Úvod do ekologického zemědělství

Prezentace na téma: "Úvod do ekologického zemědělství"— Transkript prezentace:

1 Úvod do ekologického zemědělství
Co ?? Proč ?? Jak ?? Kdo ??

2 Co je ekologické zemědělství ??
Zemědělství hospodařící bez -pesticidů, „umělých“ hnojiv, hormonů a ostatních nepřírodních nebo nepřirozeně přidávaných látek. Zemědělství s etickým přístupem ke zvířatům. Zemědělství chránící prioritně přírodu. X

3 Co je ekologické zemědělství ??
Zemědělství zabývající se přednostně kvalitou půd a jejím zlepšováním Zemědělství uplatňující především logické a přírodě blízké postupy Zemědělství podporující a zachovávající biodiverzitu X

4 Proč ekologické zemědělství ??
Ekonomické důvody Ekologické důvody Marketingové důvody Osobní důvody

5 Jak hospodařit ekologicky ??
To bude náplní našeho předmětu

6 Příklady ekologických podnikatelů
Produkce mléka a mléčných výrobků

7 Příklady ekologických podnikatelů
Produkce vepřového a hovězího masa, pěstování rostlin

8 Příklady ekologických podnikatelů
Byliny, čaje

9 Příklady ekologických podnikatelů
Biofarma Slunečná

10 Historie ekologického zemědělství
U nás Ve světě Důvody vzniku

11 Historie EZ v ČR 1985-7 – první informace
1988 – odborná skupina pro alternativní zemědělství (ZD Starý Hrozenkov) 1990 konference IFOAM od 1998 intenzivní rozvoj (dotace) V roce zemědělců a 483 tisíc ha

12 Historie EZ ve světě 1896 – Albert Howard – kompostování
1924 – Rudolf Steiner – biodynamické zemědělství V 50. letech industrializace zemědělství – odpor části zemědělců (problémy DDT) dobrovolná kontrola Následně IFOAM

13 IFOAM INTARNATIONAL FEDERATION of ORGANIC AGRICULTURE MOVEMENTS
Sdružuje více než 750organizací z 108 zemí světa

14 EZ jako uzavřený cyklus

15 Ekologické zemědělství je nutno chápat jako uzavřený cyklus živin v systému

16 Struktura hospodaření v EZ
Struktura půdy Počty podniků

17 Struktura hospodaření v EZ

18 Struktura hospodaření v EZ

19 Struktura hospodaření v EZ
Převaha TTP Převaha pastevních chovů Přebytek sena a obecně pícnin „Přebytek“ červeného masa Odbyt jako BIO ???

20 Struktura hospodaření v EZ
Nedostatek orné půdy Minimum producentů vepřového masa, drůbeže, vajec… „Neskutečné“ ceny těchto komodit a tím i nezájem spotřebitelů Nedostatek jadrných krmiv Nedostatek potravinářských plodin Pracnost systému Nízká výnosnost

21 Struktura hospodaření v EZ
Překotný rozvoj trvalých kultur Převážně extenzivní sady Převážně nepoužitelné výsadby bez uvažované produkce Důvod? = dotační politika Naproti tomu rozvoj logických a kvalitních projektů Biovinařství Sadovnictví Chybí nám chmel

22 Biopotravina Bioprodukt Označování Certifikace Kontrola
Bioprodukce Biopotravina Bioprodukt Označování Certifikace Kontrola

23 Základní pojmy

24 Označování

25 Certifikace farmy Vstupní kontrola Přechodné období 1. rok
Kontrolní organizace Certifikace farmy Vstupní kontrola Přechodné období 1. rok Přechodné období 2.(3) rok Bioprodukce

26 Přechodné období Orná půda a trvalé travní porosty – 2 roky
Trvalé kultury – 3 roky Důvody ?? Vyčištění půdy od reziduí Pesticidů Hnojiv Pomocných látek Ozdravení rostlin Ozdravení půdy

27 Certifikace produktů Platnost 1 rok
Certifikace od 2. roku přechodného období Certifikát vydá kontrolní organizace Příloha s uvedením produktů

