Jsem zemědělec a potřebuji podpořit...

Prezentace na téma: "Jsem zemědělec a potřebuji podpořit..."— Transkript prezentace:

1 Jsem zemědělec a potřebuji podpořit...
Ing. Martin Pýcha tajemník ZS ČR

2 Obsah prezentace Společná zemědělská politika EU a její vývoj?
Rozpočet EU Systémy podpory zemědělců v EU Dopady vstupu do EU na české zemědělství Postavení zemědělců ve výrobní vertikále Budoucnost Zemědělské politiky

3 1. Současná Společná zemědělská politika EU a její vývoj
SZP je nejstarší politikou EU Začátky SZP spadají do roku 1962 a po celou dobu byla nejdůležitější politikou společenství (v současnosti ještě ex. další politiky regionální politika, celní politika, dopravní politika, atd…) V současnosti již není zemědělství na venkově dominantní sektor ale stále hraje nezastupitelnou roli. Agro-potravinářský průmysl zaujímá cca 13% podíl na celkové evropské zaměstnanosti. Z celkového počtu 80 tisíc stránek komunitárního práva jich přibližně polovina připadá na SZP

4 1. Současná Společná zemědělská politika EU a její vývoj
Zpočátku byl důraz kladen na podporu vyšší zemědělské produkce, na stálou dostupnost potravin spotřebitelům a na to, aby se zemědělství v EU opět stalo životaschopným odvětvím. – nadprodukce MAC SHARRYHO REFORMA - zavedení kvót, které pomohly snížit nadprodukci, snížení finační náročnosti, zvýšení konkurenceschopnosti (PP, snížení intervenč. cen) . Začal být také kladen důraz na postupy šetrné k životnímu prostředí (AEO, set aside) „Agenda 2000“ podpora konkurenceschopnosti + politika rozvoje venkova. Byl zaveden rozpočtový strop,

5 1. Současná Společná zemědělská politika EU a její vývoj
2003 – „FISCHLEROVA REFORMA“ - oddělení plateb od produkce, platby spojeny s ekologickými normami a požadavky v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin a welfare zvířat, snížení PP velkým zemědělským podnikům, uspořené prostředky přesunuty na rozvoj venkova, finanční disciplína agrárního rozpočtu Health check – ne reforma ale úprava SZP – postupné rušení mléčných kvót, čl. 68 (3,5% z PP na ohrožené sektory), zrušení dalších couplovaných plateb (zůstávají pouze KBTPM, ovce, kozy), modulace z 1.pilíře do PRV, zrušení set aside, další omezení intevencí,

6 1. Současná Společná zemědělská politika EU a její vývoj

7 2. Rozpočet EU Náklady na SZP je treba posuzovat v souvislostech. Na rozdíl od ostatních odvětví, například výchovy a vzdělávání, obrany, dopravy, zdravotní péče nebo sociálního zabezpečení, jejichž náklady nesou jednotlivé členské státy, v případě odvětví zemědělství členské státy dohodly, že rozhodnutí o zemědělské politice EU budou prijímána na úrovni Společenství a v souvislosti s tím bude zaveden i příslušný rozpočet. V roce 1979 představovaly výdaje na SZP 75 % rozpočtu tehdejšího EHS a postupně s reformami docházelo ke snižování rozpočtu.

8 2. Rozpočet EU Je současná SZP drahá???
V současnosti představuje SZP cca 46 % celkového rozpočtu EU, 0,43 % HDP EU. Podíl výdajů na SZP v rámci HDP Unie se průbežně snižuje (v pol. 80.let představoval 0,63% HDP EU, do konce r by měly klesnout na 0,40% (resp. 0,30% pokud bereme v úvahu pouze 1.pilíř) Celkové výdaje rozpočtu EU na SZP představují méně než 1,% veřejných výdajů EU. Je současná SZP drahá???

9 2. Rozpočet EU

10 2. Rozpočet EU Společný rozpočet EU = 1 % HDP EU
- z toho 43% tvoří SZP (tj. 0,4 % HDP EU) Výdaje na zemědělství (tj. SZP + výdaje jednotl. zemí EU) tvoří cca 0,6 % HDP EU Každý občan přispívá na financování SZP v průměru 2 eury týdně.

