Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Terminologie a funkce prvků EZS

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Terminologie a funkce prvků EZS"— Transkript prezentace:

1 Terminologie a funkce prvků EZS
Mobilis in Mobili Ing. Zdeněk VOTRUBA Zabezpečovací systémy I

2 Zabezpečovací systém ? Přesné vymezení tohoto pojmu je relativně problematické, i když intuitivně si každý představí v podstatě identický subjekt. Pokud vyjdeme z definice pojmu „ochrana“ (pojato z tohoto našeho zabezpečovacího hlediska!): „Ochrana znamená stabilní, relativně předvídatelné prostředí, ve kterém může jedinec nebo skupina sledovat své cíle bez rušení a ohrožení, bez strachu z vměšování nebo násilí.“. Zabezpečovací systém je tedy především nástrojem, jak dosáhnout tohoto stavu. Je třeba si uvědomit, že působí nejenom v oblasti hmotném (fyzická ochrana hodnot), ale (a možná především) v oblasti duševním – poskytuje pocit klidu a bezpečí. To je podle mého soudu základní přínos realizace zabezpečovacího systému. Je však třeba dbát na to, aby tento pocit byl oprávněný a aby pravděpodobnost trpkého rozčarování a případně frustrace byla co nejnižší! Zabezpečovací systémy I

3 Zabezpečovací systém ? Rozhodnutí zda zabezpečovací systém instalovat a případně který, je rozhodnutí, při kterém je potřeba zohlednit řadu faktorů a nelze rozhodně definovat nějaké paušálně platné doporučení. Zohlednit je potřeba především: umístění objektu v okolí (městská zástavba, venkovská samota, vilová zástavba,..) způsob užívání objektu (trvalé obývání, přechodné, sezónní, víkendové,podnikání, výroba…) velikost objektu a jeho dislokace ohraničení a oplocení objektu (včetně možnosti nasazení perimetrické ochrany, stav mechanického zabezpečení) typ a schopnosti uživatele objektu (věk, mobilita, počet, zvířata) další kriteria, především přírodní vlivy, způsoby a typ predikovatelného rušení, zvýšená rizika atd. Zabezpečovací systémy I

4 Zabezpečovací systém ? V žádném případě tedy nelze tvrdit, že v každém případě je možné nasazení zabezpečovacího systému. Stejně tak ale nelze paušálně na některé typy objektů zabezpečovací systém nenasazovat! Pokud tedy problematiku zúžíme například na běžné rodinné domy, byty či obvyklé kanceláře, můžeme zabezpečovací systém definovat jako soubor nástrojů a opatření bránící napadení objektu a osob v objektu se nacházejících. Běžně se tento systém rozděluje na dvě poměrně výrazně samostatné objekty: mechanické zábranné systémy (dveře, zámky, mříže, trezory,…) elektrické zabezpečovací systémy (snímače, čidla, hlásiče, ústředny, aktivní prvky) (poměrně často se dnes setkáváme s chybným označením elektronické zabezpečovací systémy) Zabezpečovací systémy I

5 Rozdělení EZS podle způsobu zapojení
Pro jednodušší pochopení funkce a prvků elektrických zabezpečovacích systémů je vhodné tyto systémy rozdělit do několika kategorií podle různých hledisek: - podle způsobu zapojení čidel: smyčkové: připojení čidla je realizováno tak, že při detekci poplachu čidlem toto otevře uzavřený poplach. V klidovém stavu je tedy obvod mezi čidlem a ústřednou uzavřen – ústředna detekuje minimální odpor. Pokud dojde k vyhlášení poplachu čidlem obvod se otevře – je na ústředně detekováno výrazné zvýšení odporu (teoreticky nekonečné). Jedná se tedy o logiku NC – normally close (obvykle uzavřeno), tato logika aktivně brání sabotáži drátěných rozvodů systému. Pokud je totiž přerušeno vedení ke snímači, je detekován automaticky stav rozpojeno – tedy poplachový stav. Podle typu ústředen je možné na jednu smyčku připojit více čidel a Zabezpečovací systémy I

