Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Informační zdroje ve farmacii

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Informační zdroje ve farmacii"— Transkript prezentace:

1 Informační zdroje ve farmacii
PharmDr. Zdeněk Kučera, Ph.D. Remedia a Farmakologický ústav 1.LF UK Vazene damy a panove, Ještě nez zacneme prednasku o ziskavani medicinskych informaci, mel bych se nejdrive predstavit. Po absolvovani pregradualniho studia na Farmaceuticke fakulte UK v HK jsem jsem pokracoval postgradualnim studiem oboru socialni a posleze klinicka farmacie. Nyní je mym primarnim zamestnanim hlavni redaktor casopisu Remedia a jako konicek externe ucim na Farmaceuticke fakulte, podilim se na vyuce predmetu farmakoinformatika. Tento předmět je stary asi 5 let a prochazi neustálým vývojem, podobně jako technologie, o kterých je v předmětu vyučováno. Ještě než začneme, chtěl bych si udělat drobnou anketu – kdo již slyšel o technologii RSS really simple syndication? Setkali jste se s termínem Health Technology Assessment?

2 Motto "Knowledge is of two kinds: we know a subject ourselves, or we know where we can find information upon it." Samuel Johnson ( ) Již Samuel Johnson poznal, že není vědění jako vědění. Vědění je více druhů. Buď máme všechny informace „našprtané“ v hlavě, nebo prostě víme o tom, že existují a ve správný čas si je dohledáme. Osobně se domnívám, že je třeba mít v hlavě kompromis, něco základního vědět zpaměti, ale většinu asi vědět, kde najít a nedržet informace zbytečně v hlavě.

3 Osnova 1 Obecný úvod 2 Faktografické informační zdroje
3 Bibliografické informační zdroje 4 Plnotextové informační zdroje 5 Instituce spjaté s léčivy 6 Web 2.0 aplikace a vyhledávače 7 Informační zdroje založené na principech evidence based medicine Musim přiznat, že jsem při přípravě této přednášky musel dělat mnoho kompromisů, protože zhustit problematiku hledání a hodnocení medicínských informací do jedne hodiny je při šíři medicíny úkol nesnadný. Proto jsem se rozhodl soustředit jen na některé oblasti a z perspektivy osoby, která nemá předplacené přístupy v rámci univerzity nebo velké firmy. Doufam, ze Vas presvedcim, ze i s minimem nakladu lze hledat v objektivních a zajimavych zdrojich. Ve sve prednasce bych se chtel zminit o Webu 2.0 a jeho myslenkove podstate. Podrobneji bych chtel probrat funkce databaze Medline a zminit strategii vyhledavani plneho clanku. Protože se pohybuji v prostredi medicinskych casopisu, nechtel jsem tuto oblast vynechavat, i když informacni hodnotou jde o mirne diskutabilni oblast! Protože o lecivech starsich je dostatek informaci, mame vetsi potize byt v obraze u novych leku. Proto bych se chtel zamerit na vybrane aspekty hledani informaci o novych lecivech. Poslední oblasti budou klinicke studie jako zlaty standard primarnich dukazu mediciny zalozene na dukazech. A zminitz bych mel i dokumenty, které vyuzivaji těchto dukazu k zodpovezeni obecnejsich otazek, zda je nova technologie lepsi nez stavajici, za jakych podminek a kde hledat dokumenty o doporucene lecbe ruznych onemocneni. To vse bych mel stihnout v 60 minutach, tak abychom ve zbyvajicich 30 minutach si ještě prakticky zacvicili drepy a kliky.

4 1 Obecný úvod

5 1 Farmakoinformatika Farmakoinformatika
Mezioborová specializace, která se zabývá využitím informatiky ve farmacii Cíl – podpora rozhodování + integrace informací Uplatnění: hlavně obor klinická farmakologie, klinická farmacie, sociální farmacie – kinetika léku, lékárenské informační systémy, LIC, vzdělávání

6 1 Typy odborných informací ve farmacii
Právní – Zákony, vyhlášky - portal.gov.cz, (zdravotnictví: Finanční Technologie, Kontrola léčivých přípravků – Český lékopis Klinické otázky – naše „téma“: Onemocnění <-> léčba <-> léčivo <-> vlastnosti léčiva

7 1 Informační zdroje, literární zdroje
Informační zdroj (= informační pramen) kdo(co)koli, kdo(co) umožní získat potřebnou informaci – kolega, zdrav. dokumentace, video ...a zejména… Literární informační zdroje – odborné publikace, učebnice, sdělení, sborníky, časopisy, ale i databáze – Medline, Ebsco, Proquest – a obecně informace na internetu.

