Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TŮŇKO, TŮŇKO KDO V TOBĚ PŘEBÝVÁ? II.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TŮŇKO, TŮŇKO KDO V TOBĚ PŘEBÝVÁ? II."— Transkript prezentace:

1 TŮŇKO, TŮŇKO KDO V TOBĚ PŘEBÝVÁ? II.
slíďáci Dobrý den, my jsme Slíďáci a přijeli jsme k vám ze Vsetína, kde chodíme do základní školy v Rokytnici. Představíme vám druhý díl našeho projektu s názvem Tůňko, tůňko kdo v tobě přebývá II.

2 Michal Navrátil Lukáš Kvapil Noemi Savková Barbora Sušňová
Náš tým se skládá ze čtyř členů a jednoho novináře. Já jsem Noemi Savková Barbora Sušňová Lukáš Kvapil Aneta Kratochvílová A je snámi i novinář Michal Navrátil. S prací nám pomáhaly Sára Seevaldová, Lucie Stolaříková, Hana Novosádová a Sylvie Rosová. Noemi Savková Aneta Kratochvílová Barbora Sušňová

3 Dolní tůňka - nečištěná
Naše tůňky  Horní tůňka - čištěná Plocha 9,05 m2 Hloubka 27 cm V vody 1350 dm3  Dolní tůňka - nečištěná Plocha 8,5 m2 Hloubka 17 cm V vody 850 dm3 Na naší školní zahradě se nacházejí dvě tůňky. Horní, větší tůňka je čištěná, čistí se každé jaro a podzim. Z tůňky se vybírá na podzim spadané listí a na jaře nárůst řas. Do dolní, menší, nečištěné tůňky, se nijak nezasahuje a nechává se volně napospas přírodě. Tůňky byly vybudovány před třemi lety ve svahu se severozápadním ukloněním. Z jihu jsou tůňky zastíněny stromy. Mezi uměle vysazenými rostlinami jsou orobinec úzkolistý a kosatec bahenní. Zavlečenými rostlinami jsou řasy, které se do tůňky dostaly z uměle vysazených rostlin a na nohou ptáků. Živočichům jsme dali možnost, aby si tůňku našli sami. Pokračujeme v práci našich předchůdců, kteří se zabývali zejména měřením pH, dusíku a kyslíku. Tyto údaje jsme převzali z jejich loňské prezentace. Kluci z minulého týmu si tyto údaje, které vidíte v tabulkách, změřili sami. 9,05 m2 8,5 m2

4 Dolní tůňka - nečištěná
Horní tůňka - čištěná Dolní tůňka - nečištěná Takto vypadá horní čištěná a dolní nečištěná tůňka, která je prorostlá vodními rostlinami a řasami. Je výrazně menší a má menší hloubku.

5 Čím je ovlivňován výskyt druhů živočichů v tůňce?
VÝZKUMNÁ OTÁZKA: Čím je ovlivňován výskyt druhů živočichů v tůňce? hypotéza: Na výskyt živočichů v tůňce mají vliv změny pH,teplota vody a vzduchu v průběhu roku a životní cykly živočichů. Zabývali jsme se výskytem živočichů v tůňce. Zkoumali jsme, jaký vliv mají změny hydrologických poměrů a životní cykly živočichů na výskyt živočichů v tůňce. Naší vědecká otázka zní: Čím je ovlivňován výskyt druhů živočichů v tůňce? Domnívali jsme se, že na výskyt živočichů v tůňce mají vliv pH, teplota vody a vzduchu v průběhu roku a životní cykly živočichů.

6 Vzorek živočichů ze dna a vody (různé roční období) a následné určení
Metody práce Sběr živočichů Vzorek živočichů ze dna a vody (různé roční období) a následné určení GLOBE měření Hydrologická měření (pH, teplota, kyslík, dusík) Meteorologická měření V období jara a podzimu jsme odebírali vzorky dna a vody. Správně se mají živočichové odebírat z jednoho čtverečného metru dna, ale naše tůňky jsou malé, a tak jsme pouze nabrali vzorek o velikosti lopaty z každé tůňky. Prováděli jsme také odběry planktonních organismů síťkami. Vyhledali jsme a určili všechny živočichy. Následně jsme určovali a zapisovali živočichy z každé tůňky zvlášť. Další data jsme získali z hodin pěstitelských prací a ekologické výchovy, některé odběry dělal minulý tým a něco jsme odebrali my. Dále jsme si vyhledali všechny životní cykly živočichů, abychom zjistili, jestli mají vliv na jejich výskyt v tůňce. Z GLOBE měření jsme používali hydrologická měření teplot a pH vody v tůňkách doplněná o zjišťování koncentrací kyslíku a dusíku. K tomu jsme používali testy pro zjišťování kyslíku a oxidu dusíku od firmy JBL určené pro akvaristy. Z meteorologických měření jsme využívali údaje o teplotách ke zjištění průměrných zimních teplot.

7 pH Rozdíly v pH jsou malé. Horní tůňku jsme začali čistit až na podzim v roce Do té doby bylo pH v horní tůňce nižší, byla silně zarostena řasami, jejichž odumřelé části se rozkládaly. Po vyčištění hodnota pH horní tůňky stoupla. Dolní tůňka mezitím zarostla řasami, které zde původně v roce 2011 nebyly. A pH pokleslo. Snížení pH je způsobeno rozkladem vegetace v tůňkách. V současné době je pH obou tůněk vyrovnané a na výskyt živočichů pravděpodobně žádný význam nemá.

8 teploty vody Rozdíly v teplotách mezi nádržkami jsou malé, pohybují se kolem 1°C až 2°C, až na jeden odběr v létě, kde byl rozdíl 4°C. Příčinou je menší objem vody v nečištěné tůňce, která se rychleji se rozehřívá i chládne.

9 Graf Teplot vzduchu – zimní období
Na tomto grafu lze vidět porovnání průměrných denních teplot v zimách 10/11, 11/12 a 12/13. Průměrnou teplotu jsme určili tak, že jsme sečetli minimální a maximální teplotu v daném dni a vydělili dvěma. Data jsme získali z GLOBE měření. V grafu je vidět, že se zima 10/11 projevovala střídáním krátkých úseků teplých a chladných období. Mrazy dosahovaly pod -10°C, ale nikdy netrvaly dlouho. V letošní zimě 12/13 se opět střídala kratší chladná a teplá období. Průměrná denní teplota pod -15°C se objevila pouze dva dny, pod -5°C byla spíše výjimečně. Průběh teplot v těchto zimách byl podobný. Zima roku 11/12 (žlutá křivka) byla poměrně mírná, průměrná denní teplota se nepohybovala pod -5°C. Pak ale přišlo období tří týdnů v únoru, kdy průměrná denní teplota byla pod -10°C i pod -15°C a kdy došlo k velkému promrznutí vody v tůňkách, dolní tůňka pravděpodobně promrzla až na dno a proto mnoho larev umrzlo.

10 Práci jsme měli ztíženou zamrznutím tůněk
Práci jsme měli ztíženou zamrznutím tůněk. K vodě jsme se museli doslova probít.

11 Na kořenech vodních rostlin
Příchod živočichů Zavlečení ptáky Na kořenech vodních rostlin Nakladení vajíček létajícími dospělci Z dostupných materiálů jsme zjistili způsoby osídlování volných ekosystémů. V naší tůňce prvotní osídlení proběhlo při umístění rostlin do nádrže. Živočichové sem byli zavlečeni s rostlinami. Jiní živočichové se k nám dostávali vlastními silami. Mohli přiletět např. jepice, pošvatky, komáři, motýlice a vodní brouci a naklást do tůňky vajíčka. Dále se k nám mohli dostat na nohou a v peří ptáků např. žížalice, bahnivka rmutná, perloočka, buchanka. Z blízkého lesa se k nám mohl dostat například slíďák mokřadní. Vlastními silami

12 NAŠI ŽIVOČICHOVÉ Živočichové osidlovali tůňku od roku 2009, první odběr byl proveden na jaře roku Celkem bylo provedeno 7 odběrů. Sledujeme, jestli se živočichové vyskytují pravidelně. Pokud ano, znamená to, že u nás mají vhodné podmínky k životu, a mohou se rozmnožovat.

13 Kroužkovci Podzim 2010 Jaro 2011 Podzim 2011 Jaro 2012 Podzim 2012
Podzim 2010 Jaro 2011 Podzim 2011 Jaro 2012 Podzim 2012 Zima 2012 Jaro 2013 Druh/Rod: Obě tůňky HT DT hltanovka bahenní x chobotnatka plochá nitěnka žížalice Hltanovka bahenní, žížalice a nitěnka se k nám pravděpodobně dostaly zavlečením s vysazenými rostlinami. Vzhledem k tomu, že jsme je našli vícekrát, může to znamenat, že je naše tůňka pro ně vhodná. Chobotnatku plochou jsme našli pouze jednou. Mohla se k nám dostat na nohou či v peří ptáků, ale naše tůňka pro ni nebyla vhodná a tak uhynula. Mohlo se však stát, že jsme ji v našich odběrech neobjevili. V zimě 2011/2012 byl zaznamenán velký a dlouhodobý pokles zimních teplot. Většinu dříve nalezených živočichů jsme na jaře nenašli. Výjimkou je žížalice, která zimu v horní tůňce přežila. Zima 2012/2013 byla poměrně mírná, někteří živočichové se vyskytovali i v jarním sběru, jako třeba hltanovka bahenní a žížalice.

14 MĚKKÝŠI Podzim 2010 Jaro 2011 Podzim 2011 Jaro 2012 Podzim 2012
Podzim 2010 Jaro 2011 Podzim 2011 Jaro 2012 Podzim 2012 Zima 2012 Jaro 2013 Druh/Rod: Obě tůňky HT DT bahnivka rmutná x  x okružák ploský plovatka toulavá hrachovka Bahnivka rmutná se k nám dostala nejspíše na nohou a v peří ptáků. Pro bahnivku je toto zavlečení typické. Okružák ploský a plovatka toulavá byli pravděpodobně zavlečeni spolu s rostlinami a u nás našli vhodné prostředí. Hrachovku jsme našli poprvé letos na jaře, soudíme, že ji k nám také zavlekli ptáci. Uvidíme, zda bude mít u nás vhodné prostředí k životu. Tuhá zima 2011/2012, ani zima 2012/2013 neovlivnila počet nalezených druhů měkkýšů.

15 ČLENOVCI- KORÝŠI Podzim 2010 Jaro 2011 Podzim 2011 Jaro 2012
Podzim 2010 Jaro 2011 Podzim 2011 Jaro 2012 Podzim 2012 Zima 2012 Jaro 2013 Druh/Rod: Obě tůňky HT DT beruška vodní x buchanka  x perloočka Beruška vodní, buchanka a perloočka byly nejspíše dovlečeny s rostlinami. Naše tůňka je pro ně vhodným prostředím a tak se u nás vyskytují a rozmnožují. U perlooček si můžete všimnout, že se vyskytují v podzimních odběrech, protože zimu přežívají pouze vajíčka. V brzkých jarních odběrech se dospělci nevyskytují. Líhnou se později na jaře. Tuhá zima 2011/2012 se výrazně projevila na výskytu korýšů. Našli jsme pouze buchanku, která zimu přežila. Ostatní se v jarním odběru nevyskytovali. Během zimy 2012/2013 nestihla tůňka zcela promrznout, a tak se vliv teploty na výskytu neprojevil.

16 Členovci – hmyz proměna nedokonalá
Podzim 2010 Jaro 2011 Podzim 2011 Jaro 2012 Podzim 2012 Zima 2012 Jaro 2013 Druh/Rod: Obě tůňky HT DT Bruslařka x  x pošvatka - nymfa motýlice šídlo královské vážka ploská znakoplavka jepice - nymfa motýlice - nymfa šídla - nymfa vodule zeměpisná Bruslařka, jepice a šídlo se u nás vyskytli již s prvním odběrem. Tito živočichové byli zavlečeni spolu s rostlinami. U nás našli vhodné prostředí a tak se mohli rozmnožovat. Bruslařky, které se pohybují na hladině, můžeme najít pouze v teplých obdobích. Zimu přežívají dospělí jedinci, kteří jsou schováni v pobřežní vegetaci. Na jaře 2012 jsme nenašli ani bruslařky, ani pošvatky, v dolní tůňce byla všechna šídla mrtvá. Roku 2012 v únoru byly asi po tři týdny tuhé mrazy, které sahaly až pod -25°C . Dolní, menší tůňka tedy promrzla až na dno, proto všechna šídla, které jsme po této zimě našli, byla mrtvá. Další nymfy hmyzu jsme dolní tůňce nenašli. Horní tůňka je větší, nepromrzla až na dno a tak někteří živočichové přežili. Znakoplavky se u nás již po této zimě ale neobjevily. Byly zavlečeny spolu s rostlinami, a kdyby tato zima nenastala, možná by se u nás vyskytovaly do teď. Motýlice a vážka ploská nad tůňkami létají pravidelně v jarních a letních měsících. Tito dospělci byli zaznamenáni v odběru jaro 2011, neboť proběhl až v červnu. Brzké jarní odběry 2012 a 2013 nemohly dospělce zaznamenat. Vodule zeměpisná byla pravděpodobně zavlečeným parazitem, který u nás nepřežívá. Pošvatka se u nás vyskytla později, dostala se k nám přirozeným způsobem. Vajíčka zde nakladla samice, která létá. Šídlo královské se u nás objevuje pravidelně, může mít vhodné prostředí k životu. Tuhá zima 2011/2012 měla velký vliv na hmyz s proměnou nedokonalou. Na jaře jsme našli pouze larvu motýlice a šídla v horní tůňce. V dolní tůňce byly všechny larva šídla mrtvé. Také zima 2012/2013 se projevila na výskytu živočichů, ale již ne tak výrazně. Všechny nalezené larvy byly mrtvé.

17 Členovci – hmyz proměna dokonalá
Podzim 2010 Jaro 2011 Podzim 2011 Jaro 2012 Podzim 2012 Zima 2012 Jaro 2013 Druh/Rod: Obě tůňky HT DT chrostík - larva x komár - larva potápník - larva plavčík malý - larva plavčík malý - imago vírník - imago potápník - imago Chrostík a komár byli zaznamenáni pouze jednou a to v jednom z prvních odběrů, soudíme, že chrostík byl do tůňky zavlečen s rostlinami, a vzhledem ke stojaté vodě u nás nemá vhodné podmínky. Larvy komárů by u nás našli vhodné podmínky, ale vzhledem k tomu, že zde máme mnoho predátorů, mohli se stát jejich potravou. Vírník k nám byl nejspíše zavlečen s rostlinami a našel u nás vhodné prostředí k rozmnožování. Plavčík malý a potápník k nám pravděpodobně přiletěli, nebo se dostali s rostlinami. Larvu potápníka jsme našli pouze jednou a to v roce 2012, uvidíme, zda se u nás rozšíří. U plavčíka přezimují pouze larvy, které se na jaře kuklí na březích. U plavčíka malého máme více záznamů, může tedy u nás mít vhodné prostředí. Larvy většiny brouků jsme našli až v podzimním odběru 2012 a nemůžeme posoudit vliv promrzání tůňky na vývoj jejich životních stádií.

18 Další zástupci: Členovci-pavoukovci, hlístice, ploštěnci
Podzim 2010 Jaro 2011 Podzim 2011 Jaro 2012 Podzim 2012 Zima 2012 Jaro 2013 Druh/Rod: Obě tůňky HT DT hlístice x  x slíďák mokřadní ploštěnka potoční Hlístice se k nám dostala nejspíše s vysazením rostlin. Hlístice žije na dně stojatých vod, a tudíž má u nás vhodné podmínky k rozmnožování a k životu. Slíďák mokřadní se k nám dostal nejspíše z nedalekého lesa a vyskytuje se pravidelně. Ploštěnka potoční se k nám pravděpodobně dostala na rostlinách. Často se nachází v čistých vodách potoků a řek. Naše tůňka není tedy pro ni vhodná. Ani zde neměly zimy na výskyt živočichů vliv.

19 VÝSKYT ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V TŮŇKÁCH
Horní tůňka – čištěná Podzim 2011 Jaro 2012 Podzim 2012 Jaro 2013 Počet nalezených druhů živočichů 8 7 12 10 Dolní tůňka – nečištěná Podzim 2011 Jaro 2012 Podzim 2012 Jaro 2013 Počet nalezených druhů živočichů 10 5 12 8 V obou dvou tůňkách nacházíme na jaře méně živočichů než na podzim. U některých druhů to způsobují životní cykly, například u perloočky. Některé druhy bývají v časném jaře schovány v břežní vegetaci (např.: bruslařka a slíďák mokřadní), na některé druhy má vliv promrznutí tůňky (šídlo královské, jepice). Promrznutí tůněk v zimě 11/12 se projevilo velkým úbytkem počtu druhů v jarním odběru 2012 v dolní tůňce (ukázat počty druhy živočichů – podzim/jaro).

20 Suchozemský hmyz na hladině
Potravní síť slíďák mokřadní Suchozemský hmyz na hladině plankton vyšší rostliny bruslařka znakoplavka larva motýlice buchanka okružák ploský perloočka plavčík malý larva šídla jepice beruška vodní Zajímalo nás, zda pravidelně se vyskytující živočichové nacházejí vhodnou potravu. Obrázek znázorňuje potravní vztahy v horní tůňce. Někteří živočichové se u nás objevili jen jednou, jako třeba komár, ploštěnka potoční nebo vodule. Do potravní sítě jsme je nezařadili. hltanovka bahenní vláknité řasy plovatka toulavá nitěnka detrit ploštěnka potoční

21 Potvrzení hypotézy Hypotéza se z části potvrdila. pH a teplota vody – nemá významný vliv teplota vzduchu – velký vliv mají dlouhotrvající mrazy životní cykly – význam mají u některých druhů PH ani teplota vody neměla zásadní vliv na výskyt živočichů Dlouhotrvající mrazy způsobí promrznutí vody a zničení larev živočichů. Nejpostiženějšími skupinami byly členovci, korýši a nymfy hmyzu. Promrznutí přežívají bez následků měkkýši. U některých druhů živočichů je velmi obtížné zjistit délky vývojových cyklů, jak u vajíček, tak i u larev, např. u jepic přezimují občas larvy, někdy vajíčka, larva šídla přezimuje a přežije, pokud tůňky nepromrznou úplně. Perloočky se na jaře neobjevují, protože zimu přežívají zimní vajíčka. HYPOTÉZA: Na výskyt živočichů v tůňce mají vliv změny pH,teplota vody a vzduchu v průběhu roku a životní cykly živočichů.

22 další vlivy na vývoj živočichů
závěr více informací o životních cyklech, např. kladení vajíček, délka vývoje další vlivy na vývoj živočichů požádat odborníka o pomoc s určováním druhů živočichů A co říct na závěr? Uměle vybudované tůňky vytvořily na zahradě v průběhu tří let velmi zajímavý ekosystém, který je osídlený spoustou bezobratlých. Pořád v něm probíhají změny a stojí za to v práci pokračovat a stále je sledovat. V budoucnu by se mělo zpřesnit určování živočichů např. požádat o radu odborníka. A co udělat letní odběry? Asi zde v létě najdeme více druhů živočichů. Víme o nich všechno? Měli bychom doplnit informace o životních cyklech.

23 zdroje Vidíme, že s tůňkami v Rokytnici bude ještě spousta práce.
Loučí se s vámi vsetínský globe tým. Knihy: Hůrka K. (1980) :Rozmnožování a vývoj hmyzu, Praha SPN n. p. Urban Z., Kalina T. (1980) :Systém a evoluce nižších rostlin, Praha SPN s. p. Buchar J. a kol. (1995): Klíč k určování bezobratlých, Praha, Scientia, spol. s r. o. Rozkošný R. kol. (1980): Klíč larev vodního hmyzu, Praha, Academia Maleninský M. (1996): Klíč k určování vodních breberek, Praha, Centrum pro děti a mládež ČSOP Internet: rybicky.net PODĚKOVÁNÍ PANU KARLU PAVELKOVI A LUKÁŠI SPITZEROVI ZA JEJICH OCHOTU. zdroje


Stáhnout ppt "TŮŇKO, TŮŇKO KDO V TOBĚ PŘEBÝVÁ? II."

Podobné prezentace


Reklamy Google