6 Rozdělení EZS podle způsobu zapojení
vlivem tzv. vyvažovacích odporů lze detekovat podle velikosti odporu, kde (na kterém čidle) poplach vznikl. Toto zapojení (typ ústředny) se používá zvláště na menších a středně velkých systémech, především v bytech, rodinných domech a menších kancelářích, kde není tak velké množství připojených čidel (řádově kolem 30). příklad zapojení dvou čidel s rozlišením tamperu a poplachu na vedení (způsob zapojení pro ústředny Paradox) Zabezpečovací systémy I

7 Rozdělení EZS podle způsobu zapojení
- sběrnicové: se používá především u větších objektů, kde by bylo velice problematické zapojovat samostatné smyčky pro každý snímač (několik snímačů). Zásadní rozdíl je v tom, že každé čidlo je adresovatelné, do ústředny se tedy identifikuje svojí vlastní (neměnnou) adresou a s ústřednou komunikuje na datové sběrnici (4 vodiče). Nelze tedy běžně použít jednoduchá smyčková čidla na sběrnicové rozvody (či obráceně). Je ale pravdou, že velké množství běžných čidel je možné zapojit jak sběrnicově, tak smyčkově (dva různé logiky v jednom čidle). Výhoda tohoto způsobu zapojení je v tom, že lze jednoduše „kamkoli“ do rozvodu připojit další snímač, není zpravidla potřeba připojení až k ústředně, ale k nejbližšímu uzlu rozvodů. Na druhou stranu je potřeba výrazně počítat s proudovým odběrem a ztrátou napětí na vodičích (viz v sekci rozvody). Zabezpečovací systémy I

8 Rozdělení EZS podle způsobu zapojení
Při tomto sběrnicovém zapojení (=zapojení s přímou adresací čidel) se nejčastěji používají topologie liniové nebo stromové: Zabezpečovací systémy I

9 Rozdělení EZS podle způsobu zapojení
Vlastní zapojení je pak podle následujícího schématu: Zabezpečovací systémy I

10 Rozdělení EZS podle způsobu zapojení
- smíšené: v tomto případě probíhá datová komunikace mezi ústřednou a koncentrátorem. Na koncentrátory jsou pak vlastní čidla připojeny běžným smyčkovým způsobem. Nejčastěji se s tímto způsobem zapojení setkáme tehdy, pokud potřebujeme navýšit počet připojených čidel a nelze již připojit snímače čistě na smyčkovou, resp. sběrnicovou zónu. Při využití této technologie je potřeba zvláštní pozornost věnovat korektnímu návrhu svazku a vlastnímu programování! Spíše je vhodné se pokud možno vyhnout. Zabezpečovací systémy I

11 Rozdělení EZS podle zapojení čidel - shrnutí -
Využití smyčkových rozvodů je vhodné na menších a méně členěných systémech. Ve většině instalací nejsou problémy s napěťovým úbytkem. Je větší spotřeba (pokládka) rozvodů, používají se jednodušší (levnější) čidla i ústředny. Dozor funkce čidla ústřednou je periodický, nikoli trvalý, proto zpravidla nižší bezpečnost. V případě sběrnicových rozvodů (a ústředen i čidel) dosáhneme zpravidla výrazně vyšší úroveň zabezpečení objektu (vyšší stupeň zabezpečení), jsou jednodušší kabelové svazky, zpravidla se však nevyhneme posilovačům sběrnice, kompenzátorům úbytku napětí, nebo dokonce pomocným zdrojům napájení. Systém je při stejném rozsahu o něco cenově dražší, na druhou stranu je ale jednodušší a levnější rozšiřování systému včetně připojování dalších čidel. Zabezpečovací systémy I

