UMĚNÍ PRANÝŘUJÍCÍ A PRANÝŘOVANÉ

Prezentace na téma: "UMĚNÍ PRANÝŘUJÍCÍ A PRANÝŘOVANÉ"— Transkript prezentace:

1 UMĚNÍ PRANÝŘUJÍCÍ A PRANÝŘOVANÉ

2 Něco málo z historie Vzpomenete si na období z historie, kdy umění bylo nesvobodné, bylo postihováno a umělci byli stíháni? Napadá vás ještě jiná oblast lidské činnosti, než je umění, která byla hlídána a napadána? Vybavíte si nějakou osobnost i z dávné historie, která byla zákazem postižena?

3 Něco málo z historie Vzpomenete si na totalitní politické systémy 20. století, které omezovaly svobodu (nejen) umělců? Musí svobodu omezovat pouze politický systém?

4 Fašismus v Německu Entartete kunst neboli Zvrhlé umění byl termín, který se v nacistickém Německu používal pro takřka veškeré současné, moderní umění. Takto označená díla byla zabavována, ničena a autorům byla zakázána jejich činnost. Jednalo se o díla fauvistů (Henri Matisse), kubistů (Pablo Picasso), expresionistů a surrealistů. V hudbě byl za zvrhlé umění označen např. jazz. 1937, Mnichov – propagandisticky koncipovaná výstava „Entartete kunst“ – 5000 děl moderního umění.

5 Nesvoboda uměleckého projevu ve 21. století
Myslíte si, že dnes už se nás omezování umělecké svobody netýká? Vybavíte si některá umělecká díla, umělecké počiny nebo akce, které vedly k trestnímu stíhání, případně i uvěznění umělce v 21. století? Myslíte si, že je něco takového možné i u nás, v České republice?

6 Několik paralelních příkladů z ČR a Evropy

7 Plastiky Ježíše Krista
KAMERA SKURA - Superstar David ČERNÝ – Jesus Christ Kit

8 Karikatura proroka Mohameda v dánském listu
Přetištění karikatur islámského proroka Mohameda z dánského listu Jyllands-Posten ze září 2005 několika předními evropskými deníky před pěti lety, 1. února 2006, vyvolalo bouři muslimského světa. Při protestech, kdy v některých muslimských zemích hořely dánské ambasády, zahynulo přes 130 lidí, následoval bojkot dánského zboží a diplomatický konflikt mezi Dánskem a některými muslimskými zeměmi. Zároveň však byla podnícena i diskuse o rozdílech ve vnímání svobody projevu, tisku či umění mezi Západem a muslimskými zeměmi.

9 David ČERNÝ – Růžový tank (1991)

10 David ČERNÝ – Růžový tank (1991)
Od roku 1945 byl nedílnou součástí koloritu pražského Smíchova sovětský tank - stál na dnešním náměstí Kinských na pětimetrovém kamenném podstavci, hlavní mířil na západ a měl připomínat osvobození města Rudou armádou. Tank č. 23 věnovala Praze vláda Sovětského svazu jako symbol osvobození a slavnostně byl odhalen 29. července Podle oficiální legendy byl prvním tankem, který vjel na území Prahy, skutečnost ale byla jiná - původní tank byl bojem natolik poškozený, že místo něj vybrali Sověti zachovalejší a reprezentativnější stroj (navíc jiného typu). V 50. letech byl tank prohlášen národní kulturní památkou.  Po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 byla řada památníků připomínajících doby minulé odstraněna nebo alespoň částečně upravena. A smíchovský tank byl velmi výrazným a viditelným symbolem. Ráno 28. dubna 1991 se tato výhružně působící zbraň předvedla užaslým kolemjdoucím ve zcela novém obleku - fádní vojenská zeleň byla vystřídána provokativní růžovou barvou. Přebarvení tanku měl na svědomí student sochařství David Černý.

