K situaci víceletých gymnázií v ČR

Prezentace na téma: "K situaci víceletých gymnázií v ČR"— Transkript prezentace:

1 K situaci víceletých gymnázií v ČR
Pavel Škoda

2 Kolik žáků studuje v nižším stupni víceletých gymnáziích
Mýtus „Na víceletá gymnázia odchází zhruba třetina dětí. Podle ministerstva školství je to ale prý příliš. Úřad chce, aby do dvou let na ně směřovalo jen deset procent školáků. Více žáků by si pak mělo vybrat odborné školy, tvrdí náměstek ministra Ladislav Němec. Je to vlastně takový společný projekt krajů a ministerstva, kdy se snažíme revitalizovat učňovské obory a technické obory na středních školách.“  Učňovské obory žáky příliš nelákají. Ministerstvo to chce změnit  Na víceletých gymnáziích počty dětí stagnují. "Ač se to zastavuje, pořád to je hodně, protože to devastuje druhé stupně základních škol," uvedl Josef Dobeš.

3 Kolik žáků studuje v nižším stupni víceletých gymnáziích
Skutečnost Krajská ročenka školství 2010

4 Kolik žáků odchází ze ZŠ
ČR Kapacity Počet zrušených tříd Počet žáků odcházejících průměrně z 1 třídy ZŠ Proti současnému stavu přibude v průměrné třídě ZŠ (žáků) Počet zbylých víceletých tříd Počet zbylých víceletých tříd zřizovaných krajem Počty běžných 5. tříd ZŠ 4 213 -  - Nyní odchází žáků (cca 12,4 %) 11 257 2,7 413 325 Po snížení na cca 10% 9 100 72 2,2 0,5 341 253 Po snížení na 5% 4 550 224 1,1 1,6 189 101 Snížení současného stavu na 10% (zrušení 72 tříd) zamezí odchodu 0,5 žáka z běžné třídy ZŠ Snížení současného stavu na 5% (zrušení 224 tříd, cca 2/3 kraji zřizovaných tříd) zamezí odchodu cca 1,6 žáka z běžné třídy ZŠ Ostatní zřizovatelé, na které kraj nemůže, mají 88 tříd, zatím velmi málo naplněných. Pokud se rozhodnou je zaplnit 30 žáky, bude nutné zrušit ještě dalších 37 tříd krajských gymnázií. Zbyde tak pouze 64 tříd zřizovaných kraji a 88 tříd ostatních zřizovatelů!!! V krajských gymnáziích se tak bude vzdělávat pouze 2,1 % populace!! Vypočteno z dat na delta.uiv.cz

5 DZ ČR, ale požaduje nejméně 25% žáků ve všeobecném vzdělávání.
Kolik žáků přejde na SOŠ a SOU Vypočteno z delta.uiv.cz Na 1 třídu SOŠ a SOU se může uvolnit cca 1,6 žáka, ovšem za předpokladu, že víceletá gymnázia budou zrušena bez náhrady čtyřletými. Tj. za předpokladu poklesu podílu gymnazistů v populaci na méně než 15%!! DZ ČR, ale požaduje nejméně 25% žáků ve všeobecném vzdělávání. Všechny zrušené třídy víceletých gymnázií budou muset být nahrazeny třídami čtyřletých gymnázií, resp. třídami poskytujícími všeobecné vzdělání!!! SOŠ a SOU nezískají žádné žáky!!!

6 Dojde k avizovanému zkvalitnění gymnázií?
Případné snížení podílu na 5% bude znamenat: Zrušení více než 2/3 krajských víceletých gymnázií, tento typ vzdělávání se stane pro děti ze vzdálenějších míst nedostupný nebo tam nebudou chtít dojíždět, tento typ vzdělávání se stane ekonomicky nedostupným pro řadu sociálně slabších rodin, do přeživších gymnázií tak stejně budou jezdit zejména děti z jejich současné spádové oblasti, ČR přijde o řadu talentů, ale k zásadnímu zkvalitnění (myslím již tak spousty kvalitních) gymnázií nedojde, na vše doplatí nadaní žáci ze sociálně slabších vrstev a od center vzdálenějších obcí. Přitom to nijak zásadně nepozdvihne základní školství a SOŠ a SOU to nepřinese vůbec nic. To opravdu chceme?

