Název vzdělávacího materiálu: Žánry ústní lidové slovesnosti

Prezentace na téma: "Název vzdělávacího materiálu: Žánry ústní lidové slovesnosti"— Transkript prezentace:

1 Název vzdělávacího materiálu: Žánry ústní lidové slovesnosti
Číslo materiálu v sadě, (šablona, sada): VY_32_INOVACE_18 Autor materiálu: Mgr. Lucie Plechatá Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, vyučovací předmět, ročník/y: Český jazyk, 7. ročník Téma: Bajka I Anotace: Na základě textu žáci odliší znaky bajky a pohádky, seznámí se s klasickými autory bajek a pohrají si s texty bajek. Materiál byl vytvořen (datum, období): Ověření ve výuce: , 7. B, Mgr. Lucie Plechatá VY_32_INOVACE_18_Bajka I

2 Žánr lidové slovesnosti
Bajka I Žánr lidové slovesnosti VY_32_INOVACE_18_Bajka I

3 Jak liška napálila medvídky
V jednom lese žila máma medvědice s dvěma medvíďaty. Medvídkové skotačili, rošťačili, honili se po lese. A při tom skotačení objevili lesní cestu, která vede rovnou k městu. Jel tudy zrovna sedlák na trh. Žene koně, zvedá bič: „Vijé, ať jsme z lesa pryč!“ Vůz poskakoval po kamení, a v tom se to stalo. Bochník sýra spadl z vozu, skutálel se do úvozu. Když vůz odjel, běželi se medvídkové podívat, co to je. Jeden zírá, druhý zírá: „To je přece bochník sýra!“ „To je vůně, čmuchy čmuch, voní líp než lesní vzduch!“ „Dřív než ten sýr s chutí sníme, pěkně si ho rozdělíme!“ VY_32_INOVACE_18_Bajka I

4 Rozlomili bochník sýra, ale spokojeni nejsou.
Jeden vrčí, druhý ječí: „Tenhle kus je o kus větší!“ Ještě že kolem běží kmotra liška. Poprosili ji: „Kmotro liško, rozděl nám ten bochník sýra! Spravedlivě, jen to zkus – ať má každý stejný kus!“ Liška řekla: „Pročpak ne? Jestli je to vaše vůle, ukousnu si z větší půle.“ Ukousla si z větší půle, ale medvídkové ještě nejsou spokojeni. Jeden vrčí, druhý ječí: „Tamten kus je o kus větší!“ Liška si ukousla z druhé půle, pěkně kousek po kousku ukusuje kmotra liška, netřeba jí ubrousku. VY_32_INOVACE_18_Bajka I

5 Až z toho sýra nezbylo vůbec nic
Až z toho sýra nezbylo vůbec nic. Poměla se liščí tlama – bochník sýra snědla sama. Liška se zasmála: „Už je konec dělení, medvídkové střelení!“ Mávla ohonem a byla pryč. Teprve teď medvídkové poznali, že je liška napálila. Ale co měli dělat? Sami přece chtěli, aby liška kousala. A že měli velký hlad, udělali čelem vzad. Utíkali domů k mámě, najedli se a šli spát. Stulili se u mámy – pohádka je za námi. VY_32_INOVACE_18_Bajka I

6 Zadání úkolu Čím se tato pohádka blíží bajce? Jak končí většina bajek?
Najdeme tuto část také v pohádce? Vložit obrázky medvěda a lišky VY_32_INOVACE_18_Bajka I

7 Hlavní znaky bajky: VY_32_INOVACE_18_Bajka I Zvířata jednají jako lidé
Poukazuje na špatné lidské vlastnosti Kritizuje lidské chování Humorná forma Na konci poučení VY_32_INOVACE_18_Bajka I

8 Co je to bajka? Krátké veršované nebo prozaické vyprávění jednoduchého jinotajného příběhu. má výchovný charakter Zvířata, rostliny, neživé předměty v ní jednají a hovoří jako lidé a reprezentují jednotlivé typy a charaktery lidí. VY_32_INOVACE_18_Bajka I

