Dnes Je lépe být autentickým než dokonalým.

40 Čtyři pravidla konverzačních maxim
Maxima kvantity. Buď tak informativní, jak je v dané fáze komunikace potřeba, ale ne více. Maxima kvality. Pokud možno, říkej jen to, o čem jsi sám přesvědčen. Maxima relevance. Mluv tak, aby byla tvá promluva v dané fázi dialogu relevantní Mluv k věci, v kontextové shodě se situací. Maxima způsobu. Vyjadřuj se jasně a jednoznačně, vyhýbej se dvojznačnostem a nepřehlednostem. Neupadej do rozvláčnosti a mnohomluvnosti. Paul Grice: Logic and Conversation, 1975

41 Tři principy zenové estetiky
Jednoduchost je esencí jasné komunikace Tři principy zenové estetiky KANSO – prostá krása prostřednictvím vynechávání. ŠIZEN – přirozenost, nestrojenost, soulad s rytmem světa, celek odkrýván postupně. ŠIBUMI – dobrý vkus vědomé rezervovanosti, tichá elegance méně je více.

42 Infografika

43 Infografika pokus o flow-chart

44 Vyhnout se: Chybné argumenty aneb fallacia

45 3. ELOCUTIO: kontrolní otázky - Jsou mé inventio a dispositio dostatečně nosné, abych nemusel měnit svůj obvyklý řečový styl? - Pokud musím styl upravit, jak? - Ovládám dialektický styl řeči? - Umím publikum 1. informovat, 2. instruovat, přesvědčit, 4. domluvit se s ním, 5. pobavit? - Vybavil jsem svou prezentaci vizuály, infografikou?

46 4. MEMORIA

47 4. MEMORIA Co svěřit paměti, co ponechat improvizaci.

48 Pomocná média

49 4. MEMORIA: kontrolní otázky - Jsem schopen udržen v paměti hlavní linii přednášky? - Umím zpaměti úvodní slova (individuální)? - Připravil jsem si paměťové opory (seznam tezí, pojmovou mapu, náčrtek)? - Pamatuji si několik důležitých vět (citát, příklad, příhoda, metafora atp.)?

50 5. PRONUNCIATIO

51 5. PRONUNTIATIO. Jak podáme své téma
5. PRONUNTIATIO Jak podáme své téma? Přednes obsah přednášky vždy dokresluje, zdůrazňuje, nebo i zpochybňuje. Je dobré mluvit dostatečně nahlas, zřetelně vyslovovat, měnit intonaci, umět se vyrovnat s trémou.

52

53 Příprava před zahájením
Pravidlo 60/ 40/ 20 60 - Být na místě 60 minut před plánovaným začátkem. 40 - Prvních 40 minut - úprava vlastních poznámek, techniky, podkladů a všech rekvizit, zkontrolování místnosti a míst k sezení. 20 - Posledních 20 minut - navazujte kontakt s příchozími (žádné úpravy přednášky v počítači, seřizování projektoru, zoufalé hledání v poznámkách…). Vítejte hosty, představte je mezi sebou, buďte iniciátory konverzace.

54 Genius loci aneb jak pracovat s místem
„(…) najít své místo v prostoru a být tam nutným.“ Charles Dullin

55 Nejvhodnější místo pro prezentaci
Zakažte si „vyhledávání úkrytů“. Nedržte se stolu, židle, flipchartu ani zdi. Nacházejte volný prostor, vždy být blízko posluchačům. Sledujte, kde stáli předchozí řečníci.