11 David ČERNÝ – Růžový tank (1991)
Černého noční natěračská akce vyvolala bouřlivé reakce a místní zastupitelé záhy opět obnovili původní nátěr. To se však nelíbilo některým poslancům tehdejšího Federálního shromáždění, kteří 16. května tank opět natřeli narůžovo. V montérkách s označení FS ČSFR pracovalo na růžovém nátěru 15 zákonodárců. Mluvčí sovětského ministerstva zahraničí poté jejich aktivitu nazval „ohavným činem politického chuligánství“. Čin poslanců tehdy odsoudil i tehdejší prezident Václav Havel. Smíchovskému tanku byl posléze odňat status národní kulturní památky a bylo rozhodnuto o jeho definitivním odstranění s odůvodněním, že se jedná o militaristický symbol. 13. června 1991 byl tank sundán z podstavce a krátce umístěn ve vojenském muzeu Kbely. Později se stal součástí expozice Vojenského technického muzea v Lešanech.  „Je symbolem naší svobody. Pro jeho natření jsem měl pochopení. Tehdy to bylo považováno za provokaci, nyní se na to můžeme podívat s nadhledem a jsme rádi, že ministerstvo jej má ve svých sbírkách.“ (tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra) „To, že se někdo před 20 lety snížil k tak trapnému činu hanobícímu památku těch, kteří za cenu obrovských obětí porazili hitlerovské Německo, se tehdy snad dalo při dobré vůli ospravedlnit jakýmsi pocitem euforie, že jsme se po 20 letech zbavili těch, kteří k nám přijeli v roce 1968 na podobných strojích. I tehdy, v roce 1991, jsem byl tímto stupidním natěračstvím pobouřen, protože jsem ho považoval za urážku těch milionů sovětských vojáků, kteří zahynuli v bojích 2. světové války. Neschopnost rozlišovat mezi tím, co se stalo v roce 1945 a v roce 1968, mi připadala neuvěřitelná.“ (historik Václav Hořejší)

12 Jerzy Bohdan SZUMCZYK – Pomník v polském Gdaňsku (říjen 2013)
„Má práce zobrazuje hrubé násilí, bez zamlčování a bez obcházení. Pomník ztělesňuje tragédii žen, o níž se mlčí. Hodně jsem se nad tím trápil, bylo to ve mně a už nějakou dobu jsem to chtěl vyjádřit. Kdybych byl spisovatel, tak bych o tom psal, ale jsem sochař, a tak to dopadlo takhle,“ řekl Jerzy Bohdan Szumczyk, který "nelegální" pomník instaloval vedle tanku T-34 za pomoci několika přátel. „Zajímalo mě, jaká bude reakce lidí. Jestli socha skončí v galerii, pak to bude prohra, protože ji uvidí jen umělci, ale mně záleží na lidech.“ (Jerzy Bohdan Szumczyk)

13 PUSSY RIOT a Naděžda TOLOKONNIKOVOVÁ
Dne 21. února 2012 pět členek skupiny vešlo do moskevské Katedrály Krista Spasitele a začaly křičet text písně „Bohorodičko, vyžeň Putina“ kritizující Vladimíra Putina, ruského patriarchu Kirilla a další duchovní. Po několika frázích písně byly vyvlečeny z chrámu. Text písně, který skupina nazývá „punkovou modlitbou“, kritizoval propojení ruského pravoslavného kléru s tajnými službami typu FSB, ruskou politikou a prezidentem Putinem. Dne 17. srpna 2012 byly moskevským soudem shledány vinnými ze spáchání výtržnictví v pravoslavném chrámu a odsouzeny k dvěma letům vězení. Zdůvodnění rozsudku se mimo jiné odvolává na urážku Boha, což podle některých názorů vykazuje znaky inkvizice.

14 David ČERNÝ a Fialový prostředník pod Pražským hradem (říjen 2013)

15 POLEMIKA Co myslíte, platí v případě Fialového prostředníku Davida Černého nebo Punkové modlitby skupiny PUSSY RIOT rčení „na hrubý pytel hrubá záplata“ nebo spíše jde o „vytloukání klínu klínem“?

