Zkušenosti z řízení o stanovení průzkumných území pro ložiskový průzkum Pavel Lhotský G E T s.r.o.

Prezentace na téma: "Zkušenosti z řízení o stanovení průzkumných území pro ložiskový průzkum Pavel Lhotský G E T s.r.o."— Transkript prezentace:

1 Zkušenosti z řízení o stanovení průzkumných území pro ložiskový průzkum
Pavel Lhotský G E T s.r.o.

2 Vývoj legislativního rámce (1988 – 2013)
Původní zákon č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu instituty jako ložiskový průzkum či průzkumné území vůbec neobsahoval (šlo o posílení role ČGÚ a jeho předsedy) tyto instituty spolu s požadavky na odbornou způsobilost zavádí až novela ČNR 543/1991 Sb. – do října 1992 kompetence MHPR, do listopadu 1996 MH, od té doby MŽP (poslední novela kompetenčního zákona 272/1996 Sb. – MPO: ústř. orgán st. správy, mj. …pro tvorbu jednotné sur. politiky a využívání ner. bohatství…(což jsou dle § 5 HZ výhradní ložiska nerostných surovin), MŽP …pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou… příchod Šponara a lidí z MH na MŽP) MPO (Nouza a spol.) v součinnosti s MŽP připravují první surovinovou politiku, kterou vláda v listopadu 1999 schvaluje (zamezení průzkumu zlata, podpora průzkumu vyhrazených nerostů z neveřejných zdrojů) v politické reakci na kauzy kolem průzkumů zlata v 90. letech (Kužvart) vzniká klíčová novela č. 366/2000 Sb. – účastníky řízení se stávají obce a občanská sdružení, jsou definovány podmínky, které umožňují ministerstvu žádost o stanovení PÚ zamítnout Další novely reagují na změny (zřízení krajů, vstup do EU, implementace směrnic EU – ropa, zemní plyn, naposled č. 85/2012 Sb - ukládání CO2 do podzemních horninových struktur) Obdobný zákon má pouze Slovensko, u nás byl v letech 1991 – 2012 celkem 12x novelizován! Celý svět problematiku průzkumu řeší standardně - horním zákonem.

3 Kdy ministerstvo žádost o stanovení PÚ zamítne (§4a GZ):
Pokud: se navržené PÚ zcela nebo zčásti překrývá s PÚ již stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo se stanoveným DP, byl na ložisko udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení DP jiné osobě než žadateli, žadatel neprokáže požadovanou bezúhonnost nebo oprávnění k hornické činnosti, u vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu žadatel neprokáže technickou nebo finanční způsobilost, žadateli bylo v posledních deseti letech zrušeno PÚ podle § 21 tohoto zákona. Klíčová dikce (odst. 6): Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále zamítne zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou politikou, státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska.

4 Statistika PÚ (zdroj: oficiální databáze z mzp.cz)
k je v ČR celkem platných 65 PÚ v celkové ploše 3802,73 km2 z toho 18 PÚ pro zvláštní zásahy do zemské kůry (13 zásobníky zemního plynu, 5 podzemní ukládání CO2 ) v ploše 383,71 km2 47 platných průzkumných území pro ložiskový průzkum reprezentuje: 17 PÚ stanovených pro ropu a zemní plyn (3356,9 km2) 3 PÚ stanovená pro hořlavý zemní plyn (22,19 km2) 4 PÚ pro výhradní ložiska nevyhrazeného nerostu (štěrkopísek, celková plocha 2,75 km2) pouze 23 PÚ pro vyhrazené nerosty (v celkové ploše 35,41 km2) nejvíce živcové suroviny (6 PÚ v ploše 3,8 km2 ) dále keramické suroviny (kaolín, jíly), bentonity 4x Sn-W-Li +/- Rb, In rudy (Cínovec, ¨Zlatý Kopec) 1x cementářské suroviny Domácí rekordmani: Největší PÚ: 1640,32 km2 (Svahy ČM, MND a.s.) Nejmenší PÚ: 0,19 km2 (Pertoltice, výhr. ložisko štěrkopísku) Nejvíce platných PÚ: 13 (MND a.s.), dále 8 (Unigeo) - vše ropa, plyn Nejdéle platná PÚ: (Uhřice – podz. zásobník v ploše 3,87 km2) ??? co tam tak dlouho budou zkoumat ???

