Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Prezentace na téma: "Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi"— Transkript prezentace:

1 Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi
Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001: člen ESOMAR Důchodová reforma a odbory – prosinec 2010 Praha 3. prosince 2010 SC&C spol. s r.o., Americká 21, Praha 2,

2 Metodologie Cíle výzkumu: Výzkum veřejného mínění zaměřený na potřebu důchodové reformy a postoj občanů k odborům. Jako sekundární cíl byly zkoumány voličské preference. Datum sběru: 1. – Počet respondentů: 612 Metoda výzkumu: standardizované osobní rozhovory (face-to-face) provedené školenými tazateli agentury SC&C Cílová skupina: občané České republiky, starší 18 let (kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání respondenta a podle velikosti obce v rámci krajů) Zpracování dat: dotazníky byly podrobeny logické kontrole a data byla analyzována prostřednictvím statistického softwaru SPSS.

3 Dotazník Q1) Urychlená příprava a realizace důchodové reformy je podle Vás: naprosto nezbytná spíše nutná spíše zbytečná naprosto zbytečná Q2) Rozhodnutí Ústavního soudu v zásadě říká, že ten, kdo během života zaplatil více na sociálním pojištění, by měl mít vyšší důchod. S tímto názorem: souhlasím, je to logické a spravedlivé nesouhlasím, musí existovat větší solidarita nevím, nezajímá mě to Q3) Jaká je podle Vašeho názoru optimální věková hranice odchodu do důchodu u mužů? TAZATEL: Vyžadujte konkrétní číslici. Pokud respondent uvede věk nižší než 58 let, zeptejte se, zda si je jistý. Odpověď případně opravte a zaznamenejte. Q4) Jaký je Váš názor na odbory v ČR? TAZATEL: Otevřená otázka. Pokud respondent NEVÍ, bez ohledu na to, zda je člen odborů či ne, VYŽADUJTE KONKRÉTNÍ NÁZOR! Q5) Jak byste ohodnotil/a obecně schopnost odborů v ČR zastupovat zaměstnanecké zájmy na stupnici 0-10, kde 0 znamená –„nedokáží to“ až 10 „dokáží to“. TAZATEL: Pokud respondent opravdu neví, napište kód 11. Q6) Nesouhlas s vládní politikou rozpočtových škrtů a reforem bude vyjádřen formou odborové stávky 8. prosince. S touto formou protestu: souhlasím a zúčastním se souhlasím, ale nezúčastním se nesouhlasím, a proto se jí nezúčastním Nevím Q7) Ještě důraznějším prostředkem nesouhlasu je stávka generální. Podpořil/a byste ji? Podpořil/a a zúčastnil/a Podpořil/a, ale nezúčastnil/a Nepodpořil/a a proto i nezúčastnil/a nevím

4 Výběrový soubor Pohlaví Věk Vzdělání Obyvatelé ČR starší 18 let Muži
49% Ženy 51% Věk Obyvatelé ČR starší 18 let 18 – 29 let 21% 30 – 44 let 29% 44 – 59 let 24% 60 a více let 26% Vzdělání Obyvatelé ČR starší 18 let Základní/vyučen(a) 44% SŠ s maturitou / VŠ 56%

5 Shrnutí Jako nutnou označilo urychlenou přípravu důchodové reformy více než 80 % dotázaných. Polovina populace souhlasí s názorem, že lidé, kteří během života odváděli vyšší sociální pojištění, by měli mít i vyšší důchod. Necelých 10 % občanů na tuto problematiku nemá názor. Názor na optimální věkovou hranici odchodu mužů do důchodu je ve společnosti značně nevyrovnaný. 80 % lidí však ve svém názoru osciluje mezi 60 a 65 lety, což je i současný rozptyl věkové hranice odchodu do důchodu. Průměrně pak vychází věk necelých 62 let. Pětina české společnosti vnímá odbory ryze negativně. Naopak za užitečné a přínosné je má 37 % lidí. Schopnost odborů hájit zaměstnanecké zájmy je však vnímána jako průměrná až lehce negativní. 12 % lidí si dokonce myslí, že hájit tyto zájmy nedokáží vůbec. O účasti ve stávce konané osmého prosince uvažuje 8 % dotázaných, celkově tuto akci podporuje 60 % populace. Sympatie ke generální stávce vyjádřilo o 5 % lidí méně.

6 Názor na urychlenou přípravu důchodové reformy
Většina populace považuje rychlé řešení důchodové reformy za důležité – čtyři z deseti ji vidí jako nezbytnou a stejně velká část jako spíše nutnou. Nezbytnost reformy si nejvíce uvědomuje střední generace ve věku 30 – 44 let a živnostníci či lidé s vysokou školou.