16 Co vidíte na fotografii? Jak byste nazvali tento obraz?

17 Jiří DAVID – Srdce nad Pražským hradem (2002 – 2003)

18 Jiří DAVID – Srdce nad Pražským hradem (2002 – 2003)
„Mám také pozitivní reference, i když je to tak dvacet proti osmdesáti negativním. Média jako taková mají raději negativní odezvy. Je to trošku senzace, trošku skandál a to je dobrá potrava pro nudné, šedivé, plačtivé podzimní dny Čech (…) Je to zprofanovaný, banální, kýčovitý symbol. Avšak na konkrétním místě má nezaměnitelný ráz.“ (Jiří David) „Jsem velmi rád, že srdíčko na Hradě svítilo v době summitu NATO, protože i to snad mohlo zdůrazňovat, že tady nejde o sjezd nejvyšších generálů, papalášů, politiků, a jejich večeře a obědy. Že tady jde opravdu o ochranu elementárních lidských vztahů, lásky k bližnímu, lidské svobody, a kdo chce, i v srdíčku tento symbol může vidět (…) To znamení provázelo celou naši sametovou revoluci a my jsme ho všude malovali a mně zbylo jaksi u podpisu.“ (Václav Havel)

19 Co se na obraze změnilo? Jak byste ho nazvali nyní?

20 Skupina ZTOHOVEN – Otazník nad Pražským hradem (15. leden 2003)
„Jestliže se vytratí láska a porozumění, jestliže lidstvo přestane vnímat sdělení těch, kteří jsou jejich součástí, a bude zkoumat pouze formy, a ne obsahy, zbudou jen otazníky. Ty samé otazníky, které se rozsvěcují spolu s diskusemi o budoucnosti českého trůnu a směřování lidstva vůbec. Jsou vám tedy otazníky bližší než jistota tepajících srdcí?“ (z manifestu ZTOHOVEN)

21 Skupina ZTOHOVEN – Znásilněný podvědomí (2003)

22 Skupina ZTOHOVEN – Znásilněný podvědomí (2003)
„Reklama je nejmocnější médium. Útočí na nás z televize, rádia, z internetu, ze stránek časopisů… zahlcuje ulice, dopravní prostředky, poštovní schránky i veřejné záchodky. Nevyhnete se ji. I když zdánlivě nabízí různé zboží, představuje stále tentýž dokonalý svět, ve kterém se po sladkém hubne, kde žvýkačky čistí zuby, cigarety chutnají a voní a auta jsou nejbezpečnějšími místy na světě. Hodnoty bez hodnot, krása bez krásy. Možná si myslíte, že vás se to netýká. Reklama ale postupně a nenápadně znásilňuje podvědomí každého z nás. Proto si bereme slovo. Zneužíváme reklamu, která zneužívá naše nejvnitřnější touhy, myšlenky a city, aby prodávala zboží. Překrucujeme ji, pozměňujeme ji, přetváříme ji tak, aby alespoň jeden den mluvila řečí umění. Vytváříme jiné reklamy. Takové, které nemůžete přejít bez povšimnutí. Takové, které vzbuzují neklid. Takové, které se nesnaží vplížit do vaší mysli bočním vchodem podvědomí. Třeba budou i vám otazníky milejší než dokonalý svět vyretušovaných tváří.“ (z manifestu skupiny ZTOHOVEN)

23

24 Skupina ZTOHOVEN – Mediální realita (2007)
„Dne napadla (skupina ZTOHOVEN) mediální prostor, prostor televize. Narušila ho, zpochybnila jeho pravdivost, uvěřitelnost. Upozornila na možnou záměnu mediálního obrazu světa za svět jako takový, reálný. Je vše, co denně vidíme na obrazovkách televizí pravdou, realitou? Je vše, co je nám médii, novinami, televizí, internetem za pravdu předkládáno opravdu pravdou? Tuto myšlenku má náš projekt uvést, připomenout. Věříme, že i svobodný prostor veřejnoprávní televize takovouto akci a tedy i své vlastní zpochybnění snese, bude apelem pro budoucnost a připomínkou médiím pravdu dále presentovat. Díky za svobodná média, svobodný prostor pro společnost.” (z prohlášení skupiny ZTOHOVEN) „Vpárání se do TV je součást kreativního myšlení! Může to být tedy chápáno i jako umění.“ (Jiří DAVID) „Samotný atomový výbuch vysílaný v televizi není uměním, on je jenom štětcem, kterým jsme obrazně řečeno malovali akci, jež vyvolala následující diskuzi.“ (Roman Týc)