8 1 Dělení literárních informačních zdrojů
Původnost Primární – originální výsledky konkrétního výzkumného úkolu – CS, CC, RCT, syntéza nové látky … Sekundární – přehledné zpracování nějakého tématu – převážně citace z prim. zdrojů, lze i ze sekundárních - review Terciární – Přehled o problematice z P, S i jiných T zdrojů – kompendia, učebnice Periodicita Číslo ISBN – neperiodické – monografie, knihy, učebnice Číslo ISSN – periodické - časopisy

9 2 Faktografické informační zdroje

10 2 Základní pojmy – znáte? Léčivý přípravek, léčivá látka
Firemní název, generický název Indikace, kontraindikace, nežádoucí účinky, dávkování léčiva Léková forma, síla balení, velikost balení Kód SÚKLu, registrační číslo ATC klasifikace

11 2 MV-AISLP www.aislp.cz Elektronická databáze – části:
MVA - Mikro-verze AISLP v užším smyslu humánní LP veterinární LP homeopatika PZT – Zdravotnické prostředky PFA – parafarmaceutika – potraviny určené pro zvláštní výživu Řazení: primárně podle názvu přípravku

12 2 Struktura MVA Obecná struktura modulu MVA MV-AISLP

13 2 MV-AISLP obsahuje Články Příbalový leták
SPC – souhrn údajů o přípravku – „výtah“ z registrační dokumentace = kompletní „schválená“ informace o léčivém přípravku Na jakou nemoc Kdy nepodávat Nežádoucí účinky Dávkování

14 2 Compendium Infopharmu
Lékové Interakce 5 úrovní nebezpečnosti interakce Remedia Compendium Tvořeny podle ATC systému – primárně na LL Snad příští rok? Komunikace s MV-AISLP, na jednom CD Řazeno podle účinné látky

15 2 Medical Tribune – Brevíř
Zkrácený „výtah“ z MV-AISLP Rychlý průvodce předepisováním léčiv Řazení podle Názvu přípravku

16 2 Micromedex bi.cuni.cz – Micromedex
Databáze Drugdex – kompletní informace o léčivé látce včetně odkazů na literaturu! Interakce – použití: pokud pacient užívá více léků najednou

17 3 Bibliografické infozdroje

18 3 Pubmed (Medline) U.S. National Library of Medicine (NLM) Bethesda
Databáze obsahující citace a abstrakty medicínských časopisů – je zdarma! Asi 86% citací tvoří anglicky publikované články Přibližně 76% citací obsahuje abstrakt Ročně přibývá kolem citací z 5000 časopisů V současné době cca 17 milionů záznamů K indexaci klíčových slov používá slovník MeSH (Medical Subject Headings) - elektronický slovník odborných biomedicínských pojmů, vyšší specificita strategie hledání Boolean operátory, fráze, pole – zpřesnění vyhledávací strategie Někdy dochází k matení pojmů Pubmed a Medline. V podstatě se jedná o totéž, Pubmed je služba obsahující jako centrální komponentu Medline plus některé další věci jako in press články. V současné době obsahuje Pubmed 17 milionů záznamů. K záznamům v Medline jsou přiřazována klíčová slova, seznam těchto klíčových slov se nazývá MeSH. V tomto seznamu lze i hledat, systém je tak inteligentní že navrhuje při zadání odpovídající klíčové slovo.

19 Ikony: odkaz na volný fulltext, abstrakt, pouze citace
3 Tipy - Ikony: odkaz na volný fulltext, abstrakt, pouze citace Limits: free-fulltexts!, randomized clinical trials, Clinical Trial Phase III, Published Erratum, PubMed Central Single Citation Matcher – hledání abstraktu, lze zadat jen část citace! Možnost vybrat jinou dtb. v systému Entrez např. PubChem Substance MeSH dtb – inteligentní návrh termínů Clinical Queries – selekce citací systematických review, studie o diagnóze, terapii, prognóze My NCBI – možnost ukládat strategii hledání a zasílání nových citací odpovídajících strategii na Více: Tutorials – „průvodci“ funkcemi databáze Dovolím si jen pár tipů. Ikony u záznamu ve výsledku hledání ukazují přítomnost abstraktu nebo dostupnost plného textu. Před hledáním lze definovat limity, které zúží výběr – lze hledat např. jen v klinických studiích fáze 3 apod. Pokud známe citaci z literatury, lze zadat třeba jen stránku a časopis a dostaneme záznamy splňující zadaná kritéria. Pokud neznáme chemický vzorec, lze místo Pubmed vybrat databázi PubChem a zadat název látky. Predefinované filtry umožňující vyhledávat v typech záznamů charakterizujících typy studií vhodných pro zodpovězení různých klinických otázek týkajících se prognózy, terapie apod. V databázi si můžete registrovat svůj účet a nechat si zde historii hledání nebo si můžete nechat posílat aktualizované hledání na . Doporučuji pročíst Tutorialy, které jsou vynikající a umožňující využívat tuto databázi v plném rozsahu.