5 PÚ – plošná distribuce (celková plocha 3802,73 km2 ):

6 Atributy průzkumného území
Rozhodnutí o stanovení PÚ je třeba chápat jako výhradní právo žadatele na vyhledávání a průzkum konkrétních vyhrazených nerostů nebo průzkum výhradního ložiska nevyhrazených nerostů po přesně stanovenou dobu, v přesně vymezeném území a za podmínek stanovených v rozhodnutí (nikdo jiný toto právo nemůže získat) Žadatel na stanovení PÚ nemá právní nárok (několik nálezů a výkladů NSS) Stanovení PÚ nemá formu územního rozhodnutí, není součástí ÚPD Rozhodnutí o stanovení PÚ neumožňuje jakýkoliv zásah do přírody a krajiny (precedentní Rozhodnutí ministra ŽP ze dne 15. září 2006, č. j. 5138/M/06, 63708/ENV/06) Rozhodnutím nemá žadatel povoleny vlastní geologické práce a jejich lokalizaci ani schválenou metodiku (projekt) konkrétních geologických prací, Rozhodnutí nelze považovat za schválení záměru podléhajícího posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí či záměru uvedeného v ustanovení § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (samotná existence průzkumného území takovým záměrem není a ani být nemůže - Rozhodnutí ministra ŽP ze dne 15. září 2006, č. j. 5138/M/06, 63708/ENV/06) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum je příjmem obcí ( Kč/km2 v 1. roce Kč/km2 za každý další rok dělí se mezi obce podle velikosti katastrů v PÚ)

7 Co MŽP hodně vadí: Že na kraje (KÚ) přešla kompetence vyjadřovat se k projektům geologických prací a jejich změnám, které obsahují strojní vrtné práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m Krajský úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří z hlediska zájmů chráněných zvláštními předpisy.(např. o ochraně přírody a krajiny). V odůvodněných případech může zadavateli uložit opatření expertního posouzení Českou geologickou službou, biologického hodnocení nebo jiného odborného posouzení nebo podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací přiměřenou dobu odloží. To by MŽP chtělo dělat samo, na krajích tomu prý vůbec nerozumějí!!! Co ministerstvo v žádosti o stanovení PÚ nově vyžaduje (nechcete-li čekat na výzvu OVSS k doplnění Vámi podané žádosti nebo proti těmto požadavkům podávat rozklad)

8 (zatím nepravomocné rozhodnutí v případě žádosti o stanovení PÚ Peruc)
Už ve fázi vyhledávání v žádosti uvést rozsah a způsob provádění etapy průzkumu (zatím neexistujícího, ryze virtuálního ložiska)! Reakce ministerstva na: disproporci mezi členěním ložiskového průzkumu na etapy (§ 2, odst. 4 GZ - vyhledávání, průzkum, těžební průzkum) a účelem stanovení PÚ (§ 4a, odst. 1 – vydává se pro obě etapy, tj. pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska) Dikci ods. 6 §4a GZ (další veřejný zájem převyšující zájem na dalším průzkumu) GZ (§ 2) jasně říká: Vyhledávání lze realizovat pouze na území, kde ložisko vyhrazeného nerostu nebylo nalezeno a evidováno. Účelem je mj. ložisko nalézt, provést výpočet vyhl. zásob a vymezit střety zájmů pro další průzkum, Průzkum je možné provádět na již známém a evidovaném ložisku, kde dosud nebyl stanoven DP. Účelem je získat údaje, potřebné k provedení výpočtu prozkoumaných zásob, ke stanovení dobývacího prostoru včetně dat, nutných ke zpracování studie EIA, Tj. předpokládat, že: V PÚ bude ložisko nalezeno, ověřeno, stanoveny podmínky využitelnosti (schvaluje MŽP) Bude proveden a schválen výpočet vyhledaných zásob (schvaluje MŽP) Bude vydáno osvědčení o výhradním ložisku (vydává MŽP) MŽP má tímto v rukou všechny trumfy, jak výhradní ložisko nestanovit! Přesto, že u řady výhradních ložisek není etapa průzkumu nutná (stačí vyhledané zásoby) tak právě: Chybějící popis rozsahu a způsobu provádění prací etapy průzkumu při vyhledávání ložiska vyhrazených nerostů může být důvodem pro nestanovení PÚ!!! (zatím nepravomocné rozhodnutí v případě žádosti o stanovení PÚ Peruc)

