Studie proveditelnosti je standardní, běžně zpracovávaná studie v tržním prostředí, jejíž hlavním účelem je prokázat, že subjekt, který projekt hodlá realizovat,

Prezentace na téma: "Studie proveditelnosti je standardní, běžně zpracovávaná studie v tržním prostředí, jejíž hlavním účelem je prokázat, že subjekt, který projekt hodlá realizovat,"— Transkript prezentace:

1

2 Studie proveditelnosti je standardní, běžně zpracovávaná studie v tržním prostředí, jejíž hlavním účelem je prokázat, že subjekt, který projekt hodlá realizovat, má jasnou představu o tom, jak projekt (investice) proběhne, jak bude výstup projektu dále provozován a že je projekt životaschopný. Zkoumá řadu finančních, tržních a provozních podmínek návrhu a realizace projektu. (J.Uchytil) STUDIE PROVEDITELNOSTI

3 PROJEKT JE PROCES Cíl

4 PŘEDPROJEKTOVÉ FÁZE Studie příležitosti: Rozbor příležitostí Rámcové vymezení projektu, cílů a hlavních rizik SWOT analýza Stanovení prvních odhadů nákladů a přínosů Důvodem k vyřazení projektu již v této fázi přípravy může být jeho zřejmé vysoké riziko či evidentně nízká ziskovost, obvykle také přílišná kapitálová náročnost.

5 PŘEDPROJEKTOVÉ FÁZE Studie příležitosti: Je to diskuse o výběru cíle! Co chceme dosáhnout ? Jaké příležitosti chceme využít, ale také kterým hrozbám se chceme projektem bránit. Co nám to přinese? Máme na to peníze a lidi?

6 Studie příležitosti Důležité je uvědomit si: Kdo půjde s námi? Kdo bude proti nám? Kdo nás k cíli povede? Koho se to dotkne? Kdo nad námi může držet ochranou ruku?

7 Trojimperativ – Magic Triangle
Cíle (MAX) Čas (MIN) Náklady (MIN)

8 SMART cíl S - Specifický a specifikovaný (Specific) M - Měřitelný (Measurable) A - Akceptovatelný (Agreed) R – Realistický (Realistic) T – Časový (Time)

9 PŘEDPROJEKTOVÉ FÁZE Předběžná studie proveditelnosti: Strukturou uvedených informací se de facto neliší od studie proveditelnosti. Rozdíl spočívá v podrobnosti a přesnosti zpracování Hrubá úroveň podrobnosti je kvantifikována do podoby finančních toků. Na základě této studie by se měl investor rozhodnout, zda uvolní další finanční a jiné zdroje na dopracování detailní studie proveditelnosti, či naopak, zda přípravné práce na projektu zastaví.

10 Jak postupujeme? Nalezneme možné cesty! U každé cesty odhadujeme čas, náklady, zdroje a rizika Stanovíme kritéria pro výběr nejvhodnější cesty Vybereme tu nejvhodnější Tu se snažíme více konkretizovat

11 DŮLEŽITÉ JE VYHODNOTIT RŮZNÉ MOŽNÉ CESTY

12 K výběru musíme stanovit výběrová kritéria a jednotlivé cesty podle nich vyhodnotit, nejlépe metodou vícekritériální rozhodovací analýzy Předprojektové fáze musí vyřešit všechny strategické otázky ! Pokud na předprojektové studie není dost času, nahrazujeme je předprojektovými úvahami. TEPRVE PAK MŮŽEME STARTOVAT PROJEKT !!!

13 CO NÁM ŘÍKÁ STUDIE PROVEDITELNOSTI
Hlavním cílem SP je zajistit tyto skutečnosti: Projekt je relevantní z hlediska zvolené strategie a skutečných potřeb příjemců Projekt je proveditelný, protože jeho cílů lze reálně dosáhnout přes omezení vyplývající z prostředí jeho realizace a ze schopností žadatele Projekt je udržitelný Návrh projektu bude vhodný pro financování z ...

