Závěry z jednání Kulatých stolů

Závěry z jednání Kulatých stolů
KONFERENCE MOBILITA BUDOUCNOSTI EUROTRANS, BRNO, 8. – 10. října 2013 Závěry z jednání Kulatých stolů Prof. Karel Pospíšil, Ph.D. ředitel Centra dopravního výzkumu, v.v.i.

Kulaté stoly Financování dopravní infrastruktury a udržitelná mobilita
Nákladní doprava Výstavba, údržba a opravy dopravní infrastruktury Bezpečnost provozu na pozemních komunikacích Telematické systémy v dopravě

1. Financování dopravní infrastruktury a udržitelná mobilita
prof. Ing. Petr Moos, CSc. ČVUT RNDr. Jan Kotík SVT Ing. Jiří Horský KORDIS Ing. Danuše Marusičová ACRI Ing. Petr Šenk, Ph.D. CDV Ing. Tomáš Munzi AFIM PhDr. Ivo Rýc AFIM Ing. Miloš Křepelka MŽP Ing. Petr Kalaš Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD)

Dopravní infrastruktura, jak silniční, tak železniční, představuje veřejný kapitál, který je k dispozici naší zemi. Kvalitní infrastruktura zvyšuje atraktivitu a konkurenceschopnost státu. Financování dopravních staveb musí být více zdrojové: financování ze státního rozpočtu podíl příjmů od uživatelů: mýtný systém, zejména výkonové zpoplatnění zohledňující míry opotřebení, vliv na životní prostředí a další faktory: zásada “Kdo užívá, ať platí“. Pro výstavbu nalézt modely financování, které motivují k šetrnosti při projektování a zejména při provádění staveb. Plánování i výstavba infrastruktury vyžaduje dlouhodobou stabilitu rozpočtů SFDI. Významným faktorem pro období 2014 – 2020 je podpora z fondů EU - strategie pro využití intervencí v rámci OPD II se musí zaměřit na efektivní využití podle dobře zpracovaných priorit. Kvalitu výstavby a údržby musíme zvýšit kvalifikovanou a důslednou činností státních a regionálních kontrolních orgánů.

Zvýšení podílu železniční dopravy vůči dopravě silniční a zvýšení podílů alternativních pohonů: ČR se připojuje ke strategii dopravy EU vyjádřené v dokumentu „Evropa 2020“, snahou je: podporovat modální split dálkové (tranzitní) železniční dopravy a místní/regionální nákladní silniční dopravy, vytvářet prostor pro koncepty s alternativními druhy pohonů- jejich implementací a financování - udržitelné městské dopravy ("čisté mobility") v rámci "Smart Cities" včetně podpory MHD, elektromobility, CNG pohonů, katalyzátorů emisí, později i vodíkového hospodářství. vytvářet partnerství mezi veřejným sektorem a privátní sférou při realizaci dopravních konceptů státu, regionu či měst ve snaze o udržitelnou mobilitu.

Zvýšení podílu železniční dopravy vůči dopravě silniční, zvýšení podílů alternativních pohonů: MŽP usiluje o snižování rizikových emisí z dopravy, jako jsou především mikročástice (PM 1, PM2,5, PM10 ) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) pocházející především z naftových a benzinových motorů. MŽP se zaměřuje na podporu čisté mobility, kam řadí především mobilitu, která je založena na zemním plynu, elektromobilitu a cyklodopravu. Jako nejperspektivnější a nejefektivnější se v tomto čase ukazuje potřeba podpory dopravy na zemní plyn (CNG), neboť je osvědčená, ekonomicky velmi zajímavá a především neemituje zdravotně rizikové látky do ovzduší měst a obcí.

Zvýšení podílu železniční dopravy vůči dopravě silniční, zvýšení podílů alternativních pohonů: V rámci OPŽP 2007 – 2013 je připravován pilotní projekt na pořízení autobusů městské hromadné dopravy s pohonem na CNG a výstavba plnících stanic CNG. Je plánována pro 3 území (Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj a město Brno) v celkovém rozsahu cca 1 miliarda Kč. V rámci OPŽP 2014 – 2020 je vytvořen specifický cíl 2.1.Snížit celkovou expozici obyvatelstva, ekosystémů a vegetace nadlimitními koncentracemi znečišťujících látek. Bude snaha podpořit výstavbu veřejných plnících stanic a podnikových stanic na alternativní paliva (kromě bionafty) a výstavba sítě dobíjecích stanic v rámci projektů elektromobility společně s obměnou vozového parku. V rámci obměny vozového parku bude důraz kladen na obměnu autobusů veřejné dopravy.