7 Měla by platit přímá úměra mezi odvody na sociální pojištění a výší důchodu?
Vyšší důchod pro lidi, kteří více odvádějí na sociálním pojištění – to je přesvědčení větší poloviny populace. Nesouhlas vyjadřuje pouze třetina z nás všech a 9% nemá žádný názor. Souhlas s tímto výrokem je typický pro sympatizanty ODS a také pro nejmladší generaci 18 – 29 let. Dále platí, že čím vyšší vzdělání bude mít daný člověk, tím bude vyšší pravděpodobnost, že bude s takovým tvrzením souhlasit.

8 V kolika letech by měli muži odcházet do důchodu?
I přesto, že v současné době chodí muži do důchodu až po 60. roku věku, existuje 10% populace, která vidí jako optimální věk pro odchod na zasloužený odpočinek před touto hranicí. Šedesátiny by byly optimální pro 40% lidí, v průměru by to bylo 62 let. Hranici 65 let a výše uváděla čtvrtina populace.

9 Spontánní názor na odbory v ČR
Pozitivní hodnocení role odborů v ČR deklaruje čtvrtina populace a každý pátý občan na ně nemá vůbec žádný názor. Negativní hodnocení je více různorodé – každý pátý člověk má k odborům ryze negativní vztah (nemá je rád, je proti nim). Pro 13% populace jsou odbory zbytečné a dalších 9% kritizuje jejich slabý vliv. Kladné hodnocení najdeme častěji u sympatizantů ČSSD, ale ani zde není většinové (tvoří 41%). Nejméně často u nich najdeme pocit, že odbory jsou zbytečné. Slabost odborů nejčastěji kritizují voliči KSČM, jako zbytečné je cítí pravicoví voliči ale také voliči KSČM (u komunistických voličů ale najdeme nejméně „nenávisti“ vůči odborům jako instituci). Kladné hodnocení a užitečnost odborů oceňují častěji lidé s vyšším vzděláním, s rostoucím vzděláním také roste pocit, že odbory jsou slabou institucí.

10 Hodnocení schopnosti odborů zastupovat zaměstnanecké zájmy
Hájení zaměstnaneckých zájmů jde odborům v ČR podprůměrně – na škále 0 až 10 získávají hodnotu 4,5. O něco lépe vnímají jejich snahu členové odborů, ženy a také nejmladší generace do 29 let.

11 Reakce na chystanou prosincovou stávku
Se stávkou odborů vyhlášenou na 8. prosince souhlasí 60% občanů (8% deklaruje účast). Jednoznačný nesouhlas vyjadřuje třetina lidí a bez názoru zůstává 9% populace. Souhlas je typický pro levicové voliče – ČSSD, KSČM. V případě pravicových voličů dosahuje nesouhlas 40 až 50% (u ODS). Nejčastěji se stávkou nesouhlasí lidé ve věku 30 – 44 let a podnikatelé / živnostníci. Nesouhlas také roste se vzděláním, na druhou stranu ale mezi lidmi s VŠ vzděláním najdeme 15% odhodlaných se stávky účastnit (to souvisí se obory, kterých se nyní stávka nejvíce týká – lékaři, učitelé, úředníci).

12 Reakce na případnou generální stávku odborů
Generální stávku by podpořila mírná nadpoloviční většina populace – 54% lidí, 12% celé populace dokonce deklaruje aktivní přístup tj. generální stávky by se zúčastnilo. Vysoká podpora je u sympatizantů ČSSD a KSČM, naopak v případě pravicových voličů je většina na straně nesouhlasící a nepodporující GS. Podporu má generální stávka mezi zaměstnanci a důchodci, naopak živnostníci a podnikatelé jsou proti.

13 Voličské preference s intervalem spolehlivosti
Půl roku po volbách se voličské nálady příliš nemění – první místo zůstává ČSSD, ale není zde ještě příliš výrazný odstup od pravicových protivníků. Vyrovnaná pozice TOP09 a ODS potvrzuje stále trvající duel o nejsilnější pravicovou stranu. KDU-ČSL se stále pohybuje na hranici velké politiky, komunisté si udržují svou pozici a VV patří do pětice nejsilnějších stran. Voličské preference jsou slabším prediktorem volebního chování, protože zahrnují všechny respondenty, kteří v současné době dokáží vybrat politickou stranu, kterou by volili bez ohledu na přesvědčení účastnit se voleb.