11 Zemědělství jako podíl z celkového rozpočtu EU
2. Rozpočet EU Zemědělství jako podíl z celkového rozpočtu EU

12 Je současná SZP drahá??? 2. Rozpočet EU
Zdroj: Central Intelligence Agency - World Fact Book 2008

13 3. Systémy podpory zemědělců v EU

14

15

16 Nárůst přímých plateb SAPS v % s možností doplnění o TOP-UP
3. Systémy podpory zemědělců v EU Nárůst přímých plateb SAPS v % s možností doplnění o TOP-UP Rok 2009 2010 2011 2012 2013 Obálka mil. € 559,6 654,2 739,9 832,1 909,3 Plocha z.p. mil. ha 3,5 SAPS €/ha 160 187 211 235 255

17 3. Systémy podpory zemědělců v EU

18 3. Systémy podpory zemědělců v EU

19 Rozvoj venkova 3. Systémy podpory zemědělců v EU
Od r samostaný pilíř SZP (do roku 2006 byl financován z EAGGF). Venkov=hustota zalidnění menší než 150 obyv./km2 (OECD) Venkovské oblasti zaujímají 87 % území EU. Převážně venkovský region (více jak pol. obyv žije ve venkovských obcích) Zem. tvoří 18,5% zaměstnanosti a 4,6% přidané hodnoty Významně venkovský region (15-50% obyv. žije ve venkov. obcích) Zem. tvoří 7% zaměstnanosti a 2,9% přidané hodnoty Městský region Zastoupení jednotlivých os v Programech rozvoje venkova – příspěvek EAFRD EU-27 EU-15 EU-12 ČR Osa 1 34 % 31 % 39 % 22 % Osa 2 44 % 50 % 55 % Osa 3 14 % 10 % 20 % 17 % Leader 6 % 7 % 4 % 5 % Technická pomoc 2 % 3 % 1 %

20 V ČR pouze na TTP – voda , redefinice LFA (suché oblasti, těžké půdy…)
3. Systémy podpory zemědělců v EU Podpora znevýhodněných oblastí V ČR pouze na TTP – voda , redefinice LFA (suché oblasti, těžké půdy…)

21 Spol. org. trhu 1. pilíř – SOT
3. Systémy podpory zemědělců v EU Spol. org. trhu 1. pilíř – SOT Vyrovnání výkyvů na trhu Použití podle společných pravidel EU na: vývozní subvence, intervenční nákupy, skladování, vývozy, podporu soukromého skladování, podporu školního mléka, další tržně konformní a regulační mechanizmy. V současnosti 1 organizace trhu (dříve 21) .

22 3. Systémy podpory zemědělců v EU
Proč řešit kolísání trhu???

23 3. Systémy podpory zemědělců v EU

24 3. Systémy podpory zemědělců v EU

25 3. Systémy podpory zemědělců v EU

26 Průměrná výměra zemědělského podniku v roce 2007 (ha)
4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství Průměrná výměra zemědělského podniku v roce 2007 (ha)

27 Celková pracovní síla v zemědělství v roce 2008 (AWU na 100 ha)
4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství Celková pracovní síla v zemědělství v roce 2008 (AWU na 100 ha)

28 Placená pracovní síla v roce 2008 (AWU na 100 ha)
4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství Placená pracovní síla v roce 2008 (AWU na 100 ha)

29 4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství

30 4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství

31 4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství

32 4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství

33 V roce 1990 byla spotřeba průmyslových hnojiv 217, 9 kg/ha z.p.
4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství K poklesu HZP přispělo také výrazné omezení spotřeby průmyslových hnojiv V roce 1990 byla spotřeba průmyslových hnojiv 217, 9 kg/ha z.p. v roce 1993 to bylo jen 96,6 kg/ha z.p. minimum bylo v roce 1999 pouze 65,6 kg/ha z.p. v roce 2006 to bylo jen 98,5 kg/ha z.p. v současnosti je to cca 110 kg/ha z.p.

34 4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství

35 Hospodářský výsledek zemědělství (zisk/ztráta) v mld. Kč
4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství Hospodářský výsledek zemědělství (zisk/ztráta) v mld. Kč

36 4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství

37 Podíl podpor na příjmech zemědělců
4. Dopady vstupu do EU na české zemědělství Podíl podpor na příjmech zemědělců

38 5. Postavení zemědělců ve výrobní vertikále
Přes maloobchodní obchodní řetězce se prodává 72 % potravin v ČR.

