Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Elektromagnetické jeviště Země
P. Kubeš Katedra fyziky FEL ČVUT
2
Obsah 1. Generace zemského magnetického pole
2. Elektrické proudy v atmosféře 3. Bouře a blesky 4. Kulové blesky 5. Plasmosféra a magnetosféra 6. Zemský elektrický obvod
3
Magnetické pole planet
1. Generace zemského magnetického pole Zemské magn. pole: existence, Gaussova měření, variace, magnetické bouře, původ? Magnetické pole planet Země nemůže být permanentní magnet. Podle rovnice je doba difúze magnetického pole závislá na rozměrech a vodivosti tělesa a činí Dt = L2 u Země let, u Slunce 109 let. planeta hustota (kgm-3) perioda (dny) hust. mag. mom. Merkur 5400 59 0,003 Venuše 5200 243 0,0002 Země 5900 1 0,31 Mars 3900 0,0006 Jupiter 1300 0,4 3,61
4
Vlastnosti zemského magnetického pole
historie – Gilbert, Ampere, Descartes, Halley, Gauss, Blackett,… Země: 3400 km tekuté jádro, 1200 km tuhé vodivé jádro, 3000 K nad Curieovým bodem pro feromagnetismus elektrické proudy na povrchu tekutého jádra, ohmický odpor, dissipace let. Paleontologie svědčí o přítomnosti mg. pole po miliardy let, navíc změny polarity. Teorie dynama 1919 Larmor Cowling 1934 – nestabilita magnetického toku Elsasser ve 40-tých letech – invariance MHD rovnic vůči změně orientace B - disipace mg. pole je větší než disipace tepla a momentu hybnosti Aktuálnost změny polarity Jsme na počátku změny? dipólový moment klesá ale je stále nadlrůměrný směr osy dipólu jde v posledních 10 letech k 90 0 (opačně než je potřebné pro změnu Magnetické minimum na povrchu putuje nezávisle 40 km/rok vývoj zpětných proudů na povrchu jádra (změna orientace na rovníku) vzrůstá - na severní polokouli v roce , v roce ; na jižní 1; tvoří 15 % povrchu – důvod poklesu dm poslední změna polarity před 800 tis. lety. Průměrně změna za mil let. Během posledních 2 mil. let 7 změn. Interval změn 150 tis let až desítky milionů.
5
Podmínky generace magnetického pole, magnetické dynamo
1) vodivá tekutina 2) diferenciální rotace v = f(r,) 3) radiální pohyb tekutiny (teplotní gradient mezi jádrem a pláštěm 4) nehomogenity v hustotách a rychlostech Simulace T. Sato, National Institute for Nuclear Fusion Simulations, Nagoya 3D MHD Změna polarity magnetického pole Země Střední doba jedné polarity pro Zemi je let, doba změny polarity let Generace magnetického pole Slunce – diferenciální rotace sluneční aktivita, skvrny, protuberance, erupce, vliv na zemské magnetické pole Generace magnetického pole hvězd, trpaslíků a neutronových hvězd změna polarity – perioda 11 let Představy - ? a efekt, zamrzlé magnetické pole, kyvadlová transformace vnitřních mg. polí
6
2. Elektrické proudy v atmosféře
elektrické pole Země u povrchu 100V/m; zemský povrch má záporný náboj, ionosféra kladný; proudění záporného náboje (elektronů) od povrchu Země k ionosféře neutralizace elektrického pole? Ne; bouřkové blesky jako napěťový zdroj!; kondenzace vodní páry, polarizace a nabíjení vodních kapek záporně; gravitace, elektrostatické síly a polarizace náboje v bouřkovém mraku; vznik průbojového napětí mezi spodní částí mraku a zemským povrchem a mezi horní částí mraku a ionosférou
7
3. Blesky a kulové blesky Vývojové fáze blesku
elektronová lavina – v čele elektrony, rozměry 10x1 mm, rychlost 106 m/s, pokojová teplota atomů a iontů, ionizace 10-6 , coulombovské odpudivé síly, zesílené E. strimer: žihadlo, prodloužená lavina, 50 m, 50 s lider: nasávání náboje, teplejší než strimer, pomalejší (105 m/s) zpětná vlna: poslední fáze před propojením vodivé dráhy mrak-země, rychlost 108 m/s, vznik vodivého proudového kanálu jiskrový kanál: 100% ionizace, teplota elektronů i iontů 2-3 eV, uvolnění tepla, rázová a ionizační vlna, rozšíření, pinčování, proudy kA rozvoj nestabilit, rozpad kanálu.