25

26 Roman TÝC – Semafory (Panáčci) (2007)
„Naším záměrem je dostat se na fyzickou hranici zákona. A ve chvíli, kdy mně dají policajti pouta a složí mě na zem, tak se pak musí omluvit a říct, my jsme zjistili, že jste tu zákonnou hranici nepřekročil. Což se stalo právě u hřibu. U panáčků se bohužel ukázalo, že ji (hranici zákona) z hlediska práva definují čistě hmotné hodnoty a formalistní přístup k právu.“ (Roman Týc)

27 Roman TÝC – Semafory (Panáčci) (2007)
„On nežije život na zkoušku, ale zkouší jeho meze.“ „Represivní složky našeho státu postupují v případě Romana Týce v předlistopadovém stylu: nepohodlné umění je nutné umlčet silou, z nepohodlného umělce je nutné udělat kriminálníka.“ V důsledku akce nedošlo k žádnému neštěstí. Uměleckost akce potvrdila cena na festivalu sidewalkCINEMA ve Vídni. Jedno ze skel se vydražilo, čímž se stalo prvním vydraženým streeartovým artefaktem u nás

28 Roman TÝC – Semafory (Panáčci) (2007)
Roman Týc následně uhradil škodu v plné výši (82 tisíc Kč), exekuci (40 tisíc Kč), přidanou pokutu 60 tisíc Kč zaplatit odmítl, i když by mu stačilo prodat dvě, tři již slavná, tedy hodnotná sklíčka do semaforů. Než aby prodal vlastní umělecké dílo a uhrazením pokuty přispěl soudu, raději nastoupil trest (měsíc vězení) a „nechal se poučit“, jak mu ukládal zákon. „Nechci se ze svého činu vyplatit. Dodnes ho nevnímám jako trestný čin, ani jako přestupek, ba právě naopak. Nezištně, bez nároku na honorář v plném vědomí jsem uskutečnil tento projekt, o kterém jsem přesvědčen, že byl na dobu instalace přínosem pro společnost.“ (Roman Týc)

29

30 Roman TÝC – Není co slavit (2009)
„Celou tu věc je třeba vnímat v souvislostech.Ta deska prostě sama vybízela k doplnění informace. Všechny ty ruce jsou český, na rozdíl od gest, která ukazují. Není od věci uvědomit si to, co se tady dělo a děje v kontextu. Češi hajlovali tenkrát, konec konců dělají to i dnes, vítězná viktorka po letech možná zase až tak vítězná není, prostředníček neváhal vztyčit premiér Topolánek a zaštítil se jím veřejně i Karel Gott. To taky o něčem vypovídá.“ (Roman Týc)

31

32 Roman TÝC – Křížová cesta (2010)
„Je to projekt, který vznikl v pražských ulicích, bylo mi 33 let a vypořádával jsem se s myšlenkou křížové cesty. V dějinách umění je na toto téma spousta variací. Dva roky jsem přemýšlel, jak to pojmout, věděl jsem, že bych ji chtěl v tom mém 33. roce na Velikonoční pondělí nějak instalovat nebo si ji prožít.“ (Roman Týc)