Průzkumy dopravního chování: Průzkumy dopravního chování poskytují velmi podrobnou a přesnou analýzu, jaké dopravní prostředky lidé volí a proč Mezinárodní srovnatelnost výsledků – postup podle stejné metodiky – CDV nabízí městům podporu v implementaci metodiky Průzkumy dopravního chování, které jsou v západní Evropě běžným a dostupným podkladem pro zpracování strategických dopravního modelů, v ČR stále chybí Stát měl hrát hlavní roli při standardizaci, která může otevřít nové příležitosti k čerpání prostředků z EU. Metodická příprava a realizace národního průzkumu dopravního chování má plnit dvojí úlohu: bude sloužit jako základní zdroj dat pro dopravní plánování a vyhodnocení dopadu opatření dopravní politiky na dopravu v ČR sjednotí metodiku průzkumů na úrovni krajů a měst, což přispěje k postupnému vytvoření unikátní jednotné národní databáze dat o dopravním chování obyvatel ČR, která bude, podobně jako v zahraniční, využívána k dopravnímu výzkumu a vývoji inovativních řešení v oblasti udržitelné dopravy.

Posilování atraktivity veřejné dopravy: Standardizace elektronických odbavovacích systémů – vznik standardizační autority D2D (door-to-door) mobilita: propojení jízdenkových a rezervačních systémů Standardizace v oblasti silniční a železniční dopravy

2. Nákladní doprava prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. UPce
Ing. František Kyncl, Ph.D. Česká logistická asociace Petr Kašík Svaz dopravy ČR prof. Ing. Jozef Majerčák, Ph.D. Žilinská univerzita Vojtěch Hromíř ČESMAD BOHEMIA Ing. Jiří Novotný CDV

2. Nákladní doprava Konvenční přeprava a jednotlivé vozové zásilky
V přepravách ucelených vlaků nejsou zásadní problémy Doporučení pro řešení kritické situace jednotlivých zásilek: urychleně provést v segmentu železniční nákladní dopravy analýzu výkonových a ekonomických ukazatelů za CD Cargo a ostatní nákladní dopravce s cílem nalezení možných opatření jak podpořit jednotlivé vozové zásilky. Může být prokázáno, že některé zásilky do segmentu jednotlivých zásilek nepatří. pro sanaci ekonomické ztráty jednotlivých zásilek lze doporučit vytvoření konsolidačního fondu, do které by přispívali nákladní dopravci ze ziskového segmentu ucelených vlaků. provedení kritické revize dopravní politiky s cílem převedení přepravy zboží na ekologické druhy dopravy. Musí v obsahové náplni zaznít jednoznačná podpora jednotlivých zásilek přepravovaných po železnici. ČD Cargo musí urychleně provést optimalizaci technologie a řízení svozu a rozvozu jednotlivých zásilek. ČD Cargo musí poskytovat širší rozsah logistických činností s přidanou hodnotou. Je nutné se zabývat kapacitou traťových úseků (např. Praha – Kolín, Choceň – Česká Třebová je vyčerpaná) a poplatkem za použití dopravní cesty (jeden z nejvyšších v Evropě).

2. Nákladní doprava Kombinovaná nákladní přeprava Témata: Doporučení:
přetrvávají problémy s tvorbou efektivních linek kombinované přepravy (cena je vyšší než v přímé silniční dopravě), neexistence terminálů s veřejným přístupem, nedostatečná podpora provozovatelů kombinované přepravy. Doporučení: podpora technických prostředků - manipulační technika, dopravní prostředky podpora pro zavádění nových linek podpora osvěty pro potencionální uživatele kombinované přepravy zpracování studie rozvoje logistických center s návrhem modelu na ekonomické a provozní řízení, obdobným s vyspělými západními zeměmi Důraz na kvalitu v železniční dopravě, především dodržování jízdních řádů - zpoždění přepravy jde na vrub silničních dopravců. veřejná podpora může být směřována jen do terminálů, kde bude zajištěn veřejný a nediskriminační přístup zákazníků – silničních dopravců, operátorů, zasilatelů veřejnou podporu je nutno poskytnout všem účastníkům, tj. i silničním dopravcům (formou jejich vzdělávání, příspěvkem na speciální techniku..)

2. Nákladní doprava Deklarace zásilek v přepravních listinách, daňové úniky, přeprava nebezpečných a nadrozměrných nákladů Témata: nárůst přeprav nadrozměrných (těžkých) zásilek - potřeba ochrany tras pro tyto přepravy, zvyšování počtu podvodů v kamionové dopravě založené na falešné identitě dopravce. Doporučení: zpracovat studii přepravních tras pozemních druhů dopravy pro nadrozměrné zásilky, zvýšit kontrolní činnost policie a celní správy v přepravních řetězcích s ohledem na zvyšující se počty fiktivních podnikatelských subjektů.