28 Složení Kvalita Hodnocení
Půda Složení Kvalita Hodnocení

29 Význam půdy v EZ Základní výrobní prostředek !! !! !! !!

30 PŮDA

31 Struktura půdy Hodnocení kvality půdy Vzorkování půdy a rozbory půdy
AZP Rýčová metoda

32 Význam Pravidla Sestavení
Osevní postup Význam Pravidla Sestavení

33 Význam osevního postupu
Udržení kvality půdy Hospodaření s živinami Regulace plevelů Omezování výskytu ŠO

34 Pravidla osevního postupu
Širokolisté Ozimé Zhoršující Nenáročné Mělkokořenící Úzkolisté Jarní Zlepšující Náročné Hlubokokořenící X Nepříbuzné rostliny Dodržování optimálních rozestupů při pěstování po sobě

35 Možno několikrát opakovat
Příklady Jeteloviny (případně jetelotrávy) Na 1 – 3 roky podle vytrvalosti Ozimé obiloviny Ideální podmínky Okopaniny XX, luskoviny, olejniny XX Zlepšující plodiny – doplnění živin, organické hmoty, zlepšení struktury půdy Jarní obiloviny  Podsev jeteloviny Možno několikrát opakovat

36 Výrobní oblasti Plodiny a využití Odrůdy Rezistence, tolerance
Volba plodin a odrůd Výrobní oblasti Plodiny a využití Odrůdy Rezistence, tolerance

37 Výrobní oblasti v ČR

38 Podmínky výrobních oblastí
Kukuřičná Řepařská Obilnářská Bramborářská Pícninářská Teplota Srážky Úrodnost půdy

39 Náročnost plodin OBILOVINY LUSKOVINY JETELOVINY OLEJNINY OKOPANINY
ječmen jar. ► pšenice ► ječmen oz. ► tritikale ► žito ► oves LUSKOVINY sója ► hrách ► bob► lupina ► peluška ► vikev JETELOVINY vojtěška ► jetel luční ► jetel plazivý► jetel zvrhlý OLEJNINY slunečnice ► mák ► řepka ► len ► hořčice OKOPANINY cukrová řepa ► brambory ► krmná řepa ► tuřín

40 Volba odrůd Zkoušení odrůd dle UKZUZ Vlastní testování nových odrůd
Odrůda do místních podmínek Odrůda podle úrovně výživy a ošetřování Odrůda podle budoucího využití Plasticita odrůdy Zdravotní stav odrůdy Dostupnost odrůdy

41 Zdraví odrůdy Rezistence Tolerance Citlivost

42 Ochrana rostlin Prevence Doprovodné rostliny Škodlivé organismy
Metody tlumení Tlumení x eliminace

43 Prevence v agrotechnice
Ekologické zemědělství dává na první místo preventivní opaření „ Řešíme příčinu nikoliv důsledek“ Přímé metody ochrany v agrotechnice jsou velmi omezené Tady už je pozdě

44 Tlumení doprovodných rostlin
Preventivní metody Osevní postup Zpracování půdy Volba plodiny a odrůdy Volba optimální technologie Výživa a hnojení Využití přirozeného antagonismu Rozdíl mezi plevelem a doprovodnou rostlinou??

45 Tlumení doprovodných rostlin
Přímé metody Mechanické Plošná kultivace – prutové brány Meziřádková kultivace – plečky, hrobkovače Ruční regulace – motyka Pěstování v mulči Chemické – nee Termické – termické plečky Biologické – využití bioagens

46 Tlumení doprovodných rostlin

47 Rizika chemické ochrany rostlin
Jak pozná fungicid jestli tato houba škodí nebo pomocí mykorhizy zpřístupňuje živiny ?? Jak pozná insekticid jestli se pasu na obilí nebo jsem dravec ??