14 CO NÁM ŘÍKÁ STUDIE PROVEDITELNOSTI
Výsledkem studie by měl být: Dokument, který bude tvořit přílohu projektu v žádosti předkládané v rámci daného kola výzvy Jasná a praktická doporučení na zlepšení návrhu projektu za účelem dosažení cílů studie

15 STUDIE PROVEDITELNOSTI
Hlavní rys SP: Kapitoly řešíme samostatně, ale spolu souvisí (návaznost kroků) Návrhy kapitol - procesní uspořádání, organizační struktura, propagační metody, technické řešení a použité technologie > finanční plán (nespokojenost ?) > znovu návrhy kapitol

16 STUDIE PROVEDITELNOSTI
Druhý základní rys SP: Variabilita přístupů k jednotlivým řešeným problémům a tvůrčí přístup !!! Variabilita: - mnoho přístupů k řešení určitého problému (hledání cest k cíli) - nutnost plánovat nejistou budoucnost + předpoklady

17 STUDIE PROVEDITELNOSTI
Variabilita spočívající v přístupu k řešení je dána neopakovatelností každého projektu. K projektům nelze přistupovat naučenou rutinou !!! Příklad variantnosti: odhad poptávky „plyšoví medvídci“ (vliv na celou řadu faktorů – kapacitní propočty – důsledek cash flow) varianty – odhad pesimistický (dolní mez poptávky) střední (střední hodnota poptávky – nejvyšší pravděp.) optimistický (horní mez poptávky)

18 STUDIE PROVEDITELNOSTI
Zpracovatel by měl dbát na hledání řešení optimalizovaného pro dané originální podmínky, ať již ve formě zcela nových řešení, nebo prostřednictvím smysluplné a odůvodněné analogie. Studie proveditelnosti se mohou v jednotlivých odvětvích lišit. Je třeba vždy důsledně respektovat logiku projektu a věnovat se nejvíce těm problémům, které jsou právě pro jeho realizovatelnost nejvýznamnější. Př: Organizační struktura u školícího střediska bude jiná, než u údržby komunikace 

19 STUDIE PROVEDITELNOSTI
Etapizace projektu Předinvestiční fáze – období přípravných prací (náklady na projektovou dokumentaci, administrativní náklady na přípravu projektu, náklady na zpracování ekonomických studií Jedná se o tzv. utopené náklady, které investor vydá, ať již se investice uskuteční nebo nikoli. ·   Fáze investiční (investiční etapa) – jedná se o období od začátku investiční výstavby projektu do zahájení jejího provozu (silné převýšení výdajů nad příjmy).

20 STUDIE PROVEDITELNOSTI
Etapizace projektu Fáze provozní – období od zahájení provozu projektu po jeho ukončení. Nejnáročnější část na zpracování. Je důležité si uvědomit, že investiční fáze není jediným rizikovým místem projektu a že jeho zainvestováním – „postavením“ boj o efektivitu nekončí, ale často začíná. ·   Fáze poprovozní – období, ve kterém se projekt již neprovozuje, nicméně stále ještě může a nemusí jeho předchozí existence ovlivňovat příjmy a výdaje.

21 STUDIE PROVEDITELNOSTI
Příklad Výstavba místní komunikace (významně náročnější v investiční než provozní fázi, jak z hlediska přípravy procesů, tak z hlediska hotovostních toků). ·   Zřízení dynamických www stránek pro propagační a organizační účely mikroregionu (pořízení může být významně méně náročnější, než-li jejich plánovaná neustálá aktualizace a celkový provoz.

22 STUDIE PROVEDITELNOSTI – Vybudování infrastruktury pro CAMPUS a podnikatelského inkubátoru ve městě „Partnerství“ Kapitola 1 V rozsahu cca jedné až dvou stran obsahuje stručné shrnutí analytických výsledků studie. Slouží pro rychlou orientaci a je průvodcem projektu. Většinou v následující struktuře: analýza problému, technické řešení, tržní analýza, finanční analýza, ekonomická analýza, analýza vlivu projektu na životní prostředí. U každého analytického výsledku by měla být uvedena případná rizika.

