Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Poučení z povodní 1997 na Moravě
Hana Fluksová
2
Co je povodeň přírodní katastrofa, způsobená rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta řek - jejími následky mohou být různě velké škody na majetku, ekologické škody či oběti na lidských životech. Dělení povodní z hlediska Zákona o vodách Přirozené povodně - povodně vzniklé především shodou přírodních podmínek v povodí vodního toku v daném místě Zvláštní povodně - povodně, jenž nevznikly z přírodních příčin, ale v důsledku technické závady či havárie na nějakém vodním díle v povodí příslušného vodního toku
3
Periodicita „malých pluviálů“
srážkově bohatá a srážkově chudá období se střídají přibližně v intervalech 5 – 7 let I pluviál (1078 – 1118) historicky největší povodeň na Labi, navíc v neobvyklou dobu (září) => bez sklizně obilí neúrody v letech 1090 – 1096 způsobily rozsáhlý subkontinentální hladomor (přežila jen 1/3 obyvatel a pouze 1/10 dobytka) II pluviál ( ) prvních 5 let hluboká neúroda, účinek dešťů zesílen mimořádně chladnými zimami a podnormálními teplotami ve vegetačním období povodně z tohoto pluviálu (na Labi, Rýnu i Dunaji) jsou řazeny k historicky největším vůbec III pluviál ( ) 5 let neúrod, mimořádné množství záznamů o povodních a katastrofických smyvech půdy z polí IV pluviál ( ) hladová léta způsobená sérií neúrod způsobených extrémním zamokřením pozemků (demografické důsledky hladomoru srovnatelné s nejzhoubnějšími vlnami středověkých pravých morů) V pluviál ??? (1995 – 2035) ??? postupné oteplování, klesající tendence odtokových množství z povodí s napjatou vodohospodářskou bilancí
4
Jak vznikla povodeň v roce 1997?
Základem byla studená fronta spojená s tlakovou níží typu V.b přicházející od Janova (IT). To je ve střední Evropě srážkově nejvýznamnější klimatický fenomén, spojený s úhrny srážek často nad 100 mm/24 h. Při svém postupu k SV přinesla na naše území vydatné deště s nepřerušeným trváním od 4. do Setrvání tlakové níže v oblasti JV od ČR způsobil postup tlakové výše od Azorských ostrovů směrem ke Skandinávii
5
Červencová povodeň 1997 na Moravě a Odře
na Moravě, ve Slezsku a jižní části Polska spadlo během 4 dní více než 1/3 celoročního srážkového úhrnu (Lysá hora mm) srážkové úhrny nemohly být zadrženy povodím ani včetně jeho hrází hráze nemohly při přelití vydržet podemletí ani dlouhodobé podmáčení bází hráze na vzdušné straně a protrhly se, pak mohly paradoxně ochranné pásy bránit vodě při návratu do koryta
6
Proč nebyly schopny řeky pojmout tolik vody?
¼ délky našich toků je upravena na určitý kulminační průtok (Qn) srážkově nadnormální roky 1995 a 1996 znamenaly po několikaletých hydrologických deficitech dosycení téměř všech našich povodí Proč se voda objevila i tam, kde ji ani odborníci nečekali? pár dní staré kvartérní sedimenty dokážou zahýbat výškopisem (v červvenci 1997 jen v oblasti Ostravy sedimentovalo tun plavenin) Nezanedbatelným faktorem bylo i množství splavenin na tocích beskydského flyšového pásma. Toky se tak nečekaně vylévaly z břehů a voda si následně hledala nová koryta. Přívaly se dostávaly za ochranné hráze a zaplavovaly “stojatě” obrovské plochy zemědělské půdy, louky, lužní lesy a v neposlední řadě i lidská obydlí daleko od původních řečišť. Pomohly některé jevy snížit dopad povodní? povodeň přišla začátkem žní, tedy v době, kdy byl ochranný vliv vegetace nejvyšší (max. možné zadržení srážek, menší smyv půdy i jiná erozní poškození)
7
Selhání státních i soukromých orgánů, organizací a institucí
... tři jezera o velikosti fotbalových hřišť. Jezera nejsou naplněna vodou, ale nepopsatelnou, hustou černou tekutinou. Něco mezi vyjetým olejem, mazutem a naftou. Skutečné chemické složení je ještě divočejší. Když jdete po panelových hrázích kolem jezer, cítíte intenzívní zápach toho všeho. Kámen hozený na hladinu se hned neponoří, zhoupne se a pomalu klesá. Občas se prý na břehu objeví mrtvé, černým sajrajtem obalené labutě. Špatně přistály... koryta mnoha řek byla neudržovaná podceňení vývoje situace (časté předchozí vydatné deště snížily ostražitost lidí) chyběly protipovodňové plány v mnoha podnicích byly porušovány bezpečnostní předpisy, technika byla ve špatném stavu v prvních dnech zcela selhal výstražný systém, což se nejstrašlivěji projevilo v Troubkách. V důsledku povodně byla místy až na několik týdnů narušena telefonní síť Tři tisíce metrů krychlových nebezpečných látek vytekly z podniku Transkorekta žádá odškodné za škody způsobené v chemičce Ostramo. Soud uznal její argumenty, že při povodních státní podniky zanedbaly své povinnosti. Moravské chemické závody
8
Povodí řeky Morávky je součástí povodí Odry
u města Frýdek- Místek se vlévá do řeky Ostravice, ta pak za Ostravou do Odry Morávka - divočící štěrkonosná řeka karpatského typu Nádrž Morávka byla při nástupu povodně v režimu zkušebního naplnění části svého retenčního prostoru. Zkoumala se těsnost jejího asfaltobetonového návodního pláště, jenž byl v předchozích měsících sanován.