8
Obr. : Rozdělení nábojů v molekule vody.
Nabíjení mraků Země má záporný náboj a ionosféra je nositelem kladného náboje. Napětí mezi ionosférou ve výši 50 km a povrchem Země je asi 106 V. Iontové páry vytvářené v atmosféře kosmickým zářením a radioaktivitou zemského pláště v tomto poli vytvářejí tok záporných iontů o intenzitě 1 800 A a proudové hustotě 10 pikoampérů na metr čtvereční. Tento proud by přenesením náboje zemské elektrické pole E brzy vykompenzoval, kdyby nebylo přirozené zpětné cesty pro přenos záporného náboje zpět na Zem a tou jsou bleskové výboje. V ovzduší putují záporné náboje ve formě iontů vzhůru. Záporné ionty vznikají připojením volných elektronů na některé molekuly, např. H2O. Ve výšce je nižší teplota a vodní pára kondenzuje. Molekula vody má dipólový charakter elektrického pole neboť elektrony vodíku jsou posunuty směrem k jádru kyslíku. Na straně vodíku je náboj + a u kyslíkového atomu - (viz obrázek): Obr. : Rozdělení nábojů v molekule vody.
9
Při kondenzaci vodní páry se tvoří kapičky s makroskopickou elektrickou strukturou na povrchu ve formě dvojvrstvy s vnějším kladným nábojem. To je příčinou připojování záporných nábojů. Vodní kapičky gravitační tíhou klesají dolů a jejich záporný náboj je elektrostaticky váže k horní části mraku, kde se kumuluje kladný náboj. V mracích se vytváří následné rozložení nábojů a elektrických polí (Obr.): Obr. : Rozložení náboje v bouřkovém mraku. Vodní kapky v dolní části mraku jsou gravitačně přitahovány k Zemi a elektrostaticky vzhůru. V dolní části mraku se shromažďuje záporný náboj s vysokou hustotou, převyšující hustotu záporného náboje na Zemi. Mezi spodní částí vysokého bouřkového mraku a povrchem tak vzniká silné elektrické pole EZ opačné přirozenému poli E0 . Ve vlastním bouřkovém mraku se separuje 50 C náboj a vytváří pole E, která mohou dosáhnout průbojových hodnot. Při jejich dosažení se většinou od spodní části mraku začíná šířit směrem k Zemi strimer rychlostí 106 m/s.
10
Vlastnosti bleskového výboje
Typy: -CG, +CG, IC Doba trvání 0.2 s, 1-30 následných kanálů s intervalem 50 ms, několik Coulombů proudy kA Napětí v bouřkových mracích až 100 MV (400 kV/m)
11
Kulový blesk - popis Faktografické údaje (statistika ~ tisícovky případů) tvar: koule (90%), elipsoid (4%), nepravidelný průměr: cm doba života: s rychlost pohybu: 0, m/s výskyt: 70% bouřky a léto, 50% místnosti, 25% ulice (Japonsko - 80% jasné počasí, 80% vlhkost) vzdálenost od pozorovatele: 50% do 5 m pravděpodobnost: 2x10-3 za život (na Zemi 1x za hodinu) vznik: 50% … vodiče, 20% … místo dopadu blesku zánik: výbuch 50%, pomalý 40%, rozpad na kusy 10% barva: bílá, žlutá (24%), červená (18), oranžová (14), modrá (12) povrch - hladký, jehlice, jiskry další vlastnosti - zápach: síra, ozon; ruší rad vlny, popáleniny VN, smrtelné 5%.