23 STUDIE PROVEDITELNOSTI
Kapitola 2 Současný stav a historie projektu: identifikační údaje předkladatele projektu, informace o vývoji projektu a o jeho současném stavu, charakteristika projektu jeho strategie a cíle, základní údaje o projektu a o lokalitě.

24 2. Současný stav a historie projektu
2.1 Záměr projektu Město „Partnerství“ se počtem obyvatel vyšším sto tisíci ( ) řadí na páté místo v rámci České republiky. Město Partnerství je městem kraje Vysočina a je přirozeným centrem regionu Jihovýchod (tzv. NUTS II – spojené kraje Vysočina a Jihomoravský). Rozkládá se na rozmezí Čech a Moravy,v nivě řeky Jihlavy. Rovinatý charakter města je na západě, ale hlavně na východě výrazně ohraničen vyšším georeliéfem a svoji podobou tak otevírá pohled a vstup do Českomoravské vrchoviny. Město Partnerství leží v nadmořské výšce 300 – 850 m n.m.

25 3. Analýza trhu a koncepce marketingu
Tato kapitola pojednává o průzkumu trhu, na kterém se mají výstupy daného projektu uplatnit. Cílem analýzy trhu je stanovení objemu produktu nebo služby na trhu a jeho tržní ceny v současnosti a v nejbližší budoucnosti, aby byla zajištěna návratnost investice. Analýza nabídky zjišťuje, zda je pro daný produkt nebo službu dostatečná kapacita na trhu. Analýza poptávky stanovuje zájem ze strany obyvatel po produktu nebo nabízené službě. Součástí analýzy je také prokázání schopnosti budoucího provozovatele zajistit poptávku po produktu.

26 Poptávka po prostorách v podnikatelských inkubátorech
Hlavní body:       Otázky: Co je předmětem projektu? Proč potřebujeme podnikatelský inkubátor (plochy pro podnikání)?   Odpověď: Pro přilákání nových podniků, a tím k vytváření nových pracovních míst. Zde je nutné se zmínit o potřebě nových pracovních příležitostí (nezaměstnanost), kolik je ve městě nezaměstnaných, zda toto číslo roste nebo ne, jaké skupiny obyvatelstva jsou nezaměstnané. Použijte statistické informace jako základ argumentace.

27    Trh s plochami pro podnikání (podnikatelské inkubátory - PI) se sestávají ze dvou křivek (věcí): poptávky a nabídky. V případě ploch v rámci PI se vyžaduje, aby poptávka po plochách v PI > než nabídka ploch v PI (nebo obdobných ploch). Projekt zvýší nabídku tak, že ji přiblíží poptávce. Pokud projekt je podporován, ovlivní to nabídku podnikatelských ploch, takže… S P D D = S ? Q

28 Změna křivky nabídky – posun doleva nahoru – snížení nabídky (např
Změna křivky nabídky – posun doleva nahoru – snížení nabídky (např. snížení počtu prostorů pro podnikání – méně prostorů, vyšší cena) Změna křivky poptávky – posun doprava nahoru – zvýšení poptávky (např. zvýšení zájmů o prostory v PI, ochota více platit)

29   Musíme se ujistit, že existuje poptávka (pokud neexistuje poptávka, pak PI na který byly vynaloženy peníze nebude obsazen, a nedojde k vytváření nových pracovních příležitostí) Jak zjistíme, zda opravdu poptávka existuje?

30 Specifické body poptávky po plochách v PI
  Poptávka sestává ze dvou věcí: i. Přání podnikatelů, ii. Jejich platební schopnosti (pokud něco chcete a nejste schopní platit, pak to, co chcete nemůžete zaplatit. Takže je třeba obojího – musí prostor chtít a být schopni platit) Poptávka po prostorách v PI bude záviset na stavu místního hospodářství. Pokud ekonomika roste, bude to znamenat, že existující podniky se budou rozrůstat a dojde ke vzniku nových, takže navrhovatelé projektu musí uvést informace o stavu místního hospodářství, založené na statistických informacích (počet nezaměstnaných, počet podniků ve městě, regionu). Informace tohoto druhu budou shromažďovány po dobu několika let, aby ukázaly trendy hospodářské činnosti.