9 Bajka Vznikla pravděpodobně v 6. st. př. n. l.
Za jejího zakladatele bývá považován Ezop (není prokázána jeho existence). Bajky byly původně určeny dospělým posluchačům a čtenářům, v 19. a 20. st. se bajky začaly stále více posouvat do dětské literatury. Zajímavostí je, že útvary podobné bajkám se vyskytují jak u jihoamerických Indiánů, tak afrických domorodců, tyto bajky, ačkoli nebyly vzájemně ovlivněny, mají společné rysy. VY_32_INOVACE_18_Bajka I

10 Čtenář nebo posluchač okamžitě rozezná tento jinotaj.
V bajce vystupují zvířata, která alegoricky zpodobňují lidi, na základě personifikace jim autor přisuzuje vlastnosti lidí. Autor tak nepřímo může kritizovat konkrétní osoby, aniž by mohl být nařčen z nactiutrhování. Čtenář nebo posluchač okamžitě rozezná tento jinotaj. Alegorie – jinotaj Nepřímo pojmenovává skutečnost Personifikace – zosobnění Připodobňuje neživé předměty nebo jevy živým Doplnit definice a udělat do diagramu nebo tvarů VY_32_INOVACE_18_Bajka I

11 Světoví autoři bajek George Orwell Ezop (6.st.př.n.l.)
Bidpaj (domnělá postava) Pokusit se na jít portréty. Jean de La Fontaine (17.st.) Ivan Andrejevič Krylov (19.st.) VY_32_INOVACE_18_Bajka I

12 Dokážete určit jejich národnost?
Ezop (6.st.př.n.l.) Rus George Orwell (20. st.) Ind Bidpaj (domnělá postava) Francouz Ivan Andrejevič Krylov (19.st.) Ověřit, jestli je Geoge Orwel Angličan nebo Američan. Jean de La Fontaine (17.st.) Řek Angličan VY_32_INOVACE_18_Bajka I

13 Řešení Ezop (6.st.př.n.l.) George Orwell Bidpaj (domnělá postava)
Řek George Orwell (20. st.) Angličan Bidpaj (domnělá postava) Ind Ivan Andrejevič Krylov (19.st.) Rus Jean de La Fontaine (17.st.) Francouz VY_32_INOVACE_18_Bajka I

14 Ezop Je považován za zakladatele řecké bajky. Působil v Řecku asi v 6. st. př. n. l. Pocházel údajně z Malé Asie, o jeho životě však toho není příliš známo. Narodil se pravděpodobně jako otrok, po propuštění z otroctví hodně cestoval. Některé zdroje uvádějí, že byl po celý život velmi nemocen, jiné, že byl mrzák a fyzicky chorý. Podle pověsti byl Ezop křivě obžalován ze svatokrádeže a v Delfách odsouzen k smrti. Údajně byl shozen ze skály do propasti. Své bajky přednášel ústně. Teprve ve 3. st. př. n. l. byly Ezopovy bajky písemně zaznamenány a později zpracovány v římském prostředí do veršované podoby. VY_32_INOVACE_18_Bajka I

15 Ezop: Závistivý pes Zuřivý pes ležel v jeslích plných sena. Kdykoli se chtěl přiblížit některý vůl a chtěl žrát, vrčel, cenil zuby, vztekle štěkal a bránil přistoupit. Hrdino, sám seno nežereš, abys měl právo hrabat pro sebe, tak druhému lotrovsky závidíš a nepřeješ, pravili voli. Je mnoho lidí, kteří závidí, co sami mít nemohou, a právě proto druhým nejvíc škodí. Najděte část bajky, kterou nazýváme poučením. Jaké poučení z této bajky vyplývá? VY_32_INOVACE_18_Bajka I

16 Ezop: O opici a lišce Opice prosila lišku, aby jí liška maličko svého ocasu dala, kterým by mohla zadek svůj příkrýti, řkouci k ní: „Tvůj těžký ocas, tak dlouhý není k ničemému tobě potřebný, jen ho musíš po zemi za sebou vláčet. To, co zbejvá ocasu tvého, mně by se dobře hodilo a dosti užitečné by bylo, abych já svou zachuli přikryla." Odpověděla jí liška: „O těžkosti a velikosti ocasu mého rozprávíš, ale však on je velmi lehký. A než bych ho tobě kus dala, abys ty jím ozdobnější býti měla, raději bych tak dlouhý a veliký měla, abych jej po polích za sebou vláčela, skrz trní i bláto protahovala." Kterou lidskou vlastnost přisoudil Ezop lišce? Bohatý a lakomý člověče, máš na tuto báseň pamatovat, abys chudým štědře uděloval, co zbývá a abys jako tato liška závistivý a skoupý nebýval. VY_32_INOVACE_18_Bajka I

17 Jean de La Fontaine (1621 – 1695) francouzský bajkař a básník
Ve svých bajkách podával živý obraz francouzské společnosti 17. st. Své bajky často aktualizoval podle vývoje a potřeb společenské kritiky. „Na světě běhá mnoho lidí, pro něž je šita tato věc: na dálku velikán, však zblízka pitomec.“ VY_32_INOVACE_18_Bajka I

18 La Fontaine: ukázky bajek
Kůň a vlk Vlk si našel na stráni osamoceného koně a chtěl ho sežrat. Protože byl chytrý, začal se úlisně vyptávat, co je koni, protože je úplně sám na pastvě. Koník mu odvětil, že má nemocnou nohu a poprosil jej, aby se na ní podíval. Hloupý vlk tak udělal, a hned dostal kopyty do zubů. Sojka v pavím peří Páv se jednoho dne svlékal a viděla ho sojka. Přiletěla a oblékla si jeho šat. Vešla mezi pávi, šťastná, že je jako oni. Ti ji však poznali. Smáli se jí a pak ji vyhodili. Hrubě, jako sojku. Odešla proto ke svým, k sojkám. Ale tam ji vyhodili také, že je jako páv. VY_32_INOVACE_18_Bajka I

19 Ivan Andrejevič Krylov (1769–1844)
Pocházel z chudé důstojnické rodiny. Od osmi let živil po smrti otce matku a sourozence z platu kancelářského poslíčka. Nikdy nedosáhl vyššího školního vzdělání, avšak získal široký rozhled jako samouk. Většinu svého života byl zaměstnán jako knihovník. Světovou proslulost mu přinesly bajky, kterých od roku 1809 vytvořil kolem dvou set. Kritizují nejen zlé lidské vlastnosti, ale mají především sociální podtext – nastavují zrcadlo tehdejší ruské společnosti, cara nevyjímaje. Dodat portrét Krylova. VY_32_INOVACE_18_Bajka I

20 Ivan Andrejevič Krylov: Rybí tanec
Lev jel obhlédnout své království. Na břehu řeky uviděl rybáře, který si nad ohněm opékal ryby na pánvi. Ryby bolestí poskakovaly. Rybář vykládá lvu, že ryby radostně tančí jemu na počest. Na otázku, jak se žije jeho poddaným, odpovídá rybář, že se mají jako v ráji. Koho představuje lev, rybář a ryby? Jaké poučení z bajky vyplývá? Car se dal oklamat svými úředníky a netušil, jak se doopravdy žije jeho poddaným. VY_32_INOVACE_18_Bajka I