12
Kulový blesk energie J výkon W infra zdroj C v 95% nevyzařuje teplo! svítí ve viditelné oblasti (světelný tok 1500 lm), vysílá radiové vlny při rozpadu se může uvolnit značná mechanická energie Zdroj energie plazmatický pro 2000 K do 10-4 s excitované atomy 10-2 s elektrické pole 106 Vm-1 … w = 1/2 E2 10J m3 chemické slučování s ozonem - aerosolový fraktální klaster, dimense 1,8; poloměr 10 m vysoce vodivá rotující a proplétající se proudová vlákna silově vázána vlastním magnetickým polem vysoká vodivost při hustotě plynu a pokojové teplotě, separace elektronové a iontové komponenty význam pro přenos a konzervaci elektromagnetické energie
13
Bleskové výboje ve stratosféře
Hvizdy (whistlers) – elektromagnetické vlny vybuzené blesky jsou ovlivněné magnetickými silokřivkami, dochází ke zpětným odrazům V 90 letech minulého století záblesky nad bouřkovými systémy ve výšce do 100 km, trvání ms Red sprites – červené záblesky ve tvaru oblaku, spojeny s CG blesky – zřejmě emise molekul elektrony urychlenými v zesíleném E. Elves – elmg. vlny Blue jets – úzké modravé kužely o rychlosti km/s, do výše km, vzácné, kroupové mraky?
14
Bouřková aktivita Rovníkové oblasti nad kontinenty (Jižní Amerika, Afrika, Jihovýchodní Asie) ? silnější vzestupné proudy a prachové částice Maximum v odpoledních a večerních hodinách červen – srpen Celkově na Zemi současně 1000 bouřek se 100 blesky za sekundu
15
Globální atmosférický elektrický obvod
Napětí mezi zemským povrchem a ionosférou je 250 kV. E u povrchu V/m, v 50 km 10-2 V/m. Vodivost – ionizace kosmickým zářením a sluneční fotoionizací. Celkový proud 1 kA s hustotou A/m2 . Napěťovým zdrojem pro atmosférické proudy jsou bleskové výboje
16
Vodivost zemské atmosféry
17
4. Plasmosféra a magnetosféra
Troposféra do km – meteorologické jevy Stratosféra do km – absorpce UV ( ) nm Ionosféra do 1000 km – absorpce dalekého UV Plasmosféra – do 2,5-6 RZ , končí plasmapausou, asymetrie Ovlivnění geomagnetickou aktivitou Indukce elektrického pole Přechod konvektivního pohybu částic na rotační Proudové prstence kolem Země Magnetosféra – do 10 RZ u Slunce, 100 RZ, na odvrácené straně, končí magnetopauzou – dominuje BZ , rotuje se Zemí odklon nabitých částic z Vesmíru a Slunce magnetickým polem Země
18
stabilizace ionosférických proudů slunečním větrem
19
5. Závěr uvnitř Země se generuje vlastní magnetické pole
elektrické pole Země (u povrchu 100V/m); zemský povrch má záporný náboj, ionosféra kladný; proudění záporného náboje (elektronů) od povrchu Země k ionosféře bouřkové blesky jako napěťový zdroj – blesky nabíjejí povrch – a ionosféru + indukování proudů a mg. pole v plazmosféře ochrana před dopadem energetických částic a záření Elektromagnetické pole Země je udržováno a stabilizováno: generací B Země, indukováním E změnou B, dopadem slunečního věru a indukováním proudů v plazmopsféře vytváří dokonalou souhru podmínek pro optimální podmínky pro vývoj života v biosféře
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.