56 Jak si šetřit hlas Hlasivkám neprospívají: chladné a vařící čaje, alkohol, kouření, fandění na fotbalovém stadionu. Pozor na přetopený, zakouřený sál. Před projevem řekněte NE ořechům, čokoládě, kolovým nápojům, mléčným jogurtům. Kdy vám hlasivky poděkuji: kvalitní spánek před důležitým projevem, dechová a hlasová cvičení, žvýkačka (lepší rozmluvení a uvolnění svalů)

57 Jak se rozmluvit? hlas je barometrem citů…
Mluvidla probudit! Promnout tváře. Bezhlasá cvičení (svaly mluvidel) „mňau“. Dostat hlas do masky – kompletně se rozeznít „míní, míní, míní“ Zuby na sebe – „hmmm“ – kdy vás nejvíce brní nos - to je ta správná hladina. Posadit hlas – rezonance všech dutin – hlava, nos, maska, za hrudní kostí.

58 Správné dýchání Mluvit, když vydechujeme! - „výdechový proud“
Nedostatek vzduchu = polykání koncovek, nepřesná artikulace Mluvit, když vydechujeme! - „výdechový proud“ Rozšířit hrudní pancíř – nádech do celého těla Potřebujeme KVALITNÍ a DLOUHÝ výdech

59 Vývoj pozornosti

60 Intonace – alfa a omega projevu
Tzv. „uspávač hadů“ začíná fungovat již po pěti minutách.

61

62 Trénink v přípravě projevu jako trénink ve sportu

63 Shrnutí – práce s hlasem
Síla hlasu - zesílení (probudí pozornost) i ztlumení (dodá dramatičnost) Výška tónu hlasu - zkoušejte mluvit hlubším hlasem (zpomalíme = hlas se stane hlubším) Tempo, rytmus - zrychlení i zpomalení zvýší pozornost, podbarvuje téma Pauza - chvilka mlčení, pomlka, řečnická otázka

64 Výplňková slova: Pokuste se jimi šetřit…
„é“ „tak“ „takže“ „celkem vzato“ „prostě“ „prosím vás pěkně“ „v podstatě“ „tedy“ „v zásadě“ „zkrátka“ „vlastně“ „tak nějak“

65 Naslouchání Ti, kdo neumějí naslouchat, neumějí ani mluvit
Naslouchání Ti, kdo neumějí naslouchat, neumějí ani mluvit Hérakleitos z Efesu In Robert Fisher, Učíme děti myslet a učit se. Praktický průvodce strategiemi vyučování, Portál, Praha 1997, str. 159 65

66 Tréma – přítel, či nepřítel?
NE - Strach z prezentace. ANO - Pocit radostného vzrušení (tréma dodá odvahu, povzbudí k lepšímu výkonu).

67 SOUSTŘEDĚNÍ POZORNOSTI
Tréma SOUSTŘEDĚNÍ POZORNOSTI - trénink koncentrace (schopnost udržet pozornost na jednu věc) - vytěsnit negativní myšlenky - zopakovat si úvod projevu

68 DECHOVÁ CVIČENÍ (potřebujete tělo uklidnit)
Tréma DECHOVÁ CVIČENÍ (potřebujete tělo uklidnit) Výdech 4 vteřiny, počkejte 2 vteřiny, 4 vteřiny se opět nadechujte, a pak zadržte dech po dobu 2 vteřin a stále dokola – pusťte všechno z hlavy a soustřeďte se pouze na dýchání. Cíl: výdech o 1/3 delší než nádech (když v klidu skutečně jste)

69 5. PRONUNCIATIO: kontrolní otázky - Jsem „na místě“ s dostatečným předstihem? - Zkontroloval jsem všechny technické náležitosti, nalezl jsem své místo v prostoru sálu? - Jsem dobře rozmluvený? - Zpracoval jsem svou trému? - 3, 2, 1…

70 „Dobrá (… popularizační přednáška) se neobjeví jako hotová zmražená večeře, kterou vložíme na patnáct vteřin do mikrovlnné trouby; vzniká pomalým mírným varem pečlivě míšených přísad.“ Ted Sizer

71 Prezentace v dnešním světě podle Daniela Pinka (A Whole New Mind, 2006)
In G. Reynolds, Prezentace a zen, Zoner Press, Praha 2009, str. 15 71

72

73 Děkujeme za pozornost.