39 5. Postavení zemědělců ve výrobní vertikále

40 5. Postavení zemědělců ve výrobní vertikále

41 5. Postavení zemědělců ve výrobní vertikále

42 5. Postavení zemědělců ve výrobní vertikále

43 5. Postavení zemědělců ve výrobní vertikále

44 5. Postavení zemědělců ve výrobní vertikále

45 5. Postavení zemědělců ve výrobní vertikále

46 5. Postavení zemědělců ve výrobní vertikále

47 Růst počtu obyvatel na Zemi
1. Budoucnost zemědělské politiky Růst počtu obyvatel na Zemi OSN ( ) Světová populace roste o 1% ročně (Evropa méně) Růst průměrného příjmu obyvatele planety = 2.9% ročně (kupní síla) Podíl obyvatel měst převáží v roce 2010 na podílem obyvatel venkova OCDE-FAO Agricultural Outlook Population (1000) 2009 2016 2020 2025 2050 47 47 47

48 Klíčové priority strategie EU 2020
1. Budoucnost zemědělské politiky Klíčové priority strategie EU 2020 Evropská komise zveřejnila klíčové priority strategie EU nová strategie Evropské unie EUROPE 2020 byla představena 3. března 2010 a obsahuje pět klíčových priorit. Zvýšení zaměstnanosti osob ve věku mezi 20 a 64 lety na nejméně 75 procent, což by za současného stavu znamenalo zvýšení o 6 %. Zvýšení investic do vývoje a výzkumu, podle plánu EU by to mělo být ze současných 1,9 % HDP EU na 3 %. Zvýšení podílu obnovitelné energie na 20% do roku 2020 a zároveň by se mela snížit spotřeba energie o 20 %. Dalším cílem je rozvoj školství, konkrétně se jedná o podporu terciálního vzdělávání u osob ve veku mezi 30 a 34 let. Co možná nejvyšší snížení míry chudoby, která v současnosti dosahuje 17 procent. Pokud vše bude probíhat podle představ komise, mely by členské státy přijmout novou strategii ještě v tomto roce. V oblasti zemědělství je dle návrhu EK nutno spojit požadavky na rozvoj venkova, na rozvoj zemědělství a rybolovu, ale i na klimatické změny a biologickou rozmanitost; tento dokument byl diskutován na jednání předsedů vlád ve dnech

49 1. Budoucnost zemědělské politiky
Potravinová soběstačnost x potr. bezpečnost Kvalita potravin (EU největší dovozce potravin z rozvojových zemí na světě např. hovězí maso 1.Brazílie, 2.Argentina, 3. Uruguay, 4. Botsvana 2,5%, Namibie 2%). Obnovitelné zdroje energie Sociální a ekonomická role Klimatické změny a OŽP Biotechnologie

50 Potravinová bezpečnost à la Velká Británie
1. Budoucnost zemědělské politiky Potravinová bezpečnost à la Velká Británie Leden 2010: Vláda zveřejňuje národní potravinovou strategii do roku 2030 Od roku 1947 se nic podobného nestalo, jde o zásadní obrat v tradičně liberální a ke globalizaci obrácené zemi Většina textu se shoduje s názory farmářů Uznání hodnoty domácí produkce potravin Po nedávných zkušenostech již nelze počítat s jistotou levných potravin, ani s dostatkem ropy či vody Každý večer na planetě zemi ke spánku uléhá miliarda lidí hlady

51 Potravinová bezpečnost à la Velká Británie
1. Budoucnost zemědělské politiky Potravinová bezpečnost à la Velká Británie Strategie vyjmenovává řadu priorit: Umožnit a pobídnout obyvatelstvo ke zdravému a udržitelnému způsobu stravování Zajištění odolného, konkurenceschopného a ziskového komplexu výroby potravin Zvýšení výroby potravin udržitelným způsobem (produktivita) Snížení emisí skleníkových plynů plynoucích z výroby potravin; snížení a recyklace odpadů Zvýšit roli a pozitivní vliv znalostí, zkušeností, vědy a technologií v potravinovém řetězci Jde o strategii, která se však musí naplnit konkrétními politickými činy

52 Jak opravdu podpořit zemědělce?

53 Kupujte české potraviny Sledujte kvalitu potravin

54 Nezlobte se na nás a zkuste nás pochopit

55 Děkuji za pozornost. Ing. Martin Pýcha tajemník ZS ČR