12 Rozdělení EZS podle typu rozvodu
V případě, že zvažujeme použití EZS,je potřeba rozhodnout i typ přenosového media pro datové přenosy. Dnes se běžně využívá: - drátové rozvody: ve většině případů měděné, případně mědí potažené dráty či lanka. Základní výhodou drátových rozvodů je spolehlivost a životnost, navíc při správně navržené a realizované kabeláži jsou sami tyto rozvody velmi významným detektorem (čidlem) pokusu o narušení objektu. Povšimněte si černého a oranžového silnějšího vodiče na obrázku – konstrukce je takto realizována právě pro lepší provedení napájecích rozvodů EZS (snížení napěťového útlumu)! Zabezpečovací systémy I

13 Rozdělení EZS podle typu rozvodu
- bezdrátové rozvody: jsou velice „moderní“ poslední dobou při ´výrazném poklesu ceny radiových prvků. Ve většině případů se používá vlnového pásma 433 MHz a 868 MHz. Zásadní výhoda těchto typů rozvodů je v jednoduché instalaci a hodí se proto především již do funkčních prostor. Čidla mají vlastní napájení z baterie, pokles napětí je signalizován buď přes ústřednu nebo vlastní signalizací čidla. Dosah je mimo budovy řádově stovky metrů (433 MHz), případně až tisíce metrů (868 MHz), velice výrazně však klesá v rámci budovy a v praxi (podle typu použitých příček) může být i pouze několik desítek metrů (případně kvalitní signál nemusí být v daném místě vůbec)! Umístění bezdrátového čidla tedy může být dosti často poněkud problém. Navíc je zde stále riziko úmyslného zarušení pásma útočníkem, na což systém podle nastavení může reagovat až se zpožděním několika desítek minut! Proto je vhodné i do bezdrátového systému začlenit vždy nějaký drátový senzor. Zabezpečovací systémy I

14 Rozdělení EZS podle typu rozvodu - shrnutí -
Polemika o tom, zda používat drátové či bezdrátové rozvody je v poslední době poměrně silná a zastánci obou technologií mají řadu vážných argumentů. Osobně zastávám názor, že není zásadní důvod proč nevyužívat bezdrátové rozvody, vždy je ale potřeba dodržet dostatečnou kvalitu (sílu) signálu, pravidelný servis a údržbu (výměnu baterií, proměření kvality signálu) a především, vždy alespoň v klíčových bodech zabezpečení použít drátové čidlo. Proto doporučuji používat spíše kombinované (hybridní) systémy a v případě použití většího množství bezdrátových prvků posílit pravidelnou servisní činnost v objektu.Vždy používejte prvky s obousměrnou komunikací čidlo – ústředna! Málo platné: „Drát je drát…“ Zabezpečovací systémy I

15 Rozdělení EZS podle podsystémů
Z hlediska praktického využití systému se často zabezpečovací systém dělí na to, kolik samostatných podsystémů dokáže spravovat. Podsystémem se v tomto případě rozumí souhrn čidel spojených do určité skupiny, které mohou být jedním příkazem obsluhovány, tedy zapínány, vypínány, bypassovány, … nezávisle na stavu jiného podsystému. Jednoduše si to můžeme představit na situaci rodinného domku. Jedním podsystémem jsou obytné prostory, druhým podsystémem je například garáž. Pokud nastavíme plné hlídání garáže, lze se pohybovat v obytných místnostech bez vyhlášení poplachu, pokud opět samostatně nenastavíme hlídání garáže. Tento systém je zvláště zajímavý pokud nastavíme automatické zapínání objektu. Tedy např. garáž se automaticky každý den zapne do plného hlídacího režimu v 21.00, jakékoli narušení čidla této skupiny tedy okamžitě vyhlásí poplach. Zabezpečovací systémy I