31 Specifické body poptávky po plochách v PI
Hlavní zdroj důležitých informací bude sektor malých podniků a začínajících podnikatelů. Pokud počet malých podniků roste, pak je pravděpodobné, že některé z těchto podniků budou chtít vystavět své vlastní objekty, když ne hned, tak v budoucnosti. Je třeba shromáždit a analyzovat statistiky o vytváření nových firem a sektoru malých podniků. (Zdroje těchto informací jsou: údaje o registraci podniků, údaje o daních společnosti, záznamy, kterými disponují Komory – obchodní a průmyslové, podpůrné organizace MSP)

32 Specifické body poptávky po plochách v PI
Co se týče poptávky, potřebujeme informace o tom, co podnikatelé chtějí a upřednostňují. Získáte je z údajů o poptávce. Záznamy, kterými disponují lidé dotazováni na dostupnost ploch pro začínající podnikatele, bariéry vstupu na trh nebo dostupné podniky by měly být dotazovány na: jak se během posledních let změnil typ požadovaných ploch, servisu, pozemku (velikost, charakteristika), pokud to bude možné (zdrojem informací jsou městské a obecní úřady, komory obchodní a průmyslové, podpůrné organizace MSP, RRA. Na národní úrovni by měl těmito informacemi disponovat CzechInvest – nutno porovnat s lokálními podmínkami).

33 Specifické body poptávky po plochách v PI
  Schopnosti platit je otázkou, na kterou se snažíme odpovědět, zdali existují podnikatelé, kteří jsou připraveni zaplatit za plochu a servis v PI. Potřebujeme tedy informace a cenách pronájmů za m2 plochy nebytových prostorů a náklady na potřebný servis. Ceny, které se platí, jsou orientační, takže ti kdo chtějí, platí současné ceny (indikace minulé poptávky)        Informace o budoucích cenách mohou být získány od obce. Schopnost platit (pokud podnikatel platí tyto ceny) lze získat pouze z přehledů. Potřebujeme tedy vědět, zda byly vedeny přehledy.

34 Některé specifické body o nabídce ploch v PI
Pokud můžete s určitostí zaznamenat, že existuje poptávka, stále to ještě neznamená, že plocha PI bude využita a dojde k vytvoření nových pracovních míst. Začínající podnikatelé mohou uspokojit své požadavky tím, že se spíše přestěhují do již existujících objektů, nebo začnou podnikat v jiném typu zařízení, které je schopno zabezpečit obdobné služby. Obdobné typy zařízení tak může být příčinou ztíženého pronájmu ploch v PI.

35 Některé specifické body o nabídce ploch v PI
Potřebujeme tedy informace o obdobných zařízení, které nejsou obsazeny a jsou k pronájmu. Potřebujeme znát jejich počet, umístění, o jaký typ objektů se jedná a je třeba mít tyto informace za několik let zpátky (zdroj informací – např. obecní úřady)   Nakonec potřebujeme informace o celkové nabídce ploch k podnikání ve městě/regionu. Podrobné informace o dostupných plochách a servisu ve městě nebo části regionu musí být shromážděny a porovnány.

36 SHRNUTÍ kap. 3: Co je možné považovat za poptávku? - přání určitého subjektu pronajmout si prostory - schopnost zaplatit - zahájit podnikání - zlepšit podmínky pro fungování stávající firmy Schopnost zaplatit: potřeba znát cenu pronájmu za m2 + související poplatky - jsou zájemci skutečně ochotni zaplatit požadovanou cenu

37 SHRNUTÍ kap 3.: záznamy poptávek jsou základním vodítkem potenciální poptávky Nutno verifikovat data Základní druhy poptávky: mezinárodní, domácí, lokální Informace o místní poptávce: Znalost firem, které chtějí změnit stávající umístění, nebo které se chtějí rozšířit Informace o začínajících firmách: počty za rok, požadovaná rozloha, míra úspěšnosti nových firem Informace o ceně