20 3 Bibliografické databáze
Embase Vydává nakladatelství Elsevier Science Akcentuje více evropské odborné časopisy Zahrnuje přes 5000 časopisů, od r. 1974 přístup placený 11 milionů citací Thesaurus – EMTREE ISI Web of Knowledge Web of Science - citace s abstrakty, 3500 časopisů Current Contents - aktuality Journal Citations Reports – Impact factor víceoborové zaměření Informace o tom kolikrát byl daný článek citován jinými autory, kolik a které články sám cituje Dalšími příklady bibliografických databází jsou Embase, která je více proevropská, ale dostupná pouze komerčně. Rozsahem odpovídá databázi Medline, ale tyto databáze podle některých zdrojů překrývají jen z 50 %. Seznam klíčových slov EmTree mi osobně přišel kliničtěji zaměřen než u Medline. ISI Web of Knowledge zahrnuje např. databázi Journal citation reports, která obsahuje přehled impact faktorů časopisů.

21 4 Plnotextové informační zdroje

22 4 Plnotextové databáze Zahrnující více vydavatelů
Proquest EBSCO Od konkrétního vydavatele Elsevier Blackwell Wiley Springer bi.cuni.cz

23 4 Získávání plných textů
Přímá dostupnost plných textů Informační centra univerzit, firem – seznamy časopisů či databázových kolekcí nakladatelů s přístupem pro organizaci – podmínka: zaměstnanec Pro ostatní – „Vzdálený přístup“ knihoven NLK a STK Osobní postup: v Pubmedu nalézt citaci a nakladatele případně odkaz na fulltext, podle nakladatele lze odhadnout kde hledat, pokud se nepovede, zkusit Proquest, EBSCO, Zadat dodání knihovně (až 400 Kč/článek) Zaplatit přímo – Pay per view (20-30 dolarů) apod. Hledáním v Pubmedu jsme si vyhledali několik zajímavých článků, ke které nyní potřebujeme získat v plném znění (přečetli jsme si abstrakt). Máme nyní několik variant. Některé články jsou dostupné na Webu bez placení, přehled časopisů a dostupnosti článků je např. na stránce freemedicaljournals.com. Pokud jsme zaměstnanec např. univerzity či firmy, lze hledat v předplacených zdrojích. Můžeme využít vzdáleného přístupu knihoven, například Národní lékařské knihovny. Po vyplnění hesla se IP adresa počítače nasimuluje jako knihovní a lze k předplaceným titulům přistoupit odkudkoli. Můžeme oslovit knihovnu a ta se postará, ovšem může to něco stát. Jako poslední můžeme zaplatit přímo na stránce časopisu za shlédnutí článku.

24 4 Časopisy - zahraničí „Velká pětka“ – primární i sekundární lit. infozdroje JAMA + Archives – pubs.ama-assn.org The Journal of the American Medical Association Lancet – NEJM – New England Journal of Medicine BMJ – Annals of Internal Medicine – Léky – nakladatelství Adis Drugs, CNS Drugs, ... sekundární lit. infozdroje – reviews

25 4 Český rybníček – Časopisy
Zdravotnických časopisů - > 70... Časopisy ČLS JEP Solen, Tigis, Medical Tribune, Mladá Fronta Remedia, Farmakoterapie Farmakoterapeutické informace – nezávislé!

26 5 Instituce spjaté s léčivy

27 5 Instituce SÚKL – Státní ústav pro kontrolu léčiv
Registrace, „bdění“ nad nežádoucími účinky léčiv, sleduje klinická hodnocení, prování kontroly v továrnách, lékárnách apod., nově – cenotvorba AISLP -> SPC Zřizovatel: Ministerstvo zdravotnictví: EMEA – Evropská léková agentura Registrace centralizovanou procedurou (biotechnologie) SPC, EPAR FDA – Americký úřad pro potraviny a léčiva

