ŘÁD: BROUCI (Coleoptera)

Prezentace na téma: "ŘÁD: BROUCI (Coleoptera)"— Transkript prezentace:

1 ŘÁD: BROUCI (Coleoptera)
KMEN: ČLENOVCI PODKMEN: VZDUŠNICOVCI TŘÍDA: HMYZ Upraveno (pro ZŠ) z materiálu:

2 Brouci Délka těla: 0,5 až 220 mm.
Počtem druhů představují třetinu všech známých živočišných druhů. Typickým znakem brouků jsou krovky, což je přeměněný první pár křídel. Druhý pár je blanitý a slouží k letu. Ústní ústrojí je kousací. Především suchozemský hmyz, který osídlil prakticky všechna přírodní prostředí včetně velehor a jeskyní. Některé druhy jsou přizpůsobeny k životu ve sladké nebo poloslané vodě. Většina druhů je býložravých, nemalá část masožravých. V Evropě žije zhruba druhů. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

3 Stavba těla Sklerotizované tělo - kutikula – zbarvení vzniká odrazem světla přes strukturu na kutikule. 2 páry křídel 1. pár krovky 2. pár blanitý. Složené oči. Vzdušnice – stigma. Různé typy tykadel. Přední část hrudi je kryta štítem (předohrudní štít). SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

4 Krovky Typickým znakem brouků jsou krovky, což je přeměněný první pár křídel. Přední část hrudi je kryta předohrudním štítem – obrněnci třídy hmyz. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

5 Vývin – nepřímý s proměnou dokonalou
Vajíčko 3. Kukla 4. Dospělec 2. Larva SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

6 Titanus giganteus = tesařík největší
Jeho rozměry jsou úctyhodné. Největší známý exemplář je uložen v Britském muzeu a měří 22 centimetrů. Entomologové každoročně odchytí několik stovek kusů v obou Guyanách, Surinamu, Kolumbii, Venezuele, Brazílii a Ekvádoru. Výskyt je omezen na počátek období dešťů. Brouka popsal K. Linné roku 1771, avšak nikoliv podle živého či preparovaného exempláře, ale na základě vyobrazení v d’Aubentonově díle z roku 1765. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

7 Draví brouci - masožraví
Střevlík měděný Svižník lesní SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

8 Masožraví brouci - draví
Potápníkovití Vírníkovití SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

9 Masožraví Střevlíkovití – Střevlík fialový
Svižníkovití – Svižník lesní SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

10 Mrchožroutovití Část druhů využívá mršin jako zdroje potravy pro potomstvo. Mrtvolku zahrabávají a na ní se potom vyvíjí nová generace brouků. Některé druhy jsou býložravé a škodí v zemědělství. Paličkovitá tykadla hrobaříka obecného SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

11 Mrchožroutovití - zástupci
Hrobařík velký Hrobařík obecný SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

12 Brouci živící se trusem
Chrobák lesní - larvy se živí trusem, kuklí se v zemi, dospělci často žijí na hnijících houbách. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

13 Býložraví (všežraví) Chroust obecný - larva (ponrava) se vyvíjí 3-5 let v půdě, kde ožírá kořínky, dospělci ožírají listy stromů, dříve se často přemnožoval. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

14 Detail tykadel chrousta z elektronového rastrovacího mikroskopu
Chroust má typická listovitá zakončení svých tykadel. Však také patří do čeledi nazvané "listorozí". Jednotlivé tykadlové lístky jsou posety speciálními smyslovými štětinkami, značně pozměněnými ve srovnání se štětinkami "klasickými". SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

15 Nosorožíci SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

16 Roháči – pohlavní domorfismus
Samička Sameček SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

17 Býložraví (všežraví) Zlatohlávek hladký - larva se vyvíjí v hnízdech mravenců, dospělci v létě na květech. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

18 Zlatohlávkovití SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

19 Býložraví (všežraví) Tesařík obrovský - vyvíjí se v starších dubech, v některých případech i příčinou úhynu stromu, štíhlý, velikost do 60 mm, velmi dlouhá tykadla. Tesařík alpský 1 2 SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

20 Býložraví (všežraví) - mandelinky
Jedna z nejpočetnějších čeledí na světě, několik desítek tisíc druhů, všechny druhy býložravé, larvy volně žijící na listech. Drobnější, maximální velikost ve světě 30 mm, u nás pouze do 15 mm, velký počet druhů patří k významným škůdcům. Mandelinka bramborová SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

21 Býložraví (všežraví) - kůrovci
Lýkožrout smrkový - vyvíjí se ve smrku a jedli, významný kalamitní škůdce, samice vytváří matečnou chodbu, do které klade vajíčka, chodby larev se připojují kolmo a postupně se rozšiřují. Matečná chodba a boční chodbičky larev v kůře stromů se nazývají „požerek“. SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

22 Lýkožrout smrkový a jeho činnost
Požerek SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

23 Tři největší brouci ČR - 1
Roháč obecný - samec - 75 mm Čeleď: Roháčovití Chráněný druh - kategorie ohrožený druh Délka těla: mm SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

24 Tři největší brouci ČR - 2
Tesařík zavalitý - 60 mm Čeleď: Tesaříkovití chráněný druh - kategorie silně ohrožený druh Délka těla: mm SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

25 Tři největší brouci ČR - 3
Tesařík obrovský - 53 mm Čeleď: Tesaříkovití chráněný druh - kategorie silně ohrožený druh Délka těla: mm SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

26 Které pojmy spolu souvisí?
Paličkovitá tykadla Požerek Ponrava Vodní brouk Vírník obecný Hrobařík obecný Lýkožrout smrkový Chroust obecný SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

27 Vyhodnocení b c d a SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

28 Opakování Jakou proměnou se brouci vyvíjejí? Co je to ponrava?
Jaká tykadla mají mrchožroutovití brouci? Co je to požerek? Jaký brouk se vyvíjí ve starších dubech a může být příčinou uhynutí stromu? Jak se jmenuje náš největší brouk? Který brouk je považován za největšího na světě? SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci

29 Použité zdroje Daněk, G.: Zoologie. SPN, Praha, 1978
Nováček, J.: Biologie. Credit, Praha, 1997 SOŠS a SOU Kadaň Zoologie - Brouci