16 Rozdělení EZS podle podsystémů
Přesto se můžeme pohybovat v obytných částech domu, do té doby, než systém např. v nepřepne automaticky do nočního režimu. V tomto případě se můžeme stále pohybovat po domu, čidla plášťové ochrany však již vyhlásí poplach při pokusu o otevření obvodových oken či dveří. Ráno při odchodu z domu přepneme dům i garáž do plného režimu hlídání, poplach tedy vyvolá jakékoli narušení čidla v jakémkoli podsystému (nejvyšší úroveň hlídání). V praxi se pro domovní a bytové prostory nejčastěji používají systému umožňující rozčlenění na 2 podsystémy. Existují i ústředny, které dokáží rozčlenění na dva základní podsystémy a třetím systémem je souhrn nezařazených čidel v celém systému (případně čidla zařazená v obou systémech). Komerční rozsáhlé systémy jsou schopny rozdělení až na cca 250 samostatných podsystémů, programování je pak však potřeba věnovat patřičnou pozornost! Zabezpečovací systémy I

17 Rozdělení EZS podle stupně zabezpečení
Každý prvek v systému EZS musí být certifikován zkušebnou a je mu přiřazen určitý stupeň bezpečnosti. Tyto stupně jsou definovány podle normy ČSN EN a stanovují kriteria na výbavu a funkci jednotlivých komponent z hlediska: přístupové úrovně provozování vyhodnocení detekce napájení zabezpečení proti sabotáži monitorování propojení záznamu událostí Zabezpečovací systémy I

18 Předpokládaný typ narušitele
Rozdělení EZS podle stupně zabezpečení Stupeň Míra rizika Předpokládaný typ narušitele 1. nízké Narušitel má malou znalost EZS, omezený sortiment snadno dostupných nástrojů 2. nízké až střední Narušitel má určité znalosti o EZS; omezený sortiment základních přenosných nástrojů (např. multimetr) 3. střední až vysoké Narušitel je obeznámen s EZS; úplný sortiment základních přenosných přístrojů a elektrických zařízení 4. vysoké Narušitel je schopen, nebo má možnost zpracovat podrobný plán vniknutí; kompletní sortiment zařízení včetně prostředků pro náhradu rozhodujících prvků EZS Zabezpečovací systémy I

19 Rozdělení EZS podle stupně zabezpečení
Výše uvedená tabulka je podle citované normy rozhodující pro zavedení a instalaci prvků systému EZS do dané objektu. Pokud podle normy musíme předpokládat stupeň zabezpečení 3, nelze použít žádný prvek systému EZS, který by nedosahoval alespoň této úrovně! Z toho tedy plyne, že instalovaný systém EZS přísluší do té kategorie, do které patří nejnižší prvek (prvek s nejnižším stupněm zabezpečení)! Toto je třeba mít stále na paměti, pokud navrhujeme zabezpečovací systém!!! V případě úspěšného proniknutí máme jako návrháři, případně realizátoři tohoto systému zásadní problém! Nikdy tedy neměníme prvky systému dané z návrhu za jiný, byť parametrově stejný člen! Zabezpečovací systémy I

20 Rozdělení čidel systému EZS
Podle toho, pro kterou část ochrany objektu se daný prvek primárně používá se prvky rozčleňují do několika základních kategorií. Je pravdou, že toto členění je velice volné a poměrně často se např. prvky prostorové ochrany používají např. v perimetrické ochraně, ale přesto je vhodné se pokusit držet se klasického schématu: Prvky plášťové ochrany: jsou základním zabezpečením objektu a případný narušitel na tato čidla narazí v okamžiku, kdy se pokouší dostat dovnitř do uzavřeného objektu. Z tohoto důvodu jsou tedy nejsnáze napadnutelné a rozhodně tedy nejsou dostatečné pro kvalitní zabezpečení! Je ale pravdou, že hrají i jistou preventivní roli a mohou odradit od pokusu o vloupání. Vzhledem k tomu, že reagují bezprostředně po napadení, mají možnost minimalizovat případné škody vzniklé z násilného vniknutí a prodlužují dobu nutnou k úspěšnému zásahu proti narušiteli. Zabezpečovací systémy I