2. Nákladní doprava Dopady nákladní dopravy na dopravní infrastrukturu a opatření k jejich snížení, vážení vozidel environmentální motivace státu v nákladní dopravě Doporučení zvýšit kontrolní činnost dodržování hmotnostních parametrů dopravních prostředků, s cílem předcházet poškozování dopravní infrastruktury zpracovat jednotnou metodiku pro vysokorychlostní vážení a využití získaných dat snížit sankce za přetížená vozidla, jednak vysoký poplatek spojený s vážením + pokuta za přetěž, neúměrný bodový postih pro řidiče podpořit zavádění vozidel s pohonem na CNG zatížení životního prostředí dopravou řešit dělbou přepravní práce na ekologičtější dopravní mody do poplatků za použití dopravní cesty zahrnout externí náklady

3. Výstavba, údržba a opravy dopravní infrastruktury
prof. Ing. Karel Pospíšil, Ph.D., MBA CDV prof. Dr. Ing. Jozef Komačka Žilinská univerzita doc. Dr. Ing. Michal Varaus VUT doc. Ing. Ludvík Véber, CSc. ČVUT

Proces investiční výstavby 1 Návrh akce k přípravě 2 Příprava územně plánovací dokumentace a investiční záměr 3 Vliv na životní prostředí 4 Dokumentace pro územní rozhodnutí 5 Územní rozhodnutí 6 Projektant a jeho výběr 7 Dokumentace pro stavební povolení: 8 Majetkoprávní řízení 9 Stavební povolení 10 Výběr dodavatele 11 Realizační dokumentace stavby (RDS) 12 Provádění stavby 13 Vyhodnocení po dokončení stavby 14 Vyhodnocování v průběhu užívání

Příprava staveb Oblasti přípravy staveb dopravní infrastruktury by prospělo strategické plánování, které by nahradilo nekoncepčnost a diskontinuitu v této oblasti Koncepce by měla být fixována zákonem Vyčíslení ztrát a dodatečných nákladů způsobených zastavováním staveb Výběr veřejných zakázek na základě nejnižší nabídkové ceny není nejlepší řešení. Jiné možnosti zákon připouští, ale nejsou téměř využívány Přijetí systému ratingu či ratingových pásem či kategorií projektantů na základě dlouhodobé kontroly projektů z hlediska chybovosti, nedostatečného a nebo naopak nadbytečného technicko-ekonomického řešení Hodnota ratingu (pásma, kategorie) by potom mohla vstupovat do výběrových řízení jako jedno z kritérií výběru

Technologie výstavby, údržby a oprav dopravní infrastruktury Systémy hospodaření s dopravní infrastrukturou Navázání katalogu technologií výstavby, údržby a oprav dopravní infrastruktury na systém hospodaření s dopravní infrastrukturou tak, aby byly patrné vazby a všem bylo umožněno pracovat se stejným souborem dat Systém hospodaření s dopravní infrastrukturou musí být závazným pro plánování Dohoda na standardech Ve Slovenské republice se povedlo systém HDM-4 lokalizovat pro tamní silniční síť, čímž nástroj posílil své využití a funkčnost. Docílit přizpůsobení HDM-4 silniční síti v České republice a využít pro systém hospodaření. Systémy hospodaření mají být koncipovány jako učící se systémy, které umožní zohlednit pozitivní i negativní zkušenosti nabyté při realizaci

Diagnostika staveb dopravní infrastruktury Příprava nových staveb i systémy hospodaření, tzn. plánování oprav, údržby i rekonstrukcí, se musí opírat o důsledně a systematicky prováděnou diagnostiku Zkušenosti ukazují, že náklady na diagnostiku jsou výrazně zhodnoceni při provádění stavby – minimalizace vícenákladů či přerušení stavby z důvodu změny technologie Výstupy diagnostiky staveb musejí být závazné.

Využití recyklovaných materiálů a vedlejších produktů v dopravním stavitelství Dopady staveb dopravní infrastruktury na životní prostředí Neadekvátní zpracování materiálu z cementobetonových krytů lze považovat za environmentálně neudržitelné. V zahraničí je běžná recyklace cementobetonových i asfaltových materiálů z opravovaných silnic a dálnic formou zapracování nejenom do spodních vrstev, ale i do krytů vozovek nové výstavby či rekonstruované dopravní infrastruktury (v SRN až 40 %). Existuje nejasná vazba na evropské normy v oblasti možného využití R-materiálů pro novou výstavbu, či opravy D1. Při použití paralelního bubnu v obalovnách lze až 60 % R-materiálu recyklovat při zachování všech významných technických parametrů, Neexistuje žádná politika ani finanční motivace pro použití vybouraných materiálů, srov. s přístupem v Německu Vedlejší produkty je nutné používat při výstavbě i opravách dopravní infrastruktury uvážlivě a opatrně. Při posuzování dopadů na životní prostředí je třeba zohledňovat všechny environmentální aspekty – člověk je také součást životního prostředí.