28 6 Web 2.0 aplikace a vyhledávače

29 6 Web 2.0 (?) Aplikace, které jsou díky síťovému efektu s přibývajícím počtem uživatelů stále lepší = zapřažení kolektivní inteligence Web 1.0 – komerce Web 2.0 – lidé Princip: „Více hlav více ví“ Více: O webu 2.0 se poprve zminil Tim O´Reilly v roce Vsiml si urciteho posunu v uvazovani na webu. Dříve byli uživatelé Webu více či méně pasivními pozorovateli dění, kteří si něco přečetli nebo stáhli ze serveru, který vytvářel tým lidí. Principem Webu 1.0 byl obchod – prijd a nakup, co ti servírujeme. S postupem času některé servery začali více využívat potenciál svých čtenářů. Uživatelé začali být zatahováni tzv. do hry. Nyní již mohou aktivně diskutovat, hodnotit informace, vyjadřovat vlastní názor (např. blogovat) a vůbec, začali se podílet na tvorbě obsahu serverů. Proto se říká, že Web 2.0 jsou lidé. Aplikace jsou diky síťovému efektu s novými a novými uživateli stále objemnější, a lepší, přitom si je uživatelé vlastně dělají sami. Čím více uživatelů, tím lépe. Protože se aktivně zapojují uživatelé internetu, má Web 2.0 tyto atributy – data dělají uživatelé, server slouží jen jako platforma (server je jako skříň a data jako šaty, které do ní dávají uživatelé). Každý si může povídat s každým, je rozmlžena hranice, kdo prodává, kdo kupuje, kdo vytváří, kdo jen konzumuje. Existují systémy (Wiki), které si uživatelé mohou individualizovat na míru. Reputační systémy slouží k zhodnocení informací (např. článku), a podle toho je buď umístěn výše či hluboko v obsahu serveru. Trendem je, aby uživatelé na webu i pracovali bez nutnosti stahování software – příkladem může být google Docs, viz dále. Některé služby slouží jako základ pro tvorbu dalších aplikací (mash-up).

30 6 Web 1.0 vs. Web 2.0 Ofoto --> Flickr mp3.com Napster
Britannica Online Wikipedia personal websites blogging domain name speculation search engine optimization page views cost per click screen scraping web services Publishing participation content management systems wikis directories (taxonomy) tagging ("folksonomy") Tento Slide je převzat z článku Tima O´Reilliho o webu 2.0, který se snaží na tomto příkladu konkrétně charakterizovat posun změn od Webu 1.0 k webu 2.0. Pěkným příkladem je rozdíl mezi encyklopediemi Britannica vs. Wikipedia. Britannicu dělal tým odborníků, Wikipedii si dělají uživatelé internetu sami. Výhodou Wikipedie je její šíře, nevýhodou je skutečnost, že každý může opravovat články jak uzná za vhodné. Ale Britannica stála platy týmu, který ji vytvářel, zatímco Wikipedie díky zapojení internetové komunity stojí mnohem méně.

31 6 Web 2.0 ? Atributy Data – web jako platforma, data dělají uživatelé
Komunikační model many-to-many (noviny: one-to-many) Rozmlžení hranice producent-konzument Wiki – systémy Reputační systémy Web nahrazuje desktop aplikace Mash-up – uživatelé vytvářejí nové služby na stávajících

32 6 Web 2.0 aplikace Del.icious.us – ukládání a sdílení záložek
Myspace.com – profily lidí Flickr.com – fotografie Digg.com - zpravodajství Google.com YouTube.com – ukládání, sdílení videa Reader (reader.google.com) – RSS čtečka Docs (docs.google.com) – „Word, Excel, PowerPoint“ na internetu, výhoda – sdílení v reálném čase – blogy – internetové deníky Maps – mapy – možnost doplňovat informace uživately (např. hotely: hotel-map.4hotels.us) Co-op – – Individualizované hledání – definujete si sami, kde se hledá: Evidence Australia Netting the Evidence Existuje mnoho služeb a mnoho žebříčků, které hodnotí nejlepší „Web 2.0“ stránky. Já jsem vybral pouze nejznámější příklady. Abych se vrátil k tématu přednášky, chtěl bych se dotknout jen několika služeb Webu 2.0, které by mohly mít potenciál pro zdokonalení našich schopností vyhledávat medicínské informace. V Např. Del.icio.us je serverem, který umožňuje ukládat své oblíbené záložky na internet. Asi si myslíte, proč bych své „Favourites“ vystavovat na internet. Jde opet o sílu kolektivu. Vase zalozky muzete a nemusite oznacit jako verejne. Muzete si je sdilet s jinymi uzivately, hodnotit, zobrazí se vám počet stažení jinými uživateli apod. Např. pokud jsem hledal abatacept, našel jsem 4 linky odkazující na informace o tomto léku. Pokud jsem zadal slovo medicine, nalezl jsem odkazu na stranky o medicine. Další užitečnou funkcí, kterou nabízí google je bezesporu co-op. Tato služba umožňuje individualizované vyhledávání. Pokud se vám líbí určité stránky, zadáte si je do této služby a google pak vyhledává jen ve vašich oblíbených stránkách. Tato funkce neunikla již některým univerzitním knihovnám či organizacím, které takto sestavily specifické „podvyhledávače“ googlu např. Evidence Australia. Google Reader zmíním na dalším slidu.