21 Rozdělení čidel systému EZS
Mezi prvky plášťové ochrany řadíme především čidla vibrační, čidla drátová, čidla na ochranu skleněných ploch a především magnetické kontakty a infrabariéry. Méně používané jsou v dnešní době rozpěrné tyče, poplachové folie a tapety. Zabezpečovací systémy I

22 Rozdělení čidel systému EZS
Prvky vnitřní (prostorové) ochrany: jsou většinou označovány jako základní prvek zabezpečení objektu. Jejich nespornou výhodou je to, že nejsou tak snadno napadnutelné narušitelem, lze je umístit tak, aby se navzájem „chránily“ a většinou není problém s kabeláží i při použití drátových rozvodů.Nejčastěji se setkáváme v těchto instalacích s PIR detektory, mikrovlnnými a ultrazvukovými detektory, případně duálními (kombinovanými) snímači. Zabezpečovací systémy I

23 Rozdělení čidel systému EZS
Pro celkové zajištění objektu je za určitých okolností (oplocení pozemku, vyloučení náhodné přítomnosti cizích osob) možné použít prvky perimetrické ochrany. Jedná se o poměrně drahé komponenty, jejichž instalaci je nezbytné svěřit odborné firmě. Umožní však detekovat vstup narušitele již na chráněný pozemek před vlastním hlídaným objektem. Je zřejmé, že tyto systémy jsou velice náchylné na falešné poplachy a i z hlediska norem je jejich nasazení vždy třeba zvážit. Nejčastěji se setkáme s různými infrazávorami, detekčními kabely, štěrbinovými kabely, nášlapnými deskami a podobně. Zabezpečovací systémy I

24 Rozdělení čidel systému EZS
Nedílnou součástí ochrany objektu je i ochrana osob, kteří tento objekt oprávněně využívají. K jejich zabezpečení slouží k výše uvedeným typům čidel i tzv. tísňové hlásiče, pomocí kterých má chráněná osoba možnost vyvolat tichý či hlasitý poplach, případně zavolat specifikovanou pomoc (lékařskou, hasičskou, policejní). Většinou se používají různé bezdrátové klíčenky, veřejné či skryté tísňové hlásiče či osobní hlásiče. Zabezpečovací systémy I

25 Rozdělení čidel systému EZS
Stejně jako se specifickými čidly mohou chránit osoby v daném objektu, je možné podobným způsobem specializovanými detektory hlídat konkrétní předměty. V tomto případě mluvíme o tzv. předmětové ochraně. Jejich využití je především vhodné v různých muzeích, galeriích, ale i v domácnostech pro hlídání uměleckých děl, nebo i trezorů. Nejčastěji se používají různá polohová čidla, infračervené detektory se záclonou charakteristikou, vibrační čidla či čidla indukční. V případě specializovaných čidel se jedná o relativně drahé detektory, jejichž instalaci je potřeba věnovat značnou pozornost, jejich úroveň zabezpečení je ale poměrně vysoká (Ladon,Vincent Van Gogh, Raffael, Michalangelo). Zabezpečovací systémy I

26 Rozdělení čidel systému EZS
Světle zelená: perimetrická ochrana (infrazávory + PIR) Tmavě červená: plášťová ochrana (magnetické kontakty) Žlutá: Plášťová ochrana (infrabariéry) Tmavě modrá: prostorová ochrana (PIR) Světle modrá: osobní poplachový hlásič Fialová: předmětová ochrana (záclonová PIR) Zabezpečovací systémy I

27 Rozdělení čidel systému EZS - shrnutí -
Prvky plášťové ochrany Magnetické kontakty Čidla pro ochranu skleněných ploch Mechanické kontakty Vibrační čidla Poplachové folie, tapety, polepy, poplachová skla Drátová čidla Rozpěrné tyče Prvky prostorové ochrany Pasivní infračervená čidla Aktivní infračervená čidla Ultrazvuková čidla Mikrovlnná čidla Kombinovaná duální čidla Zabezpečovací systémy I