7 Dojde k avizovanému zkvalitnění gymnázií?
Vždyť nahradíme víceletá čtyřletými! Nejčastější model gymnázia v ČR je 1 třída čtyřletého a 1 třída osmiletého (víceletého) gymnázia – 12 tříd – 360 žáků. Po nahrazení bude nejčastější model 2 třídy čtyřletého gymnázia – 8 tříd – 240 žáků. Slušně financovatelné školy jsou školy s více než 400 žáky. Výsledek úpravy – stovky ekonomicky slabých škol Dosud jsou budovy gymnázií optimálně naplněny. Výsledek úpravy – stovky z jedné třetiny nenaplněných budov Náklady na provoz a údržbu budov budou přibližně stejné. Přímé náklady půjdou za žákem na jinou školu. Výsledek úpravy – nic se neušetří, jen gymnázia přijdou o 1/3 přímých ONIV. Ty bude nutné dofinancovávat z provozu nebo půjde dolů kvalita výuky (méně pomůcek, méně vzdělávání pedagogů, atp.) To opravdu chceme? V minulosti byla gymnázia s 8 třídami běžná, ale to neexistovalo normativní financování.

8 Při zachování současných kapacit se dostaneme na 10% v roce 2017.
Demografická křivka Zdroj: DZ ČR V následujících letech stoupne počet žáků o 1/3, tzn., že podíl odchodů na víceletá gymnázia ještě poklesne. Při zachování současných kapacit se dostaneme na 10% v roce 2017.

9 Víceletá gymnázia prý vykrádají ze základních škol „tahouny“
Není pravda, že ze základních škol odejdou všichni nejlepší žáci. Spousta rodičů ani nechce, aby jejich dítě studovalo někdy gymnázium, řada jich má za to, že jejich dítě je ještě příliš nezralé, někteří nechtějí opustit svůj oblíbený kolektiv, jiným vadí dojíždění. Odchody žáků ze ZŠ jsou dobré pro rozvoj dalších osobností a pro korekci těch již „silných“. Každá větší ZŠ má nejméně jednu specializovanou třídu (na matematiku, na jazyky, na sport, atd.) – tzv. vnitřně diferencovaná ZŠ. Jestli je vytváření vybraných kolektivů na gymnáziích podle někoho škodlivé, pak tyto aktivity ZŠ jsou ještě mnohem škodlivější. Existence hrozby odchodu žáků na osmiletá gymnázia velmi motivuje ZŠ ke zlepšování.

10 Mohou osmiletá gymnázia za propad v PISA?
Já se nejprve ptám: „Jaká je objektivita dat získaných v testování, když nejsou žáci nijak motivováni podat maximální výkon? Není výsledek testování spíše odrazem ochoty žáků zodpovědně vyplnit nějaký další z mnoha jim předkládaných testů, tedy spíše odrazem atmosféry ve společnosti!?“

11 Mohou víceletá gymnázia za propad v PISA?
Když odhlédnu od tohoto problému, pak je zarážející, že: Zásadní a mnohem větší zhoršení výsledků bylo zaznamenáno v mezinárodním srovnávání výsledků žáků čtvrtých tříd. (Zdroj: Výsledky testů TIMMS zveřejněné na webových stránkách UIV, dále studie McKinsey z roku 2010). S tím nemohou mít víceletá gymnázia nic společného. OECD: „Přibližně 80 % rozdílů ve výsledcích žáků základních škol je způsobeno rozdíly v rámci školy, nikoli mezi školami.“ Zdroj: studie McKinsey z roku Že by negativní důsledky vnitřní diferenciace ZŠ!?

12 Péči o talenty lze zajistit vnitřně diferencovanou ZŠ
To je ale podle mého názoru a mých zkušeností zásadní omyl, který je jedním z důvodů současných potíží. Vnitřní diferenciace, zejména typu "nadaní" x "ti ostatní" (např. studijní a nestudijní třídy), je zcela něco jiného než odchod části žáků na víceletá gymnázia. Selekce "nadaní" x "ti ostatní" páchá na dětech neuvěřitelné škody! "Ti ostatní" se začnou považovat za hloupé (dokonce se na to i začnou hromadně vymlouvat - "my jsme ti hloupí"), za hloupé je považují i ti "nadaní" ze sousední třídy a nakonec je za hloupé považují i samotní učitelé (někteří). To vede k velmi "dělné" atmosféře a k těžkému poškození "ostatních" i "nadaných" žáků. Při specializacích (matematické, jazykové atp.) tento efekt bohužel nastává také, jen v trochu slabší míře. Při odchodu na víceleté gymnázium tento jev nenastává. Žáci, kteří na ZŠ zůstávají, nepřevezmou pozici "já jsem ten hloupý" ani tam není nikdo, kdo by je za hloupé považoval (až na některé učitele - aspoň to tak v diskuzích občas prezentují, že jim tam zůstávají ti dále nevzdělavatelní).

13 Čeho si vážím na víceletých gymnáziích
Vzhledem k výběru žáků Na všechno je více času. Lze dělat jinak nemyslitelné aktivity. Žáky může učení bavit. Žákům může být dána mnohem větší samostatnost. Na žáky lze přenést mnohem větší zodpovědnost za své vzdělání. Výsledek Žáci a jejich rodiče jsou se školou spokojeni. Žáci jsou kreativnější, samostatnější a sebevědomější.

14 Čeho si vážím na víceletých gymnáziích
Vzhledem k věkovému rozptylu žáků Žáci mají od útlého věku mezi staršími žáky mnoho pozitivních vzorů (nejvyšším vzorem na ZŠ je „pubertální“ deváťák). Lze uskutečňovat „kulturní perpetuum mobile“, tj. starší žáci učí mladší (zejména v nejrůznější mimotřídní činnosti – školní časopis, divadlo, sbor, sportovní turnaje, filmový klub atp.) a ti, když dojdou do jejich věku, jsou už lepší a opět učí ty mladší. Toto nelze nikde jinde uskutečnit!!

15 Čeho si vážím na víceletých gymnáziích
Ze souběhu ZŠ a víceletých gymnázií Odchod žáků ze ZŠ umožňuje, aby všichni zažili během školní docházky více rolí, a to je pro život velmi důležité. Existence hrozby odchodu žáků na víceletá gymnázia velmi motivuje ZŠ ke zlepšování.

16 Vývoj podílu gymnazistů v populaci po roce 1989
Od roku 90/91 do 2007/8 Gymnázia z 16% na 20% (včetně víceletých) ČR v současnosti …. 20,2 % SOŠ z 27% na 42% !!! SOU s maturitou z 5% na 8% SOU bez maturity z 52% na 30% Počet SOŠ se zvýšil ze 400 na 900! Zdroj: Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989, č.j.: 25461/2009 – 20, publikovaná MŠMT (čísla jsou vyčtena z grafu, a tudíž přiměřeně zaokrouhlena).

17 Vývoj podílu gymnazistů v populaci v posledních 5 letech
Výroční zpráva MŠMT 2010

18 Počet gymnazistů se prý stále zvyšuje
Výroční zpráva MŠMT 2010

19 Víceletá gymnázia jsou jen pro nejnadanější žáky (2,5%; 4 %; 5 %)
Tato představa nemůže být z principu nikdy naplněna. Nevíme, co tím nadáním přesně myslíme. Nevíme, jak ty nejnadanější poznáme . A i kdybychom je poznali, tak oni třeba nechtějí dojíždět, nechtějí opustit kamarády na ZŠ nebo vůbec nechtějí na gymnázium atp. Donutit je nemůžeme a asi ani nechceme. Víceletá gymnázia jsou především cestou pro ty žáky, kteří se chtějí vzdělávat více, než jim umožní jejich základní škola.

20 Berou víceletá gymnázia každého?
Výroční zpráva MŠMT 2010 Na víceletá gymnázia v ČR je průměrně dvojnásobný převis poptávky nad nabídkou.

21 Berou víceletá gymnázia každého?
Ano, některá gymnázia mají nouzi o žáky a berou všechny, kteří se přihlásí. To ale neznamená, že berou špatné žáky. Ti špatní se tam vůbec nehlásí, protože se tam přeci nebudou trápit. A i kdyby tam brali špatné žáky, není to důvod k plošnému snížení počtu žáků odcházejících do osmiletých gymnázií. Je v kompetenci zřizovatele optimalizovat tu konkrétní problematickou školu. Berou víceletá gymnázia trojkaře a čtyřkaře? Tvrzení je viditelně ničím nepodložené a účelové. Stačí se podívat, kolik žáků má v 5. třídě na vysvědčení trojku. Je jich minimum. Reprezentativní průzkum si může MŠMT snadno udělat samo.

22 Je opravdu třeba podporovat odborné vzdělání?
Po 6 letech zůstává ve svém oboru 37% absolventů SOU Ve zcela jiném oboru pracuje 40% absolventů SOU Přechod absolventů SOU do praxe a jejich uplatnění na trhu práce – III. etapa Trhlíková, J. – Úlovcová, H. – Vojtěch,J., Praha, NÚOV 2006, 40 stran. "Vysoký podíl absolventů SOU - téměř 40 % - se v období 6 let od ukončení přípravy na SOU realizuje ve zcela jiném oboru, než na jaký byli během svého studia na SOU připravováni, to znamená, v oboru, kde odborné znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na SOU, nejsou zapotřebí. " Po 3 letech zůstává ve svém oboru 31% absolventů SOŠ Ve zcela jiném oboru pracuje 40% absolventů SOŠ Přechod absolventů SOŠ do praxe a jejich uplatnění na trhu práce – II. etapa Trhlíková, J. – Úlovcová, H. – Vojtěch,J., Praha, NÚOV 2007, 46 stran. Tyto údaje zahrnují ty absolventy, kteří vstoupili po maturitě na SOŠ rovnou do praxe.

23 Je opravdu třeba podporovat odborné vzdělání?
"Nejfrekventovanějším důvodem, proč absolventi SOŠ odešli pracovat do jiného oboru, je, že se jim nepodařilo získat v oboru vhodné pracovní uplatnění, jinými slovy nezájem zaměstnavatelů o absolventy s daným oborem vzdělání." "Poměrně často nacházejí zaměstnání ve službách souvisejících s péčí o zákazníky, pracují například jako konzultanti v obchodě, v reklamě, jako referenti klientských center v pojišťovnách, bankách, jako operátoři telefonních služeb. Dále se uplatňují například v oblasti související s kontrolou kvality (technici kvality), pracují ve skladech, jako operátoři nebo v logistice. Relativně často obsazují místa asistentek, pracují v administrativě, jako referenti na úřadech nebo na poště. Uplatnění mimo svůj obor nacházejí také v pohostinství, jako barmani, prodavači u stánků a podobně." Ukazuje se, že vztah mezi získaným vzděláním a pracovním uplatněním je v současné době poměrně volný, a to jak u vyučených, tak i u maturantů na SOŠ. Tato zjištění podporují představu o nutnosti připravovat flexibilní pracovní sílu, schopnou reagovat na situaci na trhu práce, doplňovat a rozvíjet svoji odbornou kvalifikaci podle aktuálních potřeb zaměstnavatelů a celoživotně se vzdělávat.

24 Je opravdu třeba podporovat odborné vzdělání?
V České republice se ve všeobecně vzdělávacích oborech vzdělává zhruba 25 % žáků středního vzdělávání. Průměr za země EU se pohybuje okolo 80 % žáků ve všeobecně zaměřeném vzdělávání. Nižší zastoupení žáků ve všeobecně vzdělávacích oborech středního vzdělávání je způsobeno především silnou tradicí vzdělávání v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou bez praktické přípravy, které je u nás velmi oblíbené. Výroční zpráva MŠMT 2010

25 Nezaměstnanost absolventů SOU
"Závažnou skutečností je zjištění, že velmi vysoký podíl absolventů se v období šesti let od ukončení studia na SOU setkal alespoň s krátkodobou nezaměstnaností - přibližně 72 % bylo ve sledovaném období od ukončení studijní přípravy na SOU nezaměstnaných …" Přechod absolventů SOU do praxe a jejich uplatnění na trhu práce – III. etapa Trhlíková, J. – Úlovcová, H. – Vojtěch,J. Praha, NÚOV 2006, 40 stran.

26 Poznámka na závěr Ano, na víceleté gymnázium se občas dostane i pár žáků, kteří by tam být neměli, ale to je jen drobná daň za všechna pozitiva, která víceletá gymnázia při rozumné 10% míře odchodů přinášejí. Těmto žákům nic nebrání v jejich odchodu zpět na ZŠ nebo po kvartě na jiný typ střední školy. Ostatně v původních historických víceletých gymnáziích to bylo zcela běžné. Představy o tom, že to byly elitní školy pro pár vyvolených, jsou, jak se lze dočíst v historických materiálech, zcela mylné.