9
Denní srážkové úhrny v červenci 1997
UPS = ukazatel předchozích srážek, vyjadřuje stav nasycenosti půdy před mimořádnými srážkami
10
Důsledky pro mé nejbližší okolí
voda v korytě řeky Mohelnice (150 m od našeho RD) vystoupala o 2 m, podemlela nejbližší dům (musel být stržen), ve svém toku obcí Raškovice zcela zničila několik splavů a v těsné blízkosti soutoku s Morávkou změnila řečiště až o 15 metrů asi 200 m po soutoku řek se voda vylila za ochranné pásy a nemohla se přes ně vrátit zpět do koryta po povodních i během nich se objevo- valy rozsáhlé sesuvy (v obci Skalice hrozilo dokonce sesunutí celého kopce i s kostelem) – zvodnělé vrstvy flyše z důvodu opravy trhliny hráze vypuštěná přehrada Morávka (8 km proti proudu) se během povodní zcela naplnila a odborníci se obávali že se protrhne (povodňová vlna by v místě našeho domu dosahovala výšky 4 m!) ? řízený odstřel?
11
Něco pro přírodu PP Profil Morávky - zahloubené koryto vzniklo nutností držet vodu v úzkém profilu (vedení potrubí) NPR Skalická Morávka - při povodních obrovské přesuny štěrkových naplavenin, vhodné pro Myricaria germanica,
12
Malá statistika Při povodni bylo významně postiženo 34 okresů a 538 měst a obcí, 91 MZCHÚ, 12 CHKO a 2 NP, přitom šlo jen o 2,2 % rozlohy ČR Zničeno rodinných domků a silně poškozeno Evakuováno bylo osob (z toho letecky), 10 084 osob nouzově ubytováno Zahynulo 50 lidí (dalších 10 na její přímé následky) Zaplaveno ha zemědělské půdy, uhynulo 30 000 ks hospodářských zvířat a 18 300 kg ryb Z provozu vyřazeno 946 km poškozených a zatopených železničních tratí, 13 železničních stanic a zničeno 26 mostů Poškozeno km silnic a 851 mostů (48 zničeno) Přímé materiální škody byly vyčísleny na 62,6 miliardy Kč, z toho 39,2 miliardy Kč na nemovitém majetku
13
Preventivní opatření pro plynulý průchod povodní
dostatečně vysoké mosty s menším počtem pilířů (nezanáší průtočný profil) uvolnit kritická místa v zaplavovaných územích a přehodnotit povolování nových staveb (stavby v zůžených profilech tvoří hráze a vzdouvají vodu, která nezpomalena vývary nabírá rychlost a ničivou sílu) důsledná a systematická obnova protierozních opatření na zemědělských půdách v případě protržení ochranných hrází vodu neodvádět pryč od nivy co nejpřirozenější tvar koryta (tvar širokého U nebo lichoběžníku) vybírat místa pro rozliv k odlehčení povodňových průtoků (boční hráze, … ) systém ochrany by měl začínat v horních částech povodí ochranná protipov. opatření se mají nazájem doplňovat
14
Přínos povodní 1997 vyvinutí nových protipovodňových řádů a odstranění největších nedostatků na celém území ČR, což vedlo k podstatnému zmírnění následků povodní v Čechách o pět let později. jeden z hlavních podnětů, které přispěly k rychlému a nadprůměrnému (v celoevropském měřítku) rozšíření mobilních telefonů v České republice zregulovaná koryta vodotečí byla povodní „revitalizována“ - částečně se obnovily meandry, štěrkové náplavy i přirozené břehy
15
Zdroje informací Beránek, M., Vašků, Z.: Příčiny záplav a prevence. Vesmír 76, 1998, s (vodohosp. informační portál) (Hydroekologický inf. systém VÚV T.G.M.) Koutecká, V.: K povodním Živa 46, 1998, s. 153 Vašků, Z.: Naše malé pluviály. Vesmír 76, 1997, s Vašků, Z.: Povodeň a krajina. Vesmír 77, 1998, s Soukup,M., Kulhavý, Z.: Povodně let 1995, 1996 a Vesmír 76, 1997, s Odbor vodohospodářské politiky Mze ČR: Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 1997, 1998, Praha
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.