28 Rozdělení čidel systému EZS - shrnutí -
Prvky předmětové ochrany Otřesová čidla Čidla pro ochranu zavěšených předmětů Kapacitní čidla speciální PIR a MW čidla Prvky tísňové ochrany Veřejné tísňové hlásiče Skryté tísňové hlásiče Osobní tísňové hlásiče Speciální čidla Tlaková čidla Nášlapné koberce Zabezpečovací systémy I

29 Rozdělení čidel systému EZS - shrnutí -
Prvky venkovní obvodové (perimetrické) ochrany Mikrofonické kabely Infračervené závory a bariéry Mikrovlnné bariery Štěrbinové kabely Zemní tlakové hadice Perimetrická pasivní infračervená čidla Výše uvedené rozdělení není kompletní a rozhodně se nejedná o výčet komponent EZS – jedná se o hrubé rozdělení možných technologií a principů nejpoužívanějších čidel! Zabezpečovací systémy I

30 Další prvky systému EZS
Samozřejmě, se v systémech EZS uplatňují i další, více – méně nezbytné prvky, které umožňují komplexní a bezproblémovou činnost systému. Jedná se především o signalizační a výstražné zařízení (majáky, bzučáky, sirény), přenosová zařízení (telefonní hlásiče, vodiče, bezdrátové přenosové zařízení), prvky umožňující ovládací a řídící činnosti (blokovací zámky, kódové klávesnice, převodníky, relé, moduly pro ovládání kartou) a případně i prvky aktivní obrany objektu (např. vyvíječe plynu, zamlžovače atd.). Zabezpečovací systémy I

31 Obchodní nákres využití prvků systému EZS pak může být například podle tohoto obrázku:
Zabezpečovací systémy I

32 Režimy činnosti systému EZS
K pochopení funkce a principů instalace systému EZS je potřeba ještě rozebrat několik základních pojmů souvisejících s provozními stavy systému. OFF (VYPNUTO): režim, kdy žádné z čidel kromě tamperu a požárního hlásiče nevyvolá poplachový stav ústředny (některé ústředny tento stav označují jako READY) STAY (DEN): režim, kdy čidla, která jsou nastavena v režimu STAY jsou vyřazeny z hlídání a jejich poplachový stav je ústřednou ignorován (vnitřní čidla objektu, kde se může osoba pohybovat bez vyvolání poplachu, obvyklé vchody,…). Ostatní čidla bez tohoto naprogramovaného příznaku při narušení vyvolají poplach. SLEEP (NOC):režim, kdy čidla, která jsou nastavena v režimu SLEEP jsou vyřazeny z hlídání a jejich poplachový stav je ústřednou ignorován (vnitřní čidla objektu, kde se může osoba pohybovat bez vyvolání poplachu). Ostatní čidla bez tohoto naprogramovaného příznaku při narušení vyvolají poplach (většinou čidla plášťové ochrany). Zabezpečovací systémy I

33 Popsané režimy jsou však nejobvyklejší.
Režimy činnosti systému EZS ARM (ZAPNUTO): režim činnosti systému, kde všechny aktivní čidla jsou v režimu hlídání a jejich poplachový stav vyvolá poplach na ústředně (např. režim při opuštění bytu). Samozřejmě, že neplatí, že by všechny systémy EZS podporovaly všechny tyto výše popsané režimy činnosti, na druhé straně se můžeme setkat i s některými dalšími specifickými režimy (např. StayD a další). Popsané režimy jsou však nejobvyklejší. Případné odchylky pro různé typy ústředen jsou popsány v odpovídajících kurzech. Nedílnou částí této prezentace je slovníček pojmů EZS uvedený v této sekci. Prosím pročíst a případné dotazy vznést na diskusní forum! Zabezpečovací systémy I


Stáhnout ppt "Terminologie a funkce prvků EZS"

Podobné prezentace


Reklamy Google