9 Už v etapě vyhledávání v žádosti uvést jednoznačný popis předpokládaného následného využití výhradního ložiska (aby mohlo vážit, zda neexistuje další veřejný zájem, který převýší zájem na jeho následném využití) Příklad požadavků na doplnění (ropa a zemní plyn) Detailní způsob těžby (konstrukce těžebních vrtů, způsob jejich provedení počet, hloubka atd.) Způsob provedení hydraulického štěpení Složení štěpícího roztoku Předpokládané množství štěpícího roztoku, Způsob odvádění a likvidace použitých vod a roztoků, Opatření na ochranu povrchových a podzemních vod, Způsob bezpečné likvidace vrtů. Tj. prakticky v rozsahu dokumentace POPD včetně plánů sanace a rekultivace, ale pro ryze „virtuální“ ložisko Doufám, že ministerstvo si je plně vědomo obecně platné skutečnosti, že veřejný zájem jako celek je ze své samotné podstaty dynamická, v čase proměnlivá kategorie, u které má význam každého z dílčích veřejných zájmů různou váhu, danou konkrétní ekonomickou, sociální a environmentální situací a že tento fakt promítá do své správní činnosti. V této souvislosti by mělo ministerstvo hledat především odpověď na otázku: umíme v horizontu 10 – 20 let v daném PÚ identifikovat všechny dílčí veřejné zájmy, kvantifikovat jejich budoucí význam, určit jejich váhu a ověřitelným způsobem prokázat, že ve svém souhrnu převyšují nad zájmem na využití výhradního ložiska? Dokáže MŽP jednoznačně vyloučit, že v této době nebudou mít např. ekonomická situace země (podmíněná dostupností a cenou energetických vstupů), sociální situace regionu (podmíněná právě stavem místní ekonomiky) či prvky environmentální ochrany v hodnocení veřejného zájmu zcela jinou váhu než mají dnes?

10 Na protahování správních řízení a zamítání žádostí o stanovení PÚ se mimo jiné podílejí tyto důvody:
nezájem MŽP jako reprezentanta státu, tj. zástupce výhradního vlastníka a spolutvůrce surovinové politiky o poznání nerostného bohatství ČR a jeho udržitelné budoucí využití oficiální šíření polopravd a účelových informací (mediálně vžité termíny „průzkum těžby, těžba průzkumem“) pro vyhledávací etapu průzkumu, nepravdivá tvrzení, že tyto průzkumy jsou de facto malotěžbou – neznalost údajů, uvedených v žádostech, absence služebního zákona a sílící politické tlaky na prvoinstanční úředníky (OVSS) liknavý přístup prvoinstančních i odvolacích orgánů, především nedodržování zákonných termínů ve všech fázích správních řízení (oddalování rozhodnutí, za které nesu zodpovědnost) sílící radikalizace společnosti – negativní vnímání zahraničních investorů a těžařů jako zlatokopů rostoucí vliv NIMBY efektu, sílící vliv ekologických organizací, neochota (neschopnost ?!) státu jejich názory kvalifikovaně vyvracet (shale gas, zlato), snaha MŽP mít průzkum jako celek plně pod kontrolou (tj. včetně schvalování projektů geol. prací se zásahem do pozemku /nyní krajské úřady/ a možnosti uplatnit istituty zákona 100/2001 sb. o EIA – zjišťovací řízení, stanovisko posouzení vlivů na ŽP), vzbuzování „planých“ nadějí v průzkumném a těžebním sektoru (zlato, žádná diskriminace, Raw Material Initiative) ve fázi tvorby nové surovinové politiky.

11 Kdo a jak o žádosti rozhoduje:

12 V první instanci v souladu s principy správního řádu úředníci jednotlivých OVSS (často bez geologického vzdělání) s územní působností v hranicích bývalých komunistických krajů (správní řízení vede ten OVSS, v jehož působnosti se nachází většina plochy navrženého PÚ) Správní řád mj. stanovuje jasné lhůty pro vydání rozhodnutí (nejpozději do 30 dní od zahájení řízení, + max. dalších 30 dnů, jde-li o zvlášť složitý případ, 15 dní na odvolání. Stejné lhůty platí pro rozklad.) – stanovení PÚ je vždycky velmi složitý případ, někdy nestačí ani 2 roky Geologický zákon (§ 4) ukládá jasné požadavky, co musí žádost obsahovat Zlatým pravidlem úředníků všech OVSS v poslední době je, že žádná žádost o stanovení PÚ není úplná!!! Požádám o doplnění, tím řízení nejméně na měsíc přerušuji a odkládám svoje rozhodnutí. Když žadatel moje požadavky v daném termínu nesplní, tak řízení zastavím! Ať se klidně odvolá k ministrovi! Nic nezkazím, když nadefinuji požadavky na doplnění žádosti o: Stanovisko vodoprávního úřadu dle § 18 zákona o vodách k ochranným pásmům vodních zdrojů v PÚ Stanovisko orgánu ochrany přírody, zda tento „záměr“ nemůže mít negativní vliv na příznivý stav ochrany lokalit nebo celistvost systémů Natura 2000 (jak lze stanovením PÚ – administrativním aktem nepříznivě ovlivnit EVL či ptačí oblasti ???) Na radu právních elit MŽP (rozkladová komise ministra) budu požadovat jednoznačný popis předpokládaného následného využití výhradního ložiska (co na tom, že ve fázi jeho vyhledávání nevím, zda se v území vůbec nachází, kde je lokalizováno, jaké jsou jeho základní parametry)

13 Další úřednické trumfy, jak vydání rozhodnutí odložit:
Požaduji něco, co je protizákonné (nebo na samé hraně) a dám žadateli na splnění dost času (třeba 1 rok) – žadatel buď podá ve lhůtě rozklad (ten nemá odkladný účinek) a věc řeší rozkladová komise ministra – ta se sejde bůh ví kdy a buď mi vysvětlí, v čem jsem pochybil, nebo mi rozhodnutí posvětí) Příklad: správní orgán nás dne 4.2. vyzval k doplnění žádosti o předložení závěru zjišťovacího řízení ve smyslu § 7 zákona EIA, pokud tento bude znít, že „záměr stanovení PÚ“ není nutné podle zákona EIA posuzovat. Pokud závěrem zjišťovacího řízení bude, že „záměr“ – tj. žádost o stanovení PÚ je nutné podle zákona EIA dále posuzovat, pak je nezbytné předložit stanovisko k posouzení vlivů provedení tohoto „záměru“ na ŽP. Lhůta: Vydám rozhodnutí při plném vědomí toho, že jsem opomenul zohlednit zásadní skutečnosti, které žadatel v průběhu řízení uplatnil – především zúžení žádosti dle § 45 odst. 4 správního řádu. Žadatel se odvolá, věc dostane rozkladová komise ministra – ta se sejde bůh ví kdy, dá žadateli za pravdu a věc se mi znovu vrátí (ale už po volbách, takže vím, jak jsou rozdány karty a co si mohu dovolit) Žádost o stanovení průzkumného území (černé uhlí v Mělnické pánvi): Rozhodnutí OVSS padlo: Rozklad podán: Ministr rozhodl: (vrátil žádost k novému projednání a rozhodnutí) K dnešnímu dni: ( 70 dní - nic se již tradičně neděje)

14 Pár dalších příkladů z praxe:
Žádost o PÚ na ropu a zemní plyn: Žádost podána 71 dní trvalo než byla: publikována výzva k podání konkurenčních žádostí ve Věstníku EU 90 dní se ze zákona čekalo na výsledek (zda se najde konkurenční žádost) bylo tehdejším odborem ochrany horninového a půdního prostředí zahájeno správní řízení potud vše v pořádku 58 dní je klid, po měsíci navštěvuji úřednici OVSS s dotazem, zda je vše v pořádku a není třeba něco doplnit. Informuji ji, že jsme navštívili a osobně informovali všechna obecní zastupitelstva včetně správy CHKO – s výjimkou jedné všichni se stanovením PÚ souhlasí. Na můj dotaz, zda PÚ bude stanoveno do září dostávám odpověď : „to né, nejdřív na jaře příštího roku!“ , tj. těsně před vypršením zákonné 60ti denní lhůty, je nám doručena výzva k odstranění nedostatků žádosti, která má zjevné vady (chybí lhůta k odstranění, de facto požadují detailní projekt geologických prací, stanoviska vodoprávního úřadu, orgánu ochrany přírody včetně kraje, kterého se PÚ vůbec netýká atd.) Při ústním jednání nám pracovnice SCHKO klidně do očí řekne, že jsme se správou CHKO nejednali Celou záležitost přebírá renomovaná právní kancelář Ani jim se do dnešní doby – dva roky – dva měsíce – dva dny nepodařilo přimět OVSS k vydání jakéhokoliv prvoinstančního rozhodnutí (žádost je dokonale „zaparkovaná“) Důsledky: Většina obecních zastupitelstev po masivní kampani ekologistů mění názor, Vyhledávání je spojeno s těžbou a nazváno novým slovem z ekologického slovníku „EKOCIDA“ Starostka okresního města spolu s ekologisty letos místo oslav MDŽ pořádá 1. celosvětovou „vědeckou“ konferenci a „lid“ (tj. školou povinné děti) vyhání těžaře z blízkého hradu Vědci: paleontolog (Fatka), ekologista samouk a samozvanec (Malík), ekolog chemik (Moldán) Pro nás – kromě poučení ztráta zajímavé zakázky Pro stát – ztráta jedinečné možnosti získat nové informace, zaplacené ze soukromých prostředků

15 Vyhledávací průzkum černého uhlí
podána Žádost o stanovení PÚ na plochu, kde není žádné výhradní ložisko uhlí evidované (cílem byl převod cca 0,5 mld. t prognózních zdrojů do zásob vyhledaných) se k žádosti kladně vyjádřily dotčené orgány státní správy a obce, do jejichž katastru PÚ zasahuje, Ani přes kladná stanoviska a uplynutí 60 dní OVSS žádné rozhodnutí nevydává, bylo na novou žádost několika obcí svoláno jednání, kde byl obcím podrobně vysvětlen program geologických prací vyhledávacího průzkumu Do byl správní orgán zcela nečinný, Po neuvěřitelných 400 dnech vydává OVSS rozhodnutí, kterým PÚ nestanovuje Hlavní důvody: žádost neobsahovala rozpracování případné následné etapy průzkumu s.s. a nezabývala se problematikou následného využití výhradního ložiska Tím nemělo MŽP možnost posoudit další veřejné zájmy!!! – podán rozklad, dodnes (dalších 107 dní) bez výsledku!! Závěr: chystaná novela HZ sice definuje černé uhlí jako strategický vyhrazený nerost, ale stát na vymezení nových výhradních ložisek a zavedení jejich územní ochrany (CHLÚ) nemá zájem!!!

16 Nezapomenutelné výroky z dílny MŽP
„ ministerstvo zdůrazňuje, že citované rozhodnutí ministra bylo vydáno ve věci Stanovení průzkumného území Zubří pro vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů ropy a zemního plynu. Ovšem v tomto případě se jednalo o konvenční ložiska ropy a zemního plynu, nikoli vázané na paleozoické sedimenty. Obě žádosti (průzkumná území) tak lze srovnávat pouze obtížně.” „ Ministerstvo vyzývá k předložení stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny, zda může mít „záměr“ (tj. stanovení PÚ) samostatně nebo ve spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost EVL nebo ptačí oblasti. A to přesto, že ze žádosti vyplývá, že v rámci průzkumu budou prováděny pouze kamerální práce. …“ Pro detailní popis předpokládaného budoucího využití ložiska „ ...platí, že musí být proveden způsobem v daném čase nejjednoznačněji možným, a pokud v tomto čase přichází do úvahy více variant budoucího způsobu využití, musí být opět způsobem aktuálně nejjednoznačněji možným popsána každá z nich…“ vedení ministerstva přijalo závěr omezit průzkum a případnou těžbu vltavínů pouze na lokality již postižené těžbou černých kopáčů, a to za podmínky jejich sanace a rekultivace A ministr Chalupa nazývá svůj článek takto: „Zákaz průzkumů připomíná zákaz myslet“

17 Co říci závěrem? Pouze firma GET podala za posledních cca 24 měsíců více než 20 žádostí o stanovení PÚ Z toho počet pravomocně stanovených PÚ činí: 7 Počet nepravomocně stanovených PÚ: 1 Počet nepravomocně nestanovených PÚ: 8 Rozhodnutí dosud nevydáno: 5 Žádosti s neukončeným správním řízením: 10 Pro průzkumné a těžební organizace je vyhledávání a průzkum výhradních ložisek páteřní činností. Investice v tomto sektoru podnikání jsou dlouhodobé a velmi rizikové, legislativní rámec v ČR pak velmi nestabilní. Je od nás opravdu neetické či nemorální po státu jako výhradním vlastníkovi vyhrazených nerostů požadovat, aby: Přestal uplatňovat diskriminační přístup k některým vyhrazeným nerostům, Při správních řízeních dodržoval principy a termíny správního řádu, Svými kroky v nás neprohluboval pocit existenční nejistoty, ale přispíval ke stabilitě a udržitelnému rozvoji využívání nerostných surovin?

18 Děkuji Vám za pozornost!
ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Změna: 541/1991 Sb. Změna: 10/1993 Sb. Změna: 168/1993 Sb. Změna: 366/2000 Sb. Změna: 132/2000 Sb., Změna: 258/2000 Sb. Změna: 315/2001 Sb. Změna: 61/2002 Sb. Změna: 320/2002 Sb. Změna: 150/2003 Sb. Změna: 3/2005 Sb. Změna: 386/2005 Sb. Změna: 313/2006 Sb. Změna: 186/2006 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 157/2009 Sb. Změna: 85/2012 Sb. Změna: 350/2012 Sb. Změna: 498/2012 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Změna: 425/1990 Sb. Změna: 542/1991 Sb. Změna: 169/1993 Sb. Změna: 128/1999 Sb. Změna: 71/2000 Sb. Změna: 124/2000 Sb. Změna: 315/2001 Sb. Změna: 206/2002 Sb. Změna: 320/2002 Sb. Změna: 226/2003 Sb. Změna: 3/2005 Sb. Změna: 386/2005 Sb. Změna: 186/2006 Sb. Změna: 313/2006 Sb. Změna: 376/2007 Sb. Změna: 184/2011 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o geologických pracích Změna: 543/1991 Sb. Změna: 369/1992 Sb. Změna: bez čj. 92/33 Změna: 366/2000 Sb. Změna: 366/2000 Sb. (část) Změna: 320/2002 Sb. Změna: 18/2004 Sb. Změna: 3/2005 Sb. Změna: 444/2005 Sb. Změna: 186/2006 Sb. Změna: 124/2008 Sb. Změna: 223/2009 Sb. Změna: 85/2012 Sb. Děkuji Vám za pozornost!