33 Roman TÝC – Křížová cesta (2010)
„Udělal jsem to, protože jsem musel.“(Roman Týc) „Ta velikonoční akce byla hodně komorní a intimní. Shodou okolností to bylo před dvěma lety instalované den před soudem naší skupiny Ztohoven ohledně jaderného hřibu. To jsou citlivé věci. Tahle akce pro mě byla zajímavá v tom, že šlo o úzký okruh lidí. Byla složená ze třech částí: první nechám jako překvapení, druhá byla instalace a třetí to, že jsem pozval své přátele a prošli jsme tu křížovou cestu. U každého místa jsem chtěl zastavit a podebatovat. Ale překvapilo mě, kolik lidí tu věc vnímalo víc akčně než intimně.“ (Roman Týc)

34

35 ZTOHOVEN – Občan K. (2010) Průkazové fotky byly upraveny takzvaným morphingem, vznikly digitálním spojením dvou tváří do jedné, která tak připomínala oba originály. Občanky skupina vystavila v červnu 2010 v galerii v centru Prahy jako součást svého projektu Občan K. Skupina projektem chtěla upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Protože při pořízení občanského průkazu stačí donést úředníkům již hotovou fotografii, nápad jim prošel. Navíc každý z nich zažádal o občanský průkaz na jméno svého kolegy. Po šest měsíců pak žili pod cizí identitou a s falešnými občanskými průkazy volili v květnových parlamentních volbách, někteří se i oženili. Umělec známý pod přezdívkou Roman Týc (David Brudňák a David Hons)

36

37 Skupina ZTOHOVEN - Non Multi Sed Multa (20. červen 2011)
„Řekli jsme si, že pokud bylo v roce 1621 popraveno 28 lidí, proč se máme na Staromáku koukat pouze na 27 křížů. Jak k tomu přijde ten chudák Martin Fruvejn, kterého zřejmě umučili ještě před popravou, což se jim nehodilo do krámu, a tak o něm řekli, že spáchal sebevraždu,“ (Jan Taar ze skupiny ZTOHOVEN) Latinské „Non Multi Sed Multa“ bylo heslo československé stíhací perutě RAF za 2. světové války. V překladu znamená „Ne mnozí, ale mnoho“, tj. „nikoli mnoho mužů, nýbrž mnoho činů“

38 Skupina ZTOHOVEN - Non Multi Sed Multa (20. červen 2011)
Podle odborníků je umístění 28. kříže na Staroměstské náměstí naprosto opodstatněné. „Těch popravených pánů bylo skutečně dvacet osm,“ historička Marie Koldinská z Akademie věd ČR. „Pokud jde o věci historického významu, tak u nich podle mého soudu nevadí, že vzniknou happeningem,“ tehdejší primátor města Prahy, Svoboda.

39 Skupina ZTOHOVEN - Non Multi Sed Multa (20. červen 2011)
„Jedná se o zásah do dlažby chodníku, který nikdo nepovolil. Dlažbu uvedeme do původního stavu. Podle vyčíslené škody pak zvážíme podání trestního oznámení,“ řekl mluvčí Technické správy komunikací Tomáš Mrázek.

40 Jak se vám líbí tyto dva obrazy? Jak na vás působí?

41 OTÁZKY Vadilo by vám, že jsou namalovány lidským popelem?
Změnilo by se touto skutečností vaše vnímání těchto obrazů? Nepřekročil tímto umělec hranici dobrých mravů a vkusu?

42 Roman TÝC – Vykradač hrobů (2011)
„Současná společnost se staví k jedinci jen jako k materiálu. Nevejdeš se do urny? Vyhodit! Proč měl Václav Havel na pohřbu tři urny? Všichni to přece viděli. Potom, co mě před dvěma lety vyslýchala policie kvůli výstavě v Praze, jsem čekal, že se tento problém bude řešit. Ale magistrát raději řekl, že nejde prokázat, jestli jsou ostatky pravé. Je to pokrytectví.“ (Roman Týc) „To, co udělal, je poctivá a bolestná umělecká zpověď o době, ve které žijeme. Smrt byla vyloučena z dobré společnosti, jako bychom se za ni styděli, jako by byla něco nepatřičného.“ (galeristka Diana Mužíková) Vystavené obrazy jsou neprodejné a galerie umělci navrhla, aby byl popel zesnulých po skončení výstavy s veškerou pietou rozprášen na důstojném místě.

43 Roman TÝC – Vykradač hrobů (2011)
„Můj záměr opravdu nebylo šokovat, ale prostě upozornit na něco, co šokující opravdu je. A to je, že část ostatků, která se nevejde do urny, se prostě vyváží na skládku. Přitom sám fakt, jak systém nakládá s našimi ostatky, jen potvrzuje to, jak jedince vnímá – jako materiál (…) Pokud znáte způsob práce můj a vlastně i skupiny Ztohoven, tak každý projekt je vlastně takovým impulsem, který má „cosi“ rozhýbat, takže tímto považuji projekt za zdařilý. Ona výstava byla jen zástupnou formou, jakousi vábničkou na úřady, díky níž společně s následnou medializací se problému musejí pod dohledem veřejnosti věnovat.“ (Roman Týc)

44 Roman TÝC – Vykradač hrobů (2011)
„Nechci srovnávat ani hodnotit kvalitu výstavy Romana Týce. Přijde mi už také zbytečné dokola řešit neustále se vracející otázku, kam až může nebo nemůže umělec zajít, případně co ještě je a co už není umění (…) Lidé by si prostě měli zvyknout na věc, že neexistuje téma, ke kterému by se umělec nesměl vyjádřit - a také volba způsobu, jakým to udělá, je jen na jeho uvážení. Případná rizika jsou samozřejmě na vlastní zodpovědnost. Umění dnes, kromě jiných věcí, diagnostikuje společnost a snaží se o to zřejmě i v tomto případě. Jakým způsobem se mu to daří, to je další otázka.“ (Radek Wohlmut, historik umění, kritik a kurátor) „Úzce zaměřený koncept Romana Týce s morálním apelem na skutečnou pietu k zemřelým sice má určitý skandální náboj, ale pouze při prvním povrchním pohledu. Ponouká k přemýšlení nad osudem ostatků našich bližních i nad vlastní smrtelností. Rozumím tomu, že u diváků vychovaných socialistickým realismem a reprodukcemi secesních plakátů pak může toto dílo snadno vyvolat negativní reakce.“ (Hynek Látal z Ústavu dějin umění Filozofické fakulty Jihočeské univerzity)

45 A NA ZÁVĚR SI BERE SLOVO… …ROMAN TÝC
„Kdyby nám naše akce všichni chválili, tak je to špatně, to bychom vyslovili něco, co už vysloveno bylo. Na druhou stranu, kdyby naopak byli všichni proti, tak bychom to přepálili a byla by to jen provokace.“ (Roman Týc) „Když vidím možnost společnost posunout způsobem, který je formálně za hranicí zákona, tak to prostě udělám.“ (Roman Týc)

46 DISKUZE Co měla prezentovaná díla společného? Našli byste nějaký sjednocující prvek? Které akce a díla se vztahují k historii? Které naopak k aktuální současnosti? Mělo by umění upravovat výklad dějin? Mělo by umění reagovat na společenské problémy, upozorňovat na mezery v zdánlivě dokonalém systému? Nebo by mělo být izolováno do galerií, muzeí a „neškodit“?

47 DISKUZE Překročili umělci v prezentovaných dílech a akcích nějaká tabu nebo morální hranice? V kterém díle a proč? Bylo mezi díly nějaké, se kterým vyloženě nesouhlasíte? Můžeme ještě vůbec tato díla považovat za umění? Které dílo nebo akce vám přišlo nejúdernější? Nejvtipnější? Nejpromyšlenější? Zbytečně prvoplánové? Povrchní, ukvapené?

48 DISKUZE Myslíte si, že by měla existovat nějaká hranice, kterou umělec nesmí překročit? Mělo by být umění považováno za polehčující okolnost? Nebo je to vandalismus? Myslíte si, že je správné, aby umění vyvolávalo veřejné, vášnivé diskuze a polarizovalo společnost?