38 Kapitola 4.: KLASIFIKACE MATERIÁLOVÝCH DODÁVEK Kapacita infrastruktury Cenové relace Roční spotřeba v měrných jednotkách Technická specifikace Veřejné zakázky x CBA

39 Kapitola 5.: LOKALITA PROJEKTU A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Popis lokality Vliv projektu na životní prostředí SLEPT (vnější prostředí), interní faktory (vnitřní prostředí), SWOT Infrastruktura v lokalitě Dopravní napojení (silniční, železniční, letecká doprava) Lokalita staveniště (geologické průzkumy, ochranná pásma, atd.).

40 Kapitola 6.: TECHNICKÉ ŘEŠENÍ PROJEKTU Struktura SO, popis SO, náklady Příprava projektové dokumentace, postup, náklady Opravy a údržba

41 Kapitola 7.: ORGANIZACE PROVOZU A REŽIJNÍ NÁKLADY Kdo projekt připravuje, kdo bude spravovat jednotlivé objekty ? Režijní náklady (viz CBA – energie, mzdy, telekomunikace, marketing, pojištění, atd.) Provázání s kapitolou 4, zde již vyčíslení (cena x množství)

42 Kapitola 8.: LIDSKÉ ZDROJE Kolik zaměstnanců ? Jakého odborného zaměření ? Kde je vezmu (dostupnost) ? Plán zaškolení Mzdové náklady (viz CBA)

43 Kapitola 9.: HARMONOGRAM REALIZACE PROJEKTU Postupné kroky, odpovědnost, termín (příprava projektu) Harmonogram realizace stavby (Gantův diagram?)

44 Kapitola 10.: FINANČNÍ ANALÝZA SUBJEKTU PŘEDKLADATELE Prokázání finančního zdraví Metoda poměrových ukazatelů (z účetních výkazů) Dluhová služba dle metodiky MF Čisté cash flow (viz CBA)

45 Kapitola 10.: FINANČNÍ ANALÝZA SUBJEKTU PŘEDKLADATELE Všechny ukazatele používáné ve FA je možné porovnávat dvojím způsobem. Porovnání v čase (vývoj ukazatele v určitém období) Srovnání mezi více subjekty stejného typu Pozn. U obcí nelze sektorově porovnávat ukazatele na bázi zisku. Jediným ukazatelem umožňující sektorové srovnání je ukazatel dluhové služby.

46 FINANČNÍ ANALÝZA SUBJEKTU PŘEDKLADATELE
Kapitola 10.: FINANČNÍ ANALÝZA SUBJEKTU PŘEDKLADATELE A ROZVAHA P A. Pohledávky za upsané vlastní jmění A. Vlastní jmění B. Stálá aktiva I. Základní jmění I. Nehmotný investiční majetek II. Kapitálové fondy II. Hmotný investiční majetek III. Fondy ze zisku III. Finanční investice IV. Nerozdělený zisk C. Oběžná aktiva B. Cizí zdroje I. Zásoby I. Rezervy II. Dlouhodobé pohledávky II. Dlouhodobé závazky III. Krátkodobé pohledávky III. Krátkodobé závazky IV. Finanční majetek IV. Bankovní úvěry a výpomoci D. Ostatní aktiva – přechodné účty aktiv C. Ostatní pasiva – přechodné účty pasiv I. Časové rozlišení I. Časové rozlišení II. Dohadné účty II. Dohadné účty

47 Výkaz zisků a ztrát + Tržby za prodané zboží
- Náklady na prodané zboží = OBCHODNÍ MARŽE + Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb apod. +/- Změna stavu výrobků a nedokončené výroby + Ostatní provozní výnosy Spotřeba materiálu = PŘIDANÁ HODNOTA Osobní a mzdové náklady + Tržby z prodeje investičního majetku Odpisy Daně a poplatky (mimo daně ze zisku) Ostatní provozní náklady = PROVOZNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK + Finanční výnosy Finanční náklady Daň z běžné činnosti = HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Z BĚŽNÉ ČINNOSTI + Mimořádné výnosy Mimořádné náklady - Daň z mimořádného výsledku = HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ

48 Kapitola 10.: FINANČNÍ ANALÝZA SUBJEKTU PŘEDKLADATELE RENTABILITA Rentabilita vl. jmění = Rentabilita tržeb = Rentabilita aktiv = Rentabilita cizího kapitálu = zisk vlastní jmění zisk tržby zisk celková aktiva zisk cizí kapitál

49 Kapitola 10.: FINANČNÍ ANALÝZA SUBJEKTU PŘEDKLADATELE LIKVIDITA Likvidita I. stupně = Likvidita II. stupně = Likvidita III. stupně finanční majetek krátkodobé závazky a úvěry oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky a úvěry oběžná aktiva krátkodobé závazky a úvěry

50 Kapitola 10.: FINANČNÍ ANALÝZA SUBJEKTU PŘEDKLADATELE ZADLUŽENOST Míra zadluženosti = Míra zadl. vl. jmění = Úrokové krytí = celkové závazky celková aktiva celkové závazky vlastní kapitál zisk před zdaněním + úroky úroky

51 Kapitola 10.: FINANČNÍ ANALÝZA SUBJEKTU PŘEDKLADATELE Ukazatel dluhové služby není ideální. Pokud obec nesplácí své závazky, vykazuje nízkou dluhovou službu, ale zvyšuje nebo alespoň udržuje celkovou zadluženost. Mnohem názornějšími ukazateli jsou proto další ukazatele zadluženosti měst, které jsou dlouhodobě sledovány, např. ratingovými agenturami. Jedná se o ukazatele: zadluženost k vlastním příjmům, zadluženost k celkovým příjmům, zadluženost ke stálým aktivům Zadluženost je chápána jako souhrn všech dluhů + poskytnutých záruk

52 OTÁZKY, KTERÉ JE NUTNO PROVĚŘIT
RELEVANCE Jsou jasně identifikováni příjemci? ·     Jsou problémy příjemců dostatečně přesně popsány? ·     Je analýza problémů dostatečně podrobná? ·   Vysvětluje se ve studii, proč je důležitá pro společnost? ·     Jsou jasně stanoveny přínosy projektu pro příjemce? Byla prokázána potřeba výsledků a poptávka po nich?

53 OTÁZKY, KTERÉ JE NUTNO PROVĚŘIT
PROVEDITELNOST Přispěje projekt k dosažení cíle opatření? ·  Jsou výsledky formulovány jako služby, jež je nutno dodat cílové skupině? ·    Bude dosaženo cílů projektu, když budou zajištěny jeho výsledky? · Je vynaložení prostředků dostatečně zdůvodněno kvantifikovanými cíli? ·     Byly identifikovány důležité podmínky vně projektu? ·     Je pravděpodobnost zajištění předpokladů přijatelná? Bude žadatel schopen projekt realizovat?

54 OTÁZKY, KTERÉ JE NUTNO PROVĚŘIT
UDRŽITELNOST Bude žadatel mít po ukončení projektu program vhodný pro jeho další podporu? ·    Je dostupná technologie vhodná pro místní podmínky? · Bude zachována kvalita životního prostředí během projektu i po jeho ukončení? · Bude projekt v dostatečné míře ve vlastnictví jeho příjemců? · Budou během projektu a po jeho ukončení mít k jeho přínosům a výrobním faktorům přiměřený přístup také ženy (a ostatní skupiny)?

55 OTÁZKY, KTERÉ JE NUTNO PROVĚŘIT
UDRŽITELNOST · Bude žadatel schopen zajistit akce navazující na projekt? Potvrzuje finanční a ekonomická analýza, že je projekt efektivní, účinný, životaschopný a relevantní?

56 Děkuji za pozornost KONTAKT RNDr. Martin Černý