4. Bezpečnost provozu na pozemních komunikacích
plk. Ing. Leoš Tržil Policie ČR PaedDr. Miroslava Salavcová MŠMT plk. Ing. Tomáš Lerch Policie ČR Ing. Milan Dont, Ph.D. MD Mgr. Roman Šigut Drážní inspekce Bc. Jan Skalka Město Odry Mgr. Karel Bezděkovský MD

V rámci hospodárného plánování a výstavby silniční sítě v ČR je nezbytné minimálně na stejné úrovni jako využíván nástroj EIA rovněž využívat nástroj RSIA (Hodnocení dopadů na bezpečnost) – viz směrnice „Infrastruktura“ 2008/96/ES V rámci systematické identifikace nehodových a rizikových lokalit na ucelené síti pozemních komunikací vytvořit predikční modely nehodovosti a jejich výsledky využívat při rekonstrukcích či úpravách silniční sítě Pro vozidla požadovat v rámci rekonstrukcí železničních přejezdů mechanické zábrany (závory) Pro chodce aplikace závor se zábranami proti podlezení Zavést společné bezpečnostní prohlídky železničních přejezdů provozovatelem dráhy a správcem komunikace v plném rozsahu

Nastavit vzdělávací systém směřující k vzdělanému občanovi v oblasti bezpečnosti silničního provozu u všech věkových kategorií. Motivovat účastníky silničního provozu k průběžnému vzdělávání. Vytvořit podmínky pro průběžné sebevzdělávání pedagogů i hodnotících orgánů v oblasti dopravní výchovy. Zaměřit se na zvýšení kvality přípravy začínajících řidičů v autoškolách, včetně jejich prověření zkouškou znalostí, dovedností a chování. Vzhledem k celospolečenským ekonomickým ztrátám (v roce 2011 to bylo 53 mld. Kč), které jsou způsobeny dopravními nehodami je nutno zajistit integraci problematiky bezpečnosti v rozsahu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP) do Operačního programu Doprava.

5. Telematické systémy v dopravě
Prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek ČVUT Ing. Martin Pichl MD Ing. Tomáš Miniberger VARS Ing. Tomáš Juřík CROSS Zlín Ing. Ivan Fencl, PhD. Inovace v dopravě Ing. Martin Pípa CDV Dr. Ivo Rýc AFIM Ing. František Kopecký, Ph.D. KPM CONSULT Ing. Roman Srp Czech and Slovak Intelligent Transport Systems & Services

Proč ITS ? - zvyšování BEZPEČNOSTI a PROPUSTNOSTI na stávající infrastruktuře při omezených možnostech jejího rozšiřování Vypracovat Akční plán rozvoje ITS (obdoba sektorových strategií) ve všech dopravních módech, navazující na již hotové strategické dokumenty jako např. o strategie inovačních technologií v dopravě („INOTECH“), o komplexní analýza současného stavu nasazení a reálné funkce ITS v České republice s výhledem dalšího rozvoje, o seznam významných projektů a činností týkajících se prioritních oblastí ITS, které byly realizovány v České republice, o aktuální Dopravní politika České republiky. V tomto strategickém dokumentu budou mj. vymezeny konkrétní projekty seřazené v pořadí důležitosti, nutné investice, časový rámec i odpovědnost konkrétních subjektů financování a za realizaci.

Definovat rozvoj klíčových ITS v ČR, včetně stanovení parametrů pro kvantifikaci cílů a zpětně vyhodnocovat efektivnost investic. Při plánování a realizaci staveb důsledně oddělovat technologické a stavební části díla viz příklad z diskuse: „přeprodávání“ ITS systémů… Je potřeba stanovit na národní úrovni samostatnou rozpočtovou kapitolu ITS pro projekty s širším přesahem. Navázat na historii ČR v „normotvorbě“ a aktivovat českou diplomacii směrem k normalizaci na mezinárodní úrovni. Maximálně podporovat tvorbu norem a jasně definovat funkcionalitu systémů s cílem minimalizovat systémy s nízkou kvalitou a podpořit tak i veřejnou správu v roli „péče řádného hospodáře“. Definovat úrovně kvality služby ITS poskytované správci dopravní infrastruktury nebo subjekty poskytující služby ITS. Stimulovat český průmysl v implementaci nových ITS systémů v ČR a poskytnout mu tak reference a konkurenční náskok resp. zvýšit konkurenceschopnost domácího průmyslu v mezinárodním měřítku.

Co se závěry dále?

Děkuji za pozornost

Závěry z jednání Kulatých stolů

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Závěry z jednání Kulatých stolů"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Závěry z jednání Kulatých stolů

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Závěry z jednání Kulatých stolů"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář