Kvalita jako součást systému dalšího vzdělávání Liberec,

Prezentace na téma: "Kvalita jako součást systému dalšího vzdělávání Liberec,"— Transkript prezentace:

1 Kvalita jako součást systému dalšího vzdělávání Liberec, 13.11. 2008
Zdeněk Palán

2 dopad světové finanční krize na české firmy
Hospodářské komora ČR - průzkum (listopad 2008) českých firem a podnikatelů. nadpoloviční většina tuzemských firem pociťuje krizi přímo na svém hospodaření a přichází v jejím důsledku o miliony korun nejčastější dopady krize představuje méně zakázek (49,6 % firem) a horší platební morálka odběratelů (19,2 % firem) Chystá se utlumení investic a omezení plánovaného růstu mezd. Mezi nejpostiženější odvětví patří sklářství, obuvnictví a textilní průmysl. Problémy však čekají i automobilový průmysl a stavebnictví. 88,5 % firem přijde o miliony korun; 9 % odhaduje ztráty na desítky milionů a 1,6 % hovoří dokonce o stovkách milionů. Polovina respondentů očekává v příštím roce další zhoršení. Ve zlepšení věří 31,6 % firem. vč. rozvoje lidských zdrojů

3 Nezbytnost dalšího vzdělávání
vědeckotechnický rozvoj další vzdělávání potřeba kompetentnosti výstup z počátečního vzdělání vzdělávání lidských zdrojů je pomalejší než rychlost změn v prostředí posun technického rozvoje je rychlejší než schopnost vyrovnávat se s novými poznatky zákon vzácnosti (hranice produkčních možností i ve vzdělávání) neadresné „vzdělávání pro vzdělávání“, syndrom „otáčivých dveří“

4 DV v situaci hospodářské recese
Představitelé firem jako Marks and Spencer, BT, CBI a další podepsali dopis zaměstnavatelům, který se objevil v tisku a apeloval na to, aby udrželi nebo dokonce zvýšili investice do vzdělávání. Mimo jiné se uvádí: „ ….. nyní je vhodná doba zachovat investice do talentovaných lidí, protože právě oni pomohou krizi překonat. V těžké době to bude jejich zanícení, produktivita a schopnosti, které firmy udrží konkurenceschopné. Investování do nových dovedností zajistí firmám silnější pozice i v době, kdy se ekonomika vzpamatovává“. Britská Commission for Employment and Skills (UKCES) zahájí plán Simplification of Skills in England (Zjednodušení získávání dovedností v Anglii) a bude spuštěn internetový nástroj, který umožní zaměstnavatelům vytvářet na míru plány v oblasti rozvoje dovedností pro své firmy

5 Kvalita jako součást systému
Kvalita učení je ovlivněna faktory fyziologickými (zdraví, fyziologická svěžest, vyplývající z dobrého spánku, dostatečného odpočinku, správné životosprávy, udržování pravidelného režimu, optimální stav organismu v době studia faktory psychickými (vnitřní pohoda v okamžiku učení, pracovní svěžest, schopnost psychického soustředění faktory vnějšího prostředí (teplota, ovzduší, osvětlení, zvukové podněty, prostředí pracoviště,…) Základní předpoklady: kvalita vzdělávací instituce, kvalita lektorů, kvalita vzdělávacího programu Kvalita ve vzdělávání obvykle chápána jako splnění nebo překročení požadavků odběratelů (posluchačů, podniků, státu, normativů, apod.). Je proto jedním ze základních prvků systému.

6 Dělba odpovědnosti moci otevřenost, dostupnost,
stát podnik uznávání, uplatnitelnost kvalita, financování, legislativa, poradenství umět chtít škola, rodina osobnost, sociální okolí vzdělávací percepce motivace,aspirace

7 Problém kompetentnosti
The Adler Group, 2007: 76% nedostatek kvalifikovaných je rostoucí a velký problém 63% - pocit, že kvalita uchazečů klesá (relativnost) nedostatek manažerských dovedností poškozuje konkurenceschopnost Manpower, 2008: třetina českých zaměstnavatelů – nedostatek kvalifikovaných 44% - budoucnost = problém hledání a udržení talentů Deloite, 2008: na světě je více pracovních míst než kvalifikovaných uchazečů globální základna talentů se stále snižuje VŠE Praha, 2007: většina českých podniků nepovažuje své zaměstnance za konkurenceschopné na mezinárodním trhu práce

8 ÚČAST NA DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ populace let Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 2003, Eurostat 2005

9 VHODNĚJI: CHCEME BÝT MONTOVNOU EVROPY?

10 CHCEME BÝT MONTOVNOU EVROPY?
podle výzkumu Eurostatu se v dospělosti vzdělává 29 % procent Čechů, což je pátý nejhorší výsledek ze všech 25 států Evropské unie průměrně si v zemích EU zlepšuje znalosti a kvalifikaci 42 % dospělých. Nejvíce v Rakousku, Lucembursku, Slovinsku nebo Dánsku, kde se mezi 15. a 64. rokem života učí přes 80 procent dospělých; na Slovensku 60% lidé nepřijali celoživotní učení za své. Dalšímu vzdělávání není přizpůsoben ani český vzdělávací systém. Základní škola nebuduje potřebu stále se učit problematická orientace národního hospodářství nedostatečná motivace, nedostatečný zájem ze strany státu, nízká nezaměstnanost Soustředí se jen na studijní typy, kterým se dostává všeobecného vzdělání, jež může být základem k celoživotnímu učení. Ostatní jsou vedeni tak, že co se naučí na základní škole, jim stačí až do konce života. Změnit by se proto podle ní měl přístup učitelů, musí k učení motivovat všechny děti.

11

12 POSTAVENÍ ČR VE SVĚTĚ (?)
World Competitiveness Yerbook, 2006 (300 kritérií): Konkurenceschopnost ČR 36. místo ze Maďarsko Slovensko Polsko Světové ekonomické fórum (výzkum publikovaný – účast globálních obchodních lídrů): I přes finanční krizi zůstává americká ekonomika nejkonkurenčnější na světě. Většina zemí v první desítce je z Evropy. Na druhém místě z celosvětového pohledu je Švýcarsko, následuje Dánsko a Švédsko. Velká Británie klesla na dvanáctou pozici. Jedinými asijskými zeměmi v první desítce jsou Singapur a Japonsko. Mezi velkými rozvíjejícími se ekonomikami vede Čína, která je na třicátém místě (o čtyři příčky výše než loni).

13 NÁZORY ZAMĚSTNANCŮ Eurobarometr, 2007 45% zaměstnaných v EU si nemyslí, že vzdělávání je nutné pro kariérový postup 65% v ČR si myslí, že jejich vzdělání pro postup je dostačující (Slovinsko 33%. Dánsko 34%, Francie 37%) čím starší, tím méně považují vzdělávání za nutnost čím déle studovali, tím víc chtějí studovat 50% v EU si myslí, že by jim další vzdělávání prospělo, ale nemá možnost 29% dělníků a 15% manažerů.

14 NA VZDĚLÁVÁNÍ VYNAKLÁDAJÍ PODNIKY z ceny práce
Výdaje podniků činily celkem 5,09 mld Kč. Francie 5,9 Portugalsko 3,8 Nizozemí, Irsko 3,1 SRN, Belgie 2,5 Řecko 2,4 ČR 1,1 EU 3,5

15 15

16 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Otevřená ekonomika se vyznačuje vysoce konkurenčním prostředím, což se projevuje i na trhu práce. Přes zvyšující se počty účastníků dalšího vzdělávání je potřeba posilování pozice dalšího vzdělávání stále naléhavější. Velkým problémem dalšího vzdělávání v ČR je nedostatečný koncepční přístup k této problematice. Citlivou otázkou je rovněž problematika přijímání dalšího vzdělávání jako priority v rámci interní politiky podnikatelského sektoru. Cíle Usnadnění individuálního přístupu obyvatel ČR k dalšímu vzdělávání a zvýšení jejich motivace k celoživotnímu učení Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání a posílení informovanosti o nabídce dalšího vzdělávání

17 ŠANCE ? Implementace strategie CŽU
Stimulovat jednotlivce i zaměstnavatele k rozšíření účasti na dalším vzdělávání a ke zvýšení investic do dalšího vzdělávání, provázat systémovou a programovou složku finanční podpory dalšího vzdělávání Zajistit uznávání různých vzdělávacích cest k získání kvalifikace Vytvořit podmínky pro sladění nabídky vzdělávání s potřebami trhu práce Rozvinout nabídku dalšího vzdělávání podle potřeb klientů a zajistit dostupnost vzdělávacích příležitostí Zvýšit úroveň vzdělávání zaměstnanců podniků tak, aby se stalo účinným faktorem posilování konkurenceschopnosti podniků a profesní flexibility zaměstnanců Zvýšit kvalitu dalšího vzdělávání Rozvinout informační a poradenský systém pro uživatele dalšího vzdělávání

18 ŠANCE … OPVK Podpora individuálního vzdělávání občanů - PIVO (MŠMT 4,7 mld ) Rozvoj a implementace NSK II. (MŠMT, NÚOV ) Koncepce dalšího vzdělávání ( MŠMT, NÚOV ) UNIV II. Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení (MŠMT, NÚOV, 1 mld, do 2015) Národní a systémové projekty Institut trhu práce (MPSV, NVF, HK - ESF ) Kvalita v DPV ISYS (MPSV – informační systém poradenství v DV) Národní systém povolání Praha 6. listopadu (ČTK) - Česko letos nevyčerpá všechny peníze, které mohlo získat z Evropského sociálního fondu (ESF). Z programu pro rozvoj lidských zdrojů vybere asi 92 procent přidělených financí. Na jednání sněmovního sociálního výboru to řekl ministr práce Petr Nečas (ODS). Podle něj byly totiž kvůli nízké účinnosti některé projekty zastaveny. V Bruselu tak ČR nejspíš nechá desítky milionů korun.

19 Děkuji za pozornost palan@nvf.cz