21 Ivan Andrejevič Krylov: Mravenec
V mraveništi žil velký mravenec, silný, uzvedl zrnko ječmene, nebál se ani pavouka. Všichni ho chválili a jemu stoupla sláva do hlavy. Rozhodl se, že předvede svou sílu ve městě. Když jel kolem sedlák s fůrou sena, vlezl mravenec do sena. Myslel, že až dojedou do města, bude se mu každý obdivovat. V seně ho však nikdo neviděl, ať se snažil předvádět sebevíc. Lidé si hleděli svého a nikdo o něj nestál. Postěžoval si psovi, že u nich v mraveništi by se na jeho sílu všichni rádi přišli podívat. VY_32_INOVACE_18_Bajka I

22 Jakého poučení se mu od psa dostalo?
Pes mu odpovídá: „Co doma k slávě stačí, svět ještě neomráčí.“ VY_32_INOVACE_18_Bajka I

23 Zkuste si vzpomenout na lidová rčení, přísloví nebo pranostiky, v kterých se objevují zvířata.
VY_32_INOVACE_18_Bajka I

24 Kovářova kobyla chodí bosa. Darovanému koni na zuby nehleď.
Běžet po rovině dovede i slepá kobyla. Co jsi z úst vypustil, ani párem koní nedostaneš zpět. Koně můžeš přivést k vodě, ale napít se musí sám. Nemoc na koni přijíždí a pěšky odchází. To je jako nosit sovy do Athén. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Pečení holubi nelítají do huby. Udělali kozla zahradníkem. Já o voze, ty o koze. Do očí bratr, za zády had. VY_32_INOVACE_18_Bajka I

25 Mnoho psů – zajícova smrt.
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. Potmě každá kočka černá. Kráva zajíce nedohoní. Mnoho psů – zajícova smrt. Prokázal mu medvědí službu. Každá liška svůj ocas chválí. Stokrát nic umořilo vola. VY_32_INOVACE_18_Bajka I

26 Motal se jako slon v porcelánu.
Dupe jako slon. Motal se jako slon v porcelánu. Jedna vlaštovka jaro nedělá. Vrána k vráně sedá, svůj svého si hledá. Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči. Ranní ptáče dál doskáče. Postižená husa nejvíc kejhá. Dočkej času jako husa klasu. Venku je psí počasí. Venku je počasí, že by ani psa nevyhnal. Jaký pán, takový pes. Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Pes, který štěká, nekouše. Psu ocas nenarovnáš. Starého psa novým kouskům nenaučíš. Nedělej na mě psí oči. Není ryba bez kostí a člověk bez chyb. Ryby se chytají na udici, lidé na slova. Malé ryby – taky ryby. Ryba i host třetí den smrdí. VY 32 INOVACE 18 Bajka I VY_32_INOVACE_18_Bajka I

27 Bajka zápis Krátký vtipný příběh, v němž zvířata jednají jako lidé. Tím se poukazuje na špatné lidské vlastnosti. Slouží k pobavení, ale i k zamyšlení nad chováním lidí. Vznik: asi v 6. st. př. n. l. zakladatel: Ezop Představitelé: Bidpaj – domnělý staroindický mudrc Jean de La Fontaine (17.st. Francie) Ivan Andrejevič Krylov (19.st. Rusko) George Orwell (20.st. Anglie) VY_32_INOVACE_18_Bajka I

28 Medvídek hnědý http://www.clker.com/clipart-10566.html
Použité zdroje: Obrázky. [cit ]. Dostupné z: Medvídek hnědý Liška Medvídek světlý Sýr Ovce Mravenec I Eifellovka Buddha Liška a vrána Vlajka Řecka Ezop Pes bílý Opice Vlajka Francie La Fontaine Kůň VY_32_INOVACE_18_Bajka I

29 Lev http://www.clker.com/clipart-11372.html
Použité zdroje: Obrázky. [cit ]. Dostupné z: Vlajka Ruska Krylov Lev Ryba Mravenec II Mravenec III Mravenec IV Pes strakatý Kůň běžící Sova Holub Holubice Kozel Had Slon Kočka Králík Kráva VY_32_INOVACE_18_Bajka I