48 Ochrana proti ŠO Preventivní metody Osevní postup Zpracování půdy
Volba plodiny a odrůdy Volba optimální technologie Výživa a hnojení Využití přirozeného antagonismu

49 Tlumení škodlivých organismů
Přímé metody Mechanické Setřepávání Sběr Zakrývání Chemické – prostředky na bázi mědi nebo elementární síry (moření, postřik) Biologické – využití bioagens Jako bioagens jsou používány Houby (Pythium oligandrum - Polyversum) Hlístice (Phasmarhabditis hermaphrodita – Nemaslug) Hmyz, roztoči (Trichogramma - Trichoplus) Bakterie (Bacillus thuringiensis - Biobit )

50 Výživa a hnojení rostlin
Zásady Statková hnojiva Minerální hnojiva

51 Specifika hnojení v EZ Důraz na stabilní půdu s vysokým obsahem organické hmoty a přirozenou zásobou živin Maximální využití statkových hnojiv Zákaz použití chemicky upravených hnojiv Vyrovnaná bilance živin v půdě

52 Statková hnojiva Chlévský hnůj Kejda Močůvka Separát Fugát Digestát
Sláma

53 Statková hnojiva Zelené hnojení Produkuje organickou hmotu
Pomáhá fixovat dusík (bobovité) Zabraňuje uniku živin Pomáhá vyzvedávat živiny z hlubších vrstev Zabraňuje růstu plevelů Zlepšuje půdní strukturu Vhodně střídá plodiny (přerušuje obilní sledy)

54 Statková hnojiva Kompost Stabilní hnojivo nejvyšší kvality
Vzniká za přístupu vzduchu kompostováním organické hmoty za přidání zeminy jako očkovací látky Možno aplikovat i během vegetace bez zapravení do půdy Drahá výroba – použití pouze pro výběrové plodiny Zužitkování odpadu rostlinného, živočišného původu i drcené dřevní hmoty

55 Kompostování Nejčastěji v pásových hromadách Vermikompost
Navrstvení materiálů Překopávání 1 – 2 x Samovolné zahřátí na cca 45 ˚C (max. 60 ˚C ) Případné zavlažování (kejda, močůvka, voda) Zrání cca 3 – 4 měsíce Vermikompost Kompostování za pomocí červeného kalifornského hybrida žížal Eisenia foetida

56 Minerální hnojiva Možnost používat pouze přírodní hnojiva bez chemické úpravy N – chilský ledek, guano P – jemně mleté fosfáty, guano K – síran draselný, dřevěný popel Ca – mletý vápenec Mg – dolomitický vápenec, dolomit

57 Obiloviny Okopaniny Luskoviny Pícniny Olejniny
Agrotechnika plodin Obiloviny Okopaniny Luskoviny Pícniny Olejniny

58 Obiloviny Do 50 % osevního postupu Hlavní tržní plodiny
Mělce kořenící odčerpávají hlavně P a N, špatně konkurují plevelům Vhodná předplodina- okopaniny, jeteloviny, luskoviny Pěstované samostatně i ve směsích s luskovinou (citlivá sklizeň) Potřebují ideální podmínky pěstování (2. trať)

59 Okopaniny Hnojeny statkovými hnojivy XX
Mechanické potlačování plevelů a provzdušňování půdy Náročné na živiny (1. trať), odčerpávají velké množství K Pěstování 1x za 4 roky kvůli škůdcům a chorobám

60 Luskoviny Vhodné pěstovat 20 – 25 % osevního postupu
V čisté kultuře případně ve směsi s obilovinami, případně i jako meziplodiny Na zrno – drůbež, prasata – zdroj bílkovin do krmné dávky Na zeleno – objemné krmivo - zdroj bílkovin pro přežvýkavce Zlepšující plodiny OP Při pěstování obohacuje půdu o fixovaný N ( až 100 kg N ročně)

61 Pícniny Regulují plevele- vícekrát sečena případně spásána
Jeteloviny dodávají N (až 200 kg N) Velké množství organické hmoty v půdě (kořenový systém) Protierozní význam- tvoří pevný drn Vhodné i jako podsevové meziplodiny

62 Olejniny Dobré předplodiny
Některé hnojeny organicky (řepka, slunečnice) Náročné na živiny Špatně snáší časté pěstování po sobě (co 5 let) Některé se během vegetace mechanicky kultivují Dobrá konkurenční schopnost Pěstované i jako meziplodiny

63 Faremní plány Realizovány ve spolupráci zemědělec + ekolog
Propojuje ochranu přírody a zemědělství Ukazují místa na farmě, kde by se mohla zvýšit ochrana přírody Navrhuje vhodné systémy hospodaření Návod pro farmáře Obsahuje i návod jak získat finanční krytí na provedení změn.