33 6 RSS - Really Simple Syndication
Technologie RSS umožňuje uživatelům Internetu přihlásit se k odběru novinek z webu, který nabízí RSS zdroj (RSS feed, též RSS kanál, RSS channel). Tento zdroj se většinou vyskytuje na stránkách, kde se obsah mění a přidává velmi často (například zpravodajské servery). Čtečky: Internet: Google Reader Software: FeedReader či RSS Point Více: Již na začátku přednášky jsem se ptal, kdo z vás používá RSS. Přiznávám, že jsem funkce teto technologie prozkoumal az díky přípravě na přednášku, ale jiz predtim jsem cim dal tim casteji videl při brouzdani internetem toto logo, či zkratku RSS nebo XML. Vždy jde o stejný princip. Internetove stranky jsou programovany urcitym jazykem. Pokud dojde k aktualizaci stranek, mel by novy záznam projevit i v jejich programovacim jazyku. Od toho byl jiz krucek k ustaveni standardu, který by definoval, jakou strukturu by mela obsahovat naprogramovana informace o novinkach. Tento stále se aktualizujici program vystaveny na serveru pak jsou schopné číst např. RSS čtečky a informovat uživatele, co je na danem serveru noveho. Často je však server tak veliky, ze by novinek bylo neumerne mnoho, proto muze byt definovan specifictejsi „kanal“, napr. ze chci sledovat na FDA jen nova leciva. Existuje i moznost sledovat nove zaznamy v databazi odpovidajici moji vyhledavaci strategii, mluvim napr. O databazi Medline.

34 6 RSS - FDA

35 6 RSS - SÚKL

36 Priklad konkretniho vyuziti RSS technologie pro sledovani medicinskych informaci je definovani RSS kanalu v pubmedu pote, co jsme vyladili vyhledavaci strategii. Postupne se nam v google readeru objevuji informace o novych zaznamech splnujicich nase kriteria vyhledavani.

37

38 6 RSS čtečka - Google Reader
Google Reader je prikladem webove sluzby, která umoznuje sledovani novinek pomoci RSS kanalu. Po registraci na google.com, mimochodem, po které dostanete pristup na „nekonecne“ velky gmail, si lze aktivovat sluzbu Reader. Do Add subscription se vkladaji jednotlive odkazy na RSS kanaly (v podstate linky ve stylu

39 6 Wiki systémy Wiki – havajsky rychle
Wiki software – umožňuje vytvářet stránky, na nichž mohou uživatelé editovat a vytvářet obsah Nejznámější: Wikipedia Studenti medicíny: wiki.medik.cz – diskuze, studijní materiály atd. Pro lékaře: Wiki systémy jsou internetové aplikace, které umožňují vytvářet a editovat obsah příslušné stránky kýmkoliv. Wiki systémy mají hodně kritiků, jež je považují za anarchistické a nespolehlivé. Nicméně počet stažených kopií těchto softwarů jim za pravdu nedává. Důležitou vlastností je schopnost systému sledovat změny, je proto dohledatelné, kde, kdy, kým se taková změna udělala. Pro důkladnější informace o tom, co wiki software umožňuje doporučuji navštívit stránku mediawiki.cz. Nás uživatele ale zajímají spíše aplikace postavené na těchto systémech, nicméně je třeba brát v úvahu slabiny těchto aplikací. Jeznámějším příkladem aplikace pracující na bázi wiki systému je encyklopedie wikipedia.org. Nalezl jsem i aplikace site na miru i medicínským informacím. Jednou z nich je stránka medik.cz, kde studenti medicíny využívají wiki systém pro sdílení přednášek, materiálů a rad. Pro lékaře je určena stránka ganfyd.org, což je něco jako wikipedia pro specializaci medicína. Editovat tuto stránku může kdokoli registrovaný. Velkou výhodou těchto systémů je jejich potenciál tématické šíře. Čím více uživatelů serveru, tím více uložených materiálu, aktualizací apod. Nevýhodou je snadný přístup všech a diktát masového vkusu a úrovně.

40

41 6 Webcasts Přenosy z kongresů – video nebo audio + slides
Rychlejší připojení k internetu a technologický pokrok umožnily přesun multimediálních aplikací na net. Pro účely medicíny vidim jako obzvláště zajímavé pokusy zprostředkovávat konference, rozhovory, operace apod. prostřednictvím internetu. Zde například vidíme uložený záznam z kongresu Evropské diabetologické společnosti, který je volně přístupný široké komunitě. Názvy těchto přenosů jsou různé, setkal jsem se např. s názvem webcast, podcast, apod. Mimochodem, tento slide ukazuje, jak prudce roste cena nových léčiv, ale jak stále méně přinášejí zvýšení účinnosti resp. efektivity. Při této příležitosti si dovolím doporučit k průzkumu stránku časopisu NEJM, který již není jen časopis. Považuji za příklad využití moderních multimediálních aplikací – audio, video v oblasti medicíny.

