Kultura v 17. a 18. století, barokní výtvarné umění

Prezentace na téma: "Kultura v 17. a 18. století, barokní výtvarné umění"— Transkript prezentace:

1 Kultura v 17. a 18. století, barokní výtvarné umění
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_10_17_18_stoleti_baroko_vytvarne_umeni.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a společnost, dějepis, mezi třicetiletou válkou a Francouzskou revolucí, kultura v 17. – 18. století, barokní výtvarné umění ZŠ Wagnerovo náměstí, Beroun Předmět, ročník: Dějepis, 8. ročník Autor: Ivana Flíčková Datum: Anotace: (popis způsobu použití výukového materiálu): Barokní výtvarné umění – nejvýznamnější evropští představitelé. Tučný text slouží jako výchozí text pro tvorbu poznámek, ostatní text vysvětluje souvislosti nebo upozorňuje na zajímavé podrobnosti. Obrázky, které podporují lepší názornost, jsou opatřeny odkazem na zdrojovou stránku pro žáky s hlubším zájmem pro učivo. Prezentace jsou žákům k dispozici na

2 Kultura v 17. a 18. století Baroko – výtvarné umění

3 Výtvarné umění Sochařství – sochy zdobily průčelí kostelů, interiéry, venkovní schodiště, zahrady náboženské motivy, antická mytologie – zachycení výrazu morové sloupy – sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci – památka UNESCO Gian Lorenzo Bernini – nejproslulejší evrop. sochař – Ital u nás: Ferdinand Maxmilian Brokof – sochy na Karlově mostě Matyáš Bernard Braun – zámek Kuks – sochy ctností a neřestí

4 Bernini

5 Svatopetrské náměstí

6 Ferdinand Maxmilián Brokoff sochy na Karlově mostě Svatý Vojtěch
Ferdinand Maxmilián Brokoff sochy na Karlově mostě Svatý Vojtěch Svatá Barbora, Markéta a Alžběta

7 Matyáš Bernard Braun – sochy na Karlově mostě, alegorické sochy Ctností a Neřestí v Kuksu (hrabě Špork)

8 Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci - UNESCO
Pamětní sloup, vztyčený v prvních letech 18. století, je výjimečným příkladem druhu památky velmi typického pro střední Evropu. Dosahuje výšky 35 m a je v charakteristickém stylu, známém jako "olomoucké baroko", vyzdoben množstvím soch vynikajícího moravského umělce Ondřeje Zahnera.

9

10 Malířství výzdoba kostelů – náboženské motivy - malby na stropech, velké oltářní obrazy, malování falešného mramoru sídla šlechty – obdobná výzdoba – antické náměty, válečné scény, portréty šerosvit, dramatičnost nekatolické oblasti – Nizozemí – zakázky od měšťanů – výjevy z běžného života Ital Caravaggio, Holanďan Rembrant van Rijn a Petr Pavel Rubens Španěl Diego Velazquez Češi Karel Škréta, Jan Kupecký, Petr Brandl

11 Ital Caravaggio – monumentální obrazy pro římské kostely
Jeho přínos spočíval ve větší realističnosti zobrazovaných mytologických a biblických postav, jejichž předobrazem byli prostí lidé jeho doby. Je považován za posledního velkého náboženského malíře v Itálii.

12 Povolání svatého Matouše autorův portrét

13 Vzkříšení Lazara Stětí sv. Jana Křtitele

14 Holanďan Rembrandt van Rijn
Rembrandt vnesl do své malířské tvorby šerosvit neboli temnosvit, způsob malby, který pracuje s kontrasty světla a stínu. Za svůj život namaloval Rembrandt nesmírné množství obrazů a pláten. Zajímavé je velké množství autoportrétů. Rembrandt za svůj život namaloval na 800 obrazů, 300 grafických listů a 2000 kreseb.

15 Autoportrét Návrat ztraceného syna

16 Noční hlídka

17 Obraz starého muže, okolo 1660, olej na plátně
Obraz starého muže, okolo 1660, olej na plátně. V poslední době se historici umění přiklánějí k tomu, že starý muž na obraze je český exulant Jan Ámos Komenský

18 Holanďan Petr Pavel Rubens
Jeho umělecká produkce byla obrovská. Vytvořil si vlastní sloh. Šerosvit v jeho podání dostává specifickou formu, mizí ostré protiklady mezi světlem a stínem. Sám načrtává skici k jednotlivým dílům, obrazy dokončují učednici a pomocníci. Mistr jim pak několika dotyky štětce vdechne život. Ve své malířské dílně proto zaměstnává specialisty. malíře květin , krajináře, malíře zátiší. Největší podíl na malířské produkci Rubensovy dílny měl v této době A. van Dyck, Rubensův umělecký nástupce. V Rubensově dílně vznikají tehdy i nové malířské druhy, jako lovecké obrazy a krajiny. On sám maloval především podobizny vlastní rodiny, žánry a krajiny.

19 Tři Grácie autoportrét

20 Apoteóza Jindřicha IV. a vyhlášení vlády Marie Medicejské 14
Apoteóza Jindřicha IV. a vyhlášení vlády Marie Medicejské 14. května 1610

21 Diego Velazquez Kromě ztvárnění scén historického a kulturního významu, se proslavil především řadou portrétů španělské královské rodiny a dalších významných evropských osobností.

22 Dvorní dámy – Las meninas, nejslavnější obraz

23 princezna Margareta (Markéta)- dcera šp. Filipa IV.

24 Antoon van Dyck Stal se malířem anglického královského dvora a portrétoval nejen krále a jeho rodinu, ale také tamní dvořany a šlechtice. Stal se významným zakladatelem aristokratického portrétu a také školy anglických portrétistů v 18. století.

25 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anthonis_van_Dyck_041.jpg Karel I.

26 Anglický král Karel I. na lovu (cca 1635) nejznámější obraz

27 Karel Škréta Po bitvě na Bílé hoře odešel s rodinou do emigrace.
Pobýval v Itálii, seznámil se s holandskými mistry. Konvertoval ke katolické víře a přes Salcburk se vrátil do Čech. Od roku 1638 žil v Praze, kde maloval kostelní oltáře (např. pro Týnský chrám nebo kostel sv. Prokopa). Vynikl také jako portrétista, kreslíř a ilustrátor.

28 Autoportrét Paris a Helena (Dvojportrét Františka Antonína Berky hraběte Hovory z Dubé a Lipého a Aloisie Ludoviky Anny de Montecuccoli, okolo 1672)

29 Petr Brandl

30 Jan Kupecký – portrétista
autoportrét

31 Václav Hollar – grafik, žijící v Nizozemí a Anglii

32 zdroje: text: Dějepis 8 pro základní školy, novověk, SPN 42 – 46 obrázky:

33 http://www. sarkagondekova. mypage