42 6 Podcasts

43 6 Internetové vyhledávače
Dříve: katalogy nebo vyhledávače, Dnes: integrace Zahraniční: Obecné – Google.com, Yahoo.com, msn.com (Microsoft), Open Directory Project více viz Meta-vyhledávače – výsledky z více vyhledávačů dohromady – MetaCrawler.com, Ixquick.com, více viz Vědecké (medicína včetně) – Scirus Google Scholar scholar.google.com, Medicínské – Health on the Net Foundation (sémantický), (Microsoft – pacienti), „EBM“ – Trip database SUMsearch Web 2.0 Grokker (Yahoo/Wikipedia), výsledky v kategoriích!) České: Nyní se poněkud vraťme ke zlatému standardu vyhledávání informací na internetu, k internetovým vyhledávačům. Dosud existují 2 typy hledání informací, buď můžete projiždět katalog nebo v něm hledat určitý termín – to umožňovaly katalogy, nebo můžete prohledávat hned celý internet. Nyní jsou tyto služby v podstatě integrovány na portálech vyhledávačů. Určitě všichni využíváte např. Google, nebo Yahoo. Zadáte slovo, vyhledávací algoritmus nabídne nejrelevantnější stránky. V 90 % případů tento postup v praxi plně stačí. Lze však chtít více odkazů, pokud hledáme hodně specifickou oblast, nebo více specifické služby (medicínské informace). Pokud chcete více, lze využívat služeb tzv. meta-vyhledávačů, které dokáží zadat hledaný termín skrytě více vyhledávačům a zpracovat odkazy tak, aby se neduplikovaly. Tzn. stejné odkazy na stránky se načtou pouze jednou. Příkladem meta-vyhledávače je metacrawler.com. Pokud toužíme po odborných textech, lze hledat na portálech, které indexují pouze vědecké stránky. Google Scholar dokonce dokáže určit, kolikrát je daný odkaz (např. článek) citován na jiných stránkách. Velkým problémem internetu je množství informací, z nichž jen málo je důvěryhodných a objektivních. Existují projekty, které se snaží webové stránky hodnotit a dát jim certifikát kvality. Tímto projektem je např. Heallth on The net Foundation – HON. Již jste si jistě všimli certifikátu, na stránkách zdn.cz, zdravcentra.cz, nebo remedia.cz. Ale i medicínských informací je ještě abych tak řekl mnoho typů. Některé jsou určeny pro pacienty, některé se zakládají na stanoviskách expertů/autorů, některé jdou dále a jsou postaveny na vědeckých důkazech z různých studií. Příkladem vyhledávačů, které vyhledávají ve zdrojích psaných na podkladě důkazů, tyto tokumenty jsou např. doporučené postupy, systematická review apod. je např. Tripdatabase nebo SUMsearch. Vyhledávače se také postupně vyvíjejí, zajímavým nápadem je rozdělit vyhldávané stránky do logických kategorií, což např. dokáže grokker, ukáži dále.

44 Toto je příklad kategorizace odkazů do logických celků
Toto je příklad kategorizace odkazů do logických celků. Můžete si zobrazit dokonce grafickou „mapu“ a prohledávat úrovně. Tuto technologii např. přejalo EBSCO, které umožňuje zobrazit výsledky hledání v logických kategoriích též.

45 Tento slide ukazuje specifický vyhledávač prohledávající EBM dokumenty – systematická review, doporučené postupy, souhrny apod. Povšimněte si prosím ikony RSS umožňující číst „nové přírůstky“ hledaného termínu.

46 6 Možnosti zpřesnění - vyhledávače
Funkce internetových vyhledávačů se často liší Řešení: Využití pokročilého vyhledávání Srovnávací tabulky: Poté co jsme si sdelili obecné možnosti vyhledávání, lze přejít ke dvěma konkrétním radám, pokud vyhledávání chcete zpřesnit. Buď využijte služby pokročilého vyhledávání, která v podstatě graficky a uživatelsky příjemně zprostředkuje možnosti zmíněné na předchozím slide. Nebo prozkoumejte možnosti různých vyhledávačů na srovnávacích tabulkách různých vyhledávačů, protože sice obecné principy fungují, ale konkrétní syntaxe příkazů či nastavení vyhledávačů může být různá.

47 6 E-learning v ČR Univerzity Komerční
MUNI: CUNI: LF1: Komerční EUNI: Health Pears Cyber 8 kreditů ČLK/test, mnoho oborů Medica Health World: studijní programy eKardio, eGynekologie, ePsychiatrie, eDiabetes: Od periodik se přesuňme zase o kousek dále k e-learningu. Jde v podstatě o publikování článků v určitém systému, který umožňuje vytvářet výukové kurzy nebo předměty, na závěr tohoto kurzu dělat test a tím získat např. kredity do kontinuálního vzdělávání. Univerzitám šetří tyto e-learningové programy čas a peníze, protože učitelé nemusí přímo výučovat, stačí, když jsou na u v případě dotazu. E-learningové portály tvoří tedy především univerzity pro své studenty. Existují však v českém prostředí již i komerční e-learningové programy, které jsou díky štědrým sponzorům zatím zpřístupňovány zdarma. Osobně bych řekl, že suverénně vede portál euni.cz společnosti Health Pears Cyber, kde po registraci téměř okamžitě obdržíte certifikát a pokud dodáte i registrační číslo své komory (myslím lékařské, lékárnické stomatologické), dostanete poměrně výživný počet bodů, pokud napíšete test po absolvování daného programu. Vyzkoušejte nabízené linky, sami uvidíte.

48 7 Informační zdroje založené na principech Evidence based medicine (EBM)

49 7 EBM – Evidence based medicine
Definice: Medicína založená na důkazech je nejlepší možné sloučení výsledků výzkumu (důkazy) s klinickými zkušenostmi a hodnotami pacienta. Nebo: EBM je pozorné, jasné a uvážlivé použití současných nejlepších důkazů (faktů) při rozhodování o léčbě konkrétního pacienta Důkazy = „Evidence“: výsledky studií (nebo něčí názor) Metody EBM – jak co nejsnadněji přenést výsledky výzkumu do praxe (a jak jim správně porozumět)

50 7 Proč EBM? jsme často žádáni o radu! – nutnost získání relevantních informací nelze spoléhat jen na radu „zkušenějšího“ či vlastní znalosti nelze spoléhat na učebnice trombolýza a srdeční příhoda – 1970 – první studie – trombolytika redukují mortalitu na KVS onemocnění 1987 – Oxford Textbook of Medicine – „Klinický přínos trombolytik zůstává nejasný“ postgraduální vzdělávání – nesystematicky uspořádané okruhy apod. nárůst nových informací, komerčně laděných informací nedostatek času k rozhodování atd...

51 7 EBM přístup k řešení klinické otázky
1. Formulace otázky 2. Hledání faktů 3. Kritické zhodnocení validity a relevance nalezených faktů 4. Rozhodnutí na základě nalezených faktů, klinické zkušenosti a stavu pacienta. 5. Vyhodnocení výsledků zvoleného postupu

52 7 Hierarchie důkazů v EBM
- Systematický přehled (review) a meta-analýza - Klinická kontrolovaná randomizovaná studie - Kohortová studie - Studie případů a kontrol - Průřezová studie - Kazuistika

53 7 Hledání faktů EBM knihy EBM časopisy EBM databáze
Nyní součást ACP EBM knihy EBM časopisy EBM databáze EBM Guidance – vodítka Guidelines Technology appraisals Health Technology Assessment

54 7 The Cochrane Collaboration
Mezinárodní nezisková nezávislá organizace – hlavní náplň – tvorba Cochrane Library Archie Cochrane – zakladatel Mnoho informací, lze nějak třídit??? => cíl: tvorba databáze systematických review 90 zemí – různá centra – jazyková podpora Komise pro tvorbu a „správu“ systematických review Převážně dobrovolníci S narůstajícím množstvím klinických studií rostla snaha o jejich přehledné uspořádání a analyzování jejich výsledků. Výsledkem této snahy byl vznik Cochrane Collaboration. Tato iniciativa si klade za cíl shromažďovat důkazy z klinických studií a na jejich základě tvořit systematické přehledy. Není přehled jako přehled. Systematický přehled má předdefinovaná kritéria výběru studií, definovaou strategii hledání apod. Syntéza výsledků se dělá většinou statistickou metodou zvanou metaanalýza. Důležitý je neziskový status CC. Nalezené klinické studie i výsledné systematické přehledy jsou posléze ukládány do tzv. Cochrane Library.

55 7 Cochrane Library – hlavní části
The Cochrane Database of Systematic Reviews (Cochrane Reviews) Rapidně se rozšiřující seznam pravidelně obnovovaných systematických review – připravováno přímo členy the Cochrane Collaboration. The Database of Abstracts of Reviews of Effects (DARE) Další publikovaná systematická review připravená a publikovaná mimo the Cochrane Collaboration. The Cochrane Central Register of Controlled Trials (CENTRAL) Největší databáze klinických studií – dodávají při svých rešeržích ti, co tvoří systematická review. The Health Technology Assessment Database (HTA) Databáze hodnocení zdravotnických technologií Cochrane Library se skládá z několika modulů. CENTRAL je centrální registr klinických studií, tvořených Cochrane Collaboration. Využívány jsou výsledky hledání při tvorbě systematických přehledů, stejně jako dobrovolníci prohledávající ručně určený okruh časopisů. Hlavní databází Cochrane Library je Cochrane Database of Systematic reviews, kde jsou umístěny probíhající a ukončené systematické přehledy. Systematické přehledy tvořené mimo Cochrane Collaboration jsou vedeny v databázi DARE, tvořené centrem pro tvorbu přehledů a jejich rozšiřování Univerzity v Yorku. Tato databáze zahrnuje rozšířené a strukturované abstrakty systematických reviews vydaných v různých časopisech typu JAMA, Annals apod. Méně obsažnou databází avšak s velice kvalitními informacemi je The Health Technology Assessment databáze, co to je HTA proces bude vysvětleno později. Součástí Cochrane Library jsou i další databáze, např. databáze nákladové efektivity intervencí. - bližší podrobnosti DARE - Wiley

56 7 NICE - Guidance „Vodítka“
Informace publikované NICE (National Institute for Health and Clinical Excellence) Guidelines – doporučené postupy, terapie nemocí Technology appraisal – zhodnocení léčiva, NICE využívá externí centra pro produkci Health Technology Assessment Reports Interventional procedures Clinical Audit – studie „před“ a „po“ implementaci guideline Bezesporu vedoucí agenturou v produkci tzv. guidance neboli vodítek je v Evropě NICE. Jeho aktivity nejříve zahrnovaly tvorbu doporučených postupů léčby, nyní pro větší flexibilitu a díky zájmu o informace svoji činnost rozšířil i na hodnocení zdravotnických technologií. Doporučený postup se totiž týká převážně postupu v léčbě nějaké nemoci, technology appraisals se týkají hodnocení jednotlivých procedur či technologií, např. srovnání léčiv na osteoporózu. Aby NICE mohl tvořit technology appraisal, využívá služeb center, vytvářejících health technology assessments.

57 7 Technology appraisal vs. Health Technology Assessment Report
Technology appraisal je stručnější dokument po zvážení vyprodukovaný NICE – je zde vyjádřeno stanovisko NICE, potažmo NHS. Pro tvorbu tohoto dokumentu si NICE může vyžádat podrobný přehled současných poznatků spojený s ekonomickýcm hodnocením, na jehož základě se poté rozhoduje. Tento dokument je Health Technology Appraisal Report. Nejdříve se však podrobněji pojďme věnovat doporučeným postupům. HTA Report

58 7 Health Technology Assessment
Proces hodnocení zdravotnické technologie (léčiva, zdravotnické prostředky, procedury, screening apod) snažící se zodpovědět základní otázky: Zda je technologie klinicky účinná (whether the technology works) Pro koho (for whom) Za kolik (at what cost) Srovnání s alternativními technologiemi (how it compares with the alternatives) Obsažné reporty! National Institute for Health Research NIHR The International Network of Agencies for Health Technology Assessment INAHTA National Library for Health Canadian Agency for Drugs and Technologies in Health A na závěr, co to znamená proces health technology assessment. Jeho definice zní viz výše. Jde v podstatě o to, že pokud přijde na trh nové léčivo, proces aktualizace doporučeného postupu je dlouhodobý. A v podstatě by se doporučený postup změnil pouze v pasáži týkající se nové terapie. Proto se otázka zúží na hodnocení pouze nové technologie – např. na její místo v současné terapii. V prvním kroku jde vlastně o vytvoření určitého review dostupné literatury o účinnosti nové technologie. Ale následují další kroky, pro koho je technologie vhodná, za kolik a následuje srovnáním se současnými terapiemi v daných indikacích. Takový HTA report vyjde na zhruba 300 stran informačně hutného textu. Jedná se ve většině případů o podkladový materiál ke zhodnocení úhrady dané technologie.

59 Závěr + Ď MV-AISLP Micromedex Pubmed Web 2.0 – RSS feed, Wiki
Medicínské vyhledávače (HON, SUMsearch, tripdatabase) Vzdálený přístup – NLK.cz, STK.cz E-learning EPAR, SPC Guidelines, HTA reports Děkuji za pozornost! Závěrem, co jsme bychom si měli odnést z této vyhlídkové cesty. Posun ve filozofii webu, skrytý pod názvem web 2.0, že existují přímo medicínské vyhledávače na internetu, princip hledání zajímavých článků přes vzdálené přístupy knihoven. Měli bychom vést v patrnosti e-learningový projekt euni.cz, když je zadarmo, mít tušení co je EPAR produkovaný EMEA a rozdíl mezi guidance, guidelines a HTA reports.


Stáhnout ppt "Informační zdroje ve farmacii"

